- CZ
- EN
- SK
Zvyky a tradice v Izraeli: Nejdůležitější je šabat, obřízka a přijetí dospělosti u malého chlapce
Každý stát, kultura i národnost dodržuje své vlastní tradice a zvyky, které jsou dány především jejich vírou, kulturním založením a politickou situací. Nejvíce svátků, které se řadí mezi ty duchovní, slaví židovský stát Izrael.
Židovský svátek šabat
Šabat je významný židovský svátek, který se opakuje každý týden, přesně 52krát v roce. Začíná v pátek se západem slunce a končí v sobotu se setměním. Pro Židy je to opravdu zvláštní a významný den. V Izraeli mají jednu zvláštnost. Dny v týdnu nemají v hebrejštině žádné pojmenování. Dny se zde pouze počítají. Neděle je považována za první den, pondělí den druhý, a tak dále až do soboty. Pouze sedmý den má své vlastní jméno. Jedná se o šabat, během něhož celý týden vyvrcholí. Podle věřících je šabat hlavní základ víry.
Šabat všechny věřící upozorňuje na to, že práce není povinnost. Je to vůle, právo a výsada. Sedmý den stvoření v Tóře všem připomíná okamžik vytvoření Božího díla. Tím, že člověk do práce dochází a vykonává činnost prospěšnou pro druhé lidi, se stává Bohem. Člověk je pánem svého díla, nemůže být považován za otroka. Šabat je dále považován za den odpočinku. Lidé se díky tomuto svátku osvobodí od každodenních starostí a nepříjemností a mohou se soustředit na to, jaké dary dají druhým lidem.
O šabatu se nesmí telefonovat a používat peníze
Šabat je nejenom významný rodinný svátek, během kterého věřící lidé odpočívají, ale také dnem, během kterého platí zcela jiná pravidla. Věřící Židé nesmí o šabatu používat peníze, chodit do obchodů na nákupy, nesmí vařit, telefonovat nebo jezdit autem. Všechny tyto zákazy jsou pevně dané a věřící lidé je musí dodržovat. Pokud by se tak nestalo, ostatní by to považovali jako neúctu k Bohu. Šabat je svátek klidu, podle božího přikázání. Následuje šabatová večeře. K této slavnostní atmosféře přispívá i pečlivě prostřený stůl, na kterém by měl být podle tradice bílý ubrus.
Šabatová večeře se zahajuje požehnáním nad vínem a chlebem. Hlava rodiny vezme do ruky speciální pohár nazývaný kiduš a pronese požehnání. A právě proto se Židé rozhodli prostřít stůl pro ty, kteří se stali obětmi skupiny Hamás a jsou stále jejich vězni. Na stolech s bílými ubrusy v Tel Avivu nalezneme lahve vína, číše, bílé talíře, chléb a na některých místech i dětské lahve. Tato akce v tento významný den symbolizuje připomínku těch, kteří se stále pohřešují. Pro tyto lidi bude připraveno místo, aby se mohli co nejdříve vrátit zpět ke svým rodinám.
„Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. V případě, že je člověk v ohrožení života nebo zdraví, má právo dělat věci, které by o normálním šabatu dělat nemohl.“
K jídlu se servírují minimálně 3 chody, z čehož je hlavním chodem maso. Večeře je časově neomezená, protože lidé tento den nikam nespěchají a nemají žádné povinnosti. Celý večer obvykle zakončují kolem půlnoci. Na závěr večeře si celá rodina odříká požehnání po jídle, které je mnohem delší než úvodní. Kdo se závěrečného požehnání nechce zúčastnit, nemusí. Většina ze zúčastněných se ale ráda rozloučí s ostatními a popřejí si do následujícího týdne další štěstí. Od soboty se znovu Židé vrací do běžného režimu a od neděle počítají dny do dalšího shledání.
Bar micva a pidjon ha-ben
Další židovský náboženský obřad je bar micva. Tento rituál je pro židovskou kulturu obzvláště významný a je dbáno na to, aby ho všichni věřící Židé dodržovali. Tento svátek spočívá v tom, že se během slavnostního obřadu stane z malého židovského chlapce nábožensky založený dospělý muž. Poté, co chlapci projdou tímto rituálem, začnou na sebe přijímat veškerou odpovědnost za správné dodržování všech přikázání. Podle židovské tradice je dáno, že se chlapec může během tohoto obřadu oženit. Další významný židovský svátek, který se týká především dětí, je pidjon ha-ben. Je to důležitý židovský rituál, během kterého se prvorozené dítě musí vykoupit od všech možných hříchů, které by mohlo spáchat. Tento svátek je přísně dodržován mezi ortodoxními Židy. Narodí-li se prvorozený syn, musí jej otec podle biblického nařízení vykoupit. Tento obřad se provádí po obřízce, jakmile chlapec dostane své hebrejské jméno.
Brit mila
Brit mila, lidově známý jako obřízka, je významná tradice, během které se narozený židovský chlapec zařadí do pevného náboženského života. Tento rituál se provádí nejpozději osmý den po narození chlapce. Obřízka je v judaismu prováděna na znamení uzavření smlouvy s Bohem, za přítomnosti rodiny a přátel novorozeněte.
Svatba
Svatba je v židovském prostředí ten nejdůležitější životní krok, který mezi mužem a ženou může nastat. Svatba je považována za posvátný svazek, který doprovází mnoho přísných pravidel, přikázání a honosných příprav. Nevěsta podepíše svatební smlouvu, díky které se upíše svému manželovi a slíbí mu věrnost, lásku a oddanost. Na konci obřadu ženich rozdupne sklenici, čímž mohou začít velké svatební oslavy a veselí.
Pohřeb
Pro Židy je pohřeb symbolem oddanosti bohu. Lidé jsou uloženi v klasické rakvi, kterou známe, ale také může být pouze zahalen do svého modlitebního pláště a oblečen v bílém pohřebním rubáši. V judaismu je přísně zakázáno zpopelnit tělo zemřelého. Během pohřbu jsou odříkávány zádušní modlitby. Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí. Po obřadu si všichni přítomní rituálně umyjí ruce a odeberou na hostinu útěchy.
Zdroje: Brittanica, DailyMail, BBC, ALJazera, sociální síť X
