Jak dlouho vlastně může člověk přežít bez vzduchu? Existují způsoby jak nedýchat nebo je to jen snaha obelstít diváka? Podívejme se na ty nejšílenější a přitom nejatraktivnější triky světových kouzelníků, které nechají doslova bez dechu nejen publikum.
Abychom vůbec pochopili, jak to se zadržováním dechu vlastně je, je třeba zmínit, co je apnoe. Z lékařského hlediska jde o poruchu spánku, kdy se svaly zadní části krku uvolní natolik, že se měkké tkáně v ústech naopak zúží tak, že člověk přestává dýchat. Výsledkem je pak probuzení do unaveného dne, kdy člověk nemá pocit, že by vlastně kdy spal.
Apnoe se ale také využívá např. k hloubkovému nádechovému ponoru (při freedivingu) nebo třeba ve světě kouzel. Tam hraje svou nezastupitelnou roli. Ve světě iluzí pak vznikají nejrůznější kouzelnická "čísla", při kterých dochází k zadržení dechu, obvykle s obličejem ponořeným do vody, a to na tak dlouho, jak je to jen možné.
Obecně se dá říci, že existují dva typy apnoe. Apnoe statická, kdy se člověk pod vodou nehýbe, čímž se výrazně minimalizuje spotřeba kyslíku a apnoe dynamická, kdy je do celého procesu zapojen právě pohyb. Zde dochází k daleko rychlejší kyslíkové spotřebě.
Svět magie, iluzí a kouzel ví o apnoe své. Jde jen o to, kdo jaké eso vytáhne z rukávu, tj. kdo bez dechu ve vodě vydrží déle.
A tak se předhání, co to jde a mnohdy při tom riskují to nejcennější, co mají - holý život. Své o tom ví i mistr v tomto oboru, David Copperfield, který má za sebou bezpočet vystoupení, z nichž se mnohá neobešla bez zranění. A to se zadrženým dechem patří mezi ně. V roce 1984 se David málem utopil v nádrži plné vody, když se chtěl osvobodit z řetězů. Bohužel to nešlo tak zcela podle plánu a David byl v bezvědomí několik minut. Když se ho nakonec podařilo oživit, zjistilo se, že má ochrnuté všechny končetiny. Týden strávil na vozíku, pak musel používat při chůzi hůl. Jako správný bojovník to samožrejmě dal, ale jasné vítězství to rozhodně nebylo. Přestože špičkové technické vybavení je pro jeho show zásadní, tohle číslo bylo důkazem, že bez dokonalé fyzické kondice a vynikající ohebnosti by se neobešel.
A pokud jde o kondici, je tomu vlastně tak dodnes. Je to pár dní, co David oslavil své 65.narozeniny a kde kdo ho podezřívá, zda si svými schopnostmi náhodou "nepřičaroval" věčné mládí. Má totiž stále stejné charisma, díky němuž mu všechny ženy světa v době své největší slávy padaly k nohám!
Apnoe se ale skutečně dá naučit, i zde platí pravidlo, že "trénink dělá mistra". Své o tom ví také česká mistryně světa ve volném potápění Gabriela Grézlová, která po LP-Life.cz řekla:
Ne všichni jdou ale cestou pokus-omyl právě jako Copperfield. V roce 2008 se pouliční kouzelník David Blaine pokusil překonat světový rekord v oblasti statické apnoe velmi dobře propagovaným představením, a to přímo v show Oprah Winfrey.
Blaine tehdy vydržel pod vodou rovných 17 minut a 4 vteřiny a ne jednou se spekulovalo, zda to nebyla jen tímto kouzelníkem skvěle vytvořená iluze. Vždyť celý tento svět je iluzorní. Mnoho skeptiků tak pochybovalo o pravosti jeho vystoupení. Jak sám Blaine řekl, kouzlo bylo provedené technikou zvanou “apnoe z čistého kyslíku“, kdy subjekt před pokusem dýchá 100% kyslík až 30 minut. Blaineův rekord byl následně překonán více než tucetkrát a například v dubnu roku 2017 dosáhl délky neuvěřitelných 24 minut a 4 sekundy.
řekl Blaine v pořadu Winfrey a dodal, že zatímco se živí jako kouzelník, triky, které dělá, nejsou o magii, ale o posouvání hranic lidského těla.
Využítí čistého kyslíku je skutečně v případech trénování statické apnoe poměrně běžnou záležitostí. To potvrdila i Gabriela Grézlová, která řekla:
Blaine prozradil, že celý trik je v tom, že člověk musí dosáhnout takového stavu meditace, při kterém se mysl zklidní natolik, že pro ni ani ponor pod vodou nebude rušivým elementem.
uvedl. Později však objasnil, jak jeho čísla statické apnoe vlastně vypadají v praxi. A tak se ukázalo, že spousta z těchto triků skutečně vůbec nejsou triky, jen dobře naaranžovaná iluze, a Blaine tak jen dobře využívá skrytých zásob kyslíku, o kterých diváci nemají sebemenší ponětí.
Ne všichni však měli to štěstí, že se jim podobný “kousek” povedl. Dá se však s jistotou říci, že štěstí se na ně nakonec přeci jen usmálo. Byli zachráněni!
Když v roce 2015 zkoušel podobný kousek iluzionista Spencer Horsman, vše nešlo tak úplně podle plánu. Kouzelník, uzavřený do krychle s vodou, ztratil podobně jako kdysi Copperfiled vědomí a začal se topit. Díky rychlé reakci svého kolegy, proslulého kouzelníka Crisse Angela, ale nakonec přežil.
Kouzlo tak vzalo rychle za své, ale štěstí v neštěstí to jednoznačně bylo.
Jak sám případ Horsmana ukazuje, i zde hrozí riziko, že pokud apnoi nemáte skutečně natrénovanou, může vám ublížit.
uvádí Gabriela Grézlová.
Ani však jeho zachránce, newyorský iluzionista Criss Angel, na tom nebyl lépe. Ten se rozhodl, spoutaný řetězy, ponořit do velké nádrže o velikosti telefonní budky, která byla naplněna vodou, a to na celých dvacet čtyři hodin. Nakonec musel být z vody vytažen krátce před dosažením rekordu a za pomoci dýchacího regulátoru stabilizován. Byl vyčerpaný, dezorientovaný a lehce otřesený. Poděkoval rodině a publiku a následně omdlel a byl odvezen do nemocnice St. Clare's v centru města.
Angel řekl, že se inspiroval klasickou rutinou legendárního únikového umělce a iluzionisty Harryho Houdiniho.
Houdini byl maďarsko-americký kouzelník, kterému se přezdívalo mistr úniku. Jedním z jeho kousků byla právě snaha uniknou z nádrže s vodou, ve které doslova visel hlavou dolů za kotníky. Život v extrému se mu nakonec stal osudným, když se v roce 1926 zhroutil na jevišti po představení útěku z cely Water Torture Cell. Byl převezen do nemocnice, kde následně zemřel. Oficiální příčinou smrti byl zánět pobřišnice z prasklého slepého střeva.
Angel řekl, že tři dny před kaskadérským kouskem nejedl pevná jídla. Potenciální nebezpečí zahrnovalo poklesy tlaku v plicích při delším dýchání pod vodou a usínání v nádrži, řekl.
Všechno, co si myslíme, že ve světě kouzel vidíme, je ve skutečnosti kombinací obrazů zasahujících naše sítnice a závěrů, které náš mozek vyvozuje z těchto obrazů na základě minulých zkušeností. Výsledkem je, že změna kontextu obrazu má obrovský vliv nejen na naše chápání, ale i na to, jak to ve skutečnosti vypadá, jak vysvětluje neurolog Beau Lotto, který mimo jiné poukazuje na rozmanitost mysli sahající až tak daleko, že je možné "slyšet" barvy. I proto se kouzla někdy mohou zdát jako dokonalost sama, ale nutno podotknout, že většina z nich samotného kouzelníka na životě neohrožuje.
Své o tom ví i kouzelník Keith Barry, který si říká „hacker lidského mozku“ a v této zábavné řeči přesně ukazuje, jak mocné to může být. Pomocí kombinace upoutávky, hypnózy, a všeho možného klame lidi, aby si mysleli, že skvěle řídí se zavázanýma očima, že se dotýkají a cítí to, když jsou od sebe poměrně daleko nebo předvádí verzi cup-and-ball iluze s neobvykle vysokými sázkami.
Svět iluzí tedy iluzí zůstane, přesto je potřeba říci, že:
I přesto ale lze apnoi trénovat. Jedná se většinou o jógová cvičení, při kterých se nejen učíte plně využívat veškerou kapacitu plic a dechu, ale zároveň pracujete se zklidněním své mysli. Jedná se především o tyto tři kroky:
Hluboké dýchání: "Hluboké dýchání" zahrnuje hluboký nádech ústy, zadržení dechu po dobu jedné sekundy a poté výdech téměř ústy a s jazykem přitlačeným k dolním zubům po dobu 10 sekund. Měl by to být tzv. syčivý výdech, který bude znít jakoby jste říkali "tssssssss". Je třeba vědomě provádět nádech i výdech ústy a vydat zvuk „tsssssss…“. Veškerá dýchání a cvičení se provádějí ústy.
Čištění: "Čištění" zahrnuje silný výdech, jako byste se pokoušeli foukat na plachetnici přes bazén, po kterém následuje velká, ale o to rychlejší inhalace. Tváře jsou při výdechu nafouklé, tím se z těla dostane i poslední zbytek vzduchu. Je také třeba zůstat statický, zamezit jakémukoliv pohybu či houpání, protože to zaprvé bere sílu a zadruhé to plýtvá kyslíkem. Vědomý klid je nutností.
Poloviční čištění: Dýchání mezi výše uvedenými dvěma kroky. Silnější než hluboké dýchání, ale méně razantní než úplné očištění. Slouží k zotavení po každé časové zkoušce.
Své ale dělá i psychika, které musí právě v okamžiku apnoe dostahovat vrcholu koncentrace: