Češi to dokázali. Země už není závislá na dovozu zemního plynu z Ruska

Slib je splněn! I bez plynu z Ruska zvládáme zimu

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl na nulu.

Otevřít v galerii (3)

„Loni opozice strašila, že bez ruského plynu nepřežijeme zimu. Slibovali jsme opak a dělali jsme, co jsme mohli. Základem byly rekordní zásoby před začátkem zimy, alternativní dodávky a úspory. Výsledkem je, že cena výrazně klesla, zásoby jsou nadprůměrné a Rusko nás už nemůže vydírat,"

říká na sociální síti Facebook ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

V předchozích letech byla Česká republika téměř zcela závislá na ruském plynu, který tvořil zhruba 97 % celkových dodávek. Když však Moskva na konci srpna zastavila přepravu plynu plynovodem Nord Stream do Německa, mohou dodávky ruského plynu do ČR proudit pouze přes Slovensko. Mezitím dodávky přes Slovensko klesly od září do konce roku 2022 na pouhá 2,2 % a v lednu na nulu.

Prodej luxusního penthousu 4+kk 260 m², Praha, Praha 3

Zobrazit nemovitost

„V lednu to nebyl ani metr krychlový. Vystačíme si s dodávkami plynu přes Německo. Většinu dodávek tvořil ruský plyn, který jsme odtamtud dováželi až do uzavření plynovodu Nord Stream,"

píše Síkela.

„Loni jsme slyšeli strašení, že bez ruského plynu nepřežijeme. Kromě Ruska v něm byli nejaktivnější ti, kteří ze strachu veřejnosti nejvíce profitovali - ať už šlo o politické body, nebo o peníze. 
Dnes cena plynu klesla pod 50 EUR/MWh, což je více než čtyřikrát méně než před půl rokem. Naše dodávky plynu jsou stále dvojnásobné oproti loňsku. To vše bez dodávek plynu z Ruska.
Dokázali jsme to společně. Na zimu jsme se dobře připravili, vytvořili jsme rekordní zásoby a ke spotřebě přistupujeme zodpovědně. To, že jsme loni ušetřili 1,9 miliardy metrů krychlových, nám opravdu pomohlo,"

uvádí Síkela.

Česká republika v průběhu roku nahradila ruský plyn alternativními dodávkami, především z Norska přes Německo a také zkapalněným zemním plynem z Belgie a Nizozemska.

„Po ukončení dodávek Nord Stream však byly ruské dodávky přes Německo nahrazeny plynem z Norska a také zkapalněným zemním plynem z Belgie a Nizozemska. Zatímco v loňském roce bylo od října do ledna z Ruska přes Nord Stream do Německa dovezeno 184,3 TWh, letos to byla nula.  Naopak dovoz z Norska, Nizozemska a Belgie se oproti tomuto období loňského roku zvýšil o 132,2 TWh.
Důvodem byly především úspory energie,"

říká Síkela.

Ke snížení dovozu došlo po snížení spotřeby

Dodávky norského plynu přes Německo do České republiky se od října do konce roku 2022 zvýšily přibližně o 23 procent, z Nizozemska o 29 procent a z Belgie až o 250 procent. Snížení dovozu ruského plynu podle Sikela přispělo i ke snížení spotřeby této suroviny v Česku, která v posledních třech měsících loňského roku klesla o téměř 28 procent, čímž se ušetřilo 850 milionů metrů krychlových plynu.

„Od října do konce ledna jsme oproti loňskému roku snížili spotřebu o téměř 28 procent, čímž jsme ušetřili více než 850 milionů metrů krychlových plynu. Za celý loňský rok klesla spotřeba plynu v České republice meziročně téměř o pětinu na 81,5 terawatthodin plynu,"

uvedl ministr.

Nerozhoduje Česká republika, ale Německo

Otevřít v galerii (3)

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ocenil nízký podíl dodávek z Ruska, informuje iRozhlas. O tom, jaký plyn do Česka poteče, se však podle něj nerozhoduje doma, ale v Německu.

„Naprostá většina plynu, který je k nám dodáván, pochází z německých plynovodů a my nakupujeme pouze směs plynu z různých zdrojů, které vedou na německé území. V minulosti sem proudil hlavně ruský plyn, po uzavření Nord Streamu je pak jasné, že mix plynu bude hlavně z norského plynu a LNG,"

řekl.

Do Česka tak podle Havlíčka bude vždy proudit pouze plyn směřující do Německa, ať už mají tuzemští operátoři smlouvy s kýmkoli.

Vývoj cen plynu

Před několika dny Josef Síkela na své facebookové stránce uvedl, že země zvládá letošní zimu nejlépe v historii.

„Letošní zimu zvládáme bez ruského plynu a zvládáme ji nejlépe v historii. Odměnou nám je, že cena plynu a elektřiny postupně klesá. Určitě to není jen zásluha dobrého počasí, ale hlavně kombinace ochoty snižovat spotřebu plynu a zajištění alternativních dodávek. Čísla to jasně ukazují. Průměrná denní teplota na 🇨🇿 byla od září do konce minulého týdne stejná jako za poslední tři roky. Spotřeba plynu však klesla téměř o pětinu. V tomto období jsme tedy ušetřili téměř miliardu metrů krychlových plynu ve srovnání s tříletým průměrem,"

píše Síkela.

„Zároveň se zvýšil dovoz zkapalněného zemního plynu z Belgie a Nizozemska do Německa o téměř 120 procent a plynu z Norska o téměř 30 procent. V důsledku toho se od září zásoby plynu v domácích zásobnících snížily výrazně méně než v předchozích letech. To usnadní přípravu na příští zimu. Naše ochota snižovat spotřebu se projevila minulý týden, kdy spotřeba plynu oproti dlouhodobému průměru opět klesla, a to i přes chladnější počasí. Děkujeme vám za zodpovědný přístup ke spotřebě plynu,"

dodal.

Česká republika udělala velký krok. Překročila milník a stala se nezávislou na plynu z Ruska.

Spotřeba plynu v EU klesla o 19 %

Otevřít v galerii (3)

Země EU snížily od srpna loňského roku do ledna letošního roku spotřebu plynu o 19,3 % ve srovnání s průměrem za stejné období předchozích pěti let (2017-2022). Překročily tak cíl úspor, který si stanovily v loňském roce, aby se vyrovnaly s poklesem dodávek plynu z Ruska. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat ve zprávě z 21. února 2023.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se země EU zavázaly, že od srpna 2022 do března 2023 sníží spotřebu plynu o 15 % oproti průměru za stejné období předchozích pěti let. 
Podle analýzy Eurostatu 22 z 27 členských států snížilo spotřebu nejméně o 15 %. Patří mezi ně i Česká republika, která je však pod průměrem EU, jenž činí 19 %. 
Mezi srpnem 2022 a lednem 2023 zaznamenalo Irsko (-0,3 %) nejmenší pokles spotřeby zemního plynu mezi zeměmi EU v referenčním období, zatímco Španělsko (-13,7 %) a Slovinsko (-14,2 %) zaznamenaly výrazný pokles, přičemž ještě nedosáhly 15% cíle. V ostatních členských státech EU spotřeba 15procentní cíl překročila, v některých výrazně (nad 40 %). 

Nejvíce klesla spotřeba ve Finsku (-57,3 %), Litvě (-47,9 %) a Švédsku (-40,2 %).
Naopak Malta zvýšila spotřebu o 12 procent, zatímco na Slovensku je spotřeba vyšší o 4,5 procenta. Irsko, Španělsko a Slovinsko také zatím nesplnily cíl snížení spotřeby, ačkoli jejich spotřeba v porovnání s předchozími pěti lety klesla.

Zdroje: ČTK. FB Jozef Síkela, iRozhlas, Eurostat, vlastní dotazování