Za svého poměrně dlouhého života toho stihl Adolf Benš vytvořit a naprojektovat mnoho. Zaměřoval se na veřejný prostor, výstavní pavilóny a územní plány měst. Nejenže sám tvořil, ale učil i nastupující generace umělců jako profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Dokonce se na nějaký čas stal jejím rektorem.
Tak si ho cenili jeho žáci, ale byl to i stěžejní přístup k práci. V jeho projektech, návrzích a studiích najdeme jasný odkaz a francouzského architekta La Curbusiera. V letech 1925 – 1940 pracuje ve vlastním ateliéru, v němž navrhuje své nejznámější funkcionalistické stavby. Jaké to jsou?
K nejvýznamnějším patří budova Elektrických podniků hl. Města Prahy (1935), zkratka EP, Odbavovací hala mezinárodního letiště Praha Ruzyně (1937), vlastní vila Praha 6 – Dejvice, Divišova vila v Praze – Troji. Pro všechny vily je typické jejich ukotvení v prudkém svahu.
Celá stavba se skládá ze dvou křídel, severní s tzv. drážní dvoranou sloužilo divizi Elektrických podniků, jižní křídlo pak energetické divizi. Budova byla vybavena americkou klimatizací, v suterénu byste našli lázně pro zaměstnance, v šesti patrech se pak nacházely komerční prostory. Vznikl o ní dokonce první časosběrný film sledující průběh výstavby od bourání starých továren na pozemku až po zařizování interiéru budovy.
Výrazným počinem byl i vítězný návrh na terminál tehdy nového ruzyňského letiště. Porotu oslovila odvážná koncepce odbavovací haly s železobetonové konstrukce sklobetonovými klenbami a efektní prosklenou věží pro dispečink. Stavba se stala ve své době nejmodernější v celé Evropě. Nyní slouží k odbavování malých soukromých letadel (Terminál 3).
Umělec, který se stavěl proti „Sallinovskému baroku“, byl věrný myšlenkám funkcionalismu z uměleckého hlediska, bez politické zatíženosti. Byl nositelem ocenění Řádu koruny, který obdržel od belgického krále Alberta. Řád koruny byl udělován za za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.