Top hledané
Výsledky (0)
Aktuální kriminalita v Česku sice roste, podstatné je ale, že teď 10 let klesala.

Počet trestných činů v České republice vzrostl, způsobená škoda naopak poklesla. Nejvíce se vraždilo v roce 1999

Kristina Valachyová
16. února 2023
+ Přidat na Seznam.cz
29 minut
 Kriminálník

V roce 2022 bylo na území České republiky registrováno 181 991 trestných činů. Oproti roku 2021 došlo k nárůstu o 28 758 skutků, což je procentuálním vyjádření o 18,8 % více. Aktuálně sice kriminalita roste, ale stojí za povšimnutí, že v posledních deseti letech kontinuálně klesala.V roce 2021 bylo registrováno 153 233 trestných činů, což je o polovinu méně než v roce 2011, kdy jich bylo zaznamenáno 317 177. Meziročně došlo k poklesu kriminality o 7,4 %.

Otevřít v galerii (11)
 Vrah pronásleduje oběť
Vrah pronásleduje oběťZdroj: Unsplash

Nejvíce trestných činů bylo v Česku spácháno v roce 1999

Podíváme-li se blíže na statistiky od roku 1989 do roku 2023, připadá největší počet trestných činů na rok 1999, kdy jich bylo spácháno celkem 426 626. Nejmenší počet ve sledovaném období připadl na již zmíněný rok 2021. Celková objasněnost včetně dodatečně objasněných skutků dosáhla úrovně 52,2 %. O situaci jsme si povídali s Jakubem Vinčálkem z tiskového oddělení Policejního prezídia ČR.

„Příčinou tohoto snížení je pravděpodobně vzrůstající podíl kriminality v kyberprostoru na celkové trestné činnosti. Přestože registrovaná kriminalita vzrostla, zaznamenali jsme pokles škod způsobených trestnou činností o více než 7 mld. Kč. Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019,“

říká pro LP-Life.cz Jakub Vinčálek.

Pronájem bytu 1+kk, Praha 6 - Bubeneč - 53m
Pronájem bytu 1+kk, Praha 6 - Bubeneč - 53m, Praha 6

Registrovaná kriminalita za rok 2022, trendy a vývoj

Otevřít v galerii (11)
 Vražedkyně
VražedkyněZdroj: Pixabay

Nárůst kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší míra kriminality byla evidována v Praze (40 704 skutků) a v Moravskoslezském kraji (21 884 skutků). Největší nárůst v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2021 byl zaznamenán v Karlovarském kraji, a to o 31,6 %. Zároveň se jedná o kraj s nejnižším počtem evidovaných trestných činů - 4 939 (v roce 2021 zde bylo spácháno celkem 3 754 skutků). Druhý největší nárůst byl zaznamenán v Libereckém kraji, a to o 27,5 %. Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v hlavním městě Praze (+ 5 568 skutků), Moravskoslezském kraji (+ 4 019) a Jihomoravském kraji (+ 3 035).

Majetková kriminalita  - meziroční opětovný markantní nárůst registrované majetkové kriminality +29,2 % (+ 22 621) lze vysvětlit minulým omezením pohybu osob, uzavřením obchodů, pobytem v domácnosti apod., a to zejména v období mezi lednem a dubnem 2021, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Majetkovými trestnými činy s nejvyšším nárůstem v období leden-prosinec 2022 jsou neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (11 848, +5 741 +94 %), podvod (11 658, +4 869, +71,7 %), krádeže prosté – v obchodech (9 092, +3 367, +58,8 %), krádeže vloupáním do ostatních objektů (12 937, +1628, +14,4 %), krádeže prosté – v jiných objektech (4552, +3 259, +39,7 %) a krádeže prosté – kapesní (5 271, + 1 085, +25,9 %).

Násilná kriminalita - i v této oblasti je evidován nárůst, konkrétně pak +10,2 % (počet skutků: 13 180). Příčiny tohoto nárůstu lze mimo jiné hledat ve zvýšeném pohybu osob na veřejných místech či společenských akcích, sociální situací jedinců a vztahovými problémy. Násilnými trestnými činy s nejvyšším nárůstem v období leden - prosinec 2022 jsou: úmyslné ublížení na zdraví (4 171, +470, +12,7 %), vydírání (1 242, +280, +29,1 %), nebezpečné vyhrožování (1 801, +175, +10,8 %), loupež (1 413, +192, +15,7 %) a týrání osoby ve společným obydlí (430, +27, +6,7 %).

Mravnostní kriminalita vzrostla stejně jako v předchozích letech. V roce 2022 bylo evidovaných 3 290 mravnostních trestných činů, což je nárůst o 7,9 % (+241 registrovaných skutků). Příčiny nárůstu jsou spatřovány jednak ve zvýšeném pohybu potenciálních obětí a pachatelů v prostoru, tak ve zvýšeném pohybu osob v nočních hodinách (zpřístupnění společenských aktivit veřejnosti – konání veřejných akcí apod.). Zároveň u obětí dochází ke ztrátám obav oznamovat danou trestnou činnost. Mravnostními trestnými činy s nejvyšším nárůstem v období leden-prosinec 2022 jsou dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (780, +153, +24,4 %), znásilnění (880, +107, +13,8 %), pohlavní zneužití ostatní (684, +61, +9,8 %), pohlavní zneužití v závislosti (149, +54, +56,8 %) a kuplířství (67, +33, +97,1 %). Největší pokles zaznamenáváme s ústupem pandemie u trestného činu úmyslného ublížení na zdraví nakažlivou lidskou nemocí (38, -102, -72,9 %).

Nárůst mravnostních trestných činů je zaznamenán na území osmi krajů. Nejvyšší nárůst těchto skutků je zaznamenán v Moravskoslezském kraji (+68, +22,1 %) a Jihomoravském kraji (+67, +21,5 %).

Hospodářská kriminalita vzrostla v roce 2022 o 9 % (+1 127 skutků ). Přesto zatím nápad hospodářské kriminality ani zdaleka nedosahuje úrovně před pandemií covidu-19. Nejvýraznější meziroční nárůst je u trestných činů neoprávněný přístup a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla (2 848, +982, +52,6 %), porušení autorského práva a práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, (628, +267, +74 %), porušení práv k ochranné známce a jiným označením (463, +250, +117,4 %), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (260, +114, +78,1 %), podplácení (129, +67, +108,1 %) a dotační podvod (137, +64, +87,7 %).

V oblasti drogové kriminality došlo k mírnému nárůstu evidovaných trestných činů. Za loňský rok bylo registrováno 4 200 skutků drogové kriminality, z toho bylo objasněno 3 284 skutků. Nejvíce skutků drogové kriminality bylo zaznamenáno v Praze – 809 skutků, ve Středočeském kraji 452 a v Moravskoslezském kraji 404 skutků. Mezi hlavními prekursory pro nelegální výrobu metamfetaminu tzv. českou cestou stále zůstávají léčiva s obsahem pseudoefedrinu. Jedná se především o nelegální dovoz těchto léčiv ze zahraničí, zejména z Polska a Rumunska.

Zvláštní pozornost je v posledních měsících věnována látce kratom. Tato látka není v současné době nijak legislativně regulována. Nekontrolované rozšíření tzv. „kratomatů“ společně s „CBDmaty“ ve veřejném prostoru a jeho bezproblémová dostupnost pro všechny věkové skupiny, společně s nabídkou nových kanabinoidů v on-line prostředí, na sociálních sítích, v prodejních automatech a kamenných prodejnách, vedlo k oficiální žádosti adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR o zařazení těchto problémových a potenciálně škodlivých substancí na seznam zakázaných látek. Důvodem není škodlivost těchto látek pro dospělou populaci, ale zejména pro děti a mladistvé nejen ve školách a školských prostředích, mezi nimiž pozorujeme zvýšený výskyt a oblibu v uživatelských preferencích.

 

Vražd v roce 2022 přibylo

Otevřít v galerii (11)
Mrtvá žena se zajištěnými důkazy
Mrtvá žena se zajištěnými důkazyZdroj: Pixabay

 Celkem bylo spácháno celkem 150 vražd (+45, +42,9 %), z nichž 76 případů bylo motivováno osobními vztahy. V roce 2022 rovněž došlo ke třem sexuálně motivovaným vraždám oproti jednoho případu v roce 2021. Zvýšil se i počet loupežných vražd. Zatímco v roce 2021 byla evidována jedna, v roce 2022 jich bylo spácháno šest.

V roce 2022 jsou zaregistrovány také tři vraždy na objednávku. V roce 2021 si nikdo vraždu neobjednal.

Luxusní mezonet na pronájem - Praha 3 - 190
Luxusní mezonet na pronájem - Praha 3 - 190, Praha 3

Případ, kdy matka úmyslně usmrtila své dítě při porodu nebo bezprostředně po něm, nebyl evidován v roce 2021 ani v roce 2022. Zbývajících 62 vražd za loňský rok je zařazeno mezi „ostatní“.

Počty registrovaných vražd v roce 2022 lze připodobnit vývoji a počtům zaznamenaným v letech 2015 – 2019. Je však nutné uvést, že velká část vražd (téměř polovina) byla ve stadiu pokusu.

Motivace pachatelů je obdobná jako v předchozích letech, kdy ve více než polovině převládají vraždy nebo jejich pokusy, motivované osobními vztahy. Oběťmi vražd jsou v převážné většině osoby mající vztah k pachateli (zejména příbuzenský či partnerský).

Zvýšil se počet cizích státních příslušníků jako obětí vražd, avšak z hlediska poměrového zastoupení k celkovému počtu vražd se toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let.

V roce 2022 nebyla zjištěna série dvou nebo více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.

„Vývoj počtu registrovaných vražd kopíruje negativní změny současné společnosti, z velké části orientované především na materiální hodnoty a s tím spojenou tendencí k silovému řešení problémů. Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covidu-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace,“

říká Vinčálek.

Na území České republiky bylo v roce 2021 evidováno 105 vražd, tedy o 25 méně ve srovnání s rokem 2020. V roce 2020 jich bylo spácháno 130, v roce 2019 143, v roce 2018 pak 116. V roce 2017 bylo spácháno 146 vražd, v roce 2016 136, v roce 2015 155 a na rok 2014 připadlo 160 případů. Vyšší počet, konkrétně 182 případů, je evidován za rok 2013 a podobně je na tom i rok 2012 se 188 vraždami. Méně těchto trestních činů bylo spácháno v roce 2011, a to celkem 173. Stejný počet je evidován i za rok 2010.

V rozmezí let 1989-2022 patří rok 2021 se svými 105 případy mezi ty, kdy bylo spácháno nejméně vražd. Nejvíce se naopak podle policejních statistik vraždilo v roce 1998, na který připadá smutná bilance 313 vražd.

Registrované trestné činy v České republice

 

 

 

 

 

 

Registrované
trestné činy

z toho
vraždy

 

1989

.

126

 

1990

.

212

 

1991

282 996

194

 

1992

345 008

258

 

1993

398 505

278

 

1994

365 265

286

 

1995

368 624

277

 

1996

387 374

267

 

1997

397 845

291

 

1998

425 930

313

 

1999

426 626

265

 

2000

391 310

279

 

2001

358 362

234

 

2002

372 341

234

 

2003

357 740

232

 

2004

351 629

227

 

2005

344 060

186

 

2006

336 446

231

 

2007

357 391

196

 

2008

343 799

202

 

2009

332 829

181

 

2010

313 387

173

 

2011

317 177

173

 

2012

304 528

188

 

2013

325 366

182

 

2014

288 660

160

 

2015

247 628

155

 

2016

218 162

136

 

2017

203 303

146

 

2018

192 405

116

 

2019

199 221

143

 

2020

165 525

130

 

2021

153 233

105

 

Zpracovala: Kristína Valachyová

Stále platí, že nejvíce spáchaných vražd nebo pokusů o ně je motivováno osobními vztahy.

Ve většině zemí je vražda řazena mezi nejzávažnější zločiny a bývá trestána nejvyššími dostupnými tresty, v extrémních případech i trestem smrti.

 

Česká republika je považována za jedno z nejbezpečnějších míst pro život. Ale její historie je poznamenána brutálními vraždami

Oto Biederman (kolínský gang)

Vrah a člen takzvaného kolínského gangu zavraždil v 90. letech minulého století celkem pět lidí. Detektivové odhalili vražedný gang poté, co Biederman spolu s dalším spolupachatelem ubodal v lednu 1996 v hotelovém pokoji ve Valašském Meziříčí místního podnikatele Tomáše Bleiera. Gang si najali dva podnikatelé, aby od Bleierova partnera vylákali více než 1,6 milionu korun. Jeden z nich, Ivan Vrábel, provozní ředitel bezpečnostní agentury Safe-Guard, se pak spolu s Biedermanem a dalšími rozhodl Bleiera zavraždit a okrást.

Policie poté objasnila sérii dalších čtyř vražd ve středních Čechách. První z nich spáchali členové gangu v roce 1993 v obchodním domě Krone v Praze, kde uloupili 3 miliony korun poté, co brutálně zavraždili vrátného, kterému zasadili 62 bodných ran a škrtili jej. Gang byl shledán odpovědným i za vraždu pracovníka čerpací stanice, kterého Biederman zastřelil navzdory tomu, že mu vystrašený muž vydal peníze, a za loupežné vraždy dalších dvou mužů. Biederman dělal pro gang „špinavou práci“, za kterou dostával podíl z loupeží. Za pět vražd byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Hubert Pilčík

V roce 1951 nalezly děti v pískovně u obce Senec v Plzeňském kraji hrob s tělem uškrcené polonahé ženy. Kriminalisté zahájili pátrání. Díky zubní korunce byla oběť identifikována jako Renata Balleyová. Bylo zjištěno, že žena plánovala emigrovat spolu se svou neteří a otcem, jehož spálené a zuhelnatělé tělo se našlo už několik měsíců před Renatiným. S útěkem přes hranice měl rodině pomáhat jistý Hubert Pilčík. Kriminalisté se proto vydali do jeho domu, kde byl zatčen. Nalezli tam šperky, zavazadla, drahé kabáty a zbraně. Překvapením bylo, když kriminalisté našli ve stáji i neteř zavražděné, která měla být už dávno v Bavorsku. Pilčík ji nutil pravidelně psát dopisy pro příbuzné, znásilňoval ji a mučil. Vyrobil pro ni speciální zařízení, sestávající se z dvou desek s popruhy, jimiž byla dívka připoutaná, a hlavu měla uvězněnou v bedně, aby nebyl slyšet její křik. Dýchat mohla jen skrz kovovou trubici. Takto byla držena až 16 hodin denně po dobu dvou měsíců. Pilčík, který byl obviněn z celkem pěti vražd, se 9. září 1951 ve věznici oběsil na dvou kapesnících. Zařízení, ve kterém dívku držel, je vystaveno v pražském policejním muzeu. Jeho hlava byla naložena do lihu a dodnes se nachází v Ústavu soudního lékařství v Plzni.

Václav Mrázek

Václav Mrázek je zodpovědný za sedm vražd, čtyři pokusy o vraždu, minimálně 14 znásilnění a množství krádeží. Vzdělání ukončil v páté třídě základní školy. Už od dětství kradl, za což byl v mládí krátce vězněn. Nezůstal však jen u krádeží a uchýlil se i k vraždám. Jeho motivem bylo sexuální uspokojení. Ženy zabíjel brutálním způsobem, posmrtně je znásilnil a okradl. Před policií se mu podařilo dlouho unikat mimo jiné proto, že často měnil svůj modus operandi. Některé své oběti zastřelil, jiné ubodal nožem, ubil palicí nebo použil sekeru. Nejmladší obětí, kterou zavraždil, byla 15letá dívka, ale znásilnění se dopustil i na pouze 10leté holčičce. Do rukou policie se paradoxně nedostal kvůli vraždě, ale kvůli krádeži. Při domovní prohlídce byla nalezena vražedná zbraň a věci obětí. Mrázek byl obviněn ze spáchání celkem 127 trestných činů, odsouzen k trestu smrti a 30. prosince 1957 byl v pankrácké věznici popraven. Jeho posmrtná maska je dodnes vystavena v pražském policejním muzeu.

Jaroslav a Dana Stodolovi

 Vrazi důchodců, kteří zabíjeli pro peníze. Jaroslav a Dana Stodolovi byli manželé, které jejich lačnost po penězích dohnala v letech 2001 a 2002 ke spáchání celkem osmi vražd. Své oběti, které znali ze sousedství, si předem vytipovali a následně chladnokrevně zavraždili, většinou uškrcením. Dlouho se vyhýbali dopadení, neboť místa činu maskovali tak, aby smrt vypadala jako následek sebevraždy nebo nehody. Podstatnou roli při tom sehrála i nekompetentnost policie a soudních lékařů, kteří u obětí ignorovali stopy po škrcení nebo násilí. Například smrt staršího muže, kterého Stodola ukopal k smrti a zavřel v podkroví, označili vyšetřovatelé i patolog za sebevraždu.

Zajímavostí je, že iniciátorkou vražd byla Stodolová, která k nim svého manžela přesvědčila. Stodola obvykle prováděl špinavou práci, jednu z obětí však zabila i sama Stodolová - seniorku udeřila válečkem a následně ji ubodala k smrti. Své vraždy vykonávali chladnokrevně, v domech obětí pili kávu a v jednom případě si Stodolová dokonce přes kapesník telefonicky povídala s dcerou zavražděného seniora. Stodola se poprvé dostal do hledáčku policie, když po sobě zanechal svědkyni – 91letou důchodkyni, která jen náhodou přežila útok při vloupání, během něhož Stodolovi zavraždili její dvě dcery. Její popis však k usvědčení pachatelů nevedl. Klec definitivně spadla poté, co se manželé vloupali do domu dalšího seniora, kterého zamkli ve sklepě. Tomu se podařilo osvobodit a zalarmovat policii. Manželé byli následně dopadeni a oba byli odsouzeni k doživotí.

Ladislav Hojer

Ladislav Hojer byl sadista, kanibal a nekrofil, který v letech 1978 až 1981 zavraždil nejméně pět žen a 18 dalších znásilnil. Hojer měl nízké IQ, byl plachý a terčem posměchu okolí. Vypěstoval si však nenávist k ženám, kterými opovrhoval. Poprvé zabíjel ve 20 letech, jeho motivem bylo sexuální uspokojení. S tím však měl při svých útocích často problém, a tak své oběti škrtil a v některých případech i posmrtně znásilnil. Jednou z jeho obětí byla 18letá dívka, kterou přepadl, když se vracela ze svého prvního plesu a pokusil se ji znásilnit. Hojer ji uškrtil, posmrtně znásilnil a odřezal jí prsa a genitálie. Svou „trofejí“ se potom celé dny kochal a část dokonce snědl.

Hojer si své zadržení policií přivodil sám, když se pochlubil svému známému a vyprávěl mu o vraždě ženy, kterou uškrtil jejími vlastními punčochami. Známý to pak vypověděl na policii. Jednalo se o nezveřejněný detail, o kterém mohl vědět pouze vrah, a policie tak Hojera dopadla. Za své činy byl odsouzen k trestu smrti, kterého se velmi obával. Během popravy se vzpouzel natolik, že zlomil asistentovi kata prst a před samotnou popravou se pokálel. Byl popraven ve věku 28 let.

Jiří Straka (spartakiádní vrah)

Jiří Straka je také znám jako „spartakiádní vrah“. Je zodpovědný za napadení 18 žen, tři vraždy a dva pokusy o vraždu. Byl souzen i za znásilnění, loupež a krádež. Vraždy a útoky byly spáchány ve velmi krátké době: od února do května 1985. Ve stejném roce se v Praze konala spartakiáda – odtud pochází i jeho přezdívka. Studoval na učilišti ve Stochově, kde bydlel na koleji a v Praze pobýval jen o víkendech. Po svých útocích vždy zamířil zpět do internátní školy. První útok se vymkl kontrole, druhý skončil vraždou. Třiadvacetiletou ženu odvlekl do lesa, kde ji znásilnil, udusil listím, zeminou a kalhotkami, které jí nacpal do úst a nosu. Další oběť znásilnil a uškrtil ramínkem od podprsenky a třetí oběť uškrtil provazem a páskem. Celkově napadl 18 žen, které po útoku znásilnil a okradl nebo se o to alespoň pokusil.

Straka při vyšetřování svých činů spolupracoval, nepociťoval však žádné výčitky svědomí. Odborníci ho označili za sexuálního agresora a sadistu. Jelikož mu v době spáchání trestných činů bylo pouhých 16 let, dostal jako mladistvý maximální trest 10 let, poté nastoupil psychiatrickou a sexuologickou léčbu. V současné době je na svobodě.

Otevřít v galerii (11)
 Nejčastější zbraň na zabíjení je nůž
Nejčastější zbraň na zabíjení je nůžZdroj: Pixabay

Jaroslava Fabiánová

Fabiánová spáchala svou první vraždu ve věku pouhých 16 let. Vyrůstala v Děčíně a neměla lehké dětství. Spřátelila se se skupinou romských dětí a začala s nimi krást. Kvůli nedostatku peněz také příležitostně poskytovala sexuální služby starším mužům, ale byla jimi znechucená. Uvědomila si, že ji sexuálně přitahují ženy. Muže nenáviděla a čtyři z nich zavraždila.

Její první obětí byl 78letý zákazník, který ji pozval k sobě domů. Fabiánová chtěla víc peněz a došlo k hádce, při níž udeřila muže do hlavy zednickým kladivem a zasadila mu 20 bodných ran do hrudi. Díky stopám, které na místě činu zanechala, ji policie brzy dopadla, ale jelikož jí bylo pouhých 16 let, dostala jen pětiletý trest odnětí svobody. Po propuštění začala uspávat bohaté klienty drogami a okrádat je. Jeden z nich však po požití drogy zemřel a Fabiánová putovala do vězení na dalších 10 let. Třetí obětí byl třiaosmdesátiletý muž, kterého brutálně zavraždila sekáčkem a ukradla mu elektroniku a obrazy. Než ji policie chytila, zavraždila a okradla ještě svou čtvrtou a poslední oběť, jednatřicetiletého muže. V roce 2005 byla odsouzena k doživotnímu trestu odnětí svobody.

Jozef Slovák

Vrah, který se po vraždě mladé dívky dostal z vězení díky amnestii a který o necelé čtyři měsíce později vraždil znovu. Jozef Slovák zavraždil nejméně pět mladých žen ve věku 17 až 21 let. Motiv byl především sexuální a finanční, ale zabíjel i z pomsty. Všechny jeho oběti byly mladé ženy, které zabil na odlehlém místě, okradl a jejich těla přikryl větvemi. Podle odborníků netrpěl sexuální deviací ani sexuálními úchylkami. Měl nadprůměrné intelektuální schopnosti, které dokázal využít k získání důvěry svých obětí. Vydával se například za příslušníka kriminální policie nebo kontrarozvědky s tajnou a nebezpečnou misí. První vraždu spáchal v roce 1978, kdy uškrtil 21letou Jugoslávku. Za vraždu byl odsouzen k 15 letům vězení, z výkonu trestu byl ale předčasně propuštěn díky amnestii v roce 1990. O necelé čtyři měsíce později oloupil a zavraždil 16letou dívku. O další tři týdny později zabil další, tentokrát 18letou dívku. Mezi třetí a čtvrtou vraždou dokonce strávil osm měsíců ve vězení – nikoli za vraždu, ale za nedovolené ozbrojování. Hned 12 dní po propuštění zabil svou čtvrtou oběť, kterou byla sedmnáctiletá dívka a poslední prokázanou oběť ve věku 18 let zavraždil v červenci 1991. Chytili ho dva dny po poslední vraždě, měl u sebe nelegálně drženou zbraň a na těle odřeniny, které mu způsobila bránící se oběť. V roce 1993 byl odsouzen na doživotí.

Petr Zelenka (heparinový vrah)

Zelenka, známý jako „heparinový vrah“, spáchal v roce 2006 sedm vražd a deset dalších pokusů o vraždu. Svou přezdívku si vysloužil tím, že jako zdravotník na nemocničním oddělení ARO podával pacientům smrtelné dávky heparinu, léku snižujícího srážlivost krve, který ve vysokých dávkách způsobuje vnitřní krvácení a smrt. Své oběti si vybíral náhodně, lépe řečeno mu bylo jedno, koho zabije. Vybral si ty pacienty, u kterých měl pro podání heparinu nejvíce času a prostoru. A motiv, proč vraždil? Jedním z důvodů byl jeho duševní stav. Zelenka trpěl depresemi a pocity tísně, které řešil alkoholem. Dalším motivem byl pravděpodobně pocit moci a nadřazenosti nad lékaři, kteří byli bezmocní a nedokázali se vyrovnat se smrtí pacientů. Zelenku odhalil primář oddělení poté, co porovnal rozpisy služeb s daty, kdy dotyční pacienti začali krvácet. Vrah se ke svým činům přiznal a dostal doživotní trest.

Ludvík Černý (orlické vraždy)

Orlické vraždy jsou důležitým mezníkem v české kriminalistice 90. let. V letech 1991 až 1993 zabila zločinecká skupina celkem pět lidí, přičemž motivem byly peníze. V roce 1995 vylovila policie ze dna Orlické přehrady sudy, do kterých gang ukládal oběti a házel je do přehrady ze Žďákovského mostu. Oběťmi gangu byli podnikatel Aleš Kantovský, dále Jugoslávec který chtěl v Čechách kupovat zbraně, matka člena gangu Vladimíra Kuny, obchodník se starožitnostmi i švagr šéfa gangu Karla Kopáče.

Vražda podle kanonického práva

Vražda je trestná i podle norem kanonického práva římskokatolické církve, které je sepsáno ve sbírce Kodex kanonického práva. Ustanovení o vraždě se podle tohoto práva vztahují i na interrupci. Zvláštní tresty jsou stanoveny za vraždu papeže a biskupa (kán. 1370). Podle kán. 1090 je překážkou uzavření manželství vražda nebo účast na vraždě předchozího manžela osoby, se kterou chce pachatel manželství uzavřít.

Tresty za vraždy

Otevřít v galerii (11)
 Odsouzení ve věznici
Odsouzení ve vězniciZdroj: Pexels

Vražda je definována v paragrafu 140 trestního zákoníku takto:

Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.

Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozvahou nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.

Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li výše uvedený čin na dvou nebo více osobách, na těhotné ženě, na dítěti mladším 15 let, na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, na svědku znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti či na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života, na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání nebo provede-li jej opětovně. Stejný trest hrozí i tehdy, spáchá-li pachatel čin zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.

 

Vražda, nebo zabití?

Otevřít v galerii (11)
 Věznice
VězniceZdroj: Pexels

Na první pohled se hranice mezi těmito dvěma trestnými činy může zdát jasná, zejména díky znění trestního zákoníku, podle kterého je za vraždu považováno „úmyslné usmrcení“, zatímco zabitím je myšleno „úmyslné usmrcení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného ospravedlnitelného hnutí mysli nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“. V roce 2022 evidují čeští policisté pouze jedno zabití, stejně tak i v roce 2021 a 2020. V roce 2019 nebyla evidována žádná zabití.

 

Tresty za zabití

Kdo tedy někoho úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného ospravedlnitelného hnutí mysli nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři roky až deset let. V případě zabití více osob, těhotné ženy nebo dítěte mladšího 15 let se trestní sazba zvyšuje na pět až patnáct let.

I v jiných zemích mají uzákoněný trestný čin zabití. Definice pojmu se však od českého znění poněkud liší. Ve Švýcarsku je podle článku 113 trestního zákona vyhodnocen čin jako zabití pouze tehdy, jednal-li pachatel v ospravedlnitelném silném hnutí mysli nebo pod silným duševním tlakem. Oproti českému znění je zde zdůrazněno i psychické a emoční vypětí. V Polsku je tento trestný čin (trestní zákon č. 4/1997, čl. 148) definován pouze jako čin vykonaný pod vlivem silného hnutí mysli ospravedlnitelný okolnostmi. V Rakousku je podle § k76 trestního zákona pachatelem zabití ten, kdo se nechal strhnout k usmrcení jiného v silném, všeobecně pochopitelném hnutí mysli.

 

Naplněnost věznic

Aktuálně se v českých vězeňských zařízeních nachází 19 284 vězněných osob, z toho je 1 499 vazebně stíhaných a 114 chovanců. Doživotně odsouzených je v České republice 47 osob, z toho tři ženy. Jedná se o odsouzené za násilnou trestnou činnost.

Slovenská republika má druhý největší počet vězněných osob v přepočtu na 100 000 obyvatel ze zemí Evropské unie. V Česku počet vězněných osob klesá.

„ Co se týká počtu vězňů na 100 000 obyvatel, tak pro loňský rok bylo uváděno 183, v předchozím roce 197 vězněných osob, rok 2 020 - 203 vězňů. Dále mám údaje za roky 2019 – 203 vězňů a v roce 2016 - 213 vězňů,“

uvádí pro LP-Life.cz Markéta Prunerová z tiskového oddělení Vězeňské služby ČR.

„Česká republika se dlouhodobě v evropském srovnání pohybuje na předních místech ve velikosti vězeňské populace, byť od roku 2016 počet vězňů každoročně mírně klesá. V roce 2021 připadalo v Česku na 100 tisíc obyvatel 212 vězňů,“

dodává Jitka Wichová z oboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V tomtéž roce také poprvé od roku 2015 klesla průměrná naplněnost kapacity českých věznic pod 100%. Podle posledních mezinárodních dat z roku 2020 mělo Česko v rámci EU třetí nejvyšší počet vězňů na 100 tisíc obyvatel hned po Litvě a Slovensku.

Nejnaplněnější stavy věznic mají v Evropě Turecko a Rusko, kde je 357, respektive 356 vězňů na 100 000 obyvatel.

 

Propouštění vězňů

Každý, komu byl uložen trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po odpykání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn.

„V případě některých závažných trestných činů, vyjmenovaných v zákoně a v případech, kdy byl uložen výjimečný trest, lze odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody propustit až po vykonání dvou třetin z uloženého trestu. Byl-li odsouzenému uložen výjimečný trest odnětí svobody na doživotí, může být podmíněně propuštěn nejdříve po dvaceti letech od počátku výkonu trestu,“

dodává Prunerová.

 

Slovensko má klesající trend. Nejvíce vražd se datuje do roku 2000, nejméně vražd  bylo právě v roce 2022

Otevřít v galerii (11)
 Věznice
VězniceZdroj: Pexels

V období let 1997 až 2022 bylo evidováno podle statistik nejméně trestných činů na Slovensku v roce 2021 (50 915). Nejvíce jich bylo spácháno v roce 2004 (131 244). Minulý rok 2022 bylo na Slovensku spácháno více než 54 tisíc trestných činů, což je v porovnání s předchozím rokem o čtyři tisíce více. Objasnit se podařilo přibližně 31 tisíc z nich. Mezi policejní okrsky s největší kriminalitou na východě Slovenska patřily Košice a Prešov, ve středu Žilina, Martin a Zvolen a na západě Trnava, Bratislava II, Nitra a Trenčín.

Převládaly zejména majetkové trestné činy, kterých bylo 18 524. Za nimi následovaly ekonomické delikty v počtu 12 767. Ve statistikách se uvádějí i násilné (4 420) a mravnostní trestné činy (1 152). Mezi okrsky s největším procentem objasněnosti případů (70 % a více) patří Dolní Kubín, Skalica, Revúca, Trebišov, Spišská Nová Věc a Rimavská Sobota.

Na Slovensku zaznamenali v roce 2022 celkem 42 vražd, přičemž objasnit se jich podařilo 33. Ze 42 vražd bylo 26 ve stádiu dokonaného trestného činu, 12 ve stádiu pokusu a 4 vraždy byly ve stádiu přípravy. Policisté v roce 2022 zaznamenali 11 úkladných vražd, 1 vraždu novorozeného dítěte a 15 vražd zařazených do kategorie „ostatní“. Mezi oběťmi bylo 21 mužů a 17 žen. Podle statistik byli pachateli těchto zločinů převážně muži ve věku od 30-60 let.

Policejní sbor SR uvádí, že v porovnání s rokem 2021, kdy bylo zaznamenáno 55 vražd, se jejich počet v roce 2022 snížil o 13.

V roce 2020 bylo spácháno 63 případů vražd. Jejich nejčastějším motivem byly osobní vztahy.

Ze statistik vyplývá, že počet vražd má na Slovensku klesající tendenci. Nejvíce vražd se datuje do roku 2000, kdy jich bylo spácháno až 143. Nejméně vražd během posledních 26 let bylo právě v roce 2022. Jak jsme již zmiňovali, bylo jich 42. Statistiky ukazují, že nejvíce vražd bylo provedeno pod vlivem alkoholu a místem činu byly nejčastěji byty.

Registrované trestné činy v Slovenské republice

 

 

 

 

 

 

Registrované
trestné činy

z toho
vraždy

 

1997

92 395

140

 

1998

93 859

128

 

1999

94 016

141

 

2000

88 816

143

 

2001

93 053

129

 

2002

107 370

128

 

2003

111 892

146

 

2004

131 244

122

 

2005

123 563

106

 

2006

115 151

89

 

2007

110 802

89

 

2008

104 759

94

 

2009

104 905

84

 

2010

95 252

89

 

2011

92 873

96

 

2012

90 351

75

 

2013

89 677

78

 

2014

81 245

72

 

2015

73 163

48

 

2016

69 635

60

 

2017

66 215

80

 

2018

61 392

67

 

2019

58 829

76

 

2020

54 244

63

 

2021

50 915

55

 

Zpracovala: Kristína Valachyová

Rok 2023 nezačal v tomto směru na Slovensku příliš dobře. Během ledna bylo spácháno hned 7 vražd. V paměti Slováků zůstala především první vražda spáchaná v roce 2023, protože se odehrála jen pár hodin poté, co začaly nad Slovenskem burácet novoroční ohňostroje. Obětí krvavého činu se stala 46letá sestřička Erika, kterou pachatel v Michalovcích na východě Slovenska pobodal devíti ranami přímo na ulici. Za necelé čtyři týdny nového kalendářního roku byla veřejnost informována i o dalších vraždách, při kterých byl jako zbraň použit nůž.

 

Nejhorší vraždy Slovenska: Upálení herečky, rozpáraná žena a uříznutá hlava

Otevřít v galerii (11)
 Muž se zbraní
Muž se zbraníZdroj: Pixabay

Přestože Slovensko patří mezi země s nejnižší mírou kriminality na světě, připomeňme si některé z nejzávažnějších a nejhrůznějších případů vražd ve slovenské historii.

Upálení Kristíny Tarjányiové

Dne 17. července 2022 přivolali svědci hasiče ke kouři, stoupajícímu z jedné z bratislavských zahrad. Muž, kterého hasiči na místě našli, po nich však začal střílet a poté namířil zbraň proti sobě. Přivolaným policistům se potom naskytl hrůzostrašný pohled. Nalezli ženské tělesné ostatky, které byly pachatelem rozčtvrceny a v podomácku vyrobené peci byla objevena ohořelá lidská hlava a kosti. Vyšetřovatelům se podařilo ženu identifikovat na základě nalezených zbytků oblečení, brýlí a hodinek. Zjistilo se, že obětí je od loňského listopadu pohřešovaná 68letá Kristína Tarjányiová, která byla sousedkou vrahovy matky. Oběť byla příležitostnou herečkou, která vystupovala například v pořadu Soudní případy ve slovenské televizi.

Noční vrah Ondřej Rigo

Ondřej Rigo se do historie Slovenska nechvalně zapsal jako nejbrutálnější slovenský vrah. Doživotní trest dostal za devět prokázaných vražd a jeden pokus o vraždu. Troufal si hlavně na spící oběti, do jejichž bytů vnikal pootevřeným oknem a ženy (plus jedno dítě, které spalo u mámy) ve spánku surově zabíjel a s jejich mrtvými těly souložil. Když ho dopadli, byl prý ještě v transu, jako anakonda, která právě spolkla obrovskou kořist. Na začátku 90. let spaly obyvatelky Bratislavy kvůli Rigovi s rozsvícenou noční lampičkou a zavíraly ventilační okna. Jedna z jeho obětí přežila a díky jejímu svědectví se ho nakonec podařilo dopadnout a usvědčit. Oběti si vytipovával náhodně, zabil osm žen a jednoho nezletilého chlapce. Jednu z vražd spáchal i v Amsterdamu. Sériový vrah zemřel v červnu roku 2022 v trenčínské vězeňské nemocnici.

Škrtič žen Jozef Slovák

Josef Slovák vraždil ve stejné době jako Rigo, jeho vraždy se však odlišovaly zejména způsobem provedení. Své oběti, opět především ženy, škrtil. S oběťmi nejprve navázal osobní vztah a následně je zabil. Tímto způsobem zavraždil čtyři ženy. Poprvé zabíjel z pomsty. Vrah byl odsouzen celkem dvakrát, poprvé na 15 let, ze kterých si odseděl jen 11. Hned po propuštění z vězení v roce 1990 začal opět vraždit, po dopadení dostal doživotí.

Hlava ve vlaku

9. prosince 1964 našel průvodčí na toaletě vlakové soupravy na cestě do Bratislavy pohozenou lidskou hlavu. Po policejním ohledání vlaku nevedly žádné stopy k závěru, že by vražda byla provedena právě v něm, ale že byla spáchána někde jinde. V téže době přišla jistá Irena Čubírková nahlásit zmizení svého druha, kterého však předtím chladnokrevně zavraždila. Vše se pro ni zkomplikovalo v momentě, kdy začala během výpovědi působit nejistě.

Vyšetřovatelé přistoupili k domovní prohlídce domu Čubírkové. I když se zpočátku zdálo, že v něm žádné důkazy neobjeví, před odchodem se jeden z kriminalistů dotkl teplé pece na chléb a otevřel ji.

V peci byly nalezeny pozůstatky těla partnera Čubírkové. Větší kosti, které neshořely, zahrabala Čubírková ve chlévě. Na dotaz, proč se svého druha zbavila rozčtvrcením a spálením, vypověděla, že šlo o pomstu. V souvislosti s vyšetřováním tohoto případu vyšlo najevo, že Čubírková spáchala i další vraždu, o níž dosud nikdo netušil, když zabila svého manžela. Toho se rozhodla zbavit poté, co odhalil její nevěru. Zabít se jí ho podařilo až na třetí pokus. Vše pak naaranžovala tak, aby smrt vypadala jako nehoda. Vraždu jí dokázali až po 13 letech, kdy se k ní sama přiznala.

Otevřít v galerii (11)
 Chodby věznice
Chodby vězniceZdroj: Unsplash

Horehronský rozparovač

Štefan Svitek, známý také jako „horehronský rozparovač“, byl sadista, zoofil, nekrofil, ale nechvalně proslul zejména jako vrah, který brutálním způsobem vyvraždil svou rodinu. V roce 1987 po návratu z hospody zavraždil svou těhotnou manželku, kterou následně rozřezal a vyvrhl z ní orgány a zabil i své dvě děti. Druhý den ráno si uvědomil, co spáchal a neúspěšně se pokusil o sebevraždu. Následně se k vraždám přiznal veřejné bezpečnosti. Jako vůbec poslední v tehdejším Československu byl odsouzen k trestu smrti. Byl popraven 8. června 1989.

Vražda Ľudmily Cervanové

Ve večerních hodinách dne 9. července 1976 se studentka medicíny Ľudmila Cervanová vypravila na autobusovou zastávku. Tam ji přibližně ve 22.30 hodin měla napadnout skupina pachatelů, násilím ji vtáhnout do auta, odvézt do bytu na Varínské ulici v Bratislavě, opít a znásilnit.

Jelikož oběť únoscům vyhrožovala, že vše oznámí policii, pachatelé se rozhodli, že ji zavraždí. Svázanou ji naložili do kufru auta, převezli do Králové u Sence k termálnímu jezírku, kde ji utopili.

Později tělo z jezírka vytáhli a převezli k potoku Čierna Voda, kde jej 14. července 1976 objevil náhodný kolemjdoucí. Policie ze zločinu obvinila Milana Andrášika, Miloše Kocúra, Juraje Lachmana, Romana Brázdu, Pavla Beďače, Františka Čermana a Stanislava Dúbravického, kteří byli odsouzeni k trestům od 4 do 24 let. Vzhledem k procesním pochybením a nesrovnalostem však byli později propuštěni na svobodu. Vražda nikdy nebyla zcela objasněna.

 

Sebevraždy na Slovensku

Otevřít v galerii (11)
Samovrah
SamovrahZdroj: Pixabay

Za posledních 10 let spáchaly vězněné osoby na Slovensku nejméně sebevražd v letech 2013, 2019, 2020 (4 sebevraždy) a nejvíce v roce 2021, ve kterém je evidováno 12 sebevražd vězněných osob. V posledním ukončeném kalendářním roce eviduje Sbor vězeňské a justiční stráže SR 5 sebevražd vězněných osob.

Ve slovenských nápravných zařízeních je aktuálně umístěno 9 957 osob. Z uvedeného počtu je ve výkonu vazby 1 434 osob a ve výkonu trestu odnětí svobody 8 523 odsouzených.

„Z toho 60 odsouzeným byl uložen doživotní trest odnětí svobody (paleta trestných činů je široká a odpovídá trestním sazbám definovaným v trestním zákoně jak ve zvláštní části, tak v ustanovení § 47 odst. 2 trestního zákona). Od vzniku Slovenské republiky nebyl podmínečně propuštěn žádný odsouzený na doživotí. Formální podmínku (uplynutí 25 let trestu) pro podání žádosti o podmínečné propuštění splní v roce 2023 celkem 3 vězněné osoby odsouzené na doživotí,“

uvádí pro LP-Life.cz Monika Kacvinská, mluvčí Sboru vězeňské a justiční stráže SR.

Podle § 67 odst. 2 trestního zákona může být osoba odsouzená na doživotí podmíněně propuštěna nejdříve po pětadvaceti letech výkonu tohoto trestu, jestliže s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti nehrozí jejím propuštěním opakování spáchaného činu nebo obdobného činu.

 

Péče o duševní zdraví je důležitá

S osobami, u kterých byly na základě diagnostiky rizik zjištěny např. zvýšené sklony k suicidálnímu chování, intenzivně pracují psychologové a předkládají návrhy opatření ke snížení jejich tenzí a k dalšímu odbornému zacházení s takovými osobami. Do kategorie rizikové osoby patří např. možný pachatel násilí, možný objekt násilí, osoby se sníženou tělesnou hmotností…

„Nejistota a frustrace může vést u některých lidí k tomu, že dojde ke zhoršení mezilidských vztahů v rodině nebo v blízkém okolí. K těmto případům může dojít při vyhrocení konfliktů v rámci mezilidských vztahů. To je jeden příklad. Ale můžeme tam mít i jinak motivované trestné činy, které nemusí souviset s reakcí na frustraci,“

vysvětluje krizový psycholog Štěpán Vymětal.

Otevřít v galerii (11)
 Mrtvá žena
Mrtvá ženaZdroj: Unsplash

Agresivita je užitečnou součástí osobnostní výbavy každého jedince a můžeme ji vnímat jako energii, která zajišťuje přežití, schopnost bránit vlastní život nebo život blízkých, která je hybnou silou progresu a schopnosti prosadit se. Důležité je, že tato energie je transformovatelná. Tím, že člověk žije ve společenství, společnost stanoví normy a pravidla, jak může být agresivita projevována. V některých společnostech je za přesně stanovených podmínek přípustné dokonce zabít (např. trest smrti), ale v každé platí morální a právní normy, které respektují zájem celé společnosti a učí jednotlivce tuto energii transformovat a vyjadřovat kultivovaně. V každé společnosti se však najdou jedinci, jejichž vývoj ustrne na primitivní úrovni a jsou ovládáni vlastními aktuálními pudy, nikoli společenskými normami.

Problémem společnosti se také stává, pokud většinové prosociální normy nedodržují jedinci, kteří jsou společensky uznávanými a viditelnými vzory a podle kterých se řídí ostatní. Snadno ovlivnitelní jsou zejména jedinci s ještě nezralou úrovní morálky, která není součástí jejich osobnostní výbavy. Pro tuto skupinu lidí je velmi důležité, jaké hodnoty a jakým způsobem jsou prezentovány společenskými lídry. Neschopnost lídrů ovládat vlastní negativní prožívání, egocentrismus, bezohlednost a sobecké prosazování jen svých vlastních zájmů, dokonce i bez ohledu na lidský život, se pak stává legitimní pro větší skupinu obyvatel a násilná kriminalita může narůstat.

A kdo jsou nejčastější oběti?

„Opět se to nedá zjednodušit, někdy jde o rovnocenného rivala, jindy o člověka, který se zjevně nedokáže dostatečně bránit a pachatel si uvědomuje, že jeho převaha mu zajistí „vítězství“ a dosažení svého cíle. A jsou i případy, že jde o tyrana, kterého již nelze dále tolerovat,“

informuje Kacvinská.

Úkolem vězeňského systému je prevence dalšího páchání trestné činnosti, tedy resocializace pachatelů. Je to proces, který je podrobuje novým hodnotám, postojům, dovednostem a učí je změnit se, aby uměli podle těchto norem adekvátně fungovat. Účelem je najít „slabé místo“ v osobnosti pachatele trestné činnosti, které mu neumožňuje přizpůsobit se a žít spořádaným způsobem života a pracovat s ním na tom, aby se jeho osobnost stala harmoničtější, aby se posílily pozitivní stránky osobnosti a motivace pro změnu dosavadního způsobu života. Úspěšnost resocializace samozřejmě závisí i na ochotě dotyčného ke změně. Stává se pak i to, že jedinou prevencí je izolace jedince, který se už nechce nebo nedokáže změnit tak, aby mohl respektovat práva jiných.

 

Zdroje: Pravda, Najväčšie kriminálne prípady, Česká justice, Policie ČR, Polícia SR, ČSÚ, vlastní dotazování

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze