Rusko touží po obnovení sféry vlivu, vojenské zpravodajství se obává návratu do situace před válkou na Ukrajině
Poté, co se nedaří naplnit původní sliby Donalda Trumpa, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin, a Rusko požaduje odchod NATO ze zemí střední a východní Evropy, začíná se jak na "starém kontinentu", tak ve Spojených státech vážně hovořit o navyšování výdajů na obranu. Jaká budoucnost nás čeká? A co to může znamenat pro naše rozpočty?
O tom, jak současné Rusko nyní uvažuje, svědčí poslední slova náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova. Ukončení konfliktu na Ukrajině podmiňuje „odchodem NATO“ ze střední a východní Evropy. Rusko tak hodlá obnovit svoji sféru vlivu. Garance NATO, která nás v současnosti před vnějším nepřítelem chrání, by byla pryč. To vše se děje v době, kdy americký prezident Donald Trump není kvůli válce na Ukrajině zatím schopný dotlačit ruského prezidenta Vladimíra Putina k jednacímu stolu.
Dvě procenta nás nespasí
Ministři obrany NATO již proto také v červnu schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. Shodu na aliančních závazcích označil za historický milník. Detaily těchto plánů nejsou veřejné a pro každou spojeneckou zemi údajně čítají desítky až stovky stránek, uvedla ČTK.
K dosažení těchto cílů bude podle Rutteho potřeba více peněz. V této souvislosti navrhuje proto také zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
„Svět se stává nebezpečnějším. Probíhá brutální válka Ruska proti Ukrajině a existuje rovněž hrozba terorismu,"
citovala Rutteho ČTK.
Většina zemí je pro navýšení výdajů
Česko vydalo v loňském roce na obranu 2,08 procenta hrubého domácího produktu. Vláda Petra Fialy plánuje zatím zvyšovat výdaje až na tři procenta v roce 2030. V případě, že by kabinet po podzimních volbách sestavovalo opoziční hnutí ANO, může se počítat s obdobným scénářem, jak ve veřejném prostoru už několikrát potvrdil stínový premiér a místopředseda hnutí Karel Havlíček.
Nynější cíl ve výši 2 procent kromě nás splňuje či překračuje dalších 21 z celkem 32 členů bloku. Jedním z nich je také náš západní soused, tedy Německo.
„Utrácíme hodně a budeme utrácet ještě víc,"
řekl nedávno německý kancléř Friedrich Merz a potvrdil, že jeho země plánuje zvýšit výdaje až na 5 procent.
Naopak na Slovensku, kde vládne kabinet nakloněný Putinově režimu, se tamní politici spíše předhánějí ve vzletných formulacích, které hovoří o blíže neurčeném míru, jenž pomůže válku na Ukrajině ukončit.
„Atmosféra je pološílená, skokový nárůst výdajů na zbrojení je nemožný,“
uvedl na červnové tiskové konferenci ministerský předseda Robert Fico.
Jiného názoru je však prezident Peter Pellegrini, který potvrdil, že by případné navýšení výdajů podpořil.
Americký protiraketový štít
Pětiprocentní výdaje na obranu přitom žádá i americký prezident Donald Trump s tím, že spojenci by měli dosáhnout shody na summitu v Haagu na konci června. Samotné Spojené státy navíc už přišly s projektem vlastního vesmírného protiraketového štítu Golden Dome za 175 miliard dolarů, tedy v přepočtu až 3,9 bilionu korun. Jeho součástí mají být poprvé také zbraňové systémy, schopné zneškodnit útočící střely ve všech fázích letu, popsal záměr magazín Newstream.
Cílem této investice je vytvoření sítě stovek satelitů, které budou sledovat a zachycovat přilétající střely. Uvedený systém, který by měl od roku 2029 zajistit obranu území Spojených států před útoky ze vzduchu, přitom Rusko označilo za destabilizující program. Pokud by měly Spojené státy vysoce účinnou protiraketovou obranu, mohli by v budoucnosti nejen odolat případnému útoku, ale navíc také zničit útočníka nebo dokonce podniknout jaderný útok bez rizika odvety.
Vzdušné zámky?
Otázkou ale zůstává, jak se podaří všechny tyto plány naplnit. Vždyť například v Evropské unii loni zbrojní průmysl nedokázal pokrýt ani požadavky ozbrojených sil všech unijních států, jak ve své výroční zprávě uvedlo naše Vojenské zpravodajství.
Aktuální produkci brzdí kromě nutnosti posílit výrobní prostory a strojní vybavení i nedostatek pracovní síly, surovin, materiálů a komponentů, ale také byrokratické překážky.
Podle uvedené zprávy v Evropě dlouhodobě chybí udržitelný systém řízení zbrojních výdajů a zakázek.
„Hrozí, že se po zlepšení bezpečnostní situace v Evropě evropský zbrojní průmysl vrátí do stavu před ruskou invazí na Ukrajinu,"
jak se v textu uvádí. Při další bezpečnostní krizi by to znamenalo, že by zbrojní průmysl opět nedokázal adekvátně reagovat.
Zdroje: autorský článek, ČTK, Newstream.cz, Vojenské zpravodajství
