Snaha vyhrávat za každou cenu. A to doslova! Zfalšovat dokumenty je překvapivě snadné

Zdroje: www.bbc.com, irozhals.cz, vlastní dotazování

Navždy mladý

Tak upřímně, kdo z vás si někdy neřekl větu:

“Kdyby mi bylo aspoň o pět let méně….”?

Není se čemu divit. Žijeme ve světě, kde jsme pod neustálým tlakem a limitovaní skoro vším. Sociální sítě plně ovládají každý náš krok, a i když díky nim můžeme zapomenout na to, kdo jsme, a být na chvilku tím, kým chceme, je to neustálý hon za tím, být co možná nejlepší.  

Nevyspali jste se dorůžova a přesto chcete postnout krásnou fotku? Pak nezoufejte a využijte nějaký z filtrů, který nabízí váš Instagram. Nejen, že se vaše plěť dokonale vyhladí, ale ještě se vám zúží nos a řasy budete mít jak mrkací panenka.

Instagram, jeden velký klam!

Na jednu stranu je to možná hezké, že si tak každý může dělat fotky, které přesně definují jeho vlastní představu. Na druhé straně však hrozí, že když vás pak někdo někde potká, vůbec ho nenapadne, že ten dokonalý instagramový profil je právě váš. S osobou na sociálních sítích totiž nebudete mít vůbec nic společného.

A jdeme mnohem dál.

Setkat se s nepravdivými informacemi na sociálních sítích a následně je tak šířit dále není dnes totiž ničím výjimečným. Jedno je ale jisté, za následným šířením těchto dezinformací vždy stojí lidský faktor. Lidé jsou schopní vymyslet kde co a snažit se následně o to, aby to byla jediná, platná, pravda.

Dezinformace jsou v současné době kriticky důležitým problémem v sociálních médiích i mimo ně. Typicky definováno jako záměrné vytváření a sdílení falešných a / nebo manipulovaných informací, které má klamat a uvádět diváky v omyl, buď za účelem způsobení újmy, nebo za účelem politického, osobního nebo finančního zisku.

Pro někoho prkotina, pro svět ale krok ne zcela dobrým směrem. Proč? Protože to ovlivňuje nás všechny. Dříve děti běhaly venku a hrály na “schovku”, dnes si 12 leté dívky připadají tlusté, protože inspiraci hledají na sociálních sítích, kde bohužel tráví nejvíce času. Dezinformace v sociálních médiích jsou velmi široce používány jako nástroj vlivu: počítačová propaganda byla popsána jako všudypřítomná součást moderního každodenního života.

Dokonalost hýbe světem

Instagram je “dokonalostí” a snahou o perfekcionismus doslova přehlcen. Všude vidíte jen dokonalé tváře, vysportovaná těla, fotky pokrmů, které jsou ideálem zdravé stravy a třeba také páry, jejichž lásku by jim mohl každý závidět. Člověk si až říká, jak je to vlastně vůbec možné. Bohužel je, a pravda mnohdy nikoho ani nezajímá.

Problém nastává tehdy, když se “sociální” realita začne promítat do běžného “každodenního” života a lidé - pohlceni snahou být co možná nejvíce dokonalou verzí sebe samých - zapomínají na základní koloběh bytí.

Všichni totiž stárneme, všichni máme sem tam nějaký ten pupínek či jinou vadu na kráse a nikdo, a věřte mi, že skutečně nikdo, nežije ve stoprocentně bezchybném partnerství. Hádky, neshody nebo diference mezi lidmi byla, je a vždycky bude.

Problém současnosti nebo lidského ega?

Problém dnešní doby tkví skutečně v tom, že všude chtějí hezké a mladé lidi. Vezměte si třeba firmy, které nabírají nové zaměstnance. Málokdo přijme člověka, kterému je padesát, protože si každý zakládá na tom, aby měl kolem sebe mladý, energický, dynamický a flexibilní "cool" kolektiv. Bohužel však, ideálně, se zkušenostmi padesátiletých jedinců.

Diskriminovány jsou tak obě strany stejně. Protože skutečný věk jen těžko odpářete a zkušenosti ve dvaceti zkrátka nemáte. Nemáte je totiž kde vzít. A nemyslím, že by vám to bylo nějak zatěžko.

Lidé se tak často vyhýbají otázkám mířeným na svůj věk, aby nebyli případně znevýhodnění a neměli pocit méněcennosti jen proto, že o ně nikdo zkrátka již nestojí. 

Britský televizní a rozhlasový moderátor Nicholas Parsons řekl, že roky zakrýval svůj skutečný věk, protože si nepřál být věkem škatulkován do nějaké skupiny, kde být nechtěl.

"Věk limituje a jakmile je vám víc, než je pro společnost "přijatelné", najednou o vás nikdo nestojí."

Proč se někteří lidé zdráhají říci, kolik je jim let, je asi stejné, jako když se někteří zdráhají přiznat svou sexuální orientaci. Mají strach nebo se jim zkrátka chce být tím, za koho se prezentují.

Sociální aspekty

Někdy je důvodem jen to, že lidé chtějí něco získat a bez patřičných parametrů na to zkrátka nedosáhnou. Vůbec nemusíme chodit daleko a stačí zmínit zaměstnání modelek či letušek, která jsou jasně vymezená věkem a výškou. Někdy však je za tím čistě jen strach zůstat bez práce, protože většina firem chce do svých řad jen "perspektivní" lidi.

Důvodů je ale mnohem více….

Svět už takový je. Lidé se bojí stárnout, aby nepřicházeli o práci, partnery, zajímavé nabídky. Problém nastává tehdy, když to zajde moc daleko. Kdy chcete slavit navěky “čtyřicáté” narozeniny a zdá se vám to vlastně jako dobrý nápad, protože vás nechají žít život, jaký chcete. 

Nenechat se pohltit tlakem okolního světa, který očekává, že naše výkony budou stále lepší, a že pojedeme pořád na plný plyn, je někdy v reálném životě obtížně udržitelné.

Falšování údajů na poli profesionálního sportu

Čtete správně. Mladí, krásní a úspěšní nechtějí být lidé jen ve světě sociálních sítích. Snaha uspět a svůj status si udržet se promítá i do osobních životů mnoha z nás. Kdo ví, zda je za tím opravdu jen to, že věk chtě nechtě limituje nebo jen vlastní nastavení ega, že “mě” se stárnutí netýká. 

I bývalý reprezentant Sparty, gabonec Guélor Kanga, byl obviněn, že v úředních dokumentech zfalšoval věk, jméno i místo narození. Podle oficiálních dokumentů by měl Kanga oslavit 1. září letošního roku 31. narozeniny. Jenže to nemusí být pravda – zástupci Demokratické republiky Kongo totiž tvrdí, že Kanga není Kanga.

Podle dokumentů pochází bývalý záložník pražské Sparty z konžské Kinshasy, jmenuje se Kiaku-Kiaku Kianga a je o pět let starší, než uvádí.

„Je to veskrze bizarní příběh, řekněme typicky kangovského aranžmá. Spojení Sparty a Kangy bylo ukončené, takže v tuto chvíli pro nás ta informace neznamená o moc víc než jen nějaké pobavení,“

řekl Radiožurnálu o celé situaci šéf komunikace pražské Sparty Ondřej Kasík.

Prokázat Kangovi vinu ale bude takřka nemožné. Podle lékaře Českého olympijského výboru Jaroslava Větvičky nelze biologicky určit přesný věk dospělého fotbalisty – tato možnost končí už v pubertě. 

Kdo ví, zda zfalšované dokumenty byly skutečně tím, co dělalo tohoto fotbalistu oblíbeným fotbalistou...

„Je velmi inteligentní na hřišti i mimo něj. Ale zároveň je svým způsobem nespoutaný. Má své vnímání fotbalu: hodně rád drží balon, a když ho nemá, tak si ho bere i v místech, která nejsou ideální,“

řekl sparťanský trenér Václav Jílek.

Kanga není ani zdaleka prvním africkým hráčem ve vrcholovém fotbale, který čelil podobnému podezření. Například v německé bundeslize nedávno řešili případ záložníka Hamburku, Gambijce Bakeryho Jatty nebo současné opory Stuttgartu Silase Wamangituky z Demokratické republiky Kongo.

„Naši právníci se tou věcí krátce zabývali a patrně se tím budou zabývat ještě víc do hloubky. V tuhle chvíli se zdá být s velkým otazníkem, zda by podle řádů FIFA nebo našich národních řádů bylo možné žádat případnou kompenzaci jako újmu za způsobenou škodu,“

popsal možnost právních kroků ze strany Sparty Kasík.

A věk zjevně nefalšují jen fotbalisté!

Problém falšování věku se řešil již v roce 2011, kdy se několik čínských krasobruslařů dostalo do podezření, že zfalšovalo svůj věk. Nesrovnalosti v datech narození osmi sportovců, které odhalila tisková agentura AP, poukázaly na to, že krasobruslaři porušili řády Mezinárodní bruslařské unie (ISU).

Podobné problémy už museli v Číně řešit ohledně příliš mladých čínských sportovních gymnastek. Za zmanipulování věku přišlo v roce 2010 celé družstvo žen o bronzovou olympijskou medaili z OH v Sydney 2000.

Ani olympiáda v Turíně nebyla ušetřena, když bylo zjištěno, že stříbrná sportovní dvojice Čang Tan a Čang Chao nebo tehdy úřadující juniorští mistři světa v kategorii sportovních dvojic Suej Wen-ťing a Chan Cchung, mají odlišná data narození vedená na stránkách národní federace oproti těm, která byla zapsána v databázi ISU.

Podle agentury AP se proti pravidlům provinila právě zmíněná Čang Tan v roce 2002, kdy podle údajů národní federace jako čtrnáctiletá startovala na olympiádě v Salt Lake City a na mistrovství světa ve stejném roce. Minimální věk je však stanoven na 15 let. Naopak Čang Chao byl zase příliš starý na to, aby směl startovat na juniorském MS v roce 2003, které čínský pár vyhrál.

Krasobruslařské věkové limity se zavedly v roce 1996 pro ochranu mladých sportovců před zraněními. ISU jde především o “odhozené” prvky, kdy může docházet k nebezpečným pádům či zraněním, kdy má partnerka brusle blízko partnerovy hlavy.

Směrnice, jak uhlídat tento fakt, vlastně neexistují a metodika, jak se tomu následně vyhnout, také ne. Je to dáno především tím, že věkové limity jsou rozhodnutím každého sportovního odvětví:

“Věkové limity si stanovují jednotlivé sporty – příklady jsou sportovní gymnastika nebo krasobruslení. Naopak například skateboarding, kde se prosazují i velmi mladí závodníci a závodnice, věkový limit nemá,”

řekla pro LP-Life.cz, Markéta Kosova z Českého olympijského výboru.

Byznys nade vše!

Ne vždy je to pouze o penězích. Možná, že je za tím vším jen snaha zvednout svou životní úroveň a žít konečně život podle svých představ!