Top hledané
Výsledky (0)
Počasí je vrtkavější než v bláznivém dubnu. Letošní léto se vyznačuje náhlými změnami teplot, silnými lijáky či ničivými povodněmi

Nejen v Česku dochází k nárůstu povodní a bouřek. Na vině je klimatická změna a teplé moře

Kristina Valachyová
08. září 2023
+ Přidat na Seznam.cz
13 minut
Povodeň

Za povodeň je považována situace, kdy dojde k přetečení vody z vodního koryta (vybřežení) a následně k zaplavení okolí. Při povodni v důsledku srážkové činnosti dochází k nasycení půdy, a tím pádem zpomalení schopnosti půdy vsakovat (infiltrovat) další srážkovou vodu. Je-li vsakování pomalejší než intenzita srážek, dochází k jejímu povrchovému odtoku.

Letní povodně se podle povahy srážek dělí na povodně z dlouhotrvajících dešťů (například povodně z let 1997, 2002 a 2010) a povodně z krátkodobých přívalových srážek při letních bouřkách , tzv. přívalové povodně (např. 1998 Rychnovsko a 2009 Jičínka).

„U zimních povodní rozlišujeme povodně z tání a povodně ledové. Povodně z tání jsou způsobené táním sněhu a nebezpečnými faktory jejich vzniku je velké množství sněhu a rychlé oteplení s teplotou nad bodem mrazu a především dešťové srážky v průběhu oblevy (například povodně z roku 2006). Ledové povodně jsou způsobeny akumulací ledových ker, které tvoří ledové bariéry v rizikových místech toku. V důsledku vytvoření ledových bariér dochází ke zmenšení průtočného profilu a v důsledku toho dochází k zaplavení.

Posledním typem jsou povodně zvláštní či specifické. Tyto povodně vznikají havárií vodních děl – protržením hrází rybníku nebo přehrad, či přehrazením koryta cizím předmětem (například kmeny stromů),“

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha
Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

vysvětlují pro LP-Life.cz Adam Šťastný a Radek Čekal z oddělení hydrologických předpovědí ČHMÚ.

Míra povodní v současné době

Za posledních několik desítek let lze na území České republiky identifikovat období, kdy se povodně vyskytovaly více nebo méně často.

„V současné době spatřujeme spíše trend zvýšeného počtu lokálních přívalových povodní, způsobených intenzivními letními bouřkami doprovázených přívalovými srážkami. Nárůst tohoto typu povodní souvisí s probíhající klimatickou změnou. Avšak to neznamená, že potencionální riziko vzniku velkoplošných letních povodní neexistuje. U zimních povodní se během posledních let významné velkoplošné povodně od roku 2006 na území České republiky nevyskytly, a to vlivem výrazně menších sněhových zásob. Průběh zim v posledních letech je charakteristický téměř pravidelným střídáním období akumulací a oblev, v důsledku toho se nestačí vytvářet takové sněhové zásoby, které by způsobily plošně významnější povodně z tání,“

uvádějí hydrometeorologové.

A jaká je míra povodní na Slovensku?

„Těžko odpovědět, protože nemáme všechny informace např. o přívalových povodních v minulosti. Máme jen takové, které byly katastrofické, takže se zdá, jako by jich bylo v minulosti méně, což ovšem nemusí být úplně pravda. V každém případě se zdá, že se vyskytuje méně regionálních povodní z trvalého deště a více přívalových povodní. Přívalové povodně však často nastávají v místech mimo naše vodoměrné stanice, takže se o nich dozvídáme jen z médií a je obtížné kvantifikovat jejich významnost na těchto nemonitorovaných místech. Další nejistotou je určení pravé příčiny povodňové situace. Často jsou to překážky v toku, poddimenzované propusti, nízké můstky, které zmenší průtočnou kapacitu koryta toku, naplní se rychleji a způsobí vybřežení vody mimo tok,“

informuje LP-Life.cz Danica Lešková ze Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ).

„Srovnávání povodní v Čechách a na Slovensku na SHMÚ neděláme, avšak úzce spolupracujeme při povodních na Moravě a Dyji. A to každodenní výměnou údajů a předpovědí,“

dodává.

Trendy budoucnosti

Vzhledem k tomu, že se přívalové deště vyskytují v současnosti, je předpoklad, že se budou vyskytovat i v budoucnu. Kde, kdy a zda se stoupající četností, to nelze jednoznačně říci, ale lze to očekávat.

Jistě si ještě vzpomínáte na vlnu veder, která na začátku srpna přinesla do Slovinska a Chorvatska povodně. Rozsáhlé oblasti byly zasaženy nejmohutnější povodňovou kalamitou v novodobé historii těchto zemí. Katastrofa ve Slovinsku si vyžádala šest obětí a tisíce lidí musely být evakuovány. Záplavy poškodily dopravní a energetickou infrastrukturu, vodovody a na některých místech způsobily sesuvy půdy. Šlo o nejhorší přírodní katastrofu v historii Slovinska. Česká vláda schválila vyslání 40 ženistů české armády, kteří mají v povodněmi postižené zemi pomáhat s výstavbou provizorních mostů, které ČR Slovinsku darovala ze zásob Státních hmotných rezerv.

Na vině je velmi teplé moře

Teplá voda Středozemního moře začíná Evropě působit problémy. Středozemní a Jaderské moře dosahují nepřiměřeně vysoké teploty. Aktuální teplota dosahuje +26 až +29 °C, což je opravdu hodně. Za zmínku stojí fakt, že hurikány se tvoří nad vodními plochami s povrchovou teplotou vody +26 °C.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ
Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

„Tím chceme říci, že hurikány sice nehrozí, ale něco podobného ano. I hurikán je jen mohutná tlaková níže. Velmi teplé moře je sice fajn pro rekreanty, ale přináší extrémní počasí. Teplé moře zvyšuje odpařování a následnou vyšší vlhkost, což je palivo pro bouře,“

píše portál iMeteo.sk.

Na podzim, kdy Středozemní a Jaderské moře dosahuje nejvyšší teploty a zároveň klesá teplota vzduchu, dochází k výraznějšímu odpařování a tvorbě tlakových níží, které pak přinášejí deštivé počasí. Aktuální teplota Středozemního moře je asi o 5 °C nad hranicí dlouhodobého normálu a to především u pobřeží Francie a Itálie.

Kroupy ve Švýcarsku

Švýcarsko zasáhly po vedrech před pár dny lijáky. Nejtěžší situace byla na jihu a východě země. Ve městě Biasca v kantonu Ticino spadlo od sobotního rána do pondělí 367 litrů srážek na metr čtvereční. Voda zaplavila sklepy domů, avšak mnohem větší škody způsobily balvany, které se odtrhly ze svahů. Ze svahů padaly tyto obrovské kameny na auta a zcela zasypaly cestu do dvou údolí u Biasce. Místní média potvrdila, že několik vesnic nemělo přístup k pitné vodě, protože bouře poškodila vodovodní potrubí.

I obcí Locarno se přehnala bouře doprovázená kroupami o velikosti tenisových míčků. Ty poškodily i budovy škol a děti tak nastoupí do nového školního roku se zpožděním. Vývoj počasí však naznačuje, že s bouřemi je třeba ještě počítat.

V rozpětí pěti let na rozhraní tisíciletí zasáhly Česko dvě mimořádně ničivé a bohužel i smrtící povodně

V červenci roku 1997 se katastrofická živelná pohroma přehnala prakticky celou Moravou a částí Čech. Život vzala pěti desítkám lidí. Naopak zejména Čechy včetně hlavního města zasáhla v srpnu roku 2002 mimořádně silná povodeň, největší od roku 1845. O život při ní přišlo 17 lidí a materiální škody byly dokonce ještě vyšší než u předchozí povodně na Moravě.

Obě živelné pohromy se řadí k těm nejhorším, které české území v moderní historii postihly.

Česko zažilo před 25 lety povodeň století

Česko zasáhla před 25 lety nejničivější povodeň 20. století. Vyžádala si desítky lidských životů. Záplavy postihly 558 obcí, ve kterých způsobily rozsáhlé škody. Na svém webu o tom informuje Česká televize.

Masivní záplavy tehdy přišly zcela nečekaně. Srážky byly extrémní. Během několika dní spadla v povodí řek Morava a Odra více než polovina ročního úhrnu srážek. Nejpostiženější byla obec Troubky v okrese Přerov, která se později stala symbolem povodně. Během několika hodin zaplavila voda asi 150 domů a zahynulo zde devět lidí. Povodňová vlna zaplavila také centrum Olomouce, okolí města Kroměříž a voda ohrozila i hutní podniky v ostravském kraji.

V dalších oblastech byl v důsledku záplav nedostatek pitné vody, přerušily se dodávky energií a nefungovala telefonní síť. Znečištěná voda na zaplavených územích také způsobila hygienické problémy a šířila se bakteriální onemocnění. Lidem postiženým katastrofou finančně pomohla vláda spolu s Evropskou komisí. Záplavy vyvolaly nebývalou vlnu občanské solidarity. Lidé v celém Česku vybrali ve sbírkách téměř 800 milionů korun, přičemž průměrná mzda v roce 1997 byla 10800 korun.

Pozdější analýzy zjistily, že Česká republika na katastrofu takových rozměrů nebyla připravena. Mnoho postupů pro řešení krizových situací se vytvořilo až po této události. Vznikl Integrovaný záchranný systém a rozběhla se rozsáhlá výstavba protipovodňových opatření a úprava toků řek.

Povodeň v roce 1997 vyhnala z domovů přibližně 80 tisíc lidí, z nich více než 10000 zcela ztratilo střechu nad hlavou. Celkové hmotné škody dosáhly téměř 63 miliard korun. Zničeno bylo 2151 domů a dalších 5652 bylo dlouhodobě neobyvatelných.

Bylo 14. srpna a povodeň zasáhla centrum Prahy

Intenzívní srážky byly příčinou záplav i v roce 2002. Následky však na rozdíl od povodní v roku 1997 způsobila druhá povodňová vlna, která zemi sužovala ve dnech 12. až 16. srpna 2002. Snímky zatopeného Národního hřbitova v Terezíně a tuleň Gaston se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy. Velkou vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. 11. srpna však přišly další srážky, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek prošla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových za sekundu.

Dalším místem, které bylo významně postiženo, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce. Mediálně nejsledovanější byl únik tuleně Gastona, který se po rozvodněné Vltavě a Labi dostal až do Německa, kde navzdory snaze ošetřovatelů pošel vysílením.

Praha jako symbol budila největší pozornost. Voda však téměř smetla z povrchu několik menších obcí, jako Metly na Strakonicku nebo Zálezlice na Mělnicku, kde muselo být kvůli narušené statice strženo 40 domů. Katastrofální záplavy si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě 73 miliard korun.

Muže po bouři zavalil strom

Vítr doprovázející bouře působil škody před pár dny i na Frýdecko-Místecku. Muže v Beskydech v sobotu (26.8.) krátce po poledni těžce zranil při bouři zlomený strom. Utrpěl kritická poranění hrudníku, páteře a nohy. Vrtulník se zprvu nemohl dostat na místo události s ohledem na probíhající bouře. První proto dorazila Horská služba Beskydy a následně frýdecko-místecké týmy záchranné služby, z toho poslední dva kilometry pěšky.

Povodně na slovenských řekách

Největší známá povodeň s katastrofickými následky zasáhla Slovensko v srpnu 1813 na svátek sv. Bartoloměje (24. 8.). Způsobily ji regionálně dlouhotrvající deště, které zasáhly i území dnešního jižního Polska, Moravy a severního Maďarska. Marie Terezie přikázala již po povodních v roce 1775 vyznačovat na všech kostelech v povodí Váhu výšku záplav. Mnohé z těchto značek se však ztratily nebo byly přemístěny. Jedna z takových značek se zachovala v Trenčíně. Na základě zachovaných značek odhadli odborníci průtok vody ve městě Liptovský Mikuláš v roce 1813 na 1000 kubíků. (Pro srovnání: největší povodeň za období pozorování (1921 – 2019) z roku 1958 nedosáhla ani 600 kubíků.) K povodni v roce 1813 se vážou i další zachované povodňové značky, například na dolním Váhu se povodňová značka nacházela na zámečku v Brunovciach. Povodeň v roce 1813 zaznamenali i na Hronu, o čemž svědčí značka na hradbách v Banské Bystrici.

Slovenskem aktuálně rezonuje vážný případ z 29. srpna, kdy se nad územím Slovenska přehnaly bouře, které způsobily značné škody. Termální koupaliště v Podhájske zdevastovala noční smršť.

Bouře měla za následek popadané stromy v areálu koupaliště a zničené stánky nebo auta.

„Bufety nám vletěly do vstupní haly, vybilo nám to okna, vše je poškozené, odpálilo nám to čerpadla,“

komentuje škody Dominika Poláková, ředitelka Termálního koupaliště Podhájska.

„Bylo slyšet strašný hukot, nevěděli jsme, co se děje. Najednou se strhl silný vítr a bral velké kameny, bylo slyšet, jak se lámou velké stromy,“

popsal Miroslav Macák, poslanec Obecního zastupitelstva Podhájska.

Noc plnou hrůzy zažila i rodina, která nocovala v karavanu u koupaliště. Nárazy větru byly tak silné, že se vůz převrátil na bok. Roční dítě z převráceného karavanu utrpělo otřes mozku a mělo ránu na hlavě. Z nemocnice jej po ošetření pustili domů.

„Větrná smršť nám zničila jednu třetinu koupaliště,“

uvedl Jozef Krajmer, starosta obce Podhájska.

Na termálním koupališti Podhájska v okrese Nové Zámky se nevyskytlo tornádo, šlo o downburst. Vyplývá to z průzkumu škod po větrné smršti. TASR o tom informoval mluvčí Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivan Garčár.

Umělá inteligence varuje před počasím

Internetová firma Google spustila na Slovensku a v Česku svou platformu Flood Hub pro předpovídání povodní. Tvrdí, že před povodněmi dokáže díky využití umělé inteligence varovat až sedm dní dopředu. Firma to v pondělí oznámila v tiskové zprávě. Umělá inteligence zpracovává různé veřejně dostupné zdroje dat, jako jsou předpovědi počasí a satelitní snímky. Technologie kombinuje hydrologický model, který předpovídá množství vody tekoucí v řece, a inundační model, který předpovídá, jaké oblasti budou zasaženy a jak vysoko voda vystoupá.

Zájemci najdou na platformě informace o vývoji stavu vody za uplynulých několik dní a předpověď až na sedm dní dopředu.

V roce 2018 spustil Google službu předpovídání povodní v Indii a následně ji rozšířil na Bangladéš, aby pomohl bojovat s katastrofálními škodami způsobenými každoročními záplavami. Díky pokrokům v globálních předpovědních modelech postavených na AI a strojním učení rozšířila firma v roce 2022 svou technologii do dalších 18 zemí a v současnosti přidává dalších 80 zemí.

Jak vsadit na počasí?

Sázení na počasí může znít poněkud bláznivě, ale jak už dobře víme, lidé jsou ochotni vsadit si téměř na cokoliv a sázkové kanceláře jim rády umožní splnit jejich požadavky a obohatit se o nové sázející. Jako na každém druhu sázení, i v sázkách na počasí se najde mnoho zajímavostí. Možnost vsadit si na počasí však nenabízejí všechny kanceláře, takže si musíte zjistit, jestli zrovna ta vaše oblíbená je umožňuje. Na Slovensku tuto možnost nabízí sázková kancelář Niké. Dále je možné vsadit si on-line v různých zahraničních sázkových kancelářích. Některé sázkové kanceláře dokonce nabízejí tuto možnost jen sezónně nebo v určitých etapách. Proto je důležité to sledovat.

Jak to funguje?

Sázky na počasí se nejčastěji podávají v kategoriích jako například: teploty – nejvyšší nebo nejnižší, déšť – úhrn, případně trvání, sníh a bouře podobně jako déšť.

Jednou z nejpopulárnějších sázek, kterou lze v této kategorii vidět, je sázka na teplotní rekordy nebo extrémy. Během letních měsíců jsou velmi populární sázky na nejvyšší dosažené teploty v daném roce nebo měsíci.

Například společnost Befair často nabízí možnost vsadit si na nejvyšší teplotu, a to samozřejmě zejména v létě. K dispozici bylo hráčům několik možností vsadit si na vysokou teplotu, ve kterých mohli sázející vybrat přesně stanovený rozsah, ve kterém se bude nacházet přesná naměřená nejvyšší teplota. Samozřejmě lze podat sázku i na přesně opačnou situaci, kterou je zima a tipování nejnižší naměřené teploty nebo počet hurikánů, které postihnou určité zeměpisné území nebo region. Také ve kterém měsíci zimy bude naměřena nejnižší a ve kterém nejvyšší teplota, případně odhadnout, ve kterém měsíci spadne nejvyšší množství srážek.

Nejde jen o zábavu

Cílem sázení na počasí a jeho mnohých subkategorií je předem odhadnout určitý výsledek. Webové stránky nebo sázkové kanceláře, které nabízejí takový typ sázek, mají tedy na svých stránkách vypsány všechny momentálně otevřené kategorie sázení. Mnozí lidé sázejí na počasí jen pro zábavu nebo proto, že si myslí, že mají dobrou intuici na odhadnutí počasí a doufají, že jim to vynese nějaké peníze. Existují však i lidé, kteří to berou víc vážně.

V některých částech světa je tento druh sázení velmi populární mezi farmáři, kteří se v počasí velmi dobře vyznají a mnohdy umí odhadnout jeho vývoj, který může ohrozit nebo naopak pomoci jejich úrodě. A právě taková znalost jim často pomáhá. Pokud hrozí, že úroda nebude kvůli nepříznivému počasí dobrá, mohou si své ztráty kompenzovat právě výhrou v sázce na počasí.

To jsou jen některé z příkladů, proč je lidem nabízeno sázení na počasí a jak se dá využít nejen pro zábavu, ale i pro dobrý přivýdělek. Mnoho druhů podnikání na světě je závislých právě na počasí. Lidé, kteří v nich podnikají, proto mají po dlouhých letech zkušenosti a intuici a samozřejmě i touhu prostřednictvím sázení na počasí vyhrát. A právě takovým druhem sázení si mohou v byznysu přilepšit, zejména když vlivem počasí mohou přijít o výdělek. Výsledkem těchto faktorů je narůstající popularita tohoto druhu sázení. To, zda mají lokální sázkové kanceláře takový typ sázek ve své nabídce, záleží na klimatických podmínkách dané země či regionu.

Sázení na počasí se tedy stalo velmi zajímavou součástí byznysu. Přejeme tedy všem, kteří už na počasí sázejí nebo se jen chystají, hodně štěstí a samozřejmě bezpečné hraní s rozumem.

Zdroj: Thefloodhub, Imeteo.sk, Ceskatelevize.cz, Mocr.army.cz, autorské dílo

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze