Ultrazvuk jako cesta, jak včas podchytit rostoucí výskyt respiračních onemocnění

Onemocnění je hrozbou pro naše plíce!

Prodej pozemku se studií na výstavbu, Praha 4

Zobrazit nemovitost

S respiračními onemocněními jako by se v poslední době doslova roztrhl pytel. Asi největším ukazatelem, kam až takové onemocnění může zajít, je pandemie Covidu-19 a jeho jasná průkaznost, že hledat cesty, jak lépe a hlavně rychleji diagnostikovat respirační onemocnění, je skutečně nutností. I proto je sonografie něčím, co může pomoci a pacientovi tak nakonec zachránit nejen zdraví, ale především život. Mezi nejčastější onemocnění plic patří: 

Průduškové astma. Chronické zánětlivé onemocnění drobných průdušek se záchvaty jejich zúžení. Astmatici jsou přecitlivělí na různé látky, které nevyvolávají u zdravých jedinců žádné potíže. Záchvaty dušnosti mohou být vyprovokovány cigaretovým kouřem, prachem, plísněni a dalšími alergeny, tělesnou zátěží, chladným vzduchem a dalšími faktory. Spouštěče záchvatů jsou u různých jedinců různé. V astmatickém záchvatu dochází ke stahu hladké svaloviny průdušek a ke zvýšení množství vazkého sekretu v průduškách. Tím se velmi zúží jejich průsvit a nemocný má kašel, slyší pískoty, má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatický záchvat se může vyskytnout kdykoliv, nejčastější je ale výskyt v noci nebo po ránu. Těžký astmatický záchvat ohrožuje nemocného na životě a musí být proto okamžitě léčen. Astma je nejčastější chronickou chorobou u dětí a například jen ve Spojených státech postihuje 6 milionů dětí a 15 milionů dospělých.

O nic lépe na tom není ani chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), která je označením pro kombinaci rozedmy a chronického zánětu průdušek. Dle Americké plicní asociacce (ALA) je CHOPN ve Spojených státech čtvrtou nejčastější příčnou smrti. Při chronické bronchitidě zánět sliznice poškozuje stěnu průdušek, a ty se postupně zužují. Rozedma je charakterizována zvětšením a potrháním plicních sklípků. Nemocní s CHOPN mají námahovou dušnost, potíže s výdechem a s okysličováním krve. Kouření cigaret je příčinou 80 až 90 % úmrtí při CHOPN. Dalšími faktory jsou znečištění pracovního a životního prostředí.

Otevřít v galerii (3)

Oproti tomu plicní fibróza postihuje plicní intersticio a způsobuje jeho jizvení díky rozšiřujícímu se zánětu. To postupně vede k jakési zatuhlosti plícního aparátu a neschopnosti plice plnit dostatečně respirační funkci.

Hlavní příčiny plicní fibrózy: 

• Profesionální expozice anorganickým prachům (oxid křemičitý, azbest, uhelný prach, berylium)
• Opakované expozice organickým prachům (plísně ze sena, exkrety z ptáků a další) vedou u disponovaných jedinců ke vzniku exogenní alergické alveolitidy, která může přejít do plicní fibrózy.
• Chemické látky a léky poškozující plíce.
• Léčba zářením

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

• Sarkoidóza
• Systémová sklerodermie a další systémové choroby pojiva
• Idiopatická plicní fibróza

Vedle plicní fibrózy existuje také cystická fibróza. Ta je vrozená a ve velké míře postihuje plíce, slinivku břišní a další orgány. Je charakterizována zvýšenou slaností potu, produkcí vazkého sekretu v průduškách a ve slinivce břišní. Choroba vede k opakovaným plicním infekcím a poruše výživy. Bývá diagnostikována v dětství. Ve Spojených státech se každoročně narodí asi 1000 dětí s cystickou fibrózou.

Imunita je základ 

U mnoha respiračních onemocnění hraje důležitou roli přirozená imunita daného člověka. Ta, pokud je oslabena, dovolí nejrůznějším bakteriím a mikroorganismům proniknout do těla a následně zasáhnout plíce. Mezi nejčastější choroby tohoto typu pak patří plicní infekce postihující jak plicní tkáň, tak i pleuru. Vyvolat je mohou viry, bakterie nebo vzácněji plísně. Opakované plicní infekce mohou přejít do chronického stádia, jehož jedním typem je zápal plic. Ten je charakterizován jako akutní zánět plicní tkáně vyvolaný různými mikroorganismy. 

