Festival Open House Praha nabídne o víkendu zábavu i vzdělání

Máte možnost využít příležitosti prohlédnout si salonek s trámovým stropem a honosným krbem, který vznikl v sedmdesátých letech 19. století pro Františka Josefa I. a později byl přizpůsoben potřebám T. G. Masaryka, jenž odtud vyjížděl na cesty svým salonním vozem.

O nejstarším nádraží na území historické Prahy se v poslední době mluví především v souvislosti s jeho revitalizací. Na uvolněných pozemcích je plánována obchodně-administrativní zástavba podle návrhu světové architektky Zahy Hadid. Penta Investments nainvestovala během pěti let do rekonstrukce už 200 milionů korun.

Luxusní byt s terasou - Praha 1 - Nové Město, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Viditelné části rekonstrukce

„Částí viditelnou pro každého je totálně zrekonstruovaná příjezdová hala. Její zastřešení byl věru oříšek, část se musela udělat v přesné kopii stejně jako litinové sloupy, které drží střešní konstrukci. Jsou nové toalety, na jejich původním místě jsou přemístěné pokladny. Nově jsou zrekonstruované všechny prostory pro obchody. Připravujeme také otevření restaurace na místě dřívějšího kasina, která bude nejen podobou návratem do období první republiky,“

řekl LP-life.cz mluvčí Penty Ivo Mravinac s tím, že restaurace bude nově přístupná nejen z příjezdové haly nádraží, ale také z ulice Na Florenci. Za dohledu památkářů se zde připravuje také obchodní pasáž, úložna zavazadel a čekárna.  

Neatraktivní a neviditelné části rekonstrukce

Samozřejmě rekonstrukcí prochází také zázemí.

„Jsou části, které pro běžného návštěvníka viditelné nejsou, a také nejsou nijak atraktivní. Jedná se třeba o technologie, které jsou skryté pod podlahou, anebo třeba velká trafostanice, která kdysi stála vedle nádraží a nově se musela přesunout do sklepení pod nádražím,“

říká Mravinac s tím, že zrovna tato část byla velké dobrodružství, protože muselo vše klapnout na vteřinu přesně, napájí totiž i bezpečnostní systémy.

Hadid bojovala o zachování nádraží

Slavné architektky se aktuální období rekonstrukce nádraží vůbec netýká a má s ní pramálo společného.

„Pouze v jediné věci lze o Zaze uvažovat. Při zpracování urbanistické studie na brownfieldu Masarykova nádraží považovala místo samotné za historický klenot, který bude v kontrastu se stavbami, které podle kolejiště přímo u nádraží navrhla. A v místě, kde jsou budovy těsně vedle sebe, se musela Masarykovým nádražím zabývat. Jsou to ale už jen dohady, protože této ikony světové architektury se dneska už nikdo nezeptá..,“

uzavírá Ivo Mravinac.

Během festivalu Open House Praha se o víkendu 5. a 6. září veřejnosti otevře zdarma více než sedmdesát běžně nepřístupných budov a areálů v 10 městských částech.