Top hledané
Výsledky (0)
Jaké je bydlení u elektráren?

Bydlení v blízkosti jaderné elektrárny: životní úroveň a čistota je zde vyšší než ve srovnatelných regionech

Kristina Valachyová
13. září 2023
+ Přidat na Seznam.cz
20 minut
 Domy u elektrárny

Jaderné elektrárny patří mezi dobré zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům nabízejí nadstandardní platové ohodnocení a často se snaží podporovat i komunity ve svém okolí, například investicemi do zdravotnických zařízení, což umožňuje přilákat do těchto lokalit kvalifikovanější lékaře. Je známo, že přístup k dobré zdravotní péči pozitivně ovlivňuje veřejné zdraví. V současnosti dochází k rekordnímu nárůstu fotovoltaických elektráren, které se v několika posledních letech staly vyhledávaným trendem. Začínají se ale stavět i větrné elektrárny. Každá tato stavba musí ale splňovat řadu podmínek.

Samozřejmě, že i dodavatelé domácích fotovoltaických elektráren musí odvádět kvalitní montážní práce, aby nedocházelo k žádným problémům. Přesto byly v poslední době hojně medializovány případy, kdy se zákazníci instalace fotovoltaiky buď vůbec nedočkali, anebo byla provedena nekvalitně. Někteří spotřebitelé se setkávají s tvrzením, že blízkost FVE bývá doprovázena mírným zvýšením napětí v distribuční síti (v době silného slunečního svitu), které sice obvykle nevybočuje z předepsaných mezí, může však mírně zkrátit dobu životnosti některých spotřebičů, zvláště jedná-li se o starší přístroje určené pro napájení 220 V. Je tomu opravdu tak?

„Vždy bude záležet na typu a velikosti elektrárny. Jedno ale mají společné: žádná z nich nemá dopad například na domácí spotřebiče. Pro domácnost vždy budete odebírat energii z distribuční sítě, která zajišťuje konstantní kvalitu dodávky, a nikoliv přímo z elektrárny (samozřejmě s výjimkou například střešních fotovoltaických instalací),“

říká pro LP-Life.cz Petr Šuleř z ČEZ.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem
Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Pro všechny typy elektráren platí stanovené podmínky pro jejich výstavbu a provoz, které vyplývají z legislativy. V případě těch větších se mimo jiné hodnotí jejich vliv na životní prostředí (EIA), u jaderných zdrojů je stanovenou podmínkou i takzvané povolení k umístění, kterému předchází velmi podrobný průzkum. Obecně přitom platí zásada, že omezení pro obyvatele a životní prostředí musí provozovatel minimalizovat na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň.

Vodní elektrárna

Pořízení malé vodní elektrárny pro domácí účely není úplně jednoduché, neboť i v tomto případě budete potřebovat určitá povolení.

Před zahájením stavby malé vodní elektrárny je potřeba získat na příslušném vodohospodářském úřadě povolení k nakládání s vodami, na stavebním úřadě pak územní rozhodnutí a stavební povolení. Rozhodnete-li se proto postavit si byť jen malou vodní elektrárnu pro vaši domácí spotřebu, ale budete ji chtít umístit na vodní tok, třeba i potok nebo malou říčku, budete k tomu potřebovat povolení od správy povodí.

„Co se týče bydlení, v případě například menší vodní elektrárny, kogenerace nebo menšího biomasového zdroje se vás nebudou týkat žádná omezení. Jeho přítomnost patrně zaznamenáte, výkon je nutné odvádět do přenosové sítě, kdy vedení zpravidla má ochranný koridor, ale pod ním může být například zahrada nebo pole,“

říká Petr Šuleř.

U větších zdrojů může existovat ochranné pásmo. Elektrárny s vyšším výkonem (nejen jaderné, ale i uhelné a plynové) patří mezi takzvanou kritickou infrastrukturu, která dodává klíčovou komoditu a v případě ohrožení je zvlášť chráněna bezpečnostními složkami země.

A jaký význam mají malé vodní elektrárny?

Produkují energii, která je obnovitelná, to znamená, že nevytváří žádný oxid uhličitý (CO2), nepotřebuje žádné palivo a je v principu nevyčerpatelná. Kromě toho slouží i jako protipovodňová ochrana, neboť regulují tok a mohou být velmi prospěšné pro říční biotop.

Solární elektrárna

Není výjimkou, pokud v dnešní době zahlédnete na střeše rodinného domu nebo u bazénu solární panely. Lidé, kteří je ještě nemají a chtějí si je pořídit, si často myslí, že k jejich instalaci potřebují stavební povolení. To však není pravda, zákon takovou povinnost nevyžaduje, takže se není třeba obávat přílišného papírování.

Solární elektrárny vyrábějí energii ze slunečního světla za využití fotovoltaického jevu. Skládají se ze solárních panelů a ty zase ze solárních článků.

Solární elektrárny mají několik výhod i nevýhod. Co se týče výhod, jedná se o obnovitelný zdroj energie, který nevyčerpáme ještě řádově miliony let. Na nákup solárních panelů pro domácnosti lze získat dotace. Čekají vás nízké provozní náklady, panely mají dlouhou životnost a lze je využít tam, kde není k dispozici elektrická přípojka. Nevýhodou je, že tuto energii nelze využít jako samostatný zdroj energie. Někoho mohou odradit i poměrně vysoké náklady na pořízení a instalaci solárních panelů.

V České republice jsou hojně rozšířené zejména malé solární elektrárny na střechách rodinných domů. Najdeme ale i několik větších elektráren, rozprostírajících se přes celá pole, které dokáží vyrobit energii pro tisíce domácností. Největší solární elektrárna je na území bývalého vojenského újezdu Ralsko. Její výkon pokryje roční spotřebu až deseti tisíc domácností. Další velká solární pole nalezneme i na Mělnicku, v Brně, v Ústeckém kraji nebo na Jižní Moravě.

Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2
Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2, Praha 4

Větrná elektrárna

Vítr je forma energie vznikající při nerovnoměrném ohřívání povrchu Země slunečním zářením, při kterém vzniká vertikální proudění vzduchu. Z energie, kterou Slunce vyzařuje směrem k Zemi se přibližně 1 až 2 % přeměňuje na větrnou energii, což je 50 až 100 krát více než energie, kterou přeměňují rostliny na živou biomasu. I z tohoto důvodu zaznamenala větrná energetika v posledních letech rozvoj. Využití větrných elektráren má mnoho pozitivních aspektů. Při provozu nevytvářejí žádné tuhé, kapalné ani plynné emise ani jiné odpady a není nutná těžba, zpracování ani dovoz jakéhokoli paliva. Zastavěná plocha větrné elektrárny je minimální a po ukončení provozu je návrat do stavu „zelené louky“ relativně jednoduchý. Konstrukční materiály elektrárny jsou recyklovatelné. Na území Rakouska se nachází více než 600 větrných elektráren. Jak upozorňuje Philipp Wieltschnig, manažer rakouského energetického koncernu Verbund, výroba elektrické energie ve větrných elektrárnách je velmi citlivá na rychlost větru. Například při rychlosti větru 10 m/s má elektrárna výkon jen 800 kW, při rychlosti větru 12 m/s však již dosahuje plného výkonu 1,8 MW.

V zájmu eliminace jakýchkoli výraznějších výkyvů je proto potřeba velmi pečlivě posoudit lokalitu pro výstavbu, aby se dosahovalo co nejkonstantnější rychlosti větru, který bude navíc přicházet z jednoho směru. Základním pravidlem v Rakousku je dodržení vzdálenosti 1200 m od obydlí. Zajímavé je, že pro lidi není obvykle problémem hluk (u moderních elektráren je prakticky nulový), ale stínění, které může být v některých obdobích roku skutečné výrazné. To lze vyloučit důkladným plánováním nebo, pokud se již nedá vyhnout dané vzdálenosti, vypnutím elektrárny na konkrétní dny či hodiny, kdy je stínění maximální. Rovněž jednotlivé stožáry větrných elektráren musí být od sebe v takové vzdálenosti, aby nedocházelo k jejich vzájemnému ovlivňování – vítr „rozbitý“ vrtulí se musí dostat k další elektrárně v přirozeném pohybu. Za standardní se považují vzájemné rozteče přibližně 500m. Předpisy stanoví i obecná pravidla pro umísťování větrných elektráren v určité vzdálenosti od silnic a podobně.

Pokud si na zahradu dáte vrtulku na dynamo a budete tím pohánět větrák v králíkárně, pravděpodobně to nikomu vadit nebude. Jinak je však i pro zřízení malé větrné elektrárny do 3kW teoreticky nutné splnit řadu podmínek, o větších výkonech ani nemluvě. Pro stavbu malé větrné elektrárny do 3kW je nutné mít stavební povolení od místně příslušného stavebního úřadu a také posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Investiční náklady na výstavbu elektrárny jsou poměrně vysoké, obytné domy obvykle stojí v místech s velmi špatnými větrnými podmínkami a postavit větrnou elektrárnu u nich většinou nejde ani kvůli hluku.

Pokud bydlíte na samotě, máte například menší hospodářství a rádi byste si pro tento objekt pořídili malou větrnou elektrárnu, připravte se na nezbytné papírování.

V první řadě je nutné mít povolení od místního stavebního úřadu. Důležité je, k jakému účelu je v územním plánu určena a zakreslena lokalita, kde chcete elektrárnu postavit. Pokud bude nutné územní plán změnit, je třeba oslovit všechny orgány státní správy, kterých se problém týká. Konkrétní informace by vám měl poskytnout stavební úřad.

Podívejme se teď blíže na negativní aspekty výstavby větrných elektráren.

Akustický hluk a vibrace

Větrné elektrárny produkují při své činnosti určitou hladinu hluku. Tento hluk ve vzdálenosti asi 200 – 300 metrů od elektrárny splývá s přirozeným hlukem krajiny způsobeným ve volné krajině především větrem (na polích, v korunách stromů apod.). Větrné elektrárny je nutné plánovat ve volné krajině v určité bezpečné vzdálenosti od zastavěného území, přičemž se požaduje dodržení přípustných hodnot hluku ve venkovním prostředí.

Stroboskopický efekt

Nepříjemné kmitání světla a stínu lze eliminovat vhodnou lokalizací větrné elektrárny, její dostatečnou vzdáleností od obytných zón příp. i jinými opatřeními (výsadbou zeleně).

Riziko odpadávání námrazy z točící se vrtule

V případě, že použitá technologie danou problematiku řeší rozmrazováním, resp. automatickým zastavováním rotoru turbíny, je toto riziko bezpředmětné. V ostatních případech je třeba v předkládaném záměru uvedenou problematiku popsat a navrhnout nezbytná opatření.

Vliv na ptactvo a netopýry

Hrozí možné kolize ptáků s rotujícími vrtulemi, jejich rušení provozem elektráren, ztráta nebo poškození hnízdišť a jejich fragmentace, případně narušení migračních tras (bariérový efekt). Vyžaduje se zpracování ornitologické studie v rámci procesu EIA.

Rušení elektromagnetického signálu

Nevhodnými lokalitami pro výstavbu větrných parků jsou území ochranných pásem vojenských letišť a území určená pro výcvik a střelby vojenského letectva. Na podmínečně vhodných územích s přísným odborným limitem je podkladem pro udělení souhlasu s výstavbou, který prokáže, že stavba žádným způsobem neovlivní bezpečnost letů, stanovisko poskytovatele leteckých navigačních služeb. Přísné odborné limity se uplatňují v prostoru koncových řízených oblastí letišť (TMA).

Jaderné elektrárny

Nejvyšší stupeň ochrany platí u jaderných elektráren.

Podmínky pro jejich umístění a provoz řeší především tzv. atomový zákon č. 263/2016 Sb. a navazující právní předpisy. ČEZ v obcích sousedících s jadernými elektrárnami pravidelně přispívá na obecní infrastrukturu – na vybudování kanalizace, vodovodu, opravy škol, místních komunikací, vybudování hřišť, sportovišť, bezpečných přechodů a další obecní infrastruktury. Dále přispívá na vzdělávací, kulturní nebo sportovní aktivity a na zvyšování dostupnosti a kvality sociálních služeb.

„Pokud budete bydlet v jejich blízkosti, můžete mít jistotu, že Vám například nebude hrozit větší zemětřesení nebo jiná rizika, která provozovatel i stát bedlivě sledují. V případě Dukovan i Temelína se to týká takzvaných zón havarijního plánování. Užší zóna představuje kružnici o poloměru 5 kilometrů od středu elektrárny, širší potom kružnici 13 (Temelín) resp. 20 (Dukovany) kilometrů. Obyvatelé v těchto regionech mají k dispozici informační SMS a mailové systémy, zdarma dostávají časopisy, které jsou pro ně určené. Mohou také využívat unikátní infrastrukturu (školy, školky, sportovní a kulturní zázemí) na které provozovatel přispívá, stejně jako na společenské, kulturní a sportovní akce. Celkově přitom platí, že životní úroveň, včetně čistoty okolního prostředí (jaderné elektrárny jsou bezemisní a bezprašné), dostupnosti lékařské péče a bezpečnosti, je zde vyšší, než ve srovnatelných regionech,“

dodává Petr Šuleř.

Realita a mýty o jaderné energii

Mýtus: Jaderné elektrárny přispívají k ozáření obyvatel

Vliv provozu jaderných elektráren na obyvatele je naprosto nevýznamný.

Největší podíl na ozáření člověka mají přírodní radionuklidy zemské kůry tzv. uranové a thoriové rozpadové řady. Jejich nejvýznamnějším představitelem je přirozeně se vyskytující radioaktivní plyn radon. Radionuklidy uranové a thoriové řady přispívají k celkovému ozáření člověka přibližně z jedné poloviny. Dalším významným přírodním zdrojem ozáření je přírodní radioaktivní izotop draslíku 40K, obsažený téměř ve všech biologických materiálech. Tento radionuklid se podílí na celkovém ozáření člověka přibližně jednou šestinou. Přibližně jednou šestinou se na celkovém ozáření podílí i kosmické záření.

Z umělých zdrojů ozáření mají největší podíl na radiační zátěži člověka lékařské zdroje, zejména rentgenové přístroje. Na celkovém ozáření „průměrného“ člověka se podílejí přibližně jednou šestinou. Průmyslové zdroje se na průměrném ozáření člověka podílejí přibližně několika setinami, přičemž ozáření způsobené provozem jaderně energetických zařízení představuje přibližně jednu deseti tisícinu celkového ozáření.

Mýtus: Z atomového reaktoru jsou při provozu trvale vypouštěny radioaktivní plyny, které způsobují rakovinu obyvatel žijících v okolí elektrárny

Odborné studie zdravotního stavu obyvatel v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, která je v provozu více než pětadvacet let, potvrdily, že neexistuje statisticky prokazatelné zvýšení výskytu jakékoli formy rakoviny.

Voda vypouštěná z Jaderné elektrárny Temelín je čistší než pitná.

Je třeba dodat, že radionuklidy jsou přirozenou součástí našeho životního prostředí a že všechny přírodní látky obsahují přirozenou radioaktivitu, která je nezbytnou součástí životního prostředí a existovala na Zemi vždy.

Mýtus: Jadernou elektrárnu řídí jen lidé, kteří se mohou mýlit a ohrozit zdraví a životy milionů obyvatel

Jaderné elektrárny v České republice, stejně jako všude jinde na světě, řídí odborně vyškolený personál. Na zaměstnance elektrárny se kladou mimořádně vysoké požadavky. Každý z nich musí úspěšně projít zdravotní prohlídkou a pravidelně se opakujícím psychologickým vyšetřením. Pokud uchazeč splní kvalifikační a psychologické předpoklady, je k výkonu své funkce odborně připravován. Zcela zvláštní péče se věnuje řídícímu a obslužnému personálu reaktorových bloků.

Přípravu vlastních zaměstnanců a částečně i zaměstnanců dodavatelů zajišťuje školící výcvikové zařízení. Základní teoretická příprava probíhá v ČR ve Školícím středisku jaderných elektráren v Brně. Pro získání tzv. pověření k výkonu funkce musí každý zaměstnanec elektrárny úspěšně absolvovat všechna školení a zkoušky předepsané kvalifikačním katalogem. Zkoušky mají časově omezenou platnost a zaměstnanec je musí periodicky opakovat. Odbornou způsobilost operátorů jaderných bloků pravidelně prověřuje státní zkušební komise složená ze špičkových odborníků v daném oboru. Obě jaderné elektrárny mají simulátory přesně kopírující řídicí systém elektrárny, na kterých se školí operátoři pro zásahy i při nejméně pravděpodobných událostech.

Mýtus: Obyvatelé z okolí jaderných elektráren by v případě jaderné havárie nepřežili

Každá elektrárna má ve svém bezprostředním okolí vymezenou tzv. zónu bezpečnostního plánování, pro jejíž obyvatele se pro případ bezpečnostně závažné události připravují postupy a plány činností. Havarijní připravenost je zárukou, že je veškerý personál pro případné mimořádné události dobře vycvičen a že jsou k dispozici postupy, vybavení a technika pro omezení a likvidaci následků takové události. Havarijní připravenost, která je v obou českých jaderných elektrárnách na vysoké úrovni, prověřují periodická cvičení, kterých se účastní nejen zaměstnanci elektrárny, ale také spolupracující jednotky integrovaného záchranného systému.

Mýtus: Jaderná elektrárna je strategickým cílem přitahujícím mezinárodní terorismus

Strašení teroristickými útoky na jaderná zařízení je v poslední době v módě. Každý bezpečnostní expert vám však potvrdí, že jaderné elektrárny jsou nejlépe chráněnými a zabezpečenými provozy proti útokům zvenčí. Fyzická ochrana a obrana reaktorů je koncipována, vykonávána a soustavně prověřována tak, aby elektrárna teroristickému útoku odolala. Opatření týkající se fyzické ochrany objektů, od inženýrských návrhů a výstavby až po provoz jaderné elektrárny – jsou navržena takovým způsobem, aby objekt vydržel bez závažnějšího poškození celou škálu nepředvídatelných událostí, včetně záškodnické činnosti a teroristických útoků. Z přístupů k zajištění kvality a z principů a technologií využívaných k zajištění maximální bezpečnosti jaderných elektráren se inspirovala i ostatní odvětví, jako například letecký nebo automobilový průmysl.

Před vnějšími vlivy a útoky chrání reaktor především systém fyzické ochrany a kontejnment (ochranná obálka). Ten chrání reaktor a primární okruh elektrárny. Železobetonová konstrukce kontejnmentu s 1,2 m silnými stěnami byla vyprojektována a postavena tak, aby odolala např. pádu letadla nebo největšímu zemětřesení, jaké se může v dané lokalitě vyskytnout maximálně jednou za deset tisíc let. Odolnost ochranné obálky je ověřena nejen matematickými výpočty, ale i náročnými fyzikálními a tzv. „destrukčními“ zkouškami.

Seismicita byla jedním z důležitých kritérií, které bylo posuzováno při výběru lokality pro elektrárnu Temelín. Hodnotila se v okolí vzdáleném až 300 km od elektrárny. Velkou část této oblasti tvoří Český masiv a Temelín se nachází na jeho nejstarší a nejpevnější části. Navíc je elektrárna projektována a postavena tak, aby stavby a systémy důležité z hlediska jaderné bezpečnosti odolaly vnějším vlivům včetně zemětřesení. Seismickou odolnost elektrárny Temelín potvrdili v roce 2003 i odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Od roku 1991 je seismická aktivita v okolí elektrárny Temelín nepřetržitě monitorována lokální seismologickou sítí.

Nad jadernou elektrárnou je bezletová zóna o průměru cca 4 000m a výšce 1500m. Tento vzdušný prostor neustále hlídá armáda. Ke každému dopravnímu letadlu, které by se odchýlilo od plánované trasy a přiblížilo by se do bezletové zóny, odstartuje dvojice pohotovostních stíhaček Jas-39 Gripen. Ty jsou schopny dostat se ke každému letadlu během několika málo minut a adekvátně zasáhnout. Tento systém je stejný v celé Severoatlantické alianci.


Jak se chránit před jaderným výbuchem?

Ptáte se, jak být připraven na jaderný výbuch, ať už jde o havárii jaderné elektrárny nebo přímé ohrožení obyvatelstva atomovou bombou? Jak se říká, štěstí přeje připraveným.

V první řadě byste si měli zjistit, kde se ve vašem okolí nacházejí bezpečná útočiště nebo kryty civilní ochrany. Kompletní seznam krytů je uveřejněn na stránkách hasičského sboru.

Na území hl. města Prahy se nachází přibližně 750 stálých krytů. Jejich kapacita pojme okolo 147 000 osob. Kapacita Strahovského tunelu je 15 000 osob. Ochranný systém metra je schopen pojmout 332 080 osob.

Seznam však neobsahuje konkrétní adresy krytů, a to z bezpečnostních důvodů. Ty by se lidé podle hasičů včas dozvěděli.

Zde jsou tři hlavní zásady, které byste měli dodržovat v případě nukleární katastrofy. Může to podstatným způsobem zvýšit vaše šance na přežití.

- Jste-li v blízkosti jaderného výbuchu, nikdy se do něj nedívejte!

- Pokud jste zasaženi radioaktivním zářením, nikdy při sprchování nepoužívejte mycí prostředky s kondicionérem!

- Jste-li v krytu, nikdy nevycházejte ven dříve než po 24 hodinách!

JAK SE ŠÍŘÍ JADERNÝ VÝBUCH A JAKÁ JSOU RIZIKA OZÁŘENÍ?

Dojde-li k explozi jaderné elektrárny nebo výbuchu nukleární bomby, šíří se výbuch následujícím způsobem: nejprve vznikne ohnivá koule, následuje rázová vlna a poté přichází radiace a radioaktivní spad.

OHNIVÁ KOULE

Ať už je atomovka odpálena ze vzduchu nebo ze země, počáteční hrozbou je ohnivá koule, která může dosáhnout teploty až desítek milionů stupňů. Podle předpokladů a on-line simulace, kterou vytvořil Alex Wellerstein na Stevens Institute of Technology, by 10 kilotunová bomba, stejná jako v Hirošimě, vyprodukovala ohnivou kouli o poloměru 150 až 200 metrů.

RÁZOVÁ VLNA

Po ohnivé kouli přichází rázová vlna neboli vzduchový výbuch. Pokud by 10 kilotunová atomovka vybuchla ve vzduchu, zničila by většinu budov a zabila téměř každého živého tvora v okruhu 750 metrů od místa exploze. Pokud k detonaci dojde na zemi, účinek se sníží o zhruba 23 procent.

RADIACE

Pokud přežijete ohnivou kouli a rázovou vlnu, musíte se vyhnout radiaci, která přijde velmi rychle. Vystavení radiaci z 10 kilotunové atomové bomby zabije až 90 procent všech lidí bez lékařského ošetření do vzdálenosti asi 1,2 km. Zhruba o dalších 0,4 km dále se vaše šance na přežití zvyšují, ale utrpíte popáleniny třetího stupně, které pravděpodobně neucítíte, neboť radioaktivní záření zabíjí i vaše receptory bolesti.

RADIOAKTIVNÍ SPAD

Pokud přijde jaderný útok ze země, veškerý materiál a úlomky jsou ozářeny a vymrštěny do vzduchu explozí, což známe jako klasický hřibovitý mrak. Větrné podmínky pak mohou způsobit, že dojde k přesunu radioaktivního záření desítky až stovky kilometrů daleko, v závislosti na velikosti bomby a síle větru. Jak dopadá radioaktivní spad zpět na zemi, ozáří lidi, kteří se neschovají, a způsobí jim to velmi závažné zdravotní komplikace.

Zhruba 15% energie uvolněné při výbuchu atomové bomby je vysokofrekvenční ionizující záření. Na rozdíl od jiných forem záření, jako je viditelné světlo a mikrovlny, je ionizující záření dostatečně rychlé a má dostatečnou energii, aby uvolnilo elektrony z molekul, včetně těch, které tvoří buňky ve vašem těle. Toto záření náhodně poškozuje DNA v lidských buňkách, jako byste byli postřeleni miliony malých špendlíků. Hraničně ionizující jsou i sluneční UV paprsky, proto může přílišné opalování vyvolat rakovinu kůže. Pokud ionizující záření odstraní z vaší DNA dostatek elektronů nebo pokud nemáte štěstí a zasáhne nesprávná místa ve vašem genomu, geny, které řídí buněčný růst, mohou začít fungovat abnormálně. Některé buňky se nekontrolovaně dělí, což způsobuje nádory, leukémii nebo jiné druhy rakoviny. Riziko je obzvláště vysoké u dětí.

INSTRUKCE, CO DĚLAT PO JADERNÉM VÝBUCHU

OBLEČTE SE DO BÍLÉHO ODĚVU

Pokud jste obdrželi informaci, že došlo k výbuchu jaderné elektrárny ve vaší blízkosti, oblečte si oděv bílé nebo alespoň světlé barvy.

Bílé oblečení totiž více odráží záření a energii výbuchu, tmavé jej naopak pohlcuje. Proto, když budete v okamžiku výbuchu oblečeni v bílém či světlém oděvu, zvyšují se o něco vaše šance na přežití. V ideálním případě je nejlepší obléci se do speciálního ochranného obleku, který je určen přímo proti radioaktivnímu záření. Pokud máte k dispozici i celoobličejovou masku s filtrací proti radioaktivitě, nasaďte si pro jistotu i ji.

VYHLEDEJTE ÚKRYT. MÁTE 15 MINUT!

Nastane-li jaderný záblesk, první věcí, kterou musíte udělat, je dostat se za bariéru pro případ, že by přišla rázová vlna. Potom se co nejrychleji přesuňte do vnitřní části nejbližší budovy.

Pokud jste přežili tlakovou a rázovou vlnu, existuje pro vás naděje. Pokud jste poblíž výbuchu, musíte se co nejdříve dostat do krytu. V nejlepším případě máte 15 až 20 minut, než se radioaktivní spad začne snášet zpět na zem. Pokud jste dál od místa výbuchu, budete mít pravděpodobně trochu více času, ale realita je taková, že nebudete mít čas na vyhodnocení situace. Na nic nečekejte a okamžitě se schovejte. Dostaňte se do nejbližší budovy, abyste se vyhnuli radiaci. Nejlepší jsou budovy z cihel a betonu.

Sklo a většina kovů vám moc ochrany neposkytnou. Pokud bude výbuch pozemní, můžete se také chránit tím, že se dostanete nad výbuch, což je obvykle od devátého patra budovy výše. Uvíznete-li venku, kde kolem vás padá radioaktivní spad, zakryjte si nos a ústa hadrem a zavřete oči. Máte-li jakoukoli plynovou masku nebo respirátor, použijte je. Potom se okamžitě dostaňte do úkrytu, kde byste si měli ihned sundat vnější vrstvu oblečení, včetně prostředku na ochranu dýchacích cest, a uzavřít je alespoň do dvou plastových sáčků. Radioaktivní odpad odložte na zvláštní místo co nejdál od vás. Čím více jej zajistíte, tím lépe.

OSPRCHUJTE SE NEBO SE UMYJTE

Pokud vás zasáhl radioaktivní spad, co nejdříve se osprchujte! Pokud je to možné, nedotýkejte se očí, nosu a úst. Na pokožku nepoužívejte dezinfekční ubrousky ani jiné dezinfekční prostředky – nepomůže to. V žádném případě nepoužívejte prostředky na mytí vlasů s kondicionérem, které mohou zafixovat radioaktivní částice ve vašich vlasech.

Nebezpečí spadu je relativně krátkodobé. Radioaktivita se po sedmi hodinách sníží o 90 %. O dva dny později většinou zůstane pouze 1 % původní radiace. Přesto se doporučuje zůstat v úkrytu ještě alespoň jeden den navíc.

Pokud jste v suterénu nebo alespoň uvnitř budovy, držte se co nejdál od vnějších stěn a střechy. Snažte se mezi ostatními lidmi, kteří nejsou členy vaší domácnosti, udržovat vzdálenost alespoň 2 metrů. Pokud je to možné, nasaďte si masku nebo respirátor. Neměly by je nosit děti do dvou let, lidé, kteří mají problémy s dýcháním a ti, kteří si prostředky na ochranu dýchacích cest nedokážou sami sundat.

ZŮSTAŇTE V ÚKRYTU. IDEÁLNĚ DO ODVOLÁNÍ

Zůstaňte v úkrytu, ideálně až do odvolání nebezpečí. Nejméně v něm zůstaňte 24 hodin, pokud místní úřady nevydají jiné pokyny. Po celou dobu dodržujte alespoň 2 metrový odstup od ostatních lidí, kteří nejsou součástí vaší domácnosti, a noste roušku nebo respirátor.

BUĎTE V KONTAKTU S OKOLNÍM SVĚTEM

Nalaďte si jakékoli dostupné médium (rádio, mobilní telefon, vysílačku) a získejte oficiální informace, například kdy je bezpečné opustit kryt a kam byste měli jít.

Po jaderné explozi bude s větší pravděpodobností fungovat vysílačka na baterie nebo ruční kliku. Zahrňte ji proto do evakuačního zavazadla. Mobilní signál, televizní vysílání nebo internetové služby mohou být přerušené nebo nedostupné. Počítejte s tím!

Jodid draselný. Kdy a jak užívat jódové tablety při expozici radioaktivnímu spadu z jaderné havárie

Jódové tablety s obsahem jodidu draselného se používají při některých mimořádných událostech radiačního charakteru, obvykle haváriích jaderných elektráren. Při úniku většího množství radiace se může do životního prostředí uvolňovat i radioaktivní jód, jehož vdechování nebo přímé požití do lidského organismu (vnitřní kontaminace) může velmi negativně ovlivnit lidské zdraví a způsobit extrémně vážné zdravotní komplikace. Jakmile dojde k vnitřní kontaminaci radiací, ohrožena je zejména štítná žláza, která hraje důležitou roli ve fungování lidského organismu.

Pokud je vystavena vysoké hladině radioaktivního jódu, může se zejména u kojenců, dětí a nezletilých, zvyšovat riziko rakoviny štítné žlázy i mnoho let po expozici. Jodid draselný tomu umí zabránit, ale jeho použití se řídí striktními zásadami a pravidly. Jódové tablety neberte preventivně! Nemá smysl brát jód jako preventivní opatření k zabránění ozáření v případě radioaktivního spadu. Štítná žláza ukládá jód pouze po omezenou dobu. Příliš mnoho jódu, dokonce i toho dobrého, může být nebezpečné, protože může vést k abnormálně zvýšené činnosti štítné žlázy, tedy hypertyreóze (endokrinní onemocnění štítné žlázy).

Jak funguje jodid draselný při vystavení radioaktivnímu záření?

Jodid draselný (tablety jódu) a radioaktivní jód (v radioaktivním spadu) jsou dva typy jódu, oba jsou však absorbovány štítnou žlázou. Aby jodid draselný fungoval a ochránil štítnou žlázu, musí ho člověk užít před nebo krátce po expozici radioaktivnímu jódu, tedy tomu, který může být v ovzduší například po výbuchu jaderné elektrárny. Užití správné dávky ve správný čas může zabránit štítné žláze v absorpci radioaktivního jódu, neboť už absorbovala jodid draselný (jódové tablety), a tak není prostor pro radioaktivní jód (jód 131 a jód 133). Jedná se o tzv. jódovou blokádu štítné žlázy.

Zdroj: Cez.cz, SME.sk, Denik.cz, Bezpecnost.praha.eu, Hzcsr.cz, Bezpecnostprace.info, autorské dílo

 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze