Rychlá zpověď - Eva Klabalová: Vyrábí veganské tenisky, po kterých touží celý svět!

Evi, jaká je tvá hlavní idea značky KAVE?

Hlavní myšlenka je ta, že je to celé postavené na zpracování odpadu. Nechci úplně říkat, že především na udržitelnosti, protože se toto slovo dnes používá téměř všude, ale jde hlavně o to, aby výroba tenisek byla odpovědná a šetrná k životnímu prostředí. To je mým cílem.

Jakým způsobem se ti to daří realizovat v praxi?

Přišla jsem do zlínské továrně s tím, že chci zpracovávat předchozí odpad z výroby. Šla jsem do archivů výroby, našla staré strojní vybavení a dala jsem mu život. Sbírám kousky gumy, které zbydou z výroby. Lisováním toho odpadu vytvářím nový materiál, a to právě pomocí  inovativní technologie při procesu míchání gumy. Výsledkem je několikabarevná „placka“, ze které se pak lisuje a vytváří unikátní podešev.

Právě díky této technologii je každá bota jiná, každá je originální. Já nikdy dopředu nevím, jak se barvy díky lisování smíchají. Ve výsledku si pak z e-shopu objednáš boty, u kterých víš, že budou třeba modro-žluto-červené, ale nevíš, kde se ta červená objeví více, jestli na špičce boty, nebo na straně. Všechny boty, které vyrábím, jsou veganské a mají certifikát PETA.

Prodej bytové jednotky 3+kk, Praha 2 Vinohrady, Praha 2

Zobrazit nemovitost

A co mě baví úplně nejvíc je, že používám zbytky gumy, které by jinak skončily v koši, a na svršek bavlněnou recyklovanou textilii. Uvedu příklad jedné firmy z Miami, která z kontejneru sbírá staré džíny, poté je rozemele a vytvoří z nich nové vlákno, které já pak použiju na boty. Na této spolupráci teď pracuji. Ano, již to nebude lokální výroba. A pomůžu tím dostat kvalitní a udržitelný produkt na americký trh.

A jakou roli v tvých botách hraje káva?

(smích) Ano, já miluju kávu, takže jsem začala přemýšlet i nad tím, kolik tun kávy se denně vypije nejen v Čechách, ale i po celém světě. A ta použitá kávová zrna se vyhodí. Jsou to tuny.

Začala jsem proto experimentovat s tím, jak bych ten kávový lógr mohla využít. Byla to dlouhá cesta pokusů a omylů, musela jsem najít to správné množství a čas, kde a kdy tu kávu „přimícháte“ ke kaučuku, který následně projde lisem. Ale nakonec se to povedlo a ve výsledku spolupracuji s jednou zlínskou kavárnou, kde si můžete dát kávu, která se poté objeví ve vašem páru bot.

Jak dlouho trvá takový odpad nasbírat?

Vždy je to velmi rychlé. Odpadu z výroby vzniká velké množství, takže se mi ještě nestalo, abych neměla z čeho vyrábět.

Zmínila ses o strojích, které používáš. Jak moc staré jsou? A fungují ještě?

Stroje, na kterých jsou boty vyráběny, jsou z první poloviny minulého století. Když zadáváš do výroby nový model bot, musíš vyrobit nová kopyta, vysekávací nože a tak dále. Všechny tyto nástroje jsou z kovu a jejich výroba neskutečně zatěžuje naše životní prostředí. Ve světě ale máme plno továren s velkými archivy nástrojů. Proč tedy vyrábět stále nové a nové, když můžeme znovu začít využívat ty staré? Stačí přistoupit k designu jinak. Zodpovědně. Třeba formy na podešve, které používám, jsou z roku 1955. A právě díky tomu, že jsou kovové, mají dlouhou životnost a skvěle fungují dodnes.

Myslím si, že my jako designéři máme velkou sílu změnit to, jak se produkty vyrábí a jak je vnímají zákazníci. Potřebujeme věci dělat tak, aby si zákazník koupil udržitelný a lokální produkt bez toho, abychom na něj neustále útočili tím, že je to správně. Mým cílem je, aby toto začaly vnímat ostatní firmy. A aby to zlepšení výroby začaly dělat přirozeně, a nebylo v podvědomí lidí to, že tyto produkty jsou jen pro vyvolené.

Jak vzpomínáš na své začátky?

Už na střední škole v Uherském Hradišti jsem věděla, že se chci věnovat obuvi víc než jen na školní půdě. A tak jsem si našla brigádu právě v bývalé baťovské továrně ve Zlíně, ze které se nakonec vyklubala práce na několik let.

V rámci studií na univerzitě ve Zlíně, jsem hodně cestovala, strávila jsem například jeden semestr v Lotyšsku, Polsku, Turecku nebo jsem také odjela na studijní stáž do Jeruzaléma. Tam jsem dostala nabídku pracovat jako asistentka paní profesorky designu obuvi na místní univerzitě. V Izraeli jsem pak zůstala dva roky a vracím se tam dodnes. Pořádám tam workshopy, kam si lidé mohou přijít ušít vlastní boty.

Měla si stáž v Jeruzalémě financovanou?

Dostala jsme grant na tři měsíce. Pak už jsme si musela vše financovat sama. Izrael je drahá země, proto jsem se musela docela otáčet, abych si na život tam vydělala. Pracovala jsem jako servírka v cateringové firmě, která pořádala svatby, a uklízela jsem byty ortodoxním Židům. Do toho jsem pracovala na univerzitě a studovala zároveň. Byla to daň za to, že tam můžu být, a byla to pro mě skvělá zkušenost.

Moje závěrečná práce z Jeruzaléma byla pak otištěna v britském časopisu Vogue, což pro mě byl velký úspěch, který mě ujistil, že to, co dělám, je správně. Po Jeruzalémě jsem studovala v Holandsku inovace v obouvání, a právě v rámci těchto studií jsem byla několik měsíců v Číně, kde jsem měla možnost se sama přesvědčit o tom, že ne vždy to, co se v čínských továrnách vyrobí, je špatné.

Jaká byla reakce lidí, když jsi poprvé přišla s teniskami vyráběnými z odpadních materiálů?

Úplně úžasná! Celá výroba je založena na propojení tradice s novým přístupem k designu a výrobě. Díky inovativnímu procesu zpracování gumy je každá boty originál. Lidé si uvědomili, že mohou mít zcela unikátní boty, které nemá nikdo jiný. Navíc jsou vyrobeny lokálně ve Zlíně.

Bála ses, že neuspěješ?

Právě že ne, šla jsem do toho naplno. Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, co by se třeba stalo, kdyby to nevyšlo. Jsem hodně tvrdohlavý člověk, takže když si něco vymyslím a bezmezně tomu věřím, tak si za tím jdu. Když věříš tomu, co děláš, budou tomu věřit i ostatní.

Prodej luxusní vily s vnitřním bazénem, Praha 4

Zobrazit nemovitost

Kolik bot vyrábíš?

Je to zhruba 100 párů. Teď ale byly představeny zebrové tenisky a těch je pouze 50 párů, a to proto, že jsem našla zbytek této super zebrové látky, která vyšla na výrobu pouze tohoto počtu párů.

Co tvé plány do budoucna? Plánuješ si časem třeba otevřít kamenný obchod?

Neplánuji. Tím, že mé boty jsou vyrobeny v malém nákladu, se rychle vyprodají online. Baví mě ta dynamika. Uvažuji ale o spolupráci s existujícími obchody.

Momentálně se připravuji na otevření nového prostoru „STUDIO 725“ v Holešově, kde budu pořádat workshopy pro veřejnost. Každý si může přijít vlastnoručně ušít boty. Baví mě lidem plnit sny. Když se jedná o ty obuvnické. (smích)

Je šetrnost k přírodě i tvým životným stylem?

Určitě ano. Ve svém osobním životě se snažím chovat zodpovědně. Spoustu věcí dělám už automaticky. KAVE filozofie je vlastně moje zrcadlo. Jsem to já.