Vánoce v Izraeli: Přestože se vánoční příběh odehrál na území dnešního židovského státu, Vánoce se zde neslaví

Vánočních oslav je v Izraeli ve srovnání s jinými místy na světě málo. Přestože se vánoční příběh podle tradice odehrál ve Svaté zemi, tedy na území státu Izrael a v oblastech pod jeho kontrolou, Vánoce se zde téměř vůbec neslaví. Křesťané tvoří asi jen 2,5% populace této země, převládajícím náboženstvím je zde judaismus.

Vánoce nejsou ve většině Izraele státním svátkem

Pro většinu obyvatel jsou Vánoce „normálním pracovním dnem“ (pokud 25. prosinec nepřipadá na víkend). V křesťanských církvích v Izraeli se konají vánoční bohoslužby a náboženské akce. Mezi nejznámější z nich patří koncerty vánočních koled a bohoslužby, které se konají v kostele benediktinského opatství Dormitio na hoře Sion v Jeruzalémě. Na tyto koncerty začíná chodit i stále více Izraelců židovského vyznání. Také YMCA v Jeruzalémě pořádá velký vánoční trh, stejně jako štědrovečerní koncert se zpíváním koled.

Ve stejnou dobu jako Vánoce se často slaví i židovský svátek Chanuka. V roce 2023 připadá Chanuka na předvánoční období od čtvrtečního večera 7. prosince do večera v pátek 15. prosince.

Byt na pronájem Praha 1 - 128m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Vánoce se slaví ve třech datech

Dny vánočních oslav v Izraeli se u různých křesťanských církví liší a proto se slaví ve třech různých datech – 25. prosince, 7. ledna a 19. ledna. Je to samozřejmě proto, že různé denominace se řídí různými kalendáři – římskokatolická církev se řídí gregoriánským kalendářem, zatímco arménská církev v Jeruzalémě a řecká pravoslavná církev se řídí starším kalendářem juliánským. Co to v praxi znamená? V podstatě to, že římští katolíci stejně jako anglikáni, presbyteriáni nebo luteráni slaví Vánoce 25. prosince, ostatně stejně jako i řecká pravoslavná církev. Podle juliánského kalendáře je však toto datum posunuto zhruba o 13 dní oproti gregoriánskému, takže podle něj připadá 25. prosinec na 7. ledna podle gregoriánského kalendáře. A aby to bylo ještě komplikovanější, arménská církev v Jeruzalémě slaví Vánoce až 6. ledna (podle juliánského kalendáře), což podle gregoriánského kalendáře připadá až na 19. ledna.

Pro křesťany jsou velmi důležitá města Nazaret a Betlém. Zatímco v tom prvním se Ježíš Kristus narodil, v tom druhém byl vychován. Touha vidět a dotknout se „svatých míst“ právě v tomto období sem provází nejen věřící a poutníky, ale i mnoho dalších zvědavých cestovatelů. Patříte k nim i vy?

NAZARET

Nazaret - město, kde Ježíš vyrůstal, je již dlouhou dobu jedním z nejnavštěvovanějších míst v Izraeli. Pozoruhodné je, že většinu jeho obyvatel dnes tvoří Arabové. V nazaretském starém městě můžete během Vánoc obdivovat spoustu vánočních světel a další vánoční výzdoby. Vánoce jsou zde státním svátkem, protože sem přichází mnoho křesťanů. V předvánočním období se zde obvykle uskuteční několik významných událostí. Konají se například celodenní vánoční trhy, kde si můžete koupit spoustu místních dobrot a suvenýrů. Pro náročné zákazníky je tu nákupní centrum Big Fashion, které je vstupem na vánoční trh.

Kromě toho můžete být svědky rozsvícení vánočního stromku v řecké ortodoxním kostele Zvěstování, což je další z vyhlášených vánočních tradic v Izraeli.

Během Štědrého večera se tradičně koná i půlnoční mše v bazilice Zvěstování, která byla postavena nad jeskyní, kde se údajně Marie dozvěděla, že se stane Ježíšovou matkou. Během samotného vánočního dne slouží všechny kostely v Nazaretu mše. Zajímavý je také štědrovečerní průvod. Ten napodobuje cestu, kterou Marie s Josefem absolvovali ve vánočním příběhu, když putovali z Nazareta do Betléma. Procesí se účastní různé křesťanské skupiny včetně katolíků, pravoslavných, anglikánů a maronitů, jakož i místní židé.

Cesta Marie a Josefa z Nazaretu do Betléma

Příběh narození Krista je pro křesťany důležitý, protože jím začíná příběh Vánoc. Ale co události, které Ježíšovu narození předcházely? Nejsou tak známé jako příběh narození v Betlémě. Marie a Josef museli podniknout dalekou a nebezpečnou cestu ze svého domova v Nazaretu do Josefova rodného Betléma a po příchodu do tohoto města čelili dalším výzvám.

Podívejme se nyní blíže na jejich cestu do Betléma, včetně toho, proč se na ni vypravili, jak se tam dostali a jaké události se staly v době jejich příjezdu.

Proč šli Marie a Josef do Betléma?

Marie a Josef se museli vypravit do Betléma, aby se zúčastnili sčítání lidu, které nařídil císař Augustus. Přehled o počtech obyvatel byl samozřejmě důležitý především pro výběr daní. A protože měl být každý zapsán ve městě, odkud pocházel, museli se Marie s Josefem vydat do Josefova rodného města - Betléma v Judei. Jakým způsobem Marie a Josef do Betléma cestovali? Všichni známe tradiční vyobrazení, v němž Marie sedí na oslíkovi, zatímco Josef kráčí pěšky. Je to však jen spekulace. Biblická pasáž popisující jejich cestu žádného osla nezmiňuje. Oslík stojící u jesliček, který nesmí chybět v žádném lidovém betlémě, pouze dotváří scénu, kdy Marie s Josefem našli přístřeší ve chlévě a neznázorňuje osla, kterého by s sebou přivedli.

Spekulace však není bezdůvodná, protože cesta do Betléma byla daleká a stoupala do kopců, Marie byla v pokročilém stádiu těhotenství a mohla potřebovat pomoc. I když není tedy tento předpoklad úplně přitažen za vlasy, je důležité poznamenat, že se jedná pouze o spekulace.

Jakou cestou se Marie a Josef vydali?

Lukáš 2:4 uvádí, že Josef šel nahoru z Galileje do Judska. Je to proto, že město Betlém leží ve výšce kolem 770 metrů nad mořem (asi o 450 metrů výše než Nazaret). Betlém se také nachází v Judských horách, což znamenalo cestování členitým terénem.

Na své cestě museli procházet podhůřím kolem Jeruzaléma, což znamenalo zdolávání kopcovitého terénu nahoru a dolů. Marie a Josef se na cestu vydali začátkem zimy, tedy v období častějších srážek. Na ochranu proti živlům si proto Marie a Josef přes své oblečení pravděpodobně oblékli silné pláště, které zvyšovaly zátěž, kterou museli nést. Kromě těchto překážek by si museli dávat pozor na lupiče podél cest a nebezpečná zvířata v okolních lesích.

Zatímco přesná doba, jakou jim cesta mohla zabrat, není popsána, vzdělanci odhadují její trvání na dobu mezi čtyřmi dny a týdnem.

Luxusní mezonet na pronájem - Praha 3 - 190, Praha 3

Zobrazit nemovitost

Příjezd do Betléma

Úleva, když konečně dorazili do Betléma, byla jen krátkodobá, protože se brzy ukázalo, že se pár nemá kde ubytovat. Město bylo plné lidí, kteří se sem přišli zapsat stejně jako Marie s Josefem. Museli se tedy spokojit s dostupným přenocováním v jeslích, kde na Marii přišly bolesti a porodila Ježíše Krista.

I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, neboť pro ně nebylo místa v hostinci.

Jejich pobyt v Betlémě netrval dlouho kvůli strachu krále Heroda z předpovězené moci Ježíše. Anděl Josefa v noci varoval, aby Betlém opustili, a tak vzal Marii a Ježíše a odešli.

BETLÉM

Nejznámějším městem spojeným s vánočním příběhem je Betlém, město, v němž se Ježíš narodil. Ve zdejší bazilice nad Jeskyní narození se nachází čtrnácticípá stříbrná hvězda, která má označovat místo Ježíšova narození. Bazilika Narození Páně je jedním z nejvýznamnějších míst křesťanů. Jedná se o obrovský komplex rozdělený mezi různé křesťanské denominace a můžete v něm vidět kaple římských katolíků, řecké ortodoxní i arménské církve. V centru města najdete náměstí Manger, které je pojmenováno podle jeslí, kde byl po narození malý Ježíšek uložen. Na Štědrý večer se na náměstí Manger vysílá půlnoční mše (vstup je vyhrazen pro ty, kteří mají pozvánky). Ti, kdo slaví Vánoce v Izraeli, mohou navštívit i Beit Sahour nedaleko pasteveckých polí.

V hebrejštině se „šťastné/veselé Vánoce“ řekne „Chag Molad Sameach“ (חג מולד שמח), což znamená „Šťastný svátek narození“. V aramejštině, jazyce, kterým mluvil Ježíš, je to „Eedookh Breekha“, což znamená „požehnané Vaše Vánoce“.

Na rozdíl od západního světa jsou v Izraeli svátky Božího narození méně komercializované. Je to i z toho důvodu, že hlavními náboženskými proudy jsou zde judaismus a islám. Většina obyvatel jsou zde židé nebo muslimové, a proto není příchod Vánoc všude v ulicích viditelný tak, jako v evropských městech. Výjimku tvoří město Betlém, které příchodem Vánoc ožije a také tamní výzdoba vás nenechá na pochybách, že se blíží Vánoce.

Podle nejnovějších zpráv, které uveřejnil deník The Sun, palestinská samospráva letos oficiálně zrušila vánoční oslavy v Betlémě kvůli „izraelskému válečnému masakru“.

The Sun informuje, že město je od vypuknutí bojů prakticky prázdné, přestože jej jindy touto dobou navštěvovaly tisíce turistů. Obvyklá výzdoba Ježíšova rodiště byla demontována a oslavy nebudou probíhat. Má to být „na počest mučedníků a na znamení solidarity s lidem v Gaze.“ Na náměstí Manger nebude letos stát žádný vánoční strom ani zářit žádná ozdobná světla. Je to poprvé po dlouhých desetiletích, co byly oslavy Vánoc v Betlémě zrušeny. Náměstí bylo vyzdobeno dokonce i během pandemie covidu-19. Mluvčí betlémské městské samosprávy potvrdil, že veškeré běžné přípravy na oslavy Vánoc byly před 25. prosincem zcela zrušeny.

Důvodem je všeobecná situace v Palestině. Lidé nejsou naladěni na žádné oslavy, jsou smutní, rozrušení a naštvaní. Naši lidé v Gaze jsou masakrováni a chladnokrevně zabíjeni.

Není proto vůbec na místě organizovat takovéto slavnosti, zatímco se v Gaze odehrává masakr a útočí se i na Západní břeh. Betlém by měl vyslat vlastní poselství soustrasti a zármutku.

I když vánoční mše a modlitby by měly proběhnout, nebudou nikde zářit žádná světla ani dekorace. Betlém je historické město, ve kterém žije 25 000 lidí, ale leží jen šest mil jižně od Jeruzaléma na Západním břehu Jordánu.

HAIFA

Jeden z největších vánočních festivalů v Izraeli se každoročně koná ve městě Haifa. Haifa je známá oslavami Vánoc, Chanuky a Eid-al-Adha. Během vánočního času se skutečně jedná o jeden z nejunikátnějších zážitků v Izraeli a oslavy se staly jednou z největších atrakcí města. Lidé z židovské, křesťanské a muslimské komunity se pokojně setkávají a slaví své svátky. Akce, které se zde konají během festivalu Holiday of Holidays, symbolizují vzájemný respekt mezi všemi náboženstvími ve městě. Mezi jeho atrakce patří cirkus, hudební vystoupení všech etnik ve městě, umělecké trhy, autentické místní pochoutky připravené obyvateli Wadi Nisna a mnoho dalšího. V centru města uvidíte lidi tančící v tričkách a krátkých kalhotách kolem vánočního stromu. Součástí atraktivního programu je hlučná hudba, jazzové a rockové koncerty, výstavy, arabská i vánoční výzdoba, turecké trhy a divadelní představení. V Haifě naleznete i dům Santa Clause. Je to místo oblíbené hlavně dětmi, které zde dostávají dárky. Kromě toho se zde návštěvníci mohou naučit péct voňavé vánoční cukroví v kuchyni Santa Clause.

JERUZALÉM

Ačkoliv měst, které jsou pro křesťany významná, existuje po světě mnoho, Jeruzalém nepochybně představuje nejsvětější město na světě. Jeruzalémské staré město je rozděleno na čtyři čtvrti. V křesťanské čtvrti se nachází chrám Božího hrobu a mnoho dalších míst, které podle křesťanství hrají významnou roli v příběhu Ježíše Krista. Na Štědrý večer se zde můžete připojit k zástupům křesťanů, kteří se na Via Dolorosa vydali po stopách Ježíše od jeho soudního procesu až po jeho ukřižování a pohřbení v místě, kde stojí chrám Božího hrobu. Během Vánoc projde tuto cestu spousta poutníků. V chrámu Božího hrobu se konají i vánoční bohoslužby. Vánoční trhy a koncerty můžete během Vánoc vidět i jinde po celém městě.

JAFFA V TEL AVIVU

Jaffa v Tel Avivu je dalším místem, kde žili židé, křesťané a muslimové dlouhá léta klidně bok po boku. Klikaté uličky staré Jaffy jsou kouzelné po celý rok a o to více o Vánocích, kdy jsou vyzdobeny vánočními stromky, světly a chanukovými menorami. Bleší trh Jaffa je ozdoben vánočními světly.

Jídelníček na Vánoce

Štědrovečerní jídelníček v Izraeli je dokladem amerických a anglických vlivů: hlavní chod tvoří krůta okořeněná paprikou, skořicí a muškátovým ořechem a plněná rýží, masem, oříšky a mandlemi. Vánoční jídlo v Izraeli je to nejlepší, co svým návštěvníkům může nabídnout.

Nejznámějším jídlem je hummus podávaný s horkým pita chlebem, který je specialitou každého prodejce občerstvení po celé zemi. Jedná se o směs cizrny a tahíni (sezamová pasta). Nebudete věřit, že hummus může být tak dobrý, dokud jej zde neochutnáte. Hummus je často součástí tzv. mezze, tedy předkrmů, které najdete nejčastěji v arabských částech.

Falafely jsou rovněž známým pouličním jídlem, na které mají prodejci svůj vlastní recept. Jsou to oblíbené kuličky z cizrny, které se vytvarují do požadované podoby a vhodí se do rozpáleného oleje. Často se podává v placce spolu se zeleninou. Nejlepší falafel na světě naleznete právě v těchto končinách! Tahíni je ovšem nejlepší ze všech. Zjistíte, že toto místní oblíbené jídlo je pravá specialita Izraele. Každé město v Izraeli má úžasnou kulturu pouličního jídla a je to něco, na co jsou velmi hrdí.

Židovský svátek světel Chanuka

Chanuka neboli Svátek světel nebo Svátek zasvěcení je židovský svátek, který začíná 25. dne v židovském měsíci kislev a trvá osm dní. Je vzpomínkou na znovuzasvěcení Jeruzalémského chrámu Makabejci poté, co byl znesvěcen Antiochem IV. Epifanem. V židovských domácnostech se zapalují svíčky na devítiramenném svícnu (chanukija), každý den o jednu svíčku více. Deváté, střední rameno slouží jako pomocník při zapalování(šámes). Být v Izraeli na Chanuku je zvláštní zážitek. Chanuku můžete oslavit v Jeruzalémě s místními obyvateli a získat tak zcela nový pohled na tento svátek.

Původ svátku

Po dlouhých bojích zahynulo mnoho židovských povstalců, kteří nakonec osvobodili jeruzalémský chrám. Když ho vyčistili a zapálili věčné světlo, zjistili, že mají olej jen na jeden den, přičemž nejkratší čas na vyrobení nového oleje byl osm dní. Tradice říká, že se stal zázrak a malé množství oleje vydrželo celých osm dní. Na památku znovuzasvěcení chrámu se v židovských rodinách zapaluje během osmi dnů osm svící - každý den jedna. Chanukové svíce jsou zasazeny do svícnu s devíti rameny. To deváté slouží k upevnění svíčky šámes, což znamená „sluha“, od níž se zapalují ostatní svíce. Olej přitom hraje roli nejen jako zdroj světla, ale také při přípravě svátečních jídel. Jde většinou o smažená jídla jako bramborové placky nebo koblihy.

Proč smažený znamená slavnostní?

Nejpopulárnějším způsobem přípravy chanukových jídel je jejich smažení na oleji – pocta zázraku, který inspiroval každoroční oslavu. Kulinářským základem svátků jsou bramborové placky (latkes) podávané s jablečným protlakem a zakysanou smetanou a želé koblihy známé jako sufganiyot. Regionální rozdíly však zavedly mnohem více chutných smažených jídel. Židé v Řecku jedí smažené těsto namočené v medu, známé jako loukoumades. Ruští židé připravují pohankové lívance a ve Španělsku lívance zvané bunuelos v schmaltz (husí tuk).

Jistá podnikavá společnost v Izraeli dokonce vytvořila koblihu, jejíž náplň tvoří vodka. Obsahuje tolik alkoholu jako sklenice piva.

Menora Chanuka

Hlavním rituálem Chanuky je zapálení speciálního devítiramenného svícnu.

Většina lidí – včetně Židů – jej nesprávně označuje jako menora, i když správný název pro tento svícen je chanukija nebo chanuka menora. Menora, která má pouze sedm ramen, byla lampa používaná ve starověkém Šalamounově chrámu v Jeruzalémě – nyní je symbolem judaismu i státu Izraele. Chanuka však má devět ramen - jedno na každou chanukovou noc a jedno navíc sloužící k rozsvěcení ostatních. Podle přísného židovského zákona má mít chanukija osm ramen stejné výšky a deváté rameno, které je umístěno výše než ostatní. K zapálení chanukových světel se tradičně používal olivový olej, později jej nahradily svíčky, které se postupně vkládají každou noc zprava doleva, ale zapalují zleva doprava. Od roku 1998 lze během Festivalu světel v newyorském Central Parku nalézt největší chanukiji na světě – 32 stop vysokou ocelovou konstrukci zlaté barvy.

Předání vánočních pozdravů

Toto je možná jedna z nejlepších věcí, které lze dělat o Vánocích v Izraeli. Rodiny a turisté chodí k místním domů, aby jim předali vánoční přání a na oplátku dostali skleničku likéru nebo sladkosti. Tato tradice funguje v Izraeli již velmi dlouho. Návštěvníkům to dává úžasnou příležitost setkat se s místními obyvateli a seznámit se s kulturou této země. Můžete zde vidět i lidi oblečené jako Santa klepat na dveře s dary pro různé národní charitativní organizace řízené vládou Izraele.

Máčení v Jardenitu

Jardenit, místo křtu křesťanů v Izraeli, se nachází na břehu řeky Jordán a umožňuje všem křesťanům duchovní a náboženskou zkušenost, kterou nemůže napodobit nic jiného – ponořit se do vod řeky Jordán, kde byl pokřtěn Ježíš. Je zvykem koupat se zde v bílém rouchu. K vykonání obřadu je zde k dispozici duchovní, ale můžete využít i obchod se suvenýry, kavárnu, restauraci a další. Pokud se chystáte na náboženskou a duchovní návštěvu Izraele, nenechte si tento zážitek ujít.

Zdroj: Sme.sk, touristisrael.com, whychristmas.com, abraham.travel, beinharimtours.com, celebratingchristmas.co.uk, elal.com, autorské dílo