Top hledané
Výsledky (0)
Malý národ, obývající jižní břehy jezera Bajkal na území o rozloze 351 334 km², znal před více než rokem jen málokdo. Ruská agrese na Ukrajině, ve které sehrál významnou mediální roli, mu však přinesla nechtěnou publicitu.

Živé maso do prvních linií ruské armády: vtrhli jim do domovů a násilím odvlekli. Kdo jsou Burjati a jakou mají pověst

Kristina Valachyová
17. července 2023
+ Přidat na Seznam.cz
12 minut
 Vojáci z Burjatska se modlí na Ukrajině

Ruská invaze na Ukrajinu není vlastně jen ruská. Značnou část Putinova vojska tvoří mladíci z četných národnostních menšin daleko od domova: Tuvinci, Burjati, Altajci, Kalmyci nebo Kadyrovovi Čečenci. Zatímco u vojáků z Ruska činí úmrtnost v bojích podle statistik 7,13 na sto tisíc mužů, u vojáků z Burjatska je to 60,84.

Kdo jsou Burjati?

Burjatsko je velmi chudým a dosti zanedbaným regionem. Pro tamní mladé muže je proto služba v armádě zárukou vysokého výdělku a poněkud lepší budoucnosti. To je také důvod, proč v ruské armádě najdeme velké množství vojáků z Burjatska.

Burjati tvoří jednu z etnických skupin Mongolů, jsou však považováni za samostatnou národnost. Tradičně se věnují pastevectví, ale také zemědělství a rybolovu. Na rozdíl od jiných mongolských etnik jsou Burjati většinou usazeni a i mimo města, bydlí v dřevěných domech, nikoli v kočovnických jurtách.

Před příchodem buddhismu byli Burjati přívrženci různých duchovních tradic, označovaných termínem šamanismus. Od konce 16. století se mezi nimi začalo šířit učení jedné z tibetských škol buddhismu s názvem Gelugpa. Od druhé poloviny 80. let 20. století nastává na území Burjatské republiky období postupné obrody šamanismu. Ačkoliv západní Burjati žijící v Irkutské oblasti pozitivně vnímali trendy buddhismu, mezi Burjaty žijícími v oblasti Bajkalu zůstal šamanismus po staletí tradičním náboženstvím. Malý počet Burjatů se hlásí i ke křesťanství, které s sebou na jejich území přinesli první Rusové.

Prodej nebytového prostoru, Praha Vršovice –
Prodej nebytového prostoru, Praha Vršovice –, Praha 10

Dnes se věnují zejména těžbě a zpracování dřeva, chovu zvířat, lovu kožešin a hornictví.

Původ jména Burjatů je odvozován od mongolského znění slovesa „utéct“. To proto, že jde o potomky uprchlíků z vlastního Mongolska, kteří se na útěku před válkami plavili po řekách na sever. Od počátku 17. století byla většina Burjaty obydlených oblastí obsazena ruskými kozáky, čímž se dostala do sféry vlivu ruského impéria. Tuto skutečnost potvrdila v roce 1689 rusko-čínská Něrčinská smlouva, která upravovala hlavně otázky hranic a obchodu. V důsledku dohody mezi Čínou a Ruskem došlo k rozdělení Burjatů mezi oba státy. Od té doby byla většina území Burjatů pod kontrolou Ruska a zbytek byl pod kontrolou Číny. Od 19. století začali Burjati pociťovat silný tlak ze strany Rusů i Číňanů, kteří se začali masivně stěhovat na jejich území. Počátkem 20. století učinili Burjati několik pokusů o vytvoření samostatného státu v Rusku a v Číně, které však nebyly úspěšné.

Burjati sehráli významnou roli v době sovětizace Mongolska, utrpěli však i mnoho obětí v době komunistických čistek ve 30. a 60. letech 20. století (a to jak v Mongolsku, tak v Sovětském svazu), kdy bylo zavražděno mnoho duchovních a politických představitelů, utrpěla tradiční kultura a byla zničena většina klášterů.

V Burjatsku se mluví rusky a burjatsky

Nejcharakterističtějším rysem burjatského jazyka v porovnání s jinými mongolskými jazyky je pomalé monotónní tempo řeči, absence kvantitativního snížení samohlásek a přítomnost hltanového „h“. Až do 30. let 20. století používali místní obyvatelé staromongolský princip zápisu: neprobíhá zleva doprava, ale odshora dolů. Tento jedinečný systém používají místní obyvatelé již od 13. století a někteří jej používají dodnes.

Armáda je vnímána jako východisko z chudoby

Vesnice Selenduma se neproslavila ani okolními dech beroucími přírodními skvosty, ani buddhistickými svatyněmi, kterými se zdejší region může pyšnit. Do povědomí lidí se zapsala jako „hřbitov“ Burjatska.11. května 2022 odvysílala stanice SBS dokument o tom, jak ruské vojenské a vlastenecké vzdělávací programy přesvědčují mladé burjatské muže, aby vstoupili do armády. O Selendumě se mluví jako o malé vesničce, v níž „jsou mizivé příležitosti a armáda je vnímána jako východisko z chudoby“. Film tvrdí, že 23 mladých mužů ze Selendumy bylo posláno bojovat na Ukrajinu.

Jak uvedla pro Voxpot Alexandra Garmažapová, burjatská aktivistka žijící v Praze, pro místní muže představuje vstup do armády relativní jistotu a stabilní plat, jako je tomu i v jiných chudých oblastech Ruska.

Pověst naverbovaných Burjatů přitom rozhodně není taková, o jakou by stáli. Mluví se o nich jako o věčně opilých, primitivních krvelačných vojácích, kteří v krutosti často překonávají etnické Rusy a hromadně znásilňují ukrajinské dívky. Jsou také spojováni s největšími masakry civilního obyvatelstva ve válce na Ukrajině. Mýtus o „krvavých a násilnických Burjatech“ se však náramně hodí i samotné Moskvě.

Garmažapová pro Voxpot uvedla, že v Rusku stále přetrvává silný rasismus a nadřazenost vůči etnicky neruskému obyvatelstvu. Příkladem může být nešťastná Buča. Poté, co tamní nesmyslné vraždění a mučení civilistů vyplavalo na povrch, hned se v mediálním prostoru objevily zprávy o tom, že za masakry stáli Burjati. Je přece mnohem výhodnější ukázat jako pravé nepřátele Ukrajinců nezvladatelné, věčně opilé národnostní menšiny, tedy Burjaty, Jakuty nebo Čečence, než přiznat, že by pravoslavní Slované vraždili jiné pravoslavné Slovany.

Masový hrob v Buči

Buča se dostala do světového povědomí jako dějiště masakru, spáchaného v době, kdy bylo město okupováno ruskou armádou. Zdejší ulice a malé domky byly svědky znásilňování, rabování, mučení a vraždění místních obyvatel okupačními vojáky. Ukrajinská armáda nalezla ve městě po odchodu ruských jednotek masový hrob, v němž bylo pohřbeno téměř 300 lidí, a podél ulic ležely další desítky mrtvol. Některé z nich měly ruce svázané za zády.

Burjati nechtěli bojovat a chtěli se vrátit domů

Kolem 500 vojáků z ruské republiky Burjatsko, kteří byli naverbováni na začátku války proti Ukrajině, odmítlo bojovat a vrátilo se domů. Potvrdila to Alexandra Garmažapová.

První skupina Burjatů, která si podala žádost o propuštění z armády, se domů vrátila v červenci 2022, informoval portál Medialne.sk. Před tím však byli zadržováni v luhanské oblasti a hrozili jim, že je čeká trestní stíhání. Ženy dotčených vojáků z Burjatska se tehdy obrátily na hlavu této autonomní republiky Alexeje Cydenova s výzvou, aby se jejich muži vrátili domů. Ve stejné době se však na sociálních sítích objevilo i video, natočené několika manželkami, ve kterém požadovaly, aby se jejich muži okamžitě vrátili domů a kritizovaly ruské vedení. V době natáčení videa měli jejich manželé podepsané ukončení smlouvy a byli už na cestě domů, avšak poté, co se video objevilo na síti, byl jejich autobus vrácen zpět na okupovaná území a byli ponecháni tam.

Iniciativa Svobodné Burjatsko ( Free Buryatia Foundation) pomohla mnoha mladým mužům, kteří se dostali na Ukrajině do problémů. Kromě zveřejňování videí, ve kterých Burjati odsuzují ruskou invazi na Ukrajinu, poskytuje skupina právní poradenství burjatským vojákům, kteří nechtějí bojovat a monitoruje jejich počet. Jedním z cílů iniciativy Svobodné Burjatsko je vymýtit přezdívku „Putinovi vojáci“, kterou pro Burjaty bojující na Ukrajině vymysleli ukrajinští novináři vzhledem k jejich obrovskému zastoupení v ruských jednotkách.

Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha
Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha, Praha 1

Mnozí také poukazují na to, že se k nim Rusové chovají nadřazeně. Na sociálních sítích však existuje i několik „burjatských skupin“, kde se muži navzájem povzbuzují v boji za „svou vlast Rusko“ proti „ukrajinskému nacismu a fašismu“ a varují před ukrajinským zajetím. Burjati mají na Ukrajině pověst násilníků a zlodějů.

V Buči bezhlavě zabíjeli nejen Burjati, ale i elitní Rusové

Buča na severozápadním okraji Kyjeva byla dosud na Ukrajině známá díky své sklárně a faktu, že zde trávil léto slavný spisovatel Michail Bulgakov. Nyní se zařadila mezi města, kde došlo k masovým vraždám civilního obyvatelstva. A také mezi smutné symboly agrese Vladimira Putina. Po ruské okupaci bylo nalezeno 458 těl, z toho 419 se známkami mučení nebo násilné smrti. První zprávy o objevení důkazů o cílených masakrech civilistů v Buči se objevily 1. dubna 2022.

Satelitní záběry

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Buču osobně navštívil a řádění ve městě nazval genocidou. Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že jde o provokaci, za kterou stojí USA a NATO.

Satelitní záběry z března, které má k dispozici Německo, však poskytují závažné důkazy vyvracející tvrzení Ruska, že jeho síly nebyly do zabíjení civilistů ukrajinském ve městě Buča zapojeny.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že cílené zabíjení ze strany ruských ozbrojených sil je důkazem, že ruský prezident a vrchní velitel Vladimir Putin přinejmenším potichu odsouhlasil porušování lidských práv a válečné zločiny. Na otázku, zda dané záběry pocházely od spojenců nebo z mediálních zdrojů, Hebestreit odpověděl, že informace o „původu či vyhodnocení zpravodajských záležitostí“ vláda neposkytuje.

Putin využívá k boji na Ukrajině etnické menšiny

Podle údajů shromážděných ruskými nezávislými médii utrpěly ve válce nejvíce obětí na životech oblasti s vysokým zastoupením národnostních menšin. Pro příslušníky menšin žijících v Rusku je mnohem pravděpodobnější, že na Ukrajině zemřou, uvedla nadace Svobodné Burjatsko pro Al-Džazíru.

Ljudmyla Denisová, tehdejší ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva, uvedla, že za válečné zločiny v Buči jsou zodpovědní Čečenci a Burjati. Po tomto prohlášení a zprávách ukrajinských médií o zvěrstvech vydala iniciativa Svobodné Burjatsko prohlášení zpochybňující, že v Buči byly rozmístěny burjatské jednotky, zodpovědné za válečné zločiny. Iniciativa se snaží zjistit a prezentovat skutečný stav Burjatské účasti ve válce.

A jak válka ovlivnila menšiny v Rusku? Burjatská aktivistka a viceprezidentka nadace Svobodné Burjatsko Viktorija Maladaevová k tomu pro Al-Džazíru uvedla:

„Víme, že statisticky nejvyšší počet obětí mají Dagestán, Tuvinská republika a Burjatská republika, kde žijí menšiny. Moskva má méně než 50 mrtvých. Jen Burjatsko jich má 364. Byli jsme zasaženi neúměrně tvrdě. Pravděpodobnost smrti Burjata ve válce na Ukrajině je 7,8 krát vyšší než u etnického Rusa; u Tuvinců je 10,4 krát pravděpodobnější. Největší ztráty burjatských vojáků jsme viděli na začátku války, když je tam poslali jako potravu pro děla. Potom se počty postupně snižovaly.“

Po Putinově oznámení vojenské operace vtrhly místní úřady v Burjatsku v noci lidem do domovů. Doslova brali lidi z postelí, odvlekli je do autobusů a vyložili je na vojenských základnách. Vzali všechny, dokonce otce od pěti dětí nebo několik mužů z téže rodiny.

V Dagestánu žijí ohrožené etnické skupiny. Některé z nich tvoří velmi malé komunity s populací asi 13 000 lidí, i tak byli postiženy odvody.

V republice Sacha (Jakutsku) jsou malé komunity, které žijí v odlehlých vesnicích. Pokud tu potřebujete lékařské ošetření, musíte zavolat vrtulník. Žijí příliš daleko pro pomoc, ale pro účely této mobilizace vláda neváhala odvést muže i z těchto venkovských oblastí.

Lidé to považují za nespravedlnost – vnímají, že Putin využívá etnické menšiny k boji na Ukrajině za své imperiální ambice.

Al-Džazíra se Maladaevové dotázala, zda se našly nějaké důkazy, že Burjati spáchali zločiny na Ukrajině.

„Není naším úkolem identifikovat účast Burjatů na válečných zločinech. Proč se pozornost soustředí na Burjaty? Války se účastní všechna etnika v Rusku. Pro Ukrajince není důležité, kdo jsou okupanti, ale stále se soustřeďují na Burjaty. A to i přesto, že jsme několikrát vyvrátili tvrzení o Burjatech (páchajících zločiny). Poukázali jsme na to, že to nebyli Burjati. Byli z jiného etnika a mluvili úplně jiným jazykem. Pro ně jsou ale všichni Asiaté Burjati.

Bohužel to ukrajinská strana také převzala a klade důraz na etnickou příslušnost. Je v tom rasistický prvek, protože etnická příslušnost by neměla být relevantní (v kriminálním chování). Když páchají zločiny etničtí Rusové, nikdo nepoukazuje na to, že jsou etnickými Rusy.“

A jak se obyvatelé této části Ruské federace nyní staví k invazi na Ukrajinu?

„Na začátku byl pocit, že lidé podporují (ruského prezidenta Vladimira) Putina. Musíte pochopit, že ruská propaganda je velmi silná, zejména v odlehlých regionech, kde lidé na vesnicích často nemají satelitní televizi nebo internet. Ve městě jste mohli vidět spoustu aut s označením Z nebo V (značky ruské armády při invazi na Ukrajinu).

Všechno se to začalo pomalu měnit, když si lidé uvědomili, kolik vojáků a rekrutů na Ukrajině zemřelo. Po takzvané „částečné mobilizaci“ mnozí uprchli do sousedních zemí, naše nadace začala evakuovat lidi do Mongolska. Musím zdůraznit, že jsme měli velkou podporu mezinárodního burjatského společenství, bez jehož pomoci bychom to nedokázali.“

Jaké byly v Burjatsku reakce na zprávy o nové mobilizaci?

„Mnoho mužů se v prosinci rozhodlo odjet do Mongolska, protože nikdo nechce být potravou pro děla. V první vlně mobilizace v odlehlé hornaté oblasti (okres Kurumkan) úřady mužům doslova a bez okolků řekly, že jsou potravou pro děla a živí se domů nevrátí. Řekli starším lidem a těm, kteří mají děti, aby se dobrovolně přihlásili (s cílem splnit kvóty stanovené v Moskvě), jinak budou naverbovaní muži bez dětí. Doslovný citát: „Máte děti a vaše pokrevní linie bude pokračovat. Ať mají šanci na život osmnáctiletí, právě začali žít a nemají dědice. Pojď, pojď vpřed a dobrovolně."

Podle Maladaevové zmobilizovaly úřady během první vlny téměř 10.000 burjatských mužů. Burjatsko, Tuva, Dagestán a další republiky s národnostními menšinami mají neúměrně vysoký počet obětí. Stačí zmínit příklad Dagestánské republiky, která má velmi pestrý národnostní obraz (81 národnostních skupin).

Mnohé z těchto domorodých skupin jsou velmi malé, některé mají méně než 13 000 členů. 21. září 2022 Putin ohlásil takzvanou „částečnou mobilizaci“ v Rusku. Podle údajů, které se podařilo shromáždit, je poměr mobilizovaných lidí k běžné populaci v Burjatsku téměř čtyřikrát vyšší než v Rusku obecně.

„Existují důkazy, že podstatně více lidí se zmobilizovalo na místech v Burjatsku, kde žije více etnických Burjatů, v porovnání s těmi částmi, kde Burjati netvoří většinu. V Burjatsku je mobilizace všeobecná, ne „částečná“. Přijímají se muži i ženy bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo počet dětí. Některé doslova ve 4:00 ráno vytáhli z postele a odvedli.

Neuvěříte tomu, ale seznamy náborů zahrnují i mrtvé lidi, kteří zemřeli během pandemie covidu! Lidé popisují tyto události slovy jako ,burjatská apokalypsaʹ, ,soudní denʹ a ,etnické čistkyʹ.“

Obecně, jak moc ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu menšiny v Ruské federaci? Využil Kreml záminku „mobilizace“ k zaměření se na menšiny a snížení jejich počtu?

„Přesně to se stalo, dělají se etnické čistky. Naše hlavní vyšetřovatelka Marija Vyušková sbírá od března loňského roku údaje o obětech z invaze na Ukrajinu na ruské straně a analyzuje jejich etnické složení. Zjistila, že pokud jste etnický Burjat, máte 8,7 krát vyšší pravděpodobnost, že zemřete v této válce, ve srovnání s etnickým Rusem. Pokud jste etnický Tuvinec - o 10,7 procent vyšší šance. Pokud jste etnický Kazach – 7,5 krát větší pravděpodobnost. Pokud jste etnický Čečenec – 2,8 krát větší pravděpodobnost.“

Je to důsledek systematické diskriminace, ekonomické nerovnosti, jakož i politiky nasazení a všeobecné vojenské strategie vedoucích představitelů ruské armády, která počítá s tím, že u určitých vojenských jednotek jsou ztráty „přijatelnější“ než u jiných.

Burjatští odstřelovači

Během Velké vlastenecké války vyslala Burjatsko-mongolská autonomní sovětská socialistická republika na obranu vlasti více než 120 tisíc lidí. Burjati bojovali na frontě jako součást tří střeleckých a tří tankových divizí Transbajkalské 16. armády. Mezi obránci pevnosti Brest, odolávající náporu nacistů po německém vpádu, byli i Burjati.

Během válečných let získalo 37 rodáků z Burjatska titul Hrdina Sovětského svazu, 10 se stalo řádnými držiteli Řádu slávy. Ve válce se proslavili zejména burjatští odstřelovači, což není překvapením; schopnost přesně střílet pro ně byla vždycky životně důležitá. Hrdina Sovětského svazu Zhambyl Tulaev měl na kontě 262 zásahů, pod jeho vedením byla vytvořena odstřelovačská škola.

Další slavný burjatský odstřelovač, starší seržant Cyrendaši Doržiev, do ledna 1943 zlikvidoval 270 nepřátelských vojáků a důstojníků.

„Soudruh Doržiev, mistr superpřesné palby, který během války zničil 181 nacistů, vycvičil a vychoval skupinu odstřelovačů".

Další hrdina, burjatský odstřelovač Arsenij Etobajev, během válečných let zlikvidoval 355 nacistů a sestřelil dvě nepřátelská letadla.

Kult zápasu

Burjati jsou národem proslulým svou láskou k zápasení. Burjatský zápas je tradiční národní sport. Od starověku se soutěže v této disciplíně konají v rámci surkharbanu – národního sportovního festivalu. Kromě zápasu účastníci soutěží i v lukostřelbě a jízdě na koni. Burjatsko má také slavné sambisty, boxery, atlety a rychlobruslaře.

Když se však vrátíme k zápasu, je třeba se zmínit o asi nejznámějším burjatském zápasníkovi současnosti - Anatoliji Michachanovovi,  také známým pod jménem Orara Satoshi.

Tento burjatský hrdina se narodil jako normální dítě, vážil 3,6 kg, ale brzy se u něj začaly projevovat geny legendárního předka rodu Zakshi, který podle legendy vážil 340 kg a jezdil na dvou býcích. V první třídě vážil 120 kg. Dnes je hmotnost tohoto významného burjatského zápasníka sumo asi 293 kilogramů.

Zdroj: Aljazeera.com, Voxpot.cz, SBS.com.au, Medialne.sk, Free Buryatia Foundation, autorské dílo

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze