Top hledané
Výsledky (0)
O lásce na celý život

Rychlá zpověď - Miloš Křeček: Začal sbírat Lego, teď už má jeho sbírka hodnotu 15 milionů!

Eva Borská
22. května 2019
+ Přidat na Seznam.cz
7 minut

Pokud jde o celosvětově oblíbenou stavebnici, dostál podnikatel Miloš Křeček svému jménu. Za svůj život nasbíral tolik modelů lega, že si musel otevřít muzeum, aby ho miliony kostiček „nevystěhovaly“ z domu. Dnes je majitelem největší soukromé sbírky na světě, která dělá radost nejen jemu, ale i široké veřejnosti. Muzea, kterých je v Česku už pět, mají i své stálé štamgasty. A lidé se tady mohou modely nejen kochat, ale také si nějaké postavit. A zajisté by potvrdili životní motto Miloše Křečka – kdo si hraje, nezlobí!

Miloš Křeček si život bez lega nedokáže představit.
Ve výloze pražského muzea můžete majitele největší sbírky světa vidět často, jak staví další z modelů.
Sochu sovobody stejně jako většinu modelů si Miloš Křeček staví sám.

Miloši, mám takovou představu, že když přijdu k tobě domů, musí být lego všude. Jsem daleko od pravdy, nebo ne?

Je pravda, že lego máme úplně všude – od ložnice až po dětský pokoj. A tak to asi bude celý život. Ale byla doba, kdy už jsme opravdu neměli skoro kam šlápnout, a docházelo k domácím bojům o prostor. V té chvíli se zrodila myšlenka na založení muzea.

Lego tedy z domova částečně zmizelo, ale máš z něj doma nějaký interiérový kousek?

Nemám, ale přáli bychom si to. Mně by se líbil celý dům z lega.

V kolika letech jsi v sobě tuto sběratelskou vášeň objevil?

Příběh jako takový začal zhruba v pěti letech, kdy jsem dostal od svých rodičů první lego a strašně jsem se do něj zamiloval. Od té doby jsem pravidelně dostával každý rok jednu stavebnici od Ježíška. Podotýkám, že to bylo v době komunismu, kdy se u nás tahle stavebnice dala sehnat jenom v Tuzexu. Můj děda ale tenkrát dělal šéfa stavebnin a měl kontakty. Jen díky tomu mi mohli rodiče dopřát takový dárek. A když jsem si pak v patnácti jako učeň začal vydělávat první peníze, utrácel jsem je všechny zase jenom za lego, zatímco většina mých kamarádů si je užívala v hospodě nebo na diskotékách.

Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní
Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní, Praha 5

Co na koníčka říkaly holky?

V těch patnácti toho ještě moc neříkaly, ale jakkoliv by se mohl takový koníček jevit jako překážka ve vztahu, moje manželka naopak říká, jak je to super, protože díky tomu nemám čas „zlobit“.  

A to na lego nežárlí? Přece jen ti stavění zabere mnoho času.

Nežárlí, naopak mi pomáhá.

Máš ještě ty úplně první kostky od rodičů? A mají nějaké čestné místo?

Samozřejmě, jsou v pražském muzeu, mám tam takovou vitrínku, kde vystavuji srdcové záležitosti.

Je to zároveň nejstarší model, nebo máš ještě nějaký starší?

Mám mnohem starší. Moje sbírka je vlastně takovým výletem do historie. Po válce firma vyráběla jen dřevěné hračky, i těch je v muzeu pár k vidění. Kostka jako taková spatřila světlo světa v roce 1958, to jsem ještě nebyl na světě, a od té doby vzniklo asi 15 tisíc modelů.

Kolik jich máš v současné chvíli ty?

Nevím to přesně, ale je to kolem devíti tisíc modelů. A každým dnem přibývají. Samotné kostičky spočítané nemám, ale myslím, že to bude určitě přes milion. Samozřejmě je mým cílem blížit se ke všem, co existují. Je to hodně o financích, i když dnes už spoustu modelů dostávám zadarmo jako dárek od lidí z celého světa, kteří mi fandí.

Kterého modelu si nejvíc ceníš?

Je to jednoznačně model sochy Svobody, který je spojený s nádherným zážitkem. Kupovali jsme ho v Americe od chlápka na lodi, která jezdí z New Yorku právě k soše Svobody. Bylo to symbolické, ale na to, že se jednalo o tovární set, taky hodně drahé. (smích)

Kolik jsi za sochu zaplatil?

Na to, že jde o tovární model, je to nesmyslná cena, ale já ten ho prostě chtěl. Zaplatil jsem 1500 dolarů (asi 34 tisíc korun, pozn. red.).

Předpokládám, že sis ho sestavoval sám. Jak dlouho ti to trvalo?

Téměř všechny modely si stavím sám. Socha Svobody má jen asi 70 centimetrů a stálo mě to asi 20 hodin života. Mám ale ještě jednu sochu Svobody, které vlastně tahle, o které se bavíme, stála modelem. Paradoxně ale pro mě nemá takovou hodnotu, i když byla výrazně dražší a je také mnohem větší. Skládá se z třiceti tisíc kostek, váží 200 kilo, měří 2,5 metru a její sestavení trvalo zhruba 400 hodin.

A cena?

Půl milionu korun.

Máš spočítané, jakou má tvá sbírka hodnotu?

To se nedá přesně určit, neboť modely stále přibývají, ale také ubývají. Odhaduji tu cenu na 15 milionů.

Jedna věc je hodnota sbírky, druhá vklad. Dokážeš odhadnout, kolik tě kostičky stály?

Opravdu je to diametrálně odlišná částka. Jak už jsem říkal, spoustu setů dostávám jako dárek. Moje investice bude zhruba milion korun.

Co říkáš na Legolandy, kde jsou miniatury známých budov nebo celá města? Chtěl bys v životě něco takového postavit?

Chtěl bych, ale nemám na to kapacitu. Životní, ani finanční. Třeba Legoland v Dubaji stavěli několik let. To jeden člověk nezvládne. Pouze to obdivuji se svojí ženou a dětmi. Neustále jezdíme po Legolandech celého světa.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ
Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Existuje nějaký vysněný kousek?

Těch je víc, ale vzhledem k jejich ceně zatím vítězí zdravý rozum.

A toužíš po nějakém modelu, který je nedostupný?

Ano, je to limitka, kterou dostávají zaměstnanci firmy Lego. Takový domeček, starý asi patnáct let, který stojí asi sto padesát tisíc. Pro běžného smrtelníka těžko pochopitelná věc. I já vím, že si ho nikdy nekoupím, protože je to nesmyslně předražený.

Sbíráš i figurky?

Figurky sbírám také, mám téměř všechny, které byly vydané.

Nechal sis něco dělat vysloveně na zakázku? Třeba model své ženy?

Ne. Druhá taková neexistuje. A ani z kostiček by se té živé nevyrovnala.

Máš takovou pohnutku, že tě i na návštěvě zajímá, jestli nemají někde ve skříni lego?

Rozhodně mám. A není to jenom u známých, ale kamkoliv přijedeme po světě s mojí ženou, milujeme bleší trhy a vždycky tam něco objevíme.

Vykupuješ lego od lidí, kteří ho mají doma po dětech?

Ano, vykupuji ho na váhu.

Nabízel ti někdo, že si od tebe nějaký model koupí za zajímavou částku?

Ano a spoustu modelů jsem taky prodal a vydělal na nich. Pak jsem si je ale postavil znovu. (smích)

Máš nějaký model, který bys neprodal za nic na světě?

Zmiňovanou sochu Svobody. Tu, kterou jsem koupil v Americe.                                                                                        

Živí tě tvůj koníček? Nebo na něj vyděláváš jinde?

Je skvělé, že si muzea vydělají na svůj provoz. Z velké části je to díky mé ženě, která se o ně stará. Zisk je tady přidaná hodnota, ze které máme radost. Neměl bych určitě peníze na to, abych muzea dotoval. Nenarodil jsem se bohatý.

Můj byznys je v úplně v jiném oboru. Jsem výrobce uzenin a dodavatel masa do spousty restaurací. Teď se ale pomalu dostávám do životní fáze, kdy firmu předávám dětem, a já se můžu víc věnovat tomu, co mě baví. Což je kromě sportu a cestování zase lego.

Najde se ještě někde ve světě nějaký podobný „blázen“ jako jsi ty?

Těch je spoustu, co se týče lega, ale já jsem výjimečný tím, že sbírám pouze tovární sety. Prostě to, co firma Lego vydala. Nestavím sochy, nestavím hrady. A když už něco postavím, tak je to výjimečný.

Jako největší sběratel na světě bys mohl být zapsaný v Guinnessově knize rekordů…

Usilujeme o to, ale je to velice složité a drahé. Z marketingového hlediska to ale může mít smysl.

Kolik takový zápis stojí?

Kolem 400 tisíc korun.

Praha není jediné město, kde je tvá sbírka vystavená. Kde všude je k vidění?

Muzeí je celkem pět – Praha, Špindlerům Mlýn, Kutná Hora, Priessnitzovy lázně v Jeseníku a Poděbrady. Sbírka se ale rozrůstá a myslím, že v půlce příštího roku začneme shánět nové prostory.

Podle čeho si ta města vybíráš?

Nejsou vybraná náhodně, jsou to místa, ke kterým mám osobní vztah.

Stíháš ještě nějakého jiného koníčka?

Miluju sport, hlavně lyžování, hokej, kolo a svoje děti a manželku.

Máš nějak pojištěný osud své sbírky? Až tu jednou nebudeš, aby neskončila v popelnici…

Pojištěný to rozhodně nemám, to nelze pojistit. Ale mám čtyři děti, které rozhodně lego baví a zatím to vypadá, že v tom, co jsem já začal, budou pokračovat.

Teď mě napadla trošku morbidní otázka, ale chtěl by sis vzít lego do hrobu nebo z něj mít třeba rakev? Napadlo tě to někdy?

No jasně, o tom jsem už také přemýšlel, že si ji postavím, ale až přijde ten správný čas. Mám v plánu ještě dlouho žít!

To ti ze srdce přeji a děkuji za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Motto, které tě provází životem?

Hraj si a nebudeš zlobit.

Nejluxusnější věc, kterou sis kdy koupil?

Sportovní vůz Chevrolet Corvette.

O čem se Ti naposled zdálo?

O Legu.

Jak si představuješ mimozemšťany?

Něco jako ty.

Jaký okamžik ve svém životě bys vzal zpět?

Velmi složitá odpověď, neumím odpovědět.

Šetřit nebo utrácet?

Utrácet.

Co jsi ochoten udělat pro své sny?

Stavět Lego dnem i nocí.

Kdybys nesbíral Lego, co bys sbíral?

Angličáky.

Kdo je podle tebe hrdina?

Ten, kdo má hodně dětí.

Největší noční můra?

Nemít děti.

Na čem jsi závislý?

Samozřejmě na Legu.

Co si myslíš o blogerech a youtuberech?

Myslím si, že práce je všude po světě spousta.

Co se nedá za peníze koupit?

Inteligence.

Do čeho bys nikdy neinvestoval ani korunu?

Neumím teď odpovědět.

Dotazovaný se ptá redaktorky?

Vypadáš dobře, máš umělá prsa?
Nemám.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - blogerka Natálie Kotková
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - Jakub Vágner
Zobrazit článek