Mezi další chronická onemocnění plic patří tuberkulóza a mykobakterióza, které jsou vysoce infekční a jejich výskyt je ve zvýšené míře podmíněn osobami s poruchou imunity, jako jsou lidé nakažení virem HIV či trpící onemocněním AIDS. Skutečným neduhem mykobakteriální infekce je její plíživá a pozvolná forma "projevu", která však v konečném důsledku může kromě plic postihnout i jiné orgány.

Otevřít v galerii (3)

Embolie, hypertenze či karcinom

Mezi další, poměrně dosti závažné choroby plic, pak patří také plicní embolie, která je podmíněná vznikem krevní sraženiny. Ta se následně uvolní z hlubokých žil dolních končetin a dostane se krevní cestou do plicní tepny nebo jejich větví. Plicní embolie se projeví náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi a kašlem - někdy s vykašláváním krve. Jedná se o život ohrožující chorobu, která musí být rychle diagnostikována a léčena. Oproti tomu plicní hypertenze vytváří zúžení plicní cévy, následně zvýšeným tlakem v nich a zatížením pravé srdeční komory. Plicní hypertenze může doprovázet některé plicní choroby (CHOPN, plicní fibrózy) nebo být samostatnou chorobou (plicní arteriální hypertenze). Vede k pravostrannému srdečnímu selhání. 

Velice nebezpečným a poměrně rozšířeným onemocněním postihujícím plíce je pak plicní karcinom. Ten je podmíněn nekontrolovaným růstem zhoubných buněk. Dělíme jej na dvě hlavní podskupiny, malobuněčný plicní karcinom a nemalobuněčný plicní karcinom. Počty žen s plicním karcinomem narůstají, počty mužů mírně klesají. Dle Národního zdravotního informačního centra pro ženy je plicní karcinom u žen ve Spojených státech nejčastější příčinou smrti, na tuto chorobu umírá více žen než na karcinom vaječníků, karcinom děložního čípku a karcinom prsu dohromady. Plicní karcinom je vyvolán rakovinotvornými látkami obsaženými v tabákovém kouři a inhalací radonu. Plíce jsou též místem metastáz jiných mimoplicních zhoubných nádorů.

Dechberoucí život

Pacientů s respiračními onemocněními přibývá a kromě vrozených vad, jako je bronchopulmonální dysplazie (BPD) či syndrom dechové tísně u dětí (RDS-respiratory distress syndrome) se mohou objevit i onemocnění získaná jako syndrom dechové tísně dospělých (ARDS-adult respiratory distress syndrome), který začíná akutně jako klidová dušnost v důsledku těžkého plicního zánětu s vyplněním plicních sklípků tekutinou pocházející s plicních kapilár. Průběh může být velmi závažný, končící smrtí. 

Nevýhodou respiračních onemocnění je především zhoršená schopnost dýchání v důsledku zasažení plic, i proto je nutná včasná a někdy poměrně rychlá diagnostika daných obtíží. I proto je nutné stále víc dbát na to, aby lékařům bylo umožněno mít v dosahu zařízení, která to umožní. Sonografie se zdá být v tomto ohledu nejen výhodou, ale dokonce nutností. Chodit nemusíme vůbec daleko, i taková banální chřipka může nakonec zasáhnout plíce, o covidu-19 ani nemluvě. I proto je stále diskutované téma ultrazvukového přístroje v ordinaci praktiků více než žádoucí, jelikož skutečné má své opodstatnění: 

"Nástup ultrazvuku znamenal v medicíně obrovský průlom – rychle a přesně se stanovila diagnóza a operatéři již před operací věděli, co mohou v těle pacienta očekávat a lépe se tak na zákrok připravit"

řekl pro LP-Life.cz MUDr. Karel Staněk a dodává:

"K dalšímu rozmachu ultrazvuku v plicním lékařství došlo v současné covidové době. Ultrazvuk je využíván nejen k diagnostice plicních výpotků, ale především ke stanovení závažnosti postižení vlastní plicní tkáně – jsou tedy vidět části plic, které nejsou v pořádku, tedy různé nevzdušné segmenty, proužky aj."

Právě pandemie Covidu nám ukázala, jak mocná může být síla respiračních onemocnění, která se na pouhém počátku mohou zdát zcela banální. Zpřístupit tak nejen jejich diagnostiku, ale vlastně i následnou léčbu rychleji a většímu počtu lidí je nečím, nad čím je třeba se zamyslet. I jeden zachráněný život navíc se přece počítá. 

Otevřít v galerii (3)

Zdroje: csum.cz, homolka.cz, darujme.cz, theultrasoundjournal.com, gehealthcare.com, vlastní dotazování