Uhlíkové kredity nebo umělá inteligence: jak je to se spásou planety moderními nápady

Na webových stránkách Světového ekonomického fóra vyšel článek, který uvažuje nad možnostmi umělé inteligence ve snahách o snížení uhlíkové stopy měst, respektive uhlíkové stopy obyvatel měst. Ve světovém měřítku totiž právě 75 % emisí oxidu uhličitého pochází z tohoto prostředí.

Spása umělou inteligencí

Jedním z autorů článku je Kunal Kumar, zodpovědný za projekt ohledně chytrých měst indického Ministerstva urbanismu. Upozorňuje, že podle některých výzkumů by přibližně 80 % lidí rádo změnilo své chování tak, aby snížilo svou uhlíkovou stopu. O ožehavosti problematiky hovoří například žaloba "švýcarských seniorek" k Evropskému soudu pro lidská práva, kdy se cítí uvězněny v klimatickém lockdownu, kvůli nedostatečné klimatické politice ve vztahu k vlnám veder způsobených klimatickou změnou. Verdiktem soudu se bude muset zabývat i ČR.

Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Problém zároveň doprovází otázka, jak co nejefektivněji vlastní klimatickou stopu snižovat? Na pomoc by mohla přijít umělá inteligence. Aplikace v mobilu by z její pomocí měřila uhlíkovou stopu a každý by si jejím prostřednictvím mohl monitorovat životní styl a aktivity spojené s vyššími emisemi redukovat. 

Podle autorů článku prezentovaného na webu Světového ekonomického fóra by tato strategie mohla být motivační, podobně jako když lidé dobrovolně omezovali své aktivity při ochraně před nákazou virem Covid-19.

Budou uhlíkové kredity jen reklamním nástrojem?

Aktuálnějším trendem jsou nyní uhlíkové kredity. Jejích princip je takový, že firma produkující emise může finančně podpořit zelenou aktivitu, a tím vykompenzovat vlastní uhlíkovou stopu. Odměnou je soukromníkům především reklama, kdy mohou upozorňovat na svůj bezemisní nebo nízkoemisní přístup.

I sem míří doporučení Světového ekonomického fóra, kudy by mohla vést cesta k snížení emisí nejproblematičtějšího skleníkového plynu. Dobrovolný trh uhlíkových kreditů je však podle organizace závislý na podpoře kvalitních projektů. Např. vhodně investované prostředky do ochrany tropických deštných lesů můžou přinést další ekonomické a ekologické benefity, nejen snížení uhlíkové stopy vysázení nových lesů.

Jenže všechny projekty uhlíkových kreditů jsou aktuální. Velké ekonomické giganty se snahou o uhlíkovou neutralitu a využívání zelené energie rády chlubí pro svou reklamu, odborné studie však poukazují na to, že reklama je do značné míry důležitější než reálný přínos pro ekologii.

"Český projekt Carboneg nabízí uhlíkové kredity, jež si od něj pořídily už třeba O2 a Deloitte. Peníze z jejich prodeje posílá zemědělcům, kteří se o půdu starají podle principů regenerativního zemědělství. Zatím jim vyplatí přes 12 milionů,"

upozorňuje web CzechCrunch na trend nakupovat uhlíkové kredity i v tuzemsku.

Otázkou však zůstává, jaké investice do peníze za uhlíkové kredity na dobrovolném trhu podpořeném Světovým ekonomickým fórem povedenou k reálnému snížení množství oxidu uhličitého v ekosystému. Reálný přínos k dekarbonizaci totiž může být sporný, pokud se například investuje do existujících zelených technologií.

Zdroje: weforum.com, seznamzpravy.cz, aktualne.cz, twitter.com