Top hledané
Výsledky (0)
K Silvestru neodmyslitelně patří ohňostroj. Ten má však negativní vliv nejen na zvířata, ale také na zdraví lidí a životní prostředí.

K Silvestru neodmyslitelně patří ohňostroj: jaký negativní vliv má na zvířata v našem okolí

Kristina Valachyová
30. prosince 2023
+ Přidat na Seznam.cz
10 minut
 Jaké důsledky má pyrotechnika na malé děti či zvířata v našich domácnostech a v přírodě?

Ohlušující výbuchy, světelné záblesky, kouř. Novoroční ohňostroj je nezbytnou součástí oslav pro mnohé lidi. Málokdo se však zamyslí nad tím, jaké důsledky má pyrotechnika na malé děti či zvířata v našich domácnostech a v přírodě. Zvukový efekt ohňostroje dosahuje hodnoty až 150 decibelů. A pak ticho. Vystrašená zvířata doslova utečou z oblastí, kde dříve pobývala. Dobrým příkladem jsou krmítka. Tam, kde byl do té doby život, bývá někdy po silvestrovské noci pusto.

Ohňostroje mohou vydávat zvuky až do 190 decibelů (110 až 115 decibelů nad rozsahem 75 až 80 decibelů, kde začíná poškození lidského ucha). Ohňostroje vytvářejí vyšší hladinu hluku než petardy, výstřely (140 decibelů) a některá proudová letadla (100 decibelů).

Hluky způsobené zábavnou pyrotechnikou a petardy mohou vést ke ztrátě sluchu a tinnitu. Je známo, že psi trpí nezvratnou ztrátou sluchu způsobenou blízkostí hluku střelby.
Zvířata jsou jejím následkem vystresována a v mnoha případech může dojít k trvalému poškození jejich sluchu.

Velké množství domácích mazlíčků po oslavách během Silvestra končí na ulici, protože ve strachu utečou během procházky. Strach však mohou pociťovat také v bezpečí domova, kdy ve snaze utéct rozbijí okno, rozkoušou dveře nebo podhrabávají plot, čímž si způsobí zranění.
Pyrotechnika je nebezpečná i pro divoká zvířata, která při útěku mnohdy končí pod koly aut nebo narazí do budov a stromů.

Způsoby, jako jsou různá zvířata ovlivněna ohňostrojem

Psi

Psi jsou schopni slyšet až 60 000 Hz, zatímco lidé neslyší nic nad 20 000 Hz, což je jen třetina kapacity psů. Tato sluchová ostrost psů je jedním z důvodů, proč jim zvuk ohňostrojů může být tak škodlivý. Vykazují známky ohromující úzkosti, protože nejsou schopni uniknout ze zvuku.

Psi, stejně jako mnohá jiná zvířata, trpí i jinými jevy, které vytvářejí hlasité zvuky, jako jsou bouře. V případě bouří jsou však zvuky doprovázeny předchozími varovnými signály, aby jejich zvířata mohla vnímat předem. To jim může způsobit trápení v očekávání, ale nezpůsobí jim to nečekané vyděšení způsobené ohňostroji, které jsou náhlé a neidentifikovatelné. Strach z hluku je běžnější u starších psů. Mnoho městských psů trpí negativními příznaky výbuchů petard. Běžné reakce jsou zmrazení nebo ochrnutí, nekontrolované pokusy o útěk a schování a chvění. Mohou být přítomny i jiné intenzivnější příznaky, jako je slinění, tachykardie, intenzivní hlasové projevy, močení nebo defekace, zvýšená aktivita, zvýšená bdělost a gastrointestinální poruchy. Všechny tyto příznaky naznačují velké nepohodlí.

Poukázalo se na to, že reakce psů na zvuk ohňostroje je podobná posttraumatickému stresu u lidských zvířat. Tento efekt by však mohl být mnohem škodlivější u psů, protože nemají schopnost racionalizovat svoji úzkost, ani možnost okamžité kognitivní reakce, která jim umožní reagovat na jejich strach. Je pravděpodobné, že zažívají hlubší a intenzivnější formu teroru. Toto je doplněk k fobii z hluku, která může být u některých psů větší kvůli rozdílům v osobnosti.

Je důležité mít na paměti, že v prvních letech svého života jsou psi obzvláště zranitelní vůči rozvoji fobií a jejich vystavení zvukům jako ohňostroj přispívá k budoucím reakcím na strach, které by jinak možná neměly. Odhaduje se, že každý druhý pes má výrazné strachové reakce na ohňostroje.

Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2
Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2, Praha 4

Kočky

Účinky ohňostrojů na kočky jsou méně zřejmé, ale jejich reakce jsou podobné jako reakce psů, například pokusy skrýt se nebo utéct. Avšak bez ohledu na strach, který mají, je u nich vyšší riziko otravy. Mnoho koček, které se nacházejí v blízkosti oblastí, kde se vyrábějí petardy, je nebo jejich části spolkne. Kromě toho mohou oslepnout nebo se vážně zranit při výbuších petard.

Koně

Koně se mohou snadno cítit ohroženi ohňostroji kvůli své hypervigilanci, protože jsou neustále v pohotovosti kvůli možným predátorům. Koně se také chovají docela podobně jako psi a kočky, projevují známky stresu a strachu a snaží se utéct. Odhaduje se, že 79 % koní pociťuje úzkost kvůli petardám a 26 % utrpí zranění. Někdy na ohňostroje reagují tak, že se snaží přeskočit ploty a utéct do nebezpečných oblastí, kde je mohou přejet auta.

Bezobratlí

Škody způsobené bezobratlým byly hodnoceny mnohem méně než škody způsobené výše uvedeným zvířatům. Tato zvířata mohou pravděpodobně udělat jen málo, aby se vyhnuli poškození, pokud k výbuchům dojde v oblastech blízko jejich bydliště. Mějte na paměti, že pro tato zvířata jsou ohňostroje velmi velké výbuchy, takže škody na nich mohou být mnohem větší než u jiných zvířat.

Lampiony štěstí jsou nebezpečné pro ptactvo

Vážné zranění a úhyny mohou způsobit i lampiony štěstí. V důsledku stresu také ptáci přicházejí o tukové, respektive energetické zásoby, které jsou nezbytné pro přežití v chladném období roku. Po nalezení zraněného nebo vysíleného ptáčete je třeba okamžitě kontaktovat odborníky a zajistit mu kvalifikovanou pomoc. Pokud nemá žádná vnější zranění a náraz nebyl příliš silný, správným postupem jej můžeme zachránit. Jedince umístíme do kartonové krabice, kterou vysteleme například ubrousky, kuchyňskými utěrkami, suchými čistými hadříky a podobně. Krabici zavřeme tak, aby ptáče mělo přístup vzduchu. V žádném případě mu nedáváme potravu, pokud reaguje, stačí jen trochu navlhčit zobáček. V tichu a tmě se podle ní ptáci vzpamatují zpravidla do dvou hodin a vitální ptáče by měl člověk vypustit nejlépe na místě, kde ho našel.
Denní druhy ptactva v noci odpočívají. Potřebují šetřit drahocennou energii a ve dne si sehnat potravu. To, že ptactvo nevidíme, neznamená, že není zrovna tam, kde jsme se rozhodli odpálit petardu či světlici. Vyrušení v podobě světelných a zvukových efektů je stres, opeřenci mohou dokonce přijít o život. V mrazivých dnech je každá ztráta energie mimořádně nebezpečná. Ohroženy jsou i noční druhy, například sovy, protože s pyrotechnikou začíná už během dne. Příkladem mohou být kalousi ušatí, ukrytí v počtu i několik desítek jedinců na jednom stromě v parcích či zahradách, kde se pyrotechnika často používá. Splašené a dezorientované ptactvo v panice často naráží do překážek, kterým se ve tmě nedokáže vyhnout.

Takový případ se odehrál i v roce 2013 v Praze, kde během ohňostroje labutě narazily do trolejového vedení a padaly přímo před očima diváků. Jedna zemřela na místě, druhá se zřejmě utopila ve Vltavě a třetí skončila v rehabilitační stanici.

Vědci z Institutu Maxe Plancka sledovali pomocí GPS stěhovavé husy v Německu, Dánsku a Nizozemsku během novoročního období. Za normálních okolností se husy vracely na stejnou vodní plochu několik nocí, odpočívaly na hladině a málo se pohybovaly, čímž šetřily energií. Na Silvestra, když se odpalovaly ohňostroje, častěji opouštěly svá místa hnízdění, letěly v průměru o pět až 16 kilometrů dál a o 40 až 150 metrů výše. Žádná z nich se už nikdy nevrátila spát na místo, odkud je vyhnaly výbuchy, a pozorovaná zvířata se tam vracela mnohem méně, aby hledala potravu.

Přerušení zimního spánku i opuštění mláďat

V horském prostředí mohou být hlukové i světelné efekty často zesíleny efektem odrazu od skalních útvarů, což může chráněným i nechráněným živočichům způsobovat nadměrný stres s následkem nekontrolovaného chování. Například v případě medvěda hnědého může nastat přerušení zimního spánku a v případě samic i následné opuštění mláďat. Stresovaní draví ptáci a sovy mohou narazit do překážek a vážně se poranit. Vyplašené jedince kamzíků se ve snaze uniknout před nebezpečím pustí i do nepříznivého terénu, kde mohou ohrozit svůj život či způsobit odtržení laviny. Živočichové slyší zvuky v podstatně jiném frekvenčním rozsahu a vidí v daleko širším spektru vlnových délek světla než člověk.
V minulosti se již stalo, že vlivem ohňostroje zahynulo v Tatranském národním parku během pár minut 16 splašených kamzíků.

Zvířata v ZOO

Chvilkové nadšení petardy, dělobuchy a ohňostroji během silvestrovských oslav může zvířatům v zoo, ale i těm volně žijícím a doma chovaným, způsobit problémy.
Kromě narušení nočního odpočinku, petardy způsobují zvířatům stres a úzkost, které působí na trávení. Mohou jim přivodit stresové průjmy, některé se mohou pokusit o únik, kdy hrozí, že dojde ke zranění.

V ZOO na Slovensku například ohňostroji vyplašená samice antilopy nilgau již ve stresu a panice doslova poskákala po vlastním mláďátku. Ve skupině šimpanzů zase dochází ze strachu a hysterie k útokům na vlastní členy. Nejzranitelnější skupinou jsou březí samice, u kterých může dojít k potratu nebo k předčasnému porodu s přidruženými komplikacemi.

Většinou se to říká u psů, ale několikanásobně lepší sluch než člověk má většina savců a ptáků. Zábavná pyrotechnika obecně neovlivňuje psychiku zvířat pozitivně, a mnohým z nich může přivodit nemalé zdravotní problémy, a zejména psychického původu. Stres z pyrotechniky může způsobit zvířatům kromě psychických problémů také onemocnění jako diabetes či kardiovaskulární onemocnění.

Znečištění ovzduší

Po silvestrovských oslavách zůstávají na sídlištích, loukách a polích zbytky kartonu či plastu. Odpad, který po pyrotechnice zůstává je znečištěný jedovatými chemikáliemi s obsahem těžkých kovů, které následně kontaminují půdu a vodu. Tyto oslavy, které sice trvají pár minut, však v prostředí způsobují znečištění, které přetrvává delší dobu. Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvy. Zvýšené hodnoty toxických látek v ovzduší vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. Velká část pyrotechniky se navíc kupuje z nelegálního prodeje. Takové petardy a rakety pak obsahují i ​​látky, které nejsou v Evropské unii povoleny.

Pyrotechnika jako mix jedů

Ohňostroje znečišťují ovzduší částicemi a chemikáliemi. Běžné petardy, když explodují, uvolňují toxické plyny, chemické sloučeniny ve formě oxidů síry a dusíku spolu s částicemi. Tyto zahrnují chemické prvky jako měď, zinek, sodík, olovo, hořčík, kadmium atd., které mají škodlivý vliv na lidské zdraví a životní prostředí.
Zhoršení kvality ovzduší souvisí i se zdravím člověka. Mezi krátkodobé negativní účinky pyrotechniky patří nevolnost, dýchací problémy nebo zhoršení chronických zdravotních problémů, uvedla Táňa Závodní z Ústavu experimentální medicíny.
Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba vzít v úvahu fakt, že mnoho látek z petard je karcinogenních. Amatérské odpalování je přitom nebezpečnější než ohňostroje připravované profesionály, konstatovali vědci.

Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výšce dvacet až čtyřicet metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o sto metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře.

Lidé u ohňostrojů vdechují mix jedů a karcinogenních látek. Zdravotní rizika zábavní pyrotechniky podceňujeme.


„Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a zavření. Lidé však tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují,“

řekl ČT24 chemik Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

Znečištěné ovzduší však může být spojeno is demencí, kognitivními poruchami nebo přispívá k celkovému zhoršení jiných onemocnění.
Nebezpečné chemikálie uvolněné během ohňostrojů mohou způsobit zmatek v lidském těle a ovlivnit endokrinní systém, imunitní systém, gastrointestinální systém a metabolismus, jakož i neurotransmitery v mozku.

Prodej rodinného domu, Praha 5-206m
Prodej rodinného domu, Praha 5-206m, Praha 5


Chloristan amonný je chemikálie, která se často mísí se sírou a dřevěným uhlím k vytvoření střelného prachu, který způsobuje výbuch ohňostrojů. Může inhibovat schopnost štítné žlázy získávat jód z krve (hypotyreóza). To může interferovat s produkcí hormonů štítné žlázy, které jsou nezbytné pro procesy metabolismu a duševního vývoje. Může také vést ke strumě a rakovině štítné žlázy.
Stroncium je těžký kov používaný k výrobě jasně červených barev ohňostrojů. Pojí se s mnoha vážnými zdravotními následky včetně vrozených poruch, poškození kostní dřeně, zpomaleného růstu kostí, anémie a zhoršené srážlivosti krve.

Další chemikálie rozptýlené při zábavní pyrotechnice, jako je hliník, baryum, kadmium, dioxiny a rubidium, se také vyznačují negativními účinky na zdraví, některé z nich jsou známé karcinogeny. Vystavení těmto chemikáliím může způsobit různá onemocnění včetně Alzheimerovy choroby, demence, bipolární poruchy, deprese, úzkosti, srdečních chorob, onemocnění ledvin, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, gastrointestinálních poruch a chronické únavy.
Při vdechnutí nebo požití mohou uvolněné kovy způsobit širokou škálu krátkodobých a dlouhodobých reakcí, od zvracení, průjmu nebo astmatických záchvatů až po onemocnění ledvin, kardiotoxické účinky a různé druhy rakoviny.
Zelené světlo produkované ohňostroji pochází z barya, které je radioaktivní a jedovaté. Modrá barva vyrobená ze sloučenin mědi pochází z dioxinů způsobujících rakovinu.
I prskavky vytvářející hustý kouř mohou ovlivnit dýchací cesty malých dětí.
Petardy mají mnohem závažnější účinky na lidi s poruchami srdce, dýchání nebo nervového systému. Vlivem celkového znečištění způsobeného pyrotechnikou pacienti s onemocněním srdce, pacienti s chronickou bronchitidou a astmatici jsou také vystaveni vysokému riziku kritických stavů. Mohou se zhoršit problémy u lidí trpících nachlazením, alergiemi či kašlem a způsobit otok v krku a tlak v hrudníku.


Při používání zábavné pyrotechniky může dojít ik různým zraněním od úrazů prstů, končetin či očí, až po poškození sluchu.
Kritici ohňostrojů delší dobu upozorňují na to, že petardy a pyrotechnika ohrožují domácí i volně žijící zvířata a okolní přírodu, mohou způsobit zranění i škody na majetku a v neposlední řadě jsou zdrojem velkého množství nerecyklovatelného odpadu. Některá města tak místo ohňostrojů pořádají na přelomu roku videomappingy či laserové show.

Zdroj:Hnonline.sk, Dnesdycham.sk, Imeteo.sk, Aktuality.sk, Animal-ethics.org, autorské dílo

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze