Danuše Nerudová: Naše společnost není připravena na ženy ve vysokých funkcích. Volby vnímám jako závazek mladé generaci

Jak se cítíte po volbách? 

Já se cítím plná energie, už jsem si odpočinula na dovolené a moc se těším na to, až budu pracovat na tématech, které jsem řešila během prezidentské kampaně.

I přes skvělý výsledek jste se nedostala do druhého kola. Tušíte, z jakého důvodu jste nepostoupila? Co byste mohla na příště zlepšit?

Prodej pozemku se studií na výstavbu, Praha 4

Zobrazit nemovitost

Těch věcí je celá řada, nikdo není bezchybný. Chyby se velice jednoduše hodnotí zpětně, v ten daný okamžik je to vždy úplně jiné. Jak jsem během kampaně přesvědčovala kolegyně a ostatní ženy, že naše společnost je připravena na to, aby ženy byly ve vysokých funkcích, tak po té kampani musím říct, že není. Ta kampaň toho byla zářným příkladem, protože odhalila zažité stereotypy, které máme pořád ve společnosti. Stereotypy jako to, že u ženy se hledá autenticita, zatímco u muže se autenticita nehledá. U žen se neustále řeší vzhled, u mužů nikoliv. U žen se také řeší to, že zapojují děti do kampaně, no bodejť, protože jsou děti velkou součástí života žen. A to není případ mnohých mužů, kteří mají ženu, která se vzdala kariéry, aby zůstala doma s dětmi. Bylo tam spoustu nových věcí, musela jsem polomit spoustu skleněných stropů a jsem velmi ráda, že to určitě přispělo k tomu, že ten veřejný prostor si je toho vědom. Také to přispělo k sebereflexi médií, protože média v tom sehráli roli. Jsem pevně přesvědčená, že největší výhrou je to, že ta žena, která půjde po mě, to bude mít jednodušší. A za to jsem velmi ráda.

Uškodila vám nějakým způsobem média? 

Myslím si, že se to nutně muselo stát, protože jsem byla první ženou, která byla označována za favoritku a byla mezi třemi favorizovanými kandidáty. Bylo to něco nového, takže ten reflektor byl skutečně stále upřen na mě a neustále se probíralo všechno, např. že jsem měla stejné šaty v pondělí i ve středu a jakou bundu nosí můj syn, jaké brýle má můj muž. To vše samozřejmě chápu a jsem pevně přesvědčena o tom, že se teď účast ženy stane standardem. Každá další žena, která půjde v mých stopách a půjde po mně, to bude mít jednodušší, někdo musel být první, někdo to musel vzít na sebe a to se stalo. Dnes to hodnotím s úsměvem a musím říct, že i někteří novináři, kteří psali o tom, v čem chodím, tak se tomu dnes společně zasmějem a dovedeme si z toho udělat legraci.

Jaký jste si udělala obrázek na Andreje Babiše? Jaká je jeho nejhorší vlastnost?

Za mě je to nejzásadnější, že dělá vše pro sebe a pro svůj osobní prospěch, nic nedělá pro lidi. Proto jsem už v období covidu upozorňovala na to, že učinil celou řadu rozhodnutí, které nahrávali jeho podnikání, jeho holdingu. Vzpomeňme si na to, proč byla otevřená květinářství, prý proto, že jsou v covidu potřeba i kytky. To nejzásadnější, co tedy vyčítám je to, že vše dělá spíše pro svůj prospěch, nikoliv pro občany této země.

A co si myslíte o generálovi Pavlovi? Vnímáte u něj nějaké špatné vlastnosti?

To uvidíme, myslím si, že jako každý by měl dostat těch 100 dnů hájení. Zatím nic neučinil, takže je daleko to hodnotit. Já jsem jasně deklarovala svůj postoj, protože jsem ho podpořila i v druhém kole. Jsme ale velmi rozdílní, on je ztělesněním té starší generace, já jsem zase představitel té mladší generace, která si nepředstavuje řád a klid, ale spíše to, že se společnost bude vyvíjet, že budeme všichni kreativní a inovativní. Ono se to nevylučuje, jen v tom starším věku lidé prostě preferují spíše klid, v tom mladším věku lidé chtějí akci a chtějí, aby svět kolem nich byl vzrušující, aby z něho měli hodně vjemů a dojmů. Toto bylo, myslím si, to, co oslovovalo mladou generaci, ten nový svěží vítr do politiky, to, že jsme se bavili o věcech, která jsou tabu. Ukázali jsme, že ten svět nemusí být konzervativní, konzervativní a nudný, že lze do něj přinést nová témata, lze přinést nadhled a velmi často i humor.

Co máte v plánu na rok 2023?

Nesmírně si vážím toho závazku, který vznikl z těch voleb. Skoro 800 tisíc občanů mě volilo, důvěřovalo mi a chtělo, abych realizovala věci, o kterých jsem hovořila. Vnímám to jako velký závazek mladé generaci, takže zůstávám určitě součástí veřejného prostoru, dále se budu věnovat těmto tématům, i s mými dobrovolníky, kteří nadále chtějí být součástí všech mých aktivit. V jaké to bude podobě, to vše ukáže čas, až se to vykrystalizuje. Nicméně si myslím, že mou kandidaturou a tou vlnou, která následně vznikla, jsme dokázali mezi mladými lidmi vzbudit zájem o politiku. Oni se o ni zajímají, najednou mají pocit, že mohou být slyšeni, že skutečně lze některé věci měnit. Byla bych ráda, kdyby v nich tento pocit zůstal, ráda bych ho rozvíjela a nechala jim otevřené dveře dokořán.

Také se spekulovalo, že byste založila politickou stranu, je to pravda?

Myslím si, že si to přejí všichni kolem mě, abych založila politickou stranu. Je jednoduché si přát, aby ji založil někdo jiný, ale je to spoustu práce. Rok a půl jsem teď měla každý den hodně perný a hodně se odpracovalo. V jaké podobě témata budou ve veřejném prostoru teď nevím, může to být politická strana, může to být nějaké hnutí, platforma, nebo think tank. To vše ukáže čas a vývoj. Já už zkušenost se zakládáním občanského sdružení nebo hnutí mám. V covidu jsme založili Koronerv, kdy jsme skutečně byli velkou součástí veřejného prostoru. Může to být určitá podoba Koronervu, nebo něco podobného, každopádně ta témata budou spjata s moji osobou.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Mluvilo se o tom, ze byste byla ekonomickou poradkyní Petra Pavla, jak to vypadá?

Nebudu zastírat, že spolu hovoříme, už jsme nějaké schůzky měli a budou zřejmě i po inauguraci, takže uvidíme, zda se dohodneme na nějaké spolupráci.

Co je největším problémem mladých, kteří začínají budovat samostatný život?

Nejpalčivějším problémem je nedostupné bydlení. A to nehovoříme o vlastnickém bydlení, ale o nájemním bydlení. Je to problém, který já velmi vnímám, protože si myslím, že má velký společenský dopad. Byl součástí mé kampaně a myslím si, že je potřeba, abychom se pohnuli v rychlosti stavění nových bytů, protože výrazně zaostáváme. Také v tom, abychom ve větším měřítku začali realizovat projekty. Některé pilotní projekty už vznikly, např. tady v Praze, kdy se developer dohodne se silným bankovním domem a staví dostupné byty s dostupnými půjčkami a hypotékami, právě jako startovací byty pro mladou generaci. Jedním z příkladů by mohlo být město Vídeň, které těchto projektů realizovalo celou řadu. Doufám, že tuto otázku začne vláda a především města a obce, řešit.

Jak by se mladí měli začít připravovat na budoucnost?

Já si myslím, že mladí narozdíl od nás na budoucnost připraveni jsou. Oni jsou tím ztělesněním budoucnosti. Nemohu tedy mladým nic radit, myslím si, že moje generace by se od nich měla učit, jak se na budoucnost připravit. 

Na jakou vysokou školu půjdou vaše děti? 

Souhlasíte s tím, že by měly být vysoké školy zpoplatněny?

Nemyslím si, že existuje takto jednoduché řešení rozpočtové situace České republiky. Aby se české univerzity dostaly do první stovky, tak by bylo potřeba systémových změn. Myslím si, že nejsme nachystáni na to, aby se školy platily. Školné lze vyžadovat až tehdy, kdy bude studium kvalitní, pro to musíme ještě něco udělat. V tuto chvíli tedy nejsem zastáncem zavádění školného, ale jsem zastáncem reformy vysokého školství v tom smyslu, aby se zavedly profesorské a docentské židle, v tom smyslu, aby stát více dbal na to, jakým způsobem jsou řízeny finance na univerzitách, protože to jsou veřejné peníze. V USA je třeba profesionální management univerzit a rektor je skutečně reprezentativním zástupcem té akademie. Daleko větší roli hrají správní rady, které dbají na to financování a schvalují rozpočet. To jsou všechno kroky, které musíme učinit k tomu, abychom dosáhli takové kvality, jako na západě od nás. 

Jaké vaše děti dostávají kapesné?

Myslím si, že už poměrně dlouho, od té doby, co začali chodit do školy, tak oba dva dostávají kapesné v různých stupních, podle toho, v jaké jsou třídě. Mladší syn dostává 500 Kč na měsíc a starší 1000 Kč na měsíc. Samozřejmě kdykoliv ale něco potřebují koupit, tak jim to koupíme. Není to tak, že by museli žít z kapesného. 

Jak to bude s vývojem ekonomiky ČR, co nás tento rok čeká?

My musíme zapracovat na transformaci k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, což předpokládá hlavně změnu školního systému. Pevně věřím, že se to povede, ale ty kroky už musíme začít činit, protože my teď stojíme na nádraží a ten vlak sviští docela rychle. 

Jak se lidé mohou připravit na případná rizika roku 2023? Mají šetřit, nebo investovat? 

V roce 2023 zřejmě bude ve větší části roku vysoká inflace. To je to, co nás všechny trápí nejvíce, nejde si myslet, že by se ceny vrátily k cenám před inflací. Mě jako ekonomku osobně trápí stav našich veřejných financí a to, jak obrovský deficit státního rozpočtu máme. Pevně věřím, že se vládě podaří nějakým způsobem alespoň částečně ten deficit konsolidovat. V tuto chvíli bych nerada někoho vyzývala, aby šetřil, pořád tu máme třetinu domácností, která prostě nevyjde se svým měsíčním rozpočtem a nebo je na nule. Říkat někomu, aby šetřil, mi pro tuto chvíli nepřipadá adekvátní. 

Teď se řeší hlavně důchodová reforma, je reálné tuto situaci, ve které se nacházíme, nějak vyřešit?

My ho budeme muset vyřešit. 30 let jsme nebyli schopni přijít s důchodovou reformou, nebo byli, ale ta trvala dva roky a pak ji následující vláda zrušila. Vše, s čím teď vláda bude přicházet, tak to vlastně už nebude zásadní důchodová reforma, ale budou to velké parametrické změny toho stávajícího systému, protože na provedení fakt zásadní důchodové reformy už čas není. Ty parametrické změny se provést musí, aby generace, která bude vstupovat do důchodu v roce 2050-2060, tak aby na ty důchody bylo.