Potvrzení ruského útoku v Lipsku je svým způsobem šokující. Státní terorismus Ruska v evropských státech není ničím novým. Rusové zabíjeli v českých Vrběticích a své zkušenosti s tímto druhem agrese mají taky třeba v Polsku. Troufnout si na podobnou akci v nejmocnější zemi západní Evropy je však něco jiného.
Jak Česko, tak Polsko jsou bývalými satelitními vazaly Sovětského svazu. Jde sice už o docela dávnou historii, ale pouze z našeho pohledu. Pro Rusy samotné jde pořád o jejich sféru vlivu a náš stát by měl být stále podřízen rozhodování v Moskvě. Vladimir Putin tuto skutečnost pravidelně připomíná ve svých projevech.
Kdo se někdy dal do řeči s někým např. v Moskvě, zcela jistě tato problematika přišla na přetřes v přátelském duchu s místními. Obyvatelé západoevropských států jsou na tom jinak. Těch se Rusové oprávněně bojí. Je v tom jednoduchá logika. Jde o bohatší a mocnější státy ve všech parametrech kromě jaderného arzenálu.
Útok v Lipsku je tak na vyšší úrovni ruské agresivity než ten ve Vrběticích, i když pohledem do starých map se nám zmíněný vzorec ruské podřízenosti trošku poopraví. Lipsko je součástí bývalé NDR, tedy bývalého ruského záboru dnešního Německa.
Asi i proto oslovila CNN českého prezidenta a zároveň generála ve výslužbě Petra Pavla. Rozhovor s ním nevedl nikdo menší než Christiane Amanpour, bezpochyby největší osobnost této slavné americké televize. Takový Václav Moravec na steroidech ze CNN.
Co se děje v Německu, totiž zajímá i Američany. Ačkoliv v km2 náš západní soused mnoho místa na světovém globusu nezabírá, v řeči čísel je největší ekonomikou hned po USA a Číně. Amanpour se tak napřímo zeptala, jestli by NATO nemělo nyní ukázat zuby, jak v minulosti Pavel doporučoval.
„Jestli chce Putin narušit jednotu NATO a EU stupňováním agresivity proti Ukrajině, dosáhne jenom přesného opaku. Země NATO jsou ještě jednotnější a ještě odhodlanější bránit svá území a odhodlané utrácet více na obranu,“
odpověděl Pavel, jak na svém profilu na X připomíná Christiane Amanpour.
Nelze s tím nesouhlasit. Přestože často zaznívá, že oživení obranných schopností NATO je dílem prezidenta Trumpa, jde pouze o časovou korelaci s jeho mandátem a příčinou je nepokrytá agrese Ruska směrem k NATO. A tyto komentáře stojí jen na podlézavých snahách být s vrtošivým americkým prezidentem zadobře.
Není však takové počínání Rusů trochu paradoxní? Bohužel ne. Pavel správně poukazuje na jednotnost NATO a na růst obranných výdajů, které „odstraší“ přímou ruskou agresi, jenže v celém počínání je vychytralý ruský trojský kůň, když si vypůjčíme přirovnání k dnes v kinech opět oživlému mýtickému příběhu z antického Řecka.
Rusové totiž dobře vědí, komu ve střední a východní Evropě v minulosti panovali. Všichni zde totiž nejsou jako prezident Pavel a nestaví se rázně proti ruské agresi, ať už přímo provozované na Ukrajině, anebo skrytě zorchestrované v podobě teroristických útoků od Vrbětic po Lipsko.
Existují zde lidé, které více zajímá jejich dovolená u moře, cena másla v supermarketu a vůbec stav jejich plného břicha. Koneckonců právě tyto dva póly má prezidentův konflikt se současnou vládou. Možná i proto s ním chtěli zástupci americké televize hovořit.
Prezidentem Pavlem nastíněný paradox má své vysvětlení v pohledu do mapy a do kalendáře. Lipsko je město ve spolkové zemi Sasko, nedaleko hranic se spolkovou zemí Sasko-Anhaltsko, kde se blíží spolkové volby 20. září a právě zde podle průzkumů míří k vítězství AfD.
Strana, jejíž politici brali v minulosti peníze z Ruska, na křídlech Ostalgie (termín pro nostalgii po časech NDR) může poprvé v historii získat post zemského premiéra. Podporovatelé se pak zaklínají tím, že je na čase myslet na jejich německá břicha a neutrácet za nějakou Ukrajinu.
Jistě, pokud německá (česká, polská či jiná) vláda investuje miliardy do své bezpečnosti, nemůže je přeposlat na jejich penze, sociální dávky, zdravotnictví a jiné výdobytky sociálního státu, který se usadil v Evropě po 2. světové válce, aby se k moci nedostali extremisté podobní Hitlerovým nacistům.
Za pár týdnů uvidíme, jestli Putinova rozbuška v Lipsku posílí řady jeho pátých kolon napříč evropskými stranami poté, co ztratil svého nejvěrnějšího vazala Viktora Orbána v Maďarsku, anebo naopak posílí jednotu proti ruské agresi, již připomíná z Česka poněkud osamoceně prezident Pavel.
Zdroje: autorský text, komentář, Novinky.cz, X, irozhlas.cz, HN.cz