Dnešní mileniálové, aneb generace X, má tu výhodu, že na rozdíl od svých rodičů můžou žít přesně tak, jak chtějí. Často nebývají svázaní pravidly, neupíší-li se ke splácení hypotéky nebo nezaloží rodinu, žijí v demokracii, dokáží se postavit zažitým společenským očekáváním. Velká část z nich pracuje na volné noze, a tak nebývá většinou problém, překopat svůj život vzhůru nohama takřka ze dne na den. To byl i můj případ. Rozhodla jsem se, že Česko vyměním za Švédsko. Proč? A proč zrovna teď, když ve vzduchu stále visí strašák jménem koronavirus a konkrétně Švédsko dostalo od české vlády na semaforu výstražnou červenou?
Nad stěhováním do Švédska jsem přemýšlela už před dvěma lety, nejedná se tak o žádné impulzivní rozhodnutí. Osud mi ale tenkrát přihrál do cesty vztah a já se tak rozhodla své plány přehodnotit a v Česku zůstat. Situace se ale změnila a já proto ihned věděla, kam budou mé další kroky směřovat. Proč zrovna Švédsko? Těch důvodů je celá řada! Miluju, že to tady máte všude kousek do přírody a zeleně, miluju švédskou mentalitu včetně přístupu mužů k ženám, miluju švédskou vrozenou eleganci, miluju švédskou architekturu a v neposlední řadě byl jeden z rozhodujících faktorů i ten, že tu mám část rodiny. Z mých dosavadních návštěv jsem tak věděla, do čeho jdu a že mě žádný kulturní šok nečeká.
Stockholm mi svou architekturou i počasím Prahu připomíná. Pokud jste tak dosud žili v domnění, že v létě tu je deset nad nulou a v zimě deset pod nulou, dovolte mi vás vyvést z omylu. Klima je takřka identické a liší se většinou max. o pár stupňů. S čím jsem věděla, že budu bojovat, je jazyk, ale kdo se bojí, nesmí do lesa! Angličtina je tu naštěstí tak rozběhlá a na vysoké úrovni, že na rozdíl od Česka vám tu bude rozumět zkrátka každý, a to včetně důchodců, což u nás rozhodně není pravidlem. Kolikrát turistům ani nedokáže na základní otázku odpovědět zaměstnanec pražské MHD, což osobně považuju za hodně smutný fakt.
Švédština je pro mě dost specifickým jazykem a musím přiznat, že většina slov mi jde vyslovit asi stejně obtížně, jako cizincům naše řeřicha. Ale nevadí, za půl roku možná i budu moct vést nezávaznou konverzaci nad kafem, aniž bych si u toho lámala jazyk. Do té doby budu navštěvovat jazykové kurzy, které jsou tu i pro cizince zdarma.
Na svoji cestu do Švédska jsem se předem nijak výrazně nepřipravovala, protože díky rodině jsem zde měla do začátku zajištěné potřebné zázemí. Stačilo tak sbalit kufry a vyrazit na pražské letiště. Když jsem z Česka před pár dny odlétala, bylo na odletové tabuli na příštích 24 hodin všehovšudy 6 letů. Na letišti vládla přísná bezpečnostní opatření, při check-inu se vás zeptali na důvod návštěvy dané země a naprosto všechny obchody byly zavřeny a vy jste se museli spokojit maximálně s kafem z automatu.
Když jsem do Švédska přiletěla, jedna z prvních věcí, co jsem udělala, byla, že jsem na letišti zahodila roušku. Musím přiznat, že jsem k jejich nošení a případným nežádoucím účinkům lehce skeptická, byť pro některé ohrožené skupiny může představovat pochopitelně nezbytnou ochranu. Já ale od narození nemám ráda jakákoliv nařízení, a proto si nesmírně cením toho, že ve Švédsku vydali pouze doporučení a roušky jsou zde dobrovolné. Ale nemyslete si, Švédi rozhodně neberou koronavirus na lehkou váhu! Tento obrázek předkládají světu nejspíš jen média. Švédi si od sebe drží odstup a když mě například z letiště vyzvedávali známí, vzájemného objímání jsme se zdrželi. V obchodech zde platí rozestupy či omezený počet osob uvnitř a některé podniky zavírají dříve, podobně, jako je tomu i v jiných evropských zemích. Koronavirus se podepsal i na oslavách Švédského národního dne.
Vyhlášené koňské dostihy Nationaldagsgaloppen, které tradičně probíhají právě 6. června, byly z důvodu koronavirové pandemie přesunuty na příští rok. Součástí těchto dostihů je i soutěž o nejoriginálnější klobouky, a tak letos byly všechny dámy o takzvanou Hattparaden ochuzeny.
Každoroční akce v parcích a na náměstích, které jsou tradičně doprovázeny zábavním programem, nebo hromadné pikniky a grilování s přáteli, se tak rozhodli Švédi ve většině případů letos vynechat. Venku je ale dnes stejně počasí, že by člověk ani psal nevyhnal, tak je to možná bolí o něco míň…
Zatím jsem tu relativně krátce, ale hned první den jsem stihla potkat herce Dolpha Lundgrena. To je dobrý začátek, ne?! Co tu navštívit, až se sem vydáte? V čem se liší Švédi od Čechů? Co Švédi a móda, životní styl nebo švédská kuchyně? Jaké trapasy i radosti tu na mě čekají? Na mé postřehy ze země Vikingů se můžete těšit v naší nové rubrice. Držte si klobouky, jízda začíná!