Oldřich Starý (1884 - 1971) se po umělecké a architektonické průpravě na ČVUT v Praze nejdříve vrhl na pedagogickou činnost a navrhoval stavby po Praze i mimo ni – v Plzni, na Kladně a v Brně. Svou tvůrčí pozornost zaměřil zvláště na projektování rodinných domů a vil, které tvořil v letech 1927 - 1934 ve funkcionalistickém stylu.
Jednou z jeho nejznámějších staveb je pražská vila navržená pro Ladislava Sutnara, známého českého malíře a grafika.
Stavba je zasazena do prudce klesajícího svahu v kolonii na Babě, což dává jednoduchému kubickému tvaru specifický výraz. Jižní strana je podepřena pilíři a interiér je funkčně rozdělen na obytnou část a ateliér. Celkově má luxusní vila tři podlaží. K původní podobě přibyla na konci 60. let přístavba garáže, která zkvalitnila přístup do objektu zezadu. Dům prošel v 90. letech kompletní rekonstrukcí.
Ladislav Sutnar v ní se svou ženou pobyl pouze několik let. Za okupace jim byl nabídnut politický azyl v Americe, který využili. Luxusní vilu odkázali svým potomkům.
Oldřich Starý prosazoval v meziválečné době zásady „nové architektury“, zvláště pak čistotu a pravdivost forem. Tvořil v duchu myšlenky, že architektura není umění, ale „vědecky podložená kulturní práce“. Tímto pohledem se můžeme dívat na jeho Muzeum Klementa Gottwalda, které bylo založeno krátce po Gottwaldově smrti v roce 1954 v novorenesančním bankovním paláci v Rytířské ulici v Praze, kde dnes sídlí Česká spořitelna. Dále pak na administrativní budovu v Srbsku u Berouna nebo 4 městské domy v Kladně.
V Plzni vytvořil nejreprezentativnější vilu v oblasti Lochotína pro plzeňského stavitele Václava Friše. Součástí návrhu byly i objekty v zahradě, garáž, skleník a besídka. Ve veřejném prostoru pracoval např. na Domě uměleckého průmyslu v Praze na Národní třídě.