Rychlá zpověď - zpěvačka a influencerka Jitka Boho: Stojím zase zpátky na vlastních nohou

Jak pandemie koronaviru změnila tvůj život?

Myslím, že nás všechny koronavirus v něčem změnil a naše životy ovlivnil. Kdybych se na to  zaměřila po pracovní stránce, tak té příliš neubylo. Možná kontaktu s lidmi, nevystupuji třeba na pódiích, nemoderuji, nezpívám veřejně. Všechno se to vlastně přesunulo na online tvorbu.... Jinak jsem se ale díky němu třeba naučila konečně šít, měla jsem čas na rodinu nebo na častější vycházky do lesů...Tato doba mi ale přinesla bydlení v Praze, a to byla velká změna.

Jak to?

Moderní byt 2+kk k pronájmu, Praha2 Vinohrady, Praha 2

Zobrazit nemovitost

V průběhu pandemie jsem se stěhovala do Prahy od rodičů, pro mě to byl vlastně velmi akční rok. Předtím jsem ani nechodila na akce, party. Nikde jsem po večerech nevysedávala, takže to pro mě zas tak velká změna v tomto smyslu nebyla. Samozřejmě kamarádi mi po tom roce už začali chybět, ale zase jsem měla daleko více času na rodinu. Takže strašně moc změn, hlavně v bydlení. Teď je ze mě a z dcery Pražanda.

To jsem ani nezaznamenala, že jsi odjela na Vysočinu. Znám tě jako Pražandu.

Je to pravda. Po rozchodu jsem odjela i s dcerou na Vysočinu, kde jsem žila u rodičů osm měsíců. V té době začal koronavirus, byla jsem tam asi do února 2020. V průběhu února a března jsem se začala stěhovat do bytu do Prahy.

Co tě sem vrátilo?

Nechtěla jsem zůstat u rodičů, byla by to pro mě trochu prohra. Strašně si vážím toho, že jsem tam měla zázemí a mám u nich vždycky dveře dokořán, rodina mi vždycky pomohla. V té době mi to navíc strašně pomohlo, i po psychické stránce. Řešila jsem rozvod, dům a podobně. Odstěhovala jsem se až ve chvíli, kdy jsem byla schopná postavit se zase na vlastní nohy. Samozřejmě i finančně, abych mohla zpátky do Prahy, kde bydlení není lehká záležitost a jako samoživitelka. To nebylo úplně jednoduché.

Našla jsem si na Letné krásný byt. Bála jsem se, předtím jsme bydleli za Prahou, tohle je vlastně centrum. Pro mě i Rozárku to byla velká změna, ale měla jsem hrozné odhodlání a energii do toho jít. Teď si to vlastně užívám, i když mě to zase láká na vesnici. Občas se tu trápím a probouzím se slzami v očích, že mě budí tramvaje a ne ptáčci. Jsem na vesnici odchovaná, pro mě by bylo opravdu ideální bydlet za Prahou v dojezdové vzdálenosti, mít přírodu u sebe. Vím, že je tady spousta parků, ale je to jiné. Na vesnici jde člověk do lesa.

Jak to zvládá Rozárka?

Je v tom úplně boží, myslím si, že se jí tady líbí, že by tu možná i zůstala. Má to tady ráda a hodně rychle se přizpůsobila městskému životu. Řekla bych, že je to i tím, že je tu hodně dětí, na hřišti jich potká spoustu, v tom je to pro děti super. Ale myslím si že i na vesnici, to jsem mohla viděla na Vysočině, se jí taky líbilo. Šly jsme do lesa na dvě hodiny, vymýšlela jsem jí bobří a indiánské stezky. Bylo to jiné a taky hezké.

Tatínek žije kde?

Kousek za Prahou.

Stará se?

Rozárku mám v péči já, takže k němu jezdí na víkend jednou za čtrnáct dní. Na mně jsou každodenní starosti. Je to jiné, samozřejmě se někdy trochu dohadujeme, ale fungujeme. Rozárka tam má svoje království, pokojíček, zahradu, jezdí tam ráda. Myslím, že to střídání funguje.

Byt na pronájem Praha 1 - 128m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Co je teď tvoje obživa, když nemůžeš dělat koncerty a další akce?

Určitě Instagram, jako influencerka. Strašně dlouho jsem se tomu vyhýbala.

Co to povídáš? Ještě než jsi rodila, dělala jsi na YouTube videa.

Videa, ano. Ty dělám občas taky, ale to není výdělečné. Řekla jsem si, že tam to ekonomicky dělat nechci, tam je to o životě.

Tehdy ještě nebylo tak zprofanované slovo influencer.

To je pravda.

Takže jsi byla vlastně průkopník.

To nevím, myslím že jsou na to jiné expertky. Snažím se to mít nějak vyrovnané. Nejsem zastáncem toho navázat krátkodobou spolupráci s každou druhou firmou. Já si vážím toho, když mám s firmou dlouhodobou spolupráci, s některými značkami už to jsou třeba čtyři roky. Samozřejmě jsou hejty, že tam mám reklamy, na to ale říkám, ať se lidé podívají, že to jsem měla už před čtyřmi lety. Je to plynulé a dlouhodobé, není to tak, že bych si zrovna něco vymyslela. Na tom si zakládám, vždycky to musím mít ozkoušené. Je ale pravda, že Instagram vydělává. A teď samozřejmě i show Tvoje tvář má známý hlas.

Tato řada je řada šampionů. Jak ses dostala do pořadu předtím, poprvé? Váhala jsi nebo to vzala hned?

Zvali mě na casting už, když bylo Rozárce asi půl roku. To jsem odmítla, nedalo by se to skloubit. Naštěstí si vzpomněli i o rok později, a to už jsem si říkala, že by to šlo. Na casting jsem šla, nedávala jsem tomu ale vůbec šanci, že bych se tam mohla probojovat. Říkala jsem si, čím jiným kromě Miss jsem ještě zajímavá. Herečka nejsem, v televizi jsem kromě Miss nijak nevystupovala. Zkusila jsem to a oni zavolali, že mě berou. Bylo to skvělé, strašná makačka, ale dodnes na to hrozně ráda vzpomínám. Kdybych to porovnala, bylo to úplně jiné, tehdy jsem byla úplně jiná než teď.

Jak to?

Rozárka byla ještě malá, s manželem už to v té době bylo pro mě více stresové, nebyla jsem tolik uvolněná. Teď jsem si to mnohem víc užila, bylo to jiné, hezčí.

Ty jsi zpěvačka, tak bych očekávala, že to pro tebe bude brnkačka.

S Hankou Holišovou jsme si říkaly, že by možná stálo za to udělat jeden díl pouze ze zákulisí, nácviků choreografií a podobně. Aby lidé viděli, v jakém jsme stresu a jak je opravdu náročné se za týden naučit šílenou choreografii, do toho zpívat. Vystoupení jsou brána často z videoklipu, kdy to ten originální zpěvák nezpívá živě, což je téměř nereálné společně s choreografií. Občas je to hodně náročné.

Vytvořila sis v téhle řadě nová přátelství? Je něco, co tě překvapilo?

Překvapilo mě, že jsme si všichni sedli. Možná to zní jako klišé, „byli jsme skvělá parta“ a podobně. Nebrečela jsem ale tolikrát ve čtvrté řadě jako v této. Pořád jsem se dojímala, říkala jsem si, jak je to fajn. Podle mě za to může i koronavirus, že nemůžeme vystupovat. Užívala jsem si každou píseň kolegů, jako kdybych byla na koncertě. Tím, že to jsou všichni profíci, to nikdo nezkazil, všichni tam byli hrozně dobří. Užívala jsem si to a každé kolo jsem děkovala pánu bohu, že tam mohu být mezi nimi.

Máš už naplánované nějaké svoje koncerty?

Tvořila jsem CD s bývalým manželem. Psala jsem si texty, občas hudbu, tu ale z 90 % dělal Lukáš. Teď se přiznám, že nebyl vůbec čas tvořit něco nového. Na poslední song jsem udělala videoklip asi třičtvrtě roku zpátky, ten je ryze můj, hudba i text. Říkala jsem si ale, že asi nemám úplně ambice na pěveckou kariéru tlačit, nechávám to plynout. Věřím na něco mezi nebem a zemí, na kartářky, mám i jednu svoji. Bavila jsem se s ní o tom a ta říkala, že to budu mít vždycky jako koníček, že si tím nebudu naplno vydělávat. Tak k tomu i přistupuji. Baví mě to, hudba mě naplňuje vnitřně, ale i sama cítím, že to není něco, co by mě mělo živit.

Když jsi ale takhle často v televizi, musí chodit nabídky na další spolupráce nebo projekty.

To určitě ano. Teď už nějaké mám a uvidíme, jak to dopadne, jestli se ty akce budou konat. Je toho teď docela dost, ať už se jedná o zpívání nebo moderování, které mě také baví. Uvidíme, jak to bude, to nikdo ještě neví.

A modeling?

To vůbec. To už vůbec nedělám, už strašně dlouho.

Nemáš ty ambice? Vypadáš fantasticky.

Nemám. Říkala jsem si, že jít po mole je pro mě horší než si vzít mikrofon a zazpívat písničku. Vždycky se mi hrozně klepala kolena.

Vždyť si vyhrála Českou Miss.

Nevím, nikdy jsem se tam necítila dobře. Je to pro mě jiná skupina lidí, holek. Vždycky jsem si tam připadala jako outsider, jsem i menší než většina modelek.

Říkala jsi, že pro tebe největším zklamáním bylo, že ti nevyšlo manželství. Můžeš prozradit proč? V čem byla chyba?

Nikde jsem to do médií neříkala, chtěla jsem si to nechat pro sebe. Byly různé spekulace jako finanční důvody a nevěra. Není to ani jedno. Je to vážný důvod, který už trval delší dobu. Bylo to pro mě velké rozhodnutí, musela být ve mně sebeláska, kdy jsem si řekla dost a odešla jsem.

Už jste rozvedení?

Ano. Šlo to docela rychle. Na všem jsme se domluvili a je to dobré. Oba už máme svůj život.

Máš přítele...

Začali jsme spolu v koronavirové krizi, takže jsme nebyli společně ani v divadle, no je to náročnější (směje se). Celkově je to náročnější, protože už má dvě velké děti, patnáct a devět let. Nebydlíme spolu, ale máme to k sobě kousíček. Je to trochu zvláštní, nikdy jsem to takhle nezažila, ale vlastně je to fajn.

Naučila jsem se nic neplánovat a neříkat „je to láska na celý život“. V manželství jsem se přesvědčila, že je lepší nedívat se přes růžové brýle, ponaučila jsem se. Kolikrát jsem i na Instagramu sdílela fotky, jak je všechno fajn, přitom kolikrát to bylo tak, že jsem se tím potřebovala ujistit, utěšit samu sebe. Teď se na to snažím dívat více reálně.

Jsi teď spokojená?

Pro mne je teď nejdůležitější to, abychom byli zdraví, celá má rodina. A uvidíme, co přinese osud.

Na Instagramu také podporuješ matky samoživitelky.

Ano. Je to Klub svobodných matek. Na Letné se otevřel Fashion Charity Shop, kam mohou lidé dávat oblečení. To se tam prodává a výtěžek jde na ně. Nebo i samotné oblečení, pokud není třeba značkové nebo není úplně na prodej, ale je hezké a mohlo by se dál nosit. Říkali mi, že před zimou tam přišla maminka v letní bundičce, protože jinou neměla. Nebo že maso je pro ně až vzácnost. Navíc v této době, kdy spousta lidí přišla o práci nebo museli být doma s dětmi, je to náročné. Pokud má člověk možnost pomoct, proč ne. Tím, že je mi to téma blízké a jsem také samoživitelka, i když mám práci a nemůžu se s tím srovnávat, si ale umím představit, jaké to je. Starat se o dítě a třeba nedostávat žádné alimenty. Proto si myslím, že je na místě, abych jim pomáhala.

Máš nějaký projekt po Tváři, kde by tě lidé mohli vidět?

Ne, v dohledné době žádný větší projekt neplánuji. Jedná se spíše o menší koncerty a vystoupení.

Na co se těšíš? Začíná být teplo...

Hrozně se těším na léto. Zima byla strašně dlouhá, i na mě, i když jsem zimní znamení. Mám ráda zimu a podzim, ale sluníčko už mi moc chybí. Těším se, až pojedeme někam na výlet po Česku. Mám strašně ráda naši přírodu. Uvidíme, jestli se podíváme i za hranice. Není to priorita a věc, na které bych bazírovala, že musíme jet k moři, to vůbec ne. Můžeme zůstat celé léto u nás, máme tu spoustu krásných míst. Jediné, čeho se trochu bojím je, že podobné plány má i mnoho dalších lidí. O tom jsem se přesvědčila minulé léto, kdy lidé do zahraničí moc necestovali. Jela jsem se koupat někam k jezeru, a neměla jsem si pomalu ani kam položit ručník, jak tam bylo narváno. A v Chorvatsku, kde jsme pak byli, byli na pláži tři lidi. Doporučovali nám nikam nejezdit, pak mi ale přišlo, že se člověk nakazí spíše tady.

Měla jsi covid?

Měla.

A dobrý průběh?

Právě že ne. Měla jsem ho po Silvestru, naštěstí předtím, než jsem nastoupila do Tváře. Věřila jsem na imunitu, že mě to snad neskolí. Určitě jsem ji pak měla, protože Iva Pazderková měla koronavir v průběhu a chytilo to od ní asi pět dalších lidí. Přitom jsem tam s ní byla. Tam jsem se přesvědčila, že to funguje a spoléhám na to, že nějaké protilátky mám.

Malá ho měla taky?

Měla, ale lehký průběh, neměla žádné příznaky. Já jsem měla horečky přes 39, strašné bolesti zad, únavu, nemohla jsem ani vyjít schody. Trvalo to asi čtyři dny, nárazově jsem měla i ztrátu čichu, ale nebylo to nic vážného. Po čtyřech dnech to začalo ustupovat, ale myslím si, že jsem pořád víc unavenější a necítím se stoprocentně zdravá. Myslím si, že to v organismu něco zanechá.

Tak doufám, že budeš brzy zase fit, moc děkuji za rozhovor.

Já děkuji a všem čtenářům přeji pevné zdraví.