Top hledané
Výsledky (0)
O Evropském dni mozku, o neurologických onemocněních a pokrocích v léčbě

Rychlá zpověď - primář Neurologické kliniky VFN Michal Miler: Až dvacet procent pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou mladí lidé

Karolína Lišková
11. března 2022
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut čtení

11. březen každoročně lékaři „slaví“ takzvaný Evropský den mozku. Není třeba zmiňovat, jak moc je mozek pro život důležitý, ale zajímavé je, že se stále jedná o nejméně probádaný orgán nejen lidského těla. V souvislosti s tímto dnem se koná mnoho odborných přednášek, což v Česku zajišťuje Akademie Věd ČR. Na přednáškách se dozvíte nejen o fungování mozku, ale také o konkrétních případech, jako jsou zpracování bolesti, chutí, vnímání obrazů nebo přenosu sluchových informací. V LP-Life.cz jsme si o mozku a hlavně jeho onemocněních povídali s primářem Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Michalem Milerem.

Pane doktore, 11. března je Evropský den mozku, co to pro lékaře znamená?

Především pro neurologii, neurochirurgii, psychiatrii, psychologii, neurovědce to znamená, že mohou se svými obory a výsledky své práce seznámit veřejnost, kterou to zajímá.

Zajímá se i laická veřejnost?

Ona je to akce pořádaná Akademií věd. Probíhá série přednášek především na Akademii věd a vím z ohlasů kolegů, že ty přednášky bývají plné a že to veřejnost zajímá.

Luxusní byt na prodej Praha - 320m
Luxusní byt na prodej Praha - 320m, Praha 5

Kdybyste vy šel na nějakou přednášku, která by to byla?

Já bych šel asi na přednášku ohledně nových pokroků v léčbě roztroušené sklerózy.

O mozku toho už víme hodně, ale ne zase tolik. Roztroušená skleróza konkrétně se stala civilizační chorobou lidstva, má ji každý druhý, podle mě.

Nemá ji naštěstí každý druhý, roztroušenou sklerózu řadíme mezi takzvané autoimunitní onemocnění, a nikoliv mezi civilizační choroby, to jsou většinou choroby cévní. Ale s výskytem poruch imunity a autoimunity stoupá i bohužel počet nemocných s roztroušenou sklerózou, a to jsou většinou mladí lidé. Jejich včasná diagnostika a léčba jsou velmi důležité.

Víme proč se tomu tak děje? Proč tolik mladých lidí najednou začíná trpět ať už roztroušenou sklerózou anebo jinými neurologickými chorobami?

Jak jsem zmínil, jedná se o autoimunitní onemocnění a v současné civilizaci je zřejmě mnoho podnětů, které ten imunitní systém nějakým způsobem narušují, nebo na něj musí reagovat. To není nová nemoc, ale zvyšuje se její četnost u mladých lidí.

U jakých dalších těchto nemocí se zvyšuje četnost? Ať už u mladých nebo u starších lidí.

Neurologie se zabývá velmi často onemocněními takzvaně neurodegenerativními, což jsou typická onemocnění starší generace, jak se prodlužuje doba přežití. Tím myslím například Alzheimerovu nemoc, Parkinsonovu nemoc nebo jiné typy neurodegenerativních onemocnění nebo jiné typy demencí. Samozřejmě s prodlužováním života se zvyšuje i výskyt cévních mozkových příhod a těchto onemocnění.

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je podle mě také velký strašák, protože už jsem zaznamenala, že se netýká jenom starších lidí, jak si všichni myslíme, ale mají to třeba i mladí, 20letí. Proč?

15-20 % pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou opravdu mladí lidé. Přibližně pod 50 let bereme, že je pacient mladý na to, aby měl cévní mozkovou příhodu. Kromě typických rizikových faktorů, které se projevují u starších lidí, jako je vysoký tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, to u mladých lidí kromě těchto faktorů může být například kouření, některé typy hormonální antikoncepce, některé prokoagulační stavy, což znamená stavy zvýšené srážlivosti krve, které mohou být dědičné v rodině, srdečné vady... těch příčin může být víc. U každé cévní mozkové příhody se snažíme zjistit podtyp té příhody, aby se, pokud možno, odhalil.

Jste v tom úspěšní?

Úspěšní jsme v celém léčení mozkových příhod, hlavně pokud pacient přijde včas. Existuje něco, čemu říkáme terapeutické okno neboli čas, kdy s tím pacientem můžeme něco dělat. To znamená nějakým způsobem ho léčit. Léčba v posledních, dejme tomu, deseti letech se výrazně zlepšila. V tom akutním stádiu můžeme podávat látky, které jsou schopné krevní sraženinu, která blokuje proud krve do mozku buď rozpustit, nebo i mechanicky vytáhnout. Laicky řečeno to výrazně zlepšuje výsledky, jak pacienti po cévní mozkové příhodě dopadnou.

Jaké nemoci, o kterých veřejnost málo ví, byste vypíchnul? Existuji nějaké nemoci, které by nás mohly překvapit, ale přitom nejsou zcela neběžné?

V neurologii, bohužel, máme celou variantu různých nemocí, kterými se zabýváme a snažíme se léčit. Mojí specializací jsou tzv. polyneuropatie neboli onemocnění periferních nervů, které vznikají též autoimunitním způsobem, jako jsme zmiňovali už roztroušenou sklerózu. Ale v tomto případě jsou většinou napadané struktury na obalech periferních nervů. Ty polyneuropaty jsou zajímavé z důvodu, že dokážou rychle zhoršit stav pacienta, že třeba není schopen chodit, nebo dokonce se může zhoršit tak, že není schopný polykat či dýchat. Ale jsou při včasné diagnostice léčitelné a většina z nich může mít velmi příznivý průběh i přes ta první stádia, která vypadají velmi vážně.

V Rychlé zpovědi jste zmínil ALS...

Amyotrofická laterální skleróza.

Lidé tím vždy trpěli a trpí, média o tom začínají více hovořit. Určitě jste zaznamenal případ pana Přecechtěla, který se rozhodl pro asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku. Jak pacienti tohle vnímají, protože s kolegy o nich třeba hovoříte? Ať už ALS jako takovou anebo to rozhodnutí, které udělal pan Přecechtěl.

Amyotrofická laterální skleróza je, bohužel, jedno z těch onemocnění, která zatím neumíme léčit. Neurologii dělám čtvrť století a léčba se za tu dobu nezlepšila, i přes rozsáhlý celosvětový výzkum této nemoci. Víme mnohem víc o mechanismech, jak toto onemocnění vzniká, ale abychom měli účinnou léčbu, tak daleko ještě nejsme. Je to samozřejmě onemocnění, které je, bohužel, smrtelné. Postihuje lidi ve středním věku, často velmi aktivní. Je to samozřejmě tragédie nejen pro toho člověka, ale pro celou rodinu. V posledních letech díky akcím jak celosvětovým, tak v České republice, i díky pacientským organizacím, jako je např. Alsa, se o ní ví mnohem víc. Což je pozitivní, že se získávají peníze na výzkum této nemoci a v budoucnu snad i léčbu. Negativní na tom je, že sem chodí pacienti, kteří o tomto onemocnění něco zaslechnou, pak si přečtou něco na internetu a pak velice nervózně dorazí k nám do ambulance. Naštěstí v drtivé většině bývají naprosto zdraví. Ale máme výskyt mnoha úzkostných pacientů, kteří na sobě pozorují, naštěstí falešně, příznaky této choroby.

Zmínil jste, že na Alzheimerovu chorobu zatím není lék. Já jsem se dočetla, že už by mohl být, je to poplašná zpráva?

Pokud já vím, tak za prvé existují léky tzv. inhibitory acetylcholinesterázy, které dokážou mírně brzdit průběh té nemoci, ti lidé zůstanou o něco déle soběstační. Ale nedokážou zastavit proces té Alzheimerovy choroby. Druhá věc je, existuje samozřejmě symptomatická léčba, protože pacienti mohou být úzkostní, neklidní, mohou být depresivní, to jsou všechno příznaky, se kterými umíme pomoct, které umíme léčit. Ale byly dělané studie s tzv. biologickou léčbou Alzheimerovy nemoci. Pokud vím, zatím nebyla v České republice schválena a ten lék, pokud vím, je registrován ve Spojených státech amerických, ale jenom pro určité případy. Není to lék zatím běžně používaný v rutinní praxi, výsledky studií nebyly natolik přesvědčivé, aby se daly použít v rutinní praxi. Takže, bohužel, to zatím vypadá, že budeme muset chvíli počkat.

Vy jako neurolog jste pozitivní v tom smyslu, že jednou na to léky budou, že výzkum pokročí takovým způsobem?

Já bych se teď držel těch neurodegenerativních onemocnění, u kterých je hlavním rizikovým faktorem věk. To podle definice samozřejmě zastavit nebudeme moct, ale věřím, že se najdou účinnější léky, které ty lidi udrží aktivní a soběstačné ještě do vyššího věku, než je to v současnosti. Roztroušená skleróza je jiná kapitola, to je onemocnění imunitního systému a tam už v posledních letech došlo k obrovskému rozvoji v možnostech léčby a podařilo se v některých případech tu nemoc zcela zastavit, že pacient nemá žádné příznaky, ani na vyšetřeních pomocí magnetické rezonance nevidíme žádnou aktivitu té nemoci, tak to je obrovský pokrok a úspěch.

Je v České republice dostatek lékařů neurologů na tolik pacientů s tolika chorobami?

Neřeknu vám statistiku, záleží to také region od regionu. V Praze asi relativně ano, ale mimo Prahu určitě ne. Projevuje se to hlavně dlouhými čekacími dobami. Než se pacient dostane na vyšetření, než absolvuje nějaké další vyšetření, jako je třeba CT nebo magnetická rezonance mozku, pak je znova pozván na kontrolu, tak uběhne často dost týdnů až měsíců. K tomu, aby péče o pacienty probíhala dobře, tak bychom potřebovali tyto doby zkrátit. Kapacity našeho RS Centra jsou v tuto chvíli, bohužel, vyčerpané, hlavně teda personální. Což je obrovská škoda, protože pro ty lidi není důležité jenom zjistit tu nemoc a léčit ji, ale i reálný čas. Je to něco podobného situaci v soudnictví. Když se dočkáte rozsudku za 20 let, tak už je to zřejmě asi celkem jedno. Tak špatná ta situace není, ale bojujeme s tím. Krátce to shrnu: podle mého názoru by mělo být neurologů více.

Co byste vzkázal všem lidem, aby se nestali vašimi pacienty. Jaká je možná prevence jakéhokoli neurologického onemocnění?

Neurologická onemocnění, která jsou způsobena nějakou genetickou predispozicí, úplně ovlivnit nejdou, ale drtivá většina onemocnění, o kterých jsme mluvili, nějakým způsobem ovlivnitelná jsou. Jsou to především režimová opatření, to znamená nezatěžovat mozek alkoholem, drogami, cévy kouřením, držet dietu a nezvyšovat si hladinu cholesterolu. Velice důležitý je pohyb, dostatek spánku. Vlastně k tomu, aby se člověk nedostal do soukolí zdravotnického systému nebo oddálil nástup, tak opravdu režimová opatření se jeví jako rozhodující.

Myslíte si, že lidé, kteří projdou takovým stresovým faktorem, jako je válka, mají potom vyšší pravděpodobnost, že budou nemocní?

Pokud nejsou přímo zraněni, tak podle mého názoru se to projeví hlavně na psychice těchto lidí, kteří prošli takovýmto otřesným zážitkem. Všichni známe, že existuje něco jako posttraumatická stresová porucha. To je otázka na kolegy psychiatry, ale neumím si představit, že nebude dramatický nárůst těchto pacientů. Úzkostných, nespavých, depresivních. Je to strašné.

Moc děkuji za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Kdo má nejmenší mozek na světě?

Podle toho, co jsem načetl za informace, tak to vypadá, že jsou to nějaké jednoduché ryby, takzvaní kruhoústí, mezi které patří mihule nebo sliznatky.

Základní znaky mozkové mrtvice?

To je důležitá otázka, je to velice časté onemocnění a ty základní příznaky se dají shrnout do zkratky FAST, z anglického face, arm, speech a time. Poznáme povislý koutek, poruchu hybnosti ruky nebo nohy, poruchu řeči a musíme jednat rychle - time, čas.

Proč mají ženy menší mozek než muži?

Já myslím, že ženy nemají menší mozek, ale ženy jsou menší, mají menší nohu nebo ruku, takže v přepočtu na velikost těla se ty mozky neliší.

Proč muži snáší bolest hůř než ženy?

To je sugestivní otázka, na to není jednoznačná odpověď. Muži mají vyšší práh bolesti, což znamená, že je podněty méně bolí, ale ženy dokáží bolest lépe zpracovávat a lépe se s ní vyrovnávat.

Doporučení na posílení paměti?

Dostatek spánku.

Která část mozku vás fascinuje nejvíc?

To je jako byste se mě zeptala, která část auta je nejdůležitější. Mozek je komplexní orgán, který pracuje v souhře mnoha center a mnoha částí, ale z toho lidského hlediska je pro mě nejzajímavější takzvaný neokortex neboli mozková kůra.

Nejhorší nemoc, která mozek doslova ničí?

Je jich bohužel víc, můžeme si vybrat, jestli je to zhoubný nádor mozku nebo rychle progredující demence neboli porucha paměti nebo například amyotrofická laterální skleróza, která ničí tu motorickou část mozku, tu, co je odpovědná za hybnost.

Jaké dopady má na nervovou soustavu stresová situace jako je válka?

To je otázka spíš pro psychology a psychiatry a určitě se to projeví v následujících týdnech, ale určitě to vede ke zvýšení hladiny stresu, úzkosti, nespavosti u všech lidí.

Jsou pro mozek horší drogy jako heroine nebo alkohol?

Nedá se říct... drogy pokud mají vyšší návykovost než alkohol, tak ta závislost vzniká rychleji. Společensky významnějším problém v České republice je alkohol, protože je mnohem rozšířenější.

Kdy mozek reálně odpočívá?

Především ve spánku.

Kde na světě najdeme místa s nejnižším výskytem neurologických nemocí?

Myslím, že takové místo neexistuje, ale ze statistik vyplývá, že například výskyt cévních mozkových příhod je menší ve Středomoří než třeba východní Evropě. Nebo u roztroušené sklerózy víme, že počet pacientů se zvyšuje směrem na sever, pravděpodobně s úbytkem slunečního svitu.

Dá se Alzheimerova choroba vyléčit?

Bohužel zatím nedá.

Jak můžu mozek vyburcovat k vyšším výkonům?

Neexistuje na to žádný lék, nejdůležitější je vaše životospráva, to znamená dostatek pohybu, spánku, zdravá dieta.

Dá se mozek operovat nosem?

Dá. Podvěsek mozkový neboli hypofýza se operuje nosem.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Proč vás zajímá zdravotnická problematika a jak dlouho se jí zabýváte?

Dlouho, přes deset let a zajímá mě to proto, že si myslím, že jste Bohové, co zachraňují lidské životy.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - zakladatelka organizace proti šikaně na pracovišti Julie Růžičková:
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - zakladatelka Online psí školy Klára Groulíková:
Zobrazit článek