Tato knihovna je dlouhá 88 metrů a obsahuje více než 36 000 svazků vázaných v kůži. Za zmínku stojí několik vzácných děl, slavná "Norimberská kronika" (1493), stejně jako několik Biblí nebo první Encyklopedie známá jako Diderot et D'Alembert. Je výjimečná svým čistým, elegantním bílým designem.
Ve Vídni je Stiftsbibliothek Admont, největší světová klášterní knihovna postavena v roce 1776 a je známá svou barokní architekturou, uměním a rukopisy. Rakouská národní knihovna je nejvýznamnější. Její centrální státní budova byla otevřena v roce 1723 jako královská knihovna. Dominuje mimořádnou kombinací barokního vkusu a tradičního designu knihovny. Nechybí velké mramorové sochy, sloupy a freskové stropy, mramorové podlahy dodávající luxusní barokní pocit.
Nemůžeme opomenout Strahovskou knihovnu v Praze, která se může pochlubit dvěma luxusními velkorysými barokními sály, Filozofickým a Teologickým. Ve Strahovské knihovně jsou uloženy sbírky, které čítají 200 000 svazků. Praha se také pyšní barokní knihovnou pražského Klementina z roku 1622, kde je uloženo 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury. Budovu postavili jezuité u kostela svatého Klementa jako kolej založenou roku 1556 na podnět krále Ferdinanda I. Habsburského až poté z toho vznikla knihovna.
Jedná se o největší knihovnu v Irsku, ve které jsou takzvané Books of Kells, což jsou vzácné bohatě iluminované rukopisy pravděpodobně z 9. století. Irská národní knihovna uchovává ve svém fondu knihy, tisky, kresby, mapy, fotografie, noviny a také genealogické dokumenty; celkem tato sbírka čítá asi 6 milionů exemplářů. Knihovna vyniká svými luxusními mramorovými bustami jak velkých filozofů, tak spisovatelů. Je jich zde 14. Pocházejí od sochaře Petra Scheemakerse. Za nejlepší bustu ve sbírce je považována busta spisovatel Jonathan Swift Louis Francois Roubiliac.
Zajímavá je především svými luxusními knihami, ale také tím, že se jedná o jednu ze dvou knihoven na světě, která vlastní netopýry k ochraně knih proti hmyzu. Postavena byla v 18. století za vlády portugalského krále Jana V, je součástí Univerzity v Coimbře. Uvnitř jsou tři velké místnosti dělené zdobenými oblouky, které vyhlížejí jako portály. Stěny jsou pokryty dvoupatrovými zlacenými policemi, malované stropy jsou dílem lisabonští umělců Simões Ribeiro a Vicente Nunes, harmonicky splyvající s ostatními dekoracemi.