Podle iniciativy Global Carbon Project se za tento rok do ovzduší vypustí 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého. Na vině jsou především asijské velmoci a letecká doprava. Většina amerických ekonomů si myslí, že se země vyhne recesi. Nezaměstnanost by se pak mohla udržet na nízkých číslech.
Celosvětové emise oxidu uhličitého v letošním roce stoupnou o 1,1 procenta v porovnání s rokem 2022. Letos bylo do ovzduší vypuštěno 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého, což je dvakrát více než před 40 lety.
Hlavním tahounem tohoto nárůstu je Čína, Indie a letecká doprava, jak vyplývá ze studie mezinárodní iniciativy vědců Global Carbon Project, která mapuje globální uhlíkové emise. Největší pokles zaznamenala naopak Evropa a Spojené státy.
Podle vědců se zdá nevyhnutelné, že se planeta oteplí více než o 1,5 stupně Celsia, informoval server Ceskenoviny.cz.
Podle průzkumu amerických firemních ekonomů by se mohlo tamní hospodářství v příštím roce vyhnout recesi. Pouze 24 procent z nich v průzkumu Národní asociace pro podnikovou ekonomiku uvedlo, že vidí recesi jako pravděpodobnější.
„Zatímco většina respondentů očekává v budoucnu nárůst míry nezaměstnanosti, nepředpokládá se, že by přesáhla 5 procenta,“
uvedla k tomu zároveň v prohlášení Ellen Zentnerová, prezidentka asociace a hlavní americká ekonomka Morgan Stanley.
Americký trh práce si dosud navzdory vysokým úrokovým sazbám zachoval solidní úroveň. Míra nezaměstnanosti se v říjnu pohybovala na úrovni 3,9 procenta, uvedla agentura AP.
Tisíce demonstrantů se v úterý shromáždily v hlavním novozélandském městě Wellingtonu proti domorodé politice tamní vlády. Demonstrace, jež organizovala menší maorská strana zasazující se za práva původních obyvatel, se konaly také asi v desítce dalších novozélandských měst a obcí.
Spolupředseda Maorské strany Rawiri Waititi řekl, že nová politika vlády premiéra Christophera Luxona vrátí Nový Zéland „zpět do 19. století“. Maorská strana získala šest ze 123 křesel v 54 parlamentu, uvedla agentura AP.
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo svého bývalého velvyslance v Bolívii z údajné spolupráce s kubánskými zpravodajskými službami jako tajný agent po několik desetiletí. Ministerstvo tvrdí, že Manuel Rocha se účastnil „utajených aktivit“ minimálně od roku 1981. Měl se proto také setkávat se s kubánskými agenty. 73letý bývalý velvyslanec pracoval 25 let v americké zahraniční službě. Zastával nejvyšší posty v takových jihoamerických zemích, včetně Bolívie a Argentiny.
„Případ proti Rochovi „odhaluje jednu z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících infiltrací“,
uvedl generální prokurátor Merrick Garland v prohlášení, jak napsal web televize Al Jazeera.
Zdroj: Ceskenoviny.cz, AP, Al Jazeera