Rychlá zpověď - návrhářka s ukrajinskými kořeny Natali Ruden: Na ukrajinský národ jsem hrdá

Vybavujete si ještě, co jste dělala, když jste se dozvěděla o tom, že na Ukrajině začala válka?

Vybavuji si to hrozně. Ráno, když jsem otevřela zprávy a četla to, první věc samozřejmě bylo zděšení. Pak jsem okamžitě volala rodičům, kteří hodně sledují situaci na Ukrajině. Je to neštěstí, které nás neuvěřitelně zasáhne. Naši rodinu, ostatní rodiny. Bylo to okamžité uvědomění, jaká je to hrůza, co nás čeká.

Napadlo vás někdy, že by se něco takového mohlo stát?

Bylo to trochu ve vzduchu, ale všichni lidé doufali, že k tomu nedojde, že rozum zvítězí. Není možné, že v takové době takový otevřený konflikt může začít, natož takto probíhat.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Kdy vy sama jste byla naposledy na Ukrajině?

Já jsem v Česku jako doma, žiju tady přes 25 let. V Kyjevě jsem byla v roce 2006, myslím, kdy jsem tam představila Českou republiku, ale jako český designer.  A pak jsem byla asi před pěti lety na setkání se spolužáky. To je za posledních 20 let dvakrát.

Máte tam stále přátele, kteří tam zůstali? Kde se skrývají, máte o nich nějaké zprávy?

Samozřejmě jsem zavolala okamžitě kamarádce ze střední, která byla moje nejbližší. Byla s rodinou a říkala, že jsou pořád v metru, když znějí sirény. Tenkrát ještě nebombardovali Kyjev, ale už přesto byly varovné signály, a oni pořád byli v metru. Teď už s ní nejsem v kontaktu, ale mám pocit, že uprchla někam za hranice. Nevím, jestli postoupila dál, teď už s ní nemám takový kontakt. Ale ještě mi volala kamarádka, spolužačka z vysoké školy, která byla také v nějakém krytu s dětmi. Popisovala mi trochu tu děsivou situaci a o ní jsme mluvili. Těch přátel v Kyjevě už nemám moc, protože všichni běhen života někam odcestovali, nebo nejsme úplně v kontaktu. Ale s těmi, co tam jsou,  jsem srdcem s každým, myslím na ně, říkám, kde jsou, kde můžou být, v jaké situaci se nacházejí.

Vy sama jste nějakým Ukrajincům tady pomohla? Přijela vám nějaká vzdálenější rodina?

Já sama u sebe mám ubytovanou čtyřčlennou rodinu, ženu a tři děti. Je to taková vzdálenější přízeň. A přijela další sestřenice mojí maminky, taky s vnoučaty, a ti jsou ubytováni u nich v domě.

Jak dlouho myslíte, že tady budou? Co já vím, tak spousta Ukrajinců se chce vrátit.

Já se jim vůbec nedivím, protože ztratili domov a mají představu, že se vrátí. Jsem tak smutná z té situace, protože si uvědomuji, že se nemají kam vrátit. Myslím, že to bude mít následky pro všechny, protože my jim musíme pomoct, ale není to krátkodobé. Zároveň jsem nadšená z toho, jak se celý svět spojil a že v Česku neuvěřitelně lidé kolem nás pomáhají, není jim to lhostejné. Já jsem za to velice šťastná, že může být taková solidarita v lidech, za to jsem vděčná Česku, svému druhému domovu. Doufám, že někteří se vrátí, že budou mít kam. Ale ti, co se nevrátí, možná budou tady, možná budou pokračovat někam dál, doufám, že si najdou svůj život a budou šťastní.

Jak ještě jste přispěla na pomoc Ukrajině? Třeba nějakou kolekcí? Vidím, že výloha vaší prodejny drží ukrajinské barvy.

Přispěla jsem samozřejmě finančně nadaci Člověk v tísni, takovou drobnost. Ale kolekci na téma Ukrajiny jsem připravovala už v roce 2019 na vyžádání Ukrajinské ambasády v České republice, kterou teď vystavuji, protože mi přijde aktuální jako nikdy předtím.

Máte nějaké přátele v Rusku? Co říkají na současnou situaci? Mají informace, které má zbytek světa?

Samozřejmě. Naše rodiny jsou hodně promíchané, takže s lidmi z Ruska jsme byli v těsném kontaktu. Na vysoké škole jsem měla hodně spolužáků z Ruska a z jiných rusky mluvících států. Teď je to taková vypjatá situace, že nejsme úplně v kontaktu, protože já nevím, nejsem si jistá, co si myslí, jaké informace mají. Nejsem si jistá, že ty informace, které se k nim dostávají, jsou skutečně ty, co máme jako zpětnou vazbu od našich známých z Kyjeva, z Ukrajiny celkově. V této situaci ty lidi nekontaktuji, protože si myslím, že musí uběhnout nějaký čas a musíme doufat, že ten konflikt skončí. Pak až si můžeme v klidu sesumírovat, co se stalo, co se děje.

Co si myslíte o prezidentovi Ukrajiny? Čekala jste, že se z něj stane takový leader?

Musím říct, že já jsem z ukrajinského prezidenta Zelenského nadšená, protože když přijal post prezidenta, tak hodně lidí bylo sarkastických a nedůvěřovali jeho profesionalitě. Samozřejmě ani neměl kdy ji nabýt, protože nikdy neměl politickou kariéru. Ale je vidět, jak je důležitý lidský faktor, jak je ten člověk odvážný, jaká dělá rozhodnutí. Myslím, že se stal jedním z nejvýraznějších světových leadrů, kteří skutečně stojí s ukrajinským národem. Já jako česká návrhářka s ukrajinskými kořeny jsem na něj velmi pyšná.

Jak myslíte, že celá situace dopadne? Jaký dopad bude mít celá válka na Evropu?

Myslím si, že dopad bude veliký a skutečně ne úplně dobrý. Protože před pár lety jsme se těšili z propojení celého světa, takového až blahobytu, společného žití, kde každý měl své vyrovnané místo, tak z toho teď sešlo. Ty následky bude nést jak ukrajinský národ, tak celá Evropa i ruský národ. Budou to těžké dopady pro všechny, o to horší je ten pocit, že je to bezvýznamná agrese, která nikomu, podle mě, nic dobrého nepřinese, ale přesto se koná. Nejvíc myslím na ženy, které ztratily muže, děti, které ztratily nebo ztratí otce. Nenapravitelné škody, které se podepíšou i na psychice a mentalitě a vůbec na všem. Myslím, že to je to nejhorší.

Myslíte si, že se sama na Ukrajinu v nejbližší době ještě podíváte?

Měli jsme naplánovanou cestu. Chtěla jsem vzít syna, abych mu ukázala, kde jsem prožila dětství, neuvěřitelné studentské roky. Chtěla jsem Filipovi ukázat Kyjev a plánovali jsme to i s mými rodiči. V Kyjevě se narodili a celý život tam prožili, jak studentský, tak profesní. Měli jsme to naplánované na červen. Teď si nejsem jistá, jestli v červnu budeme mít možnost co ukázat. Ale také věřím a vidím, že ukrajinský národ má zaprvé hrdost, je bojovný, ale taky neuvěřitelně šikovný. Kyjev se navzdory všemu, myslím, postaví rychle zpátky.

Co byste vzkázala všem Ukrajincům, ať už těm, co jsou na útěku, nebo těm co bojují?

Vzkázala bych, že strašně cítím s každým z vás. Nemůžu vyslovit, jak moc. Doufám, že vám budou stačit síly, energie.  A měli byste vědět, že je s vámi celý svět.

Moc děkuji za rozhovor.