Nejhorší a nejlepší místa k dýchání: Žít v Praze je stejné jako vykouřit čtyři cigarety denně

Nejhorší místa k dýchání

Zóna smrti

Film Everest v režii Baltasara Kormákura rekapituluje osud jedné z nejtragičtějších expedic, při níž vyslal majestátní masiv svým vyzyvatelům mrazivé varování. Mount Everest každoročně přiláká stovky horolezců. Nejvyšší část hory se nazývá zónou smrti. Pobyt zde by neměl přesáhnout 24 hodin, protože pokud se tu uložíte ke spánku, už se nemusíte probudit. Pod vrcholem se v sezóně tvoří takové zácpy, že horolezci v této zóně umírají na vyčerpání, zatímco čekají, kdy na ně přijde řada. Čekají na výstup nebo sestup na jednom laně někdy i několik hodin a kromě vyčerpání jim hrozí i omrzliny, výšková nemoc nebo nedostatek kyslíku.

Otevřít v galerii (16)

Luxusní loft na prodej 3+kk, Praha Modřany, Praha 4

Zobrazit nemovitost

„Dlouhý pobyt v 'zóně smrti' zvyšuje riziko a může vést i k úmrtí,“

zdůraznil bývalý prezident Nepálské horolezecké asociace Ang Tsering Sherpa. Nebezpečí spočívá v tom, že ve výšce nad 8 000 metrů nad mořem se lidský organismus už nedokáže aklimatizovat, a tak začíná tělo požírat samo sebe, zejména svalovou tkáň, jen aby získalo potřebnou energii.

Otevřít v galerii (16)

V rámci přípravy si všichni herci filmu Everest na 10 minut vyzkoušeli pobyt v simulátoru nadmořské výšky 9 000 metrů. Jake Gyllenhaal s Joshem Brolinem se trumfovali, kdo vydrží déle. Nakonec měli oba velký problém vydržet i oněch deset minut.

Otevřít v galerii (16)

17. května 1991 se horolezec Leopold Sulovský stal prvním Čechem, který vystoupil na Mount Everest.

Pouštní bouře

Otevřít v galerii (16)

Tento přírodní úkaz se obvykle objeví po několika dnech stoupajících teplot, přičemž v průběhu několika hodin zahalí celá města hustým příkrovem písku a prachu. V průběhu písečných bouří jsou desítky lidí hospitalizovány kvůli problémům s dýcháním. Písek, který se během plážových a pouštních bouří dostává do plic, sestává především z oxidu křemičitého, jenž se používá například k výrobě skla. Krystalky řežou plíce, v nichž po zahojení těchto mikroskopických poranění dojde ke vzniku zjizvené tkáně.

Syndrom války v Zálivu

Otevřít v galerii (16)

Veteráni, kteří od roku 1990 sloužili v oblasti Perského zálivu během války v Iráku, se nadýchali obrovského množství pískového prachu. U vojáků se také záhy začala projevovat neznámá nemoc, která byla označena jako syndrom války v Zálivu. Odborníci se dlouhá léta nemohli shodnout na tom, co tyto problémy u vojáků způsobilo. Komise expertů v roce 2008 zveřejnila, že masové onemocnění vojáků způsobily tabletky, které vojáci preventivně užívali na ochranu před nervovými plyny, nebo pesticidy, jichž se vojáci během války nadýchali. Časopis Experimental and Molecuar Pathology uvedl, že původcem byly kontaminované vakcíny proti antraxu, kterými byli vojáci povinně očkováni, obsahující velmi toxické aditivum squalen MF59. Vojenské velení toto tvrzení odmítalo. Později se vysocí armádní představitelé přiznali, že se tato látka ve vakcínách objevila, avšak náhodnou kontaminací, ne úmyslně. Tomuto argumentu nikdo z poškozených válečných veteránů neuvěřil. Všichni si svorně myslí, že posloužili farmaceutickým společnostem jako pokusná zvířata.

Požáry

Otevřít v galerii (16)

Dnešní požáry v bytových domech umí být hrozivé a velmi rychlé zejména kvůli množství vysoce hořlavých materiálů v našich domácnostech. Abyste zabránili průniku kouře do místnosti, utěsněte mezery kolem dveří mokrým ručníkem, zejména kolem prahu. V místnosti se držte při zemi, protože kouř stoupá vzhůru - získáte tím kyslík, který vám bude chybět. Pokuste se zachovat klid, šetřete dechem a kyslíkem. Pamatujte, že stres ztěžuje dýchání.

 Na téma požárů vzniklo mnoho filmů, mimo jiné snímek Okrsek 49. Část herců v rolích hasičů v rámci přípravy skutečně prošla hasičským výcvikem.

Otevřít v galerii (16)

Důl

Otevřít v galerii (16)

Práce v podzemí ničí zdraví. Temný důl je jako pomalý zabiják.

„Kamarádům jsem řekl, ať počkají a šel jsem se podívat, zda je volná cesta. Otočil jsem se, ušel jsem tři kroky a tlaková vlna mě smetla na zem. Nevím, kolik metrů jsem letěl. Ležel jsem na zemi, neviděl jsem ani na milimetr. Strhlo mi to lampu a svléklo oděv. Neměl jsem co dýchat...,“

vzpomíná jeden z horníků na výbuch, který nepřežilo dvacet jeho kolegů.

Horníci jsou také ohroženi chorobou známou jako zaprášení plic.

„Neustále vdechovaný prach plíce poškozuje a vede k typickému onemocnění – hornickým plicím,“

řekl Ľubomír Legáth, přednosta Kliniky pracovního lékařství a klinické toxikologie Fakultní nemocnice v Košicích.

Roli horníka si vyzkoušel i herec Antonio Banderas v silném filmu „33“, který je převyprávěním skutečné události ze života 33 chilských horníků, jež v roce 2010 přežili 69 dní v důlní šachtě, kde zůstali uvězněni po závalu.

Uzavřené prostory

Otevřít v galerii (16)

Bojíš se výtahů nebo stísněných prostor, v nichž pociťuješ iracionální strach? Pak je možné, že jsi klaustrofobik.

„Začal jsem velmi rychle a zhluboka dýchat, v důsledku čehož se mi zvětšil objem plic a ve škvíře jsem se zasekl asi na půl hodiny,“

říká LP-Life klaustrofobik Petr.

Lidé s klaustrofobií také často pociťují související strach z udušení.

Znečištěná města

Otevřít v galerii (16)

Znečištění vzduchu v některých metropolích Evropy je tak silné, že několikadenní pobyt v nich zatíží organismus stejně jako vykouření jedné až čtyř cigaret. Čtyřdenní pobyt v Paříži, Vídni, Římě a Amsterodamu má na organismus člověka stejný účinek jako vykouření dvou cigaret. Stejně dlouhý pobyt v Londýně se rovná účinku po vykouření 2,75 cigarety. O něco hůře je na tom Milán (tři cigarety) a zcela nejhůře dopadly Praha a Istanbul, které se čtyřmi cigaretami vedou žebříček nejvíce znečištěných míst. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny deklarovala, že znečištěné ovzduší je podobný karcinogen jako azbest, tabák a ultrafialové záření.

Otevřít v galerii (16)

Nejlepší místa k dýchání

Solná jeskyně

Otevřít v galerii (16)

Problémy s dýchacími cestami či alergií vyřeší speleoterapie.

„Speleo-aerosoly obsahují stopové prvky vápníku, který má protizánětlivý účinek na sliznici dýchacích cest. Kromě toho se tam nacházejí i jiné stopové prvky - hořčík, železo, stopové prvky sodíku nebo i draslíku, které jsou zastoupeny v menším množství,“

uvedla LP-Life primářka Lázní Štós Božena Ciberajová.

Podstatné však je, že v jeskynním prostředí se nenachází žádné alergeny, bakterie ani plísně. Tím pádem nedochází k dráždění dýchacích cest.

Otevřít v galerii (16)

Krásu jeskyní využili i filmaři při natáčení pohádky Sůl nad zlato, ve které si zahráli Karol Machata a Libuše Šafránková. Interiéry se točily mimo jiné v Demänovské ledové jeskyni a jeskyni Domica na Slovensku. Ty poskytly filmařům jedinečné kulisy ve formě ledových krápníků, které v pohádce reprezentovaly podzemní zásoby soli.

Singapur

Otevřít v galerii (16)

Singapur je jedním z nejčistších míst. Platí zde přísné zákony, které občanům zakazují, aby plivali na chodníky nebo vyhazovali odpadky na zem. Přísně kontrolovaná je i dopravní situace na silnicích, aby se co nejvíce minimalizoval počet nehod. Občané se nebojí jezdit městskou hromadnou dopravou, kterou denně využívá více než dva miliony cestujících.

Moře

Otevřít v galerii (16)

Egejské nebo Baltské moře jsou ideální destinací právě pro lidi s dýchacími problémy. Obsah iontů jódu a vápníku je u moře výrazně vyšší než ve vnitrozemí, vzduch obsahuje méně bakterií a pylů, což výrazně regeneruje sliznici dýchacích cest. Proto takový pobyt výrazně zlepšuje zdravotní stav alergiků.

Les

Otevřít v galerii (16)

I hvězdy mají obyčejné záliby. Helena Vondráčková například ráda chodí do lesa na houby. Les má pro člověka mimořádný význam. Každý strom totiž za rok pohltí až 4 kilogramy oxidu uhličitého a denně vyprodukuje 180 litrů kyslíku. Člověk v klidu spotřebuje kolem 360 l kyslíku denně. K tomu, abychom mohli denně dýchat, tedy potřebujeme průměrně 2 stromy. A v případě, že vyvíjíme nějakou činnost, potřebujeme těch stromů ještě více.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 1 - 104, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Z pohledu psychosomatiky jsou plíce orgánem odvahy, sebedůvěry a sebeúcty. Dovolme si v našem životním tempu občas vydechnout a zpomalit, jinak si můžeme náš život zkrátit i o několik let.

Zdroje: Goethe institut, Science, TV Noviny, Aktuality, Le Parisien, vlastní dotazování