- CZ
- EN
- SK
Zatímco české manželky přivírají oči na všechno, nejbohatší muži světa nedokáží své ženy uspokojit
Chápavé, vstřícné a tolerantní ženy rády tvrdí, že jsou se svým partnerem šťastné, protože je šťastný On. No a On je šťastný, protože ona je chápavá, vstřícná a tolerantní. Jak si na tom ale stojí české manželky v porovnání s jinými národnostmi? Fungují naše manželství partnerství skutečně jinak?
A tak se pak může stát, že taková žena zcela zapomene na to, kdo je, jen aby uspokojila svého muže. Jezdí s ním na chalupu, když chalupaření je to poslední, co by měla ráda, Finsko se jako výlet k moři jeví doslova jako idyla a On je přece jen tím, kdo nakonec prodá chalupu, až jeden z nich odejde na onen svět.
Ta o Popelce
Pohádka, kterou všichni známe a co si budeme povídat, asi každá žena si někdy posteskla, že Popelka to sice jednoduché neměla, ale závěr příběhu se zkrátka povedl. No aby ne. Vzala si prince, z chudých poměrů se přemístila do paláce a co víc, žila se svým hodným mužem šťastná nejspíš až do smrti. A to je nejen štěstí Popelčino, ale i většiny jiných princezen, pokud zrovna nevzešly z pera bratří Grimmů.
Jenže tak to v reálném životě zkrátka nechodí, zejména ne v instituci zvané "manželství".
České ženy jsou chtě nechtě pořád ovlivněny tím, že tady byla dlouhá éra nesvobody a jejich jediná naděje, jak se osamostatnit a utéct ze spárů rodičů, bylo vdát se a zůstat ve spárech svého muže. A porodit mu dítě. Nebo rovnou dvě.
České manželky přesně ví, co by chtěly, ale jen málokterá v tom dokáže udělat pořádek a snění přenést v realitu. Snít o manželství je věc jedna, mít snové manželství pak věc druhá.
Někdy se ale pohádka o Popelce vzdálí realitě tak moc, že si člověk až říká, jestli je tohle vůbec možné. Smutným příkladem je například příběh Ireny Neffové, dcery českého spisovatele Ondřeje Neffa, kterou zavraždil její manžel Robert Neff Novák. Ten nejprve tvrdil, že se jeho žena ztratila a dokonce ji i usilovně hledal, až se nakonec ukázalo, že ji zavraždil a tělo zakopal. Přitom ji dlouhou dobu manipuloval, mentálně terorizoval a ponižoval.
Irena Neffová však není jediným "zlým" příkladem, kolik toho některé české "manželky" musí zažívat. Týraná byla také zpěvačka Helena Zeťová, která si ve vztahu s hokejistou Jaroslavem Bednářem zažívala doslova peklo. Rozpovídala se o tom kdysi v talkshow Adély Banášové:
"Měla jsem slušný sebevědomí, ale když vás někdo párkrát přetáhne hokejkou, tak to sebevědomí jde dolů."
V dobrém i zlém
Tak přesně vypadá manželský slib a ruku na srdce, tohle už máme dávno za sebou.
"Dnešní manželství jsou spolu jen v tom dobrém, jakmile přijde to horší, jeden z páru má tendenci vzít nohy na ramena a jít o dům dál. Manželství již nehledá řešení, tím je zkrátka rozchod,"
řekla pro LP-Life.cz Milada Musilová z Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy.
Ženy si vdávají v naději, že právě ony budou tou Popelkou a velmi záhy zjistí, že to ne vždy lze zhmotnit. Přitom receptem na dlouholeté manželství je hlavně tolerance, vzájemná láska a pochopení jeden druhého.
Za dlouhověká manželství považují odborníci vztah, ve kterém spolu manželé v „dobrém i zlém“ vydrželi více než 40 let. Jaká to krásná představa.
V naší populaci žije ve věku 55 let a více téměř 39 % celkové ženské populace, z toho je téměř 50 % žen vdaných. V populaci žije ve věku 55 let a více téměř 33 % mužů a z nich je téměř 55 % mužů ženatých.
"Bohužel manželství, a stejně jako každý partnerský vztah, už dnes není bráno "navždy", jako tomu bylo dříve. Lidé v dnešní době stresu stále někam spěchají a neumějí čelit problémům. Spíše se jim vyhýbají a raději, než by překlenuli problematické období, vztah ukončí. Přelétavost, rozpady manželství, těžké a složité rozvody a tahanice o majetek, děti a peníze jsou často velmi dlouhý proces, kdy lidé ztrácejí sami sebe i svou identitu. A musím souhlasit s tím, že české ženy jsou skutečně svazovány mnoha předsudky. Často tolerují domácí násilí, protože se o něm bojí hovořit, stydí se. Přivírají oči a situaci nechávají často dojít za hranice normálu,"
souhlasí pro LP-Life terapeutka Alžběta Homolová.
Kvalita nad kvantitou
V dlouholetých manželstvích řeší páry především kvalitu vztahu. Ta je ale podmíněna nejen tím, zda jsou oba přítomní schopní na vztahu pracovat a být tolerantní, ale také tím, jak dobře se jim žije.
V Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Rakovník provedli výzkum dlouholetých manželství.
„Jedním z důvodů, který nás vedl k zamyšlení nad dlouhověkými manželstvími, byl i nárůst počtu klientů ve věku nad 65 let a zvyšující se délka manželství klientů,“
vysvětluje psycholožka Marcela Škábová.
A dodává:
„V našem průzkumu celkem odpovědělo 52 manželských párů ve věku od 58 do 95 let. Doba jejich manželství trvala od 40 do 71 let.“
Důvody, které přivádějí do poradny klienty starší 65 let, jsou velice často spojeny s problematikou vlastního partnerského vztahu.
Vliv má i okolí a zdravotní stav
Dlouholetí manželé často řeší problémy svých dospělých dětí nebo vnoučat v rámci soužití více generací. Mívají i obavy o život svých dospělých nezávislých dětí a vnoučat, kteří s nimi nežijí a pouze je navštěvují. Problémy jejich blízkých se pak promítají do jejich partnerského života.
Dále dlouhověcí manželé řeší problémy v komunikaci, ekonomickou situaci, problémy související se změnami chování jednoho nebo obou manželů. Velmi často se potýkají se svými zdravotními problémy nebo s různými onemocněními svého protějšku.
Dalším častým důvodem, se kterým přicházejí dlouholetí manželé, je změna způsobu života v souvislosti s ukončením profesní kariéry, změnou jejich zdraví, které ovlivňuje jejich schopnost postarat se o sebe. A tady začíná problém.
Celý život si stěžujeme, že kdybychom nemuseli do práce, bylo by to vlastně fajn, no a když tam nemusíme, je to tak nějak k ničemu, protože nevíme, do čeho "píchnout". Začneme se nudit a být na partnerovi závislí a problém je na světě. Tělo se ozývá a my, namísto abychom začali něco dělat, upadáme to apatie lítosti a hledání chyb ve svém protějšku.
Problém to ale není jen u starších jedinců. Doba je taková, že chyby vlastně hledá každý v každém a je jedno, zdali jsou spolu rok nebo více. Ani bohatství a dobré společenské postavení vám nakonec nezaručí, že váš vztah vydrží.
"Dalším problémem i zde jsou sociální média. Každý víme o každém, sledujeme osobnosti a známé táře show byznysu, a i tady je dlouhodobý vztah spíše zvláštností. Na sociálních médiích se každý prezentuje tak, jak chce vypadat, takže i týrané ženy, nebo ženy, s nimiž je psychicky manipulováno, do tohoto smyšleného světa utíkají, a projektují si své lepší já,"
tvrdí Homolová.
Bohatství zkrátka není záruka
Své o tom vědí i ženy bohatých mužů. Těm, na první pohled zdá se, nic nechybí, ale i zde je třeba si uvědomit, že ani ony nemají kolikrát na růžích ustláno. Běžná žena tak možná toleruje, že její manžel po práci zajde na jedno a více piv, ale věčer se vrátí a je rád, že má na stole teplou večeři a vedle sebe milující ženu. Oproti tomu takový hollywoodský herec, byznysman nebo politik nejde ani na pivo a kolikrát se domů vrací, když už celá rodina spí a ráno vstává, když mají všichni ještě půlnoc.
Výsledkem pak je to, že ženy takových mužů si sice mohou dovolit kde co, mohou nakupovat, cestovat a bavit se, ale na samém konci tohoto pozlátka vlastně zjistí, že nemají to, co by si přály nejvíc - náruč milujícího muže!
A zde přiichází ženská revolta, kdy ženy - bez ohledu na své společenské postavení - od svých mužů utíkají, protože se nudí nebo mají pocit, že jim život zbytečně utíká mezi prsty.
A že bohatsví není zárukou spokojeného manželství? Samozřejmě! Podívejme se například na manželský život dvou nejbohatších mužů, kteří kdy obývali planetu Zemi. Oba byli rozvedeni se svými manželkami, což je vskutku alarmující. Pokud ani Bill Gates a Jeff Bezos nedokáží udržet své manželky šťastné a udržet si úspěšné manželství, jaké štěstí musí mít ostatní muži, aby své ženy uspokojili? Prostě to není žádná legrace. Většina manželství funguje, když má stabilní finanční zajištění, jelikož právě finance jsou druhým nejčastějším důvodem pro hádky a dokonce i druhou nejčastější příčinou všech rozvodů.
"Ano, Bill Gates a Jeff Bezos mají dost peněz, aby dokázali živit po poměrně dlouhou dobu každého člověka na Zemi. Ale i jejich manželství skončila rozvodem. Proč? Jako rozvodový právník si myslím, že čím více vyděláte, tím větší potíže mezi párem mohou vzniknout. Podle Americké akademie manželských právníků obecně platí, že rozvody v obdobích ekonomického růstu, kdy příjmy rostou plošně, spíše nabírají, než klesají,"
řekl LP-Life Marc Holland, rozvodový právník působící v Kalifornii.
Možná si boháči za peníze nekoupí štěstí, a možná Bill a Jeff nejsou nejhezčí kluci, jaké kdy Bůh stvořili, ale oba jsou vysoce inteligentní a šíleně bohatí, což jistě svůj vliv hraje. A to je - aspoň Jeff Bezos - dokážou vynést doslova až do vesmíru!
Zelené vdovy
Manželky bohatých a úspěšných, ale také pracovně velmi vytížených, mužů. Hmotně velmi dobře zabezpečené, často ale jako synonymum ženy v domácnosti. Jejich označení vzniklo podle zeleně, která obklopuje satelitní městečka, ve kterých žijí. Označení vdova pak symbolizuje to, že žijí většinu času samy bez manžela.
Většinová konzumní společnost je označuje za šťastné ženy. Zelené vdovy ale často bývají svým bezcílným životem, jehož jediným životním údělem je být krásnou manželkou úspěšného muže, znechuceny a unuděny. Často propadají pití alkoholu, užívání antidepresiv případně mají i sebevražedné sklony. Společnost je často nechápe, lidé se domnívají, že zelené vdovy se nemusí nudit, mohou pracovat, věnovat se charitativní činnosti, nebo mohou trávit čas nějakou zájmovou činností.
Mají zdánlivě vše a přitom jakoby neměly nic. Život v luxusu zkrátka neznamená rodinné štěstí.
"Těm, co to neznají, to musí připadat jako nesmysl. Máte přece všechno? Tak to vám tak asi může chybět?"
řekla pro LP-Life.cz Petra, manželka vlivného muže a dodala:
"Není všechno zlato, co se třpytí. Nákupy, výlety, drahé večeře, to všechno je moc fajn, jen to zkrátka nemáte s kým sdílet."
Historie vs. současnost
Dříve bylo normální, že byly ženy doma a staraly se o potomky. Nikdo se jich neptal, zda chtějí nebo ne, tehdejší společnost tak byla nastavená.
"Na nějaké pocity štěstí se příliš nehrálo, člověk byl rád, že zvládl všechnu tu práci a péči o potomky,"
řekla pro LP-Life.cz, pětaosmdesátiletá Božena Pavlásková a dodala:
"Navíc byl manžel nepopiratelnou autoritou, tedy alespoň u nás v rodině ano."
Od skutečné idyly to mělo hodně daleko, ale ani tak Boženu nenapadlo, že by svého muže opustila nebo že by přemýšlela, jestli se jí tak vůbec líbí žít.
Proč bohatství není zárukou spokojenosti?
Protože to, že máte všechno, ještě neznamená, že vám nebude něco chybět. Drahá auta, krásné šaty, miliónové večírky přece nejsou zárukou toho, že se žena bude cítit milovaná a chtěná svým mužem. A zaplácnout díru v srdci tučným kontem je jako do slepeného hrnku zas a znovu lít kafe. Stejně ho nikdy neslepíte tak, aby byl jako nový.
Zdroje: region.rozhlas.cz, Dnes, sama.cz, www.ceskatelevize.cz, vlastní dotazování
