V situaci, kdy se Spojené státy odklání od užší spolupráce s Evropou a Rusko dál útočí na ukrajinském území, se valná většina státníků starého kontinentu shodla na tom, že je třeba posílit vlastní obranu a bezpečnost. Co vše to může pro Česko znamenat a jaký dopad to bude mít pro ekonomiku?
Čtvrtečního jednání předsedů sněmovních stran o obraně, které svolal premiér Petr Fiala, se neúčastní hned dva šéfové politických uskupení zastoupených v parlamentu. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš i Tomio Okamura z SPD totiž nabídku odmítli. Babiš v té souvislosti poznamenal, že je pro něho toto téma přesto prioritou. Zjevně to ale nestačí. Blíží se parlamentní volby, a proto dává nyní od nepopulárního navyšování takových výdajů raději ruce pryč. To Okamura, jehož voliče tvoří do určité míry i proruští příznivci, je jiný kalibr. Nechce proti sobě zjevně poštvat ty nejvěrnější, kteří by jeho účast na takové akci považovali za zradu Putinova režimu.
Jaderná hrozba
Přesto je navýšení prostředků pro Česko nevyhnutelné. Trumpova hrozba vojenským opuštěním Evropy nás totiž předurčuje k tomu, abychom se o sebe začali více starat.
Důvodů k obavám je ve světle ruské agrese na Ukrajině více. V příštím roce navíc vyprší smlouva Nový START, která omezuje jaderný arzenál Ruska a Spojených států. V současnosti mají podle Federace atomových vědců obě mocnosti po více než pěti tisících jaderných hlavic. V případě Číny je to zhruba 500, Francie 290 a Velké Británie 225 hlavic.
Pronájem luxusní vily 7+1, Praha - Západ – 373,
Zobrazit nemovitost
Rostoucí výdaje
Česká vláda proto už také minulý týden rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně do roku 2030. V roce 2030 bychom pak měli na obranu vydávat tři procenta.
Sousední Německo mezitím oznámilo, že zřídí dva obří fondy v objemu dohromady 900 miliard eur, jež by měly financovat zbrojení a infrastrukturu. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.
To vše bude mít ale za následek nová rozpočtová pnutí.
„Větší zadlužení Evropy znamená hlubší deficity, tedy výraznější inflační tlaky, které by měly vést Českou národní banku k tomu, že bude snižovat svoji základní úrokovou sazbu ještě pomaleji, než se dosud čekalo. A protože od této sazby se poměrně těsně odvíjejí úrokové sazby na vkladech střadatelů v bankách, například na spořicích účtech, ty by mohly být v nadcházející době úročeny o něco příznivěji, než se dosud mínilo,“
řekl LP-Life ekonomický analytik Lukáš Kovanda.
To však není jediný důsledek opatření vedoucích k posílení obrany. Náklady na půjčování rostou nejen u našich sousedů, ale také ve Spojených státech, Japonsku i v Austrálii. Ani Česko nezůstává obdobných dopadů ušetřeno.
„Vývoj se silně promítá do zdražování zdrojů, jimiž banky kryjí poskytované hypotéky. Takže například sazba pětiletého korunového úrokového swapu stoupla ve středu minulý týden nejvýrazněji od loňského dubna. Od této sazby se poměrně těsně odvíjí úrok na hypotékách při tak časté, pětileté fixaci. Pro banky je tudíž nyní krytí těchto hypoték dokonce dražší než před rokem touto dobou,“
dodává Kovanda.
Analytik Petr Bartoň přináší o trochu jiný pohled. Podle něho by naopak nižší úrokové sazby ulevily našemu průmyslu.
„Ale to by pomohlo všem. Průmyslu by pomohlo třeba to, kdyby konečně české stavební řízení přestalo znemožňovat stavění,“
komentoval Bartoň pro LP-Life.
Otevřít v galerii (1)
Armáda potřebuje personálně posílitZdroj: Pixabay
Prodej luxusního mezonetu 4+kk, Praha, Praha 8
Zobrazit nemovitost
Vyšší daně
Analýza společnosti XTB pak tvrdí, že se země Evropské unie při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. A to i navzdory tomu, že bude takový krok u voličů nepopulární. Nelze totiž očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech. Podle uvedeného zdroje výdaje zemí Evropské unie na obranu rostou již od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
„Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,"
Zatímco průměrné zadlužení v Evropské unii je 82 procent hrubého domácího produktu, v Itálii dosahuje 137 a ve Francii 112 procent, rozebírá dále šetření. Peterka kvůli tomu varuje, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější. Přesto platí, že obrana a bezpečnost patří k prvořadým úkolům každého státu. Výdaje na ně proto také něco stojí. V době, kdy jsme pro Rusko nepřátelskou zemí, to platí dvojnásob.
Soubory cookie jsou malé textové soubory umístěné na Vašem prohlížeči. Tento web používá soubory cookie k zapamatování Vašich předvoleb a nastavení, přihlašování, zobrazení přizpůsobených reklam a k anonymní analýze návštěvnosti webu.
V případě, že chete Váš souhlas specifikovat, využijte následující formulář sloužící ke konfiguraci předvolb Vašeho souhlasu. Váš souhlas máte možnost zadat dle Vaších preferencí pole jednotlivých oblastí:
Technické cookies
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Jsou odpovědné zobrazování seznamu oblíbených nemovitostí, působení filtrů, nákupní proces a ukládání nastavení soukromí. Nepožadujeme Váš souhlas s využitím technických cookies na našem webu. Z tohoto důvodu technické cookies nemohou být individuálně deaktivovány nebo aktivovány.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat Vaše nastavení a preference.
Pokročilé analytické funkce
Pokročilé analytické funkce pracují s anonymními daty o Vaši návtěvě. Nástroje třetích stran (např. Google Analytics) nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek a lépe porozumět, jak Vám stránky přizpůsobit.
Personalizované nabídky
Díky těmto cookies Vám máme možnost zobrazit personalizované nabídky, vybraný obsah a reklamy na webových stránkách třetích stran a na sociálních médiích.