„Babi, hádej, kdo volá,“ telefonuje “vnuk“ babičce, aby ji poprosil o finance. Pro peníze si ale přijde kamarád

Kybernetická kriminalita zaznamenala v posledních letech výrazný nárůst

Nejčastěji zastoupenými trestnými činy v on-line prostředí jsou různé formy podvodných jednání, hacking, mravnostní trestná činnost a podobně. Určitá část protiprávního jednání spočívá souběžně i v napadání emailových účtů, respektive jejich přístupových údajů, případně v napadání přístupových údajů k sociálním sítím a v neposlední řadě v získávání přístupů do internetového bankovnictví.

„Je nezbytné upozornit, že pachatelé trestné činnosti využívají ke svému nezákonnému obohacení tak sofistikované softwarové nástroje, aby obětem trestné činnosti nebyly kladeny žádné překážky a mohly ihned použít např. chytré mobilní telefonní (Android či iOS) k urychlenému dokončení např. bankovních převodů. Velmi často je využívána možnost anonymních registrací při zřizování infrastruktury, jenž je využívána v rámci „hackingu“, včetně využívání anonymních VPN přístupů do počítačových sítí, případně využívání TOR sítě, k maximální anonymizaci skutečných identifikačních znaků pachatele naznačené trestné činnosti. V rámci kybernetické kriminality byly zaznamenány dílčí kybernetické útoky formou aplikace DDoS útoku,“

říká pro LP-Life.cz Jakub Vinčálek z tiskového oddělení Policie ČR.

Jaké jsou druhy kyberkriminality?

Podvodná jednání

Na sítích existuje mnoho podvodných e-shopů, které vznikají pod záminkou vylákání finančních prostředků od nakupujících. Po krátké existenci takový e-shop zaniká. Současně jsou finanční prostředky zpravidla vyvedeny mimo území státu za účelem anonymizace finančních toků, případně jsou využívány virtuální měny.

Podobný postup je uplatňován v rámci podvodných inzerátů (prodej automobilů, elektroniky, živých zvířat nebo například i pronájmy bytů), sbírek a v neposlední řadě i v jednáních, označovaných jako „nigerijské podvody“.

V těch figurují údajní nigerijští princové, američtí vojáci nebo občané různých cizích států. Podvodníci se prostřednictvím těchto smyšlených postav snaží lidi přesvědčit, aby jim poslali peníze. Nejčastějšími záminkami jsou zapomenuté dědictví, výhra v loterii, přesměrování peněz na charitu nebo pomoc v nouzi člověku, který se potřebuje dostat domů.

Podvodná zpráva může vypadat takto:

„Jsem Tayeb Souami, 55letý a starší občan z New Jersey, USA. Vyhrál jsem jackpot 315,3 milionu dolarů. Jménem své rodiny a činu dobré vůle daruji vám a vaší rodině částku (1 000 000,00 EUR EUR), kterou se snažím dosáhnout ve veřejně prospěšných sirotčincích. Přispět ke snížení chudoby a zajistit přiměřenou zdravotní péči pro jednotlivce. Také chci, abyste část tohoto daru investovali do veřejné infrastruktury s cílem poskytnout práci nezaměstnaným občanům ve vaší zemi. Můžete mě sledovat na YouTube nárokovaných https://www.youtube-nocookie.com/watch?v=Z6ui8ZDQ6Ks. Vybírám si vás, protože Věřím ti. Potřebuji vaši plnou spolupráci ohledně tohoto daru. Kontaktujte mě, prosím, zpět zde na můj soukromý e-mail: .”

Někteří podvodníci jsou vynalézaví a pošlou vám i důkazy o své totožnosti nebo o původu peněz.

V podvodné zprávě vás podvodník požádá, abyste mu odepsali na e-mail, může vás ale také přímo žádat o to, abyste klikli na odkaz na webovou stránku, pomocí které má proběhnout transakce. V případě, že mu vyhovíte a na odkaz kliknete, dostanete se na stránku s platebním formulářem. Vyplnění vašich platebních a osobních údajů do takového formuláře způsobí, že buď přijdete o své peníze, anebo podvodník zneužije vaší identitu k dalšímu podvodnému jednání.

Pronájem bytu 1+kk, Praha 6 - Bubeneč - 53m, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Hacking

Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči dat je trestným činem, který je využíván v rámci většiny jednání, označovaných jako hacking, narušování dat, narušování systému a v neposlední řadě i zneužívání zařízení. Nejtypičtějším příkladem, který bývá prošetřován, je jednání pachatele spočívající v překonání zabezpečení počítačového systému a získání přístupu k údajům oběti, s nimiž může nadále libovolně nakládat. Součástí těchto jednání bývá mimo jiné šíření škodlivých kódů, tzv. backdoorů do volně šiřitelných softwarů.

Stále častější formou útoku je napadení emailových účtů, účtů sociálních sítí, účtů internetového bankovnictví, které má za následek průnik do soukromí, získání citlivých informací s možností jejich poškození či zničení nebo získání finančního prospěchu. S tím souvisí i další navazující trestná činnost (vydírání, nebezpečné pronásledování, krádeže z účtů, podvody). Součástí tohoto druhu trestné činnosti jsou také kybernetické útoky (např. DDoS) nebo vydírání prostřednictvím ransomware.

Další formou nezákonného jednání může být i porušení tajemství dopravovaných zpráv, jehož nejčastější projev bývá označován jako sniffing, kdy pachatel zachycuje probíhající komunikaci v síti a získává tak citlivé údaje nejen o provozu, ale také o obsahu. Děje se tak často na nezabezpečených wi-fi připojeních, prostřednictvím zmanipulovaných emailových serverů a v nedávné době i napadením domácích routerů. Pachatelé se tak dostávají k citlivým údajům, jako jsou hesla, platební údaje nebo citlivý osobní, případně intimní obsah.

Blagging

Prostřednictvím internetu se šíří velké množství různých podvodů, které mimo jiné využívají metod sociálního inženýrství. Jejich rizikům jsou vystaveni nejen jednotlivci, ale i obchodní společnosti. Jedním z mnoha typů internetových podvodů s využitím sociálního inženýrství je tzv. CEO (Command Executive Order). Jde o fiktivní příkaz osoby oprávněné k provedení nějaké činnosti, v tomto případě platbě na účet. Tyto typy podvodů jsou ve většině případů postaveny na základě velmi dobrých znalostí trhu, struktury a zákazníků dané společnosti. Získané informace bývají zneužívány k přesvědčivé argumentaci, aby byly oběti snáze zmanipulovány k provedení požadovaných úkonů.

Jedním z typických scénářů je, že se pachatelé při navázání kontaktu vydávají za ředitele firmy (prezidenta, CEO, CFO) nebo důvěryhodného partnera (např. právníka, notáře, auditora, účetního, atd.) společnosti. Pod touto identitou kontaktují konkrétního zaměstnance firmy s požadavkem ve věci splatnosti nějaké pohledávky nebo uzavření smlouvy a přinutí ho tak k žádoucí interakci.

Z intervalového meziročního srovnání roku 2012, kdy bylo registrováno 2195 skutků, s rokem 2022, v němž bylo evidováno 18554 skutků, vyplývá, že v rozmezí jedné dekády došlo k procentuálnímu nárůstu kybernetické kriminality o +745,3%. Vůbec nejvíce tato trestná činnost kulminovala právě v minulém roce, kdy byl v porovnání s rokem 2021 zjištěn její nárůst o 9036 skutků, což představovalo procentuální nárůst o +94,9%.

Kybernetická trestná činnost registrovaná na území České republiky byla v loňském roce zaznamenána především v souvislosti s podvodným jednáním. Jednalo se celkem o 7727 skutků. Druhým nejčastějším trestným činem se 4283 skutky bylo neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, poté následuje trestná činnost související s neoprávněným přístupem a poškozením záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla.

Nárůst kybernetické kriminality byl v loňském roce zaznamenán ve všech krajích. Nejvýraznější, konkrétně o +189,3 %, byl evidován na území Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, poté v kraji Pardubickém, kde kyberkriminalita meziročně narostla o +131,2%. Hranice více než stoprocentního nárůstu byla překonána také ve Středočeském, Zlínském, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. K nejmenšímu nárůstu předmětné trestné činnosti oproti roku 2021 došlo v Jihočeském kraji, a to o +54,0%. Pokud se jedná o počty registrovaných skutků kyberkriminality, nejvíce, a to 3469, jich bylo v roce 2022 evidováno na území hlavního města Prahy, což z celkového počtu 18554 registrovaných skutků představuje podíl 18,7%. Naopak nejméně skutků, konkrétně 515, bylo v roce 2022 evidováno v Karlovarském kraji.

Taktiky kybernetického zločinu – phishing, vishing, smishing

Všichni jsme už slyšeli o phishingu (přesměrování návštěvníků z legitimního na rizikový web), osvědčeném e-mailovém typu podvodu, jehož cílem je napodobením důvěryhodných zdrojů zlákat příjemce k předání citlivých informací nebo stažení malwaru. Nesmíme zapomenout ani na smishing (SMS podvod). Vishing je jeho telefonickým ekvivalentem.

Phishing

Phishing je podvodnou technikou, využívanou v elektronické komunikaci na internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla platebních karet apod.). Typickým příkladem je rozesílání e-mailových zpráv, které vyzývají adresáta k vyplnění osobních údajů do formuláře na falešné stránce, jejíž podoba je takřka identická se stránkou oficiální, ať už úřadu státní správy, internetového bankovnictví, on-line platebního portálu, e-mailového klienta apod.

Příklad phishingu:

Student, zaměstnanec nebo fakulta obdrží e-mail od trent-it@yahoo.ca:

„Klikněte sem a přihlaste se, jinak bude váš účet vymazán.“

*neuvědomují si, že tento e-mail je pokusem o phishing a kliknou na odkaz ze strachu, že jejich účet bude vymazán*

Zadejte svá pověření:

*nevědomky zadají do formuláře útočníků své uživatelské jméno a heslo*

To je vše, co je třeba. Nyní mají útočníci e-mailovou adresu, uživatelské jméno a heslo těchto osob.

Vishing

Kriminalisté zaznamenávají případy podvodů s milionovými škodami. Pachatelé přicházejí se stále novými způsoby vylákávání peněz, které jsou pro jejich oběti velmi obtížně odhalitelné. Podvody jsou páchány i prostřednictvím další z metod sociálního inženýrství, tzv. vishingu.

Tyto podvody probíhají prostřednictvím telefonických hovorů, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení účtu volaného. Fiktivní bankovní úředník se svými tvrzeními snaží vystrašit svou oběť natolik, aby ji přiměl převést peníze z údajně napadeného účtu na jiný bankovní účet, který označí za bezpečný. Tvrdí přitom, že se jedná pouze o dočasné bezpečnostní opatření. Věrohodnost pokynů fiktivního bankovního úředníka umocňuje často další telefonát, tentokrát osoby vydávající se za policistu. Ten volanému potvrdí tvrzení uvedená v prvním telefonátu a nezbytnost převedení peněz na bezpečný účet.

Tvrzení podvodníků bývají velmi věrohodná. Často předem disponují informacemi o skutečné bankovní instituci, ve které má volaný veden svůj účet. K tomu využívají tzv. spoofingu.

Spoofing

Útočník se schovává za jinou identitu, telefonním číslem či e-mailovou adresou Jeho cílem je vyvolat dojem, že jde o legitimní situaci. Podvodníci používají maskovací služby, které dokáží zamaskovat číslo volajícího tak, aby odpovídalo číslu banky, policie a podobně.

Falešné příběhy – legenda VNUK

„Ahoj babi, hádej, kdo volá?“ To je obvyklý začátek telefonátu, při němž se pachatel začne vydávat za rodinného příslušníka, nejčastěji vnuka, který pod tlakem smyšlených okolností a časové tísně potřebuje rychlou finanční výpomoc, neboť se ne vlastní vinou dostal do svízelné situace a nutně potřebuje peníze. A protože si pro ně nemůže přijít osobně, posílá pro ně kamaráda. Smluví si signál pro předání hotovosti a nic netušící senior následně odevzdá peníze do rukou neznámé osoby.

„Dobrý den, jsem ošetřující lékař Vašeho vnuka, kterého k nám do nemocnice přivezli s vážným zraněním vyžadujícím nadstandardní léčbu nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění.“ Takto začíná distingovaná a profesionální konverzace s časovým nátlakem, při níž se pachatel vydává za ošetřujícího lékaře vnuka a snaží se od seniora vylákat finanční hotovost na údajnou léčbu.

Časté jsou také telefonáty, při nichž se pachatel v úmyslu vylákat peníze vydává za lékaře volajícího jménem příbuzného kontaktované osoby, neboť ten v důsledku překousnutého jazyka či rozrušení nemůže mluvit, a lživě tvrdí, že příbuzný zavinil dopravní nehodu, při níž zranil malé dítě, a domluvil se s poškozenými na finančním vyrovnání, na které potřebuje peníze.

Falešné příběhy – legenda BANKÉŘ • POLICISTA • ÚŘEDNÍ OSOBA

Pachatel se v rámci telefonátu vydává za bankéře (či jinou úřední osobu), přičemž užívá reálná jména dohledatelná na oficiálních stránkách dotyčných institucí, a pod legendou napadení bankovního účtu volaného na něj naléhá, aby co nejdříve převedl peníze na zabezpečený účet, aby o ně nepřišel, kdy volaného vyzve, aby nejprve v hotovosti vybral veškeré své finanční prostředky z účtu, poté aby si on-line vyžádal předschválený úvěr a hotovost pak vložil do vkladomatu na virtuální měny dle zaslaných instrukcí. Aby pachatel působil věrohodněji, používá tzv. spoofing, při kterém dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, včetně infolinky banky. Jednání pachatele následně doplní falešný policista, který oběti doporučí s bankéřem spolupracovat a s nikým o jejich hovorech nemluvit. Pachatelé mají předem vytvořené tiskopisy tvářící se jako oficiální dokumenty banky či policie. Pachatelé jsou velmi přesvědčiví a manipulativní, sofistikovaně ovládají češtinu i bankovní terminologii. Peníze mohou pachatelé vylákat i v rámci chatovacích mobilních aplikací, kdy zasílají obětem velké množství QR kódů, které slouží jako příkaz k transakci!

Falešné příběhy – REVERZNÍ INZERTNÍ PODVODY

Pachatel reaguje na inzerát prodejce zboží na internetovém bazaru, s tím, že si danou věc chce zakoupit, s podmínkou, že ji zaplatí přes platební bránu. Ta je však fiktivní. Od inzerenta (majitele účtu) vyláká citlivé údaje o jeho platební kartě, PINu i potvrzovacích kódech zasílaných formou SMS zpráv a poté, co mu oběť dobrovolně sdělí veškeré přístupy ke své platební kartě či do internetového bankovnictví, pachatel může z účtu odcizit všechny finanční prostředky, zároveň si může vzít na jméno oběti předem schválený úvěr.

Kromě tradičních podvodných e-mailů, SMS a již zmíněného vishingu se stále častěji setkáváme s podvody na sociálních sítích, kdy pachatel může dokonce ukrást identitu reálné osoby a pod ní pak kontaktovat její přátele s cílem vylákat z nich peníze.

„Loňskou novinkou jsou také tzv. reverzní inzertní podvody, jejichž počet neustále roste. Terčem útočníků jsou v takovém případě především prodávající, kteří si zvolí jako platební metodu ‚bezpečnou platbu‘, tedy zaslání peněz z karty na kartu, prostřednictvím peněženky zvoleného bazaru. Protože jsou klienti oslovováni údajným kupcem jejich zboží, nepředpokládají, že se z nich někdo snaží získat přístupové údaje k účtům a do jejich internetového bankovnictví. Mají zájem zboží prodat, a aby toho co nejdříve docílili, slepě spolupracují a vyplňují údaje o svých kartách a přístupech na účet v domnění, že nedělají nic špatně, a s vírou, že získají peníze za prodávané zboží. Opak je bohužel pravdou, o všechno přijdou,“

objasňuje brig. gen. Tomáš Kubík, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii.

Co dělat, pokud jste se vy nebo někdo z vašeho okolí z takovým podvodem setkali?

Nereagujte na podobné hovory a v žádném případě nesdělujte žádné citlivé údaje k vaší osobě ani bezpečností údaje z vaší platební karty nebo přístupové údaje k on-line bankovnictví. Nereagujte na telefonní hovory, SMS zprávy, e-maily, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly vaše peníze v ohrožení, banka sama zareaguje a učiní další opatření. V případě pochybností vždy kontaktujte svou banku. Pokud vás shora naznačeným způsobem již někdo kontaktoval, neváhejte se rovněž obrátit na tísňovou linku Policie České republiky na čísle 158 a celou záležitost oznamte.

Kryptoměny v rukou podvodníků

Od debutu prvního bitcoinového bankomatu v kanadském Vancouveru v roce 2013 došlo k působivému celosvětovému rozšíření bitcoinových a krypto bankomatů, přičemž značný podíl mají Spojené státy, píše portál Bitcoin.com. V roce 2014 došlo v USA k výraznému nárůstu instalace krypto bankomatů. USA se tak staly primárním trhem pro taková zařízení. Jejich rozšíření vyplývá z rostoucí popularity digitálních měn, uživatelsky přívětivého rozhraní a zvýšeného zájmu o tzv. decentralizovaná finanční řešení (defi). Kryptomaty nabízejí uživatelům přístupný a pohodlný způsob nákupu a prodeje digitálních aktiv. Tyto samoobslužné automaty v podstatě umožňují jednotlivcům provádět transakce s kryptoměnami pomocí hotovosti nebo kreditních/debetních karet.

Aby mohli uživatelé krypto bankomaty využívat, musí si nejprve vytvořit digitální peněženku nebo naskenovat již existující. Dále postupují podle zobrazených pokynů, vyberou preferovaný typ transakce (nákup nebo prodej), zadají příslušnou částku a dokončí platbu. Bankomat pak buď převede příslušnou částku kryptoměny do jejich peněženky, nebo vydá hotovost ekvivalentní hodnotě prodaného digitálního aktiva. Odhaduje se, že globální čistý růst počtu krypto bankomatů se po předchozím propadu částečně zotavil. Od ledna do dubna 2023 zaznamenal coinatmradar.com celkem 5 726 zařízení vyřazených z provozu. V květnu údaje naznačují, že růst se vrátil zpět s 1 692 instalacemi.

„Různé druhy kryptoměn si tak dnes pořídíte jednoduše např. cestou na nákup nebo prostřednictvím několika kliknutí v počítači. Existují také uživatelsky naprosto jednoduché platební brány pro rychlý nákup kryptoměn platební kartou,“

informuje pplk. Veronika Hodačová z oddělení prevence PP ČR.

V průběhu roku 2021 byl zaznamenán prudký nárůst instalací krypto bankomatů. Konkrétní čísla ukazují nárůst o 71,3%.

Důvodů, proč se poptávka po krypto bankomatech zvyšuje, může být více. Mnoho fanoušků kryptoměn totiž využívá tento způsob k jejich nákupu prostřednictvím hotovosti. Alona Lubovnaya, ředitelka produktových operací společnosti Bitcoin Depot, uvedla, že o kryptoměny projevuje zájem stále více lidí z různých sociálních vrstev.

„Vstoupili jsme do nové éry, ve které lze tradiční bankovní účty nahradit digitálními peněženkami. Z tohoto důvodu se stále více lidí rozhoduje pro nákup kryptoměn prostřednictvím hotovosti.”

I když stále převládá počet nákupů kryptoměn na burzách, zdá se, že lidem začíná stále více vyhovovat pocit jednoduchosti a rychlého přístupu ke kryptoměnám, jaký jim nabízejí bankomaty. Derek Muhney, marketingový ředitel společnosti Coinsource, která se zabývá distribucí BTC bankomatů, uvedl, že mnoho lidí oceňuje fyzické zařízení, jakým je bankomat. Podle něj jsou bitcoinové bankomaty nejlepším způsobem nákupu BTC zejména pro lidi s nedostatečným vzděláním z oblasti kryptoměn.

Kde jsou peníze, tam ale operují i podvodníci. Proto buďte i v souvislosti s kryptoměnami velmi obezřetní.

Vishing a spoofing

V poslední době velmi diskutované využívání nástrojů sociálního inženýrství, kdy se podvodníci vydávají za bankéře a následně i za policisty a pod legendou ohrožení finančních prostředků na bankovním účtu manipulují svou oběť do provádění finančních transakcí. Nic netušící majitel bankovního účtu z obavy o své peníze je převede přímo podvodníkům.

Ve stejném duchu probíhá i výzva k vybrání hotovosti z „ohroženého“ bankovního účtu a dočasné vložení finančních prostředků do kryptoměn. Tím mají být peníze ochráněny do doby, než se problém s ohroženým účtem vyřeší. Realita je však taková, že tyto peníze nenávratně mizí ve virtuálních peněženkách podvodníků. Vystrašená oběť dostává naprosto přesné instrukce i QR kódy, na jaké konkrétní úložiště má za hotovost nakoupenou kryptoměnu odeslat. Oproti on-line převodům je tento přístup ještě více rizikový. Hotovostní transakce nemůže banka v případě podezření zastavit ani zablokovat a jakmile je převod na kryptoměnu realizován, nelze jej již prakticky nijak zastavit či zvrátit.

Jak nenaletět?

• Vždy si důvody takových telefonátů ověřujte na oficiálních kontaktech bankovních či finančních společností nebo dalších organizací, za které se podvodníci v danou chvíli vydávají.
• Pamatujte, že banky ani Policie České republiky s provozovateli tzv. vkladomatů nespolupracují.
• Případné ohrožení bankovních účtů klientů řeší banky samy a nepotřebují k tomu zasílání přístupových údajů či údajů z platebních karet.
• Nikdy nenakupujte kryptoměny na adresách, které Vám někdo jiný předá ani je na takové adresy nepřevádějte, pokud nejde o legitimní a vámi zamýšlenou platbu.

Falešné investice

Pokud zvažujete, jak zhodnotit své úspory, vybírejte velmi obezřetně, do čeho a s jakými poradci budete investovat. Podvody, ve kterých hrají roli přislíbené vysoké zisky z investic, jsou velmi propracované a naletět jim je poměrně jednoduché.

Všechno většinou začíná velmi výhodnou nabídkou v podobě internetové reklamy. Kromě investic různého charakteru nabízejí podvodníci také pomoc s nákupem virtuálních měn, často s příslibem velkého výnosu. Komunikace mezi pachatelem a obětí je většinou dlouhodobá. Oběť je utvrzována, že vše běží podle plánu např. prostřednictvím přístupu do falešného portfolia nebo virtuálních peněženek na různých demo stránkách. Opět pro zvýšení důvěryhodnosti jsou vyžadovány pravidelné vklady, často s podmínkou vyplacení výnosů až po delším časovém úseku. O tom, že místo zhodnocení finančních prostředků mu zůstanou jen oči pro pláč, se tak poškozený dozvídá až po delší době.

Pachatelé vystupují profesionálně, mají několik úrovní „pracovníků“ (operátory, poradce, techniky, manažery) a jejich legendy jsou propracovány s cílem maximalizace zisku.

Pokud chce oběť investované peníze vybrat, přejdou ke strategii komplikací, kdy je nutné zaslat ještě tu „jednu poslední platbu“ a poté už budou velké peníze vyplaceny. Tato psychická manipulace se označuje jako tzv. „sunk cost fallacy“ (tzv. utopené náklady). Podstatou je úvaha oběti:

„Už jsem do toho nasypal tolik, tak teď přece nepřestanu platit, když jsem tak blízko!“

Oběť často podvodníkům, kteří se vydávají za investiční poradce, poskytne kromě svých osobních údajů, snímků dokladů totožnosti nebo platebních karet i vzdálený přístup ke svému počítači. Vybílení účtu pak už prakticky nic nebrání.

Jak nenaletět?

Ke každé investici přistupujte jako k rizikové (obzvláště, jedná-li se o kryptoměny) a nikdy k nákupu nebo investování do kryptoměn nevkládejte celé své jmění. Vždycky si pečlivě ověřte věrohodnost investičního poradce nebo společnosti. Rozhodně se přitom nespoléhejte jen na internetové recenze, ty může napsat kdokoli, tedy i podvodník.

Vydírání přes ransomware

Kryptoměny získávají pachatelé i cestou, při které není nic zastíráno.

Prostřednictvím ransomwaru je do zařízení poškozených subjektů nainstalován škodlivý kód, který zašifruje soubory počítačového systému nebo omezí uživatele.

Za dešifrování souborů nebo obnovení přístupu je požadováno výkupné, ve většině případů právě v kryptoměnách. V souvislosti s ransomwarovými a malwarovými útoky dochází často i k odcizení dat a výkupné je tak požadováno i za to, že data nebudou předána či zveřejněna.

Jak nenaletět?

Chraňte své počítače i mobilní zařízení antivirovým programem a firewallem. Zálohujte. V případě napadení zařízení ransomwarem poté můžete své důležité dokumenty (účetnictví, rodinné fotografie, pracovní dokumenty) obnovit ze zálohy. Zálohu je třeba mít oddělenou tak, aby nemohla být také napadena. Nástrojem pro šíření malwaru a ransomwaru může být i „pirátsky“ stahovaný obsah, jako jsou seriály, filmy, programy nebo hry.

Za co lidé opravdu platí?

Na internetu mnohdy nalezneme on-line workshopy pro začínající podnikatele propagující vidinu chytrého vydělání peněz. Například jak začít úspěšně obchodovat s akciemi pomocí 3 ověřených strategií založených na „klonování úspěšných“ a jak získat přístup k neveřejným datům, která vám pomohou následovat „chytré peníze“.

Na webu workshop.sk lze najít mnoho kurzů věnovaných tématice financí. Osnova jednoho z kurzů například zní: co jsou to magické účty a jak je využívat, 6 základních pilířů k finanční budoucnosti, detailní pohled na jednotlivé kroky, vytvoříme mapu hojnosti a cílů k finanční vizi. Zní to pěkně. Abyste se tyto informace dozvěděli, musíte si zaplatit kurz.

Obchodníci z týmu trading11.com a bitcoinskupina.com si například připravili webinář, kde ukazují, jak obchodují na burze podle obchodního systému 123 GAP.

Uvádějí čas začátku webináře a to, že přístup získá každý člen VIP skupiny, který bude mít zakoupené aktivní členství. Dále uvádějí:

„Kromě vzdělávání získáš přístup ke kvalitním obchodním signálům, které mají 80procentní úspěšnost. Nejenže se ti může vrátit investice do členství, ale ještě získáš přístup k náhledům na trh a vzdělávacím kurzům, které tě posunou o level výše.

VIP členství:

Standard M – přístup na 30 dní – SLEVA 50 %

Standard L – přístup na 90 dní – SLEVA 50 %

STANDARD XL – přístup na 1 rok – SLEVA 50 %“

Za co ale zaplatí???

Co je Patreon a jak to funguje?

Patreon je stejně jako více známý Hithit, Startovač nebo Kickstarter, crowdfoundingová platforma. Co si pod tím představit? Asi to, že na svůj projekt nebo podnikatelský záměr poptáváte financování od široké veřejnosti, namísto například jednoho sponzora nebo půjčky.

Tato platforma umožňuje fanouškům neboli „patronům“ platit tvůrcům za jejich práci. Tvůrci bývají často vývojáři nebo internetové celebrity. Jde tedy o platformu, jejímž prostřednictvím mohou tvůrci obsahu a umělci z celého světa profitovat ze svých sledujících. Učitel hudby může například poskytnout několik základních video lekcí za 5 dolarů na měsíc a další pokročilé lekce, které zahrnují třeba možnost vytištění not, za 10 dolarů měsíčně. Komik, který produkuje týdenní obsah na svém YouTube kanálu, může za poplatek několik dolarů umožnit svým odběratelům přístup k placenému bonusovému obsahu.

Mějte však na paměti, že Patreon pracuje pouze s americkými dolary a společnost si za každý dar, který autor obdrží, účtuje provizi 5%.

Patreon je životně důležitý pro mnoho tvůrců, protože jim umožňuje přímo a osobně spolupracovat s fanoušky a podporovat sebe a svoji práci prostřednictvím tzv. membershipů nebo tierů.

Po zaregistrování se dostanete do svého uživatelského profilu. Patreon vám navrhne seznam projektů, které pro vás vyhodnotil jako nejvhodnější, případně můžete zadat název projektu, který chcete financovat. Kliknutím na projekt se dostanete na stránku profilu tvůrce. V informační sekci naleznete publikovaný obsah. Většinou nejde zobrazit, protože se jedná o placený obsah, který je k dispozici pouze předplatitelům. Tvůrci často zveřejňují bezplatný obsah na jiných platformách, například na YouTube. Pokud kliknete na možnost „staňte se patronem“, připojíte se k donorskému týmu.

Na rozdíl od většiny crowdfoundingových platforem, které podporují spíše jednorázové projekty, je Patreon zaměřen na dlouhodobé sponzorování. Jde o měsíční podporu nebo podporu za jednotlivý příspěvek, například za písničku, video, text, fotku, atd. Zároveň je na vás, jakou maximální částkou chcete měsíčně přispět, a na tvůrci, jaký obsah zpoplatní a jaký uveřejní pro svou komunitu zdarma. To znamená, že pokud podporujete někoho, kdo vytváří každý týden video, můžete se rozhodnout, že jej podpoříte jen u dvou videí za měsíc. Výše podpory, kterou tvůrce vybere, není přesně stanovena a je odstupňována. Například prvním cílem může být dosažení hranice 100$ za příspěvek, druhým cílem může být dosažení 500$ za příspěvek a tak dále. Tvůrce popisuje, co přesně pro něj dosažení této hranice znamená, respektive, co mu to umožní. Například spolehlivý internet pro nahrávání příspěvků, koupě nového objektivu nebo mikrofonu. Můžete se ale setkat i s jinou variantou, kterou je meta dosažení určitého počtu fanoušků/přispěvatelů.

Je možné vydělat si s Patreonem na živobytí?

Je zřejmé, že Patreon je zajímavým finančním nástrojem pro ty, kteří se věnují tvůrčí činnosti. Na tuto platformu přichází stále více lidí a zaznamenává tak velký rozmach. Důkazem je, že na Patreonu je již více než 100 000 tvůrců. Je však možné uživit se z darů, které dostávají od svých patronů?

Bylo zjištěno, že nejúspěšnější tvůrci dosáhli příjmu přesahujícího 130 tisíc dolarů měsíčně. K tomu dochází ve Spojených státech, kde je platforma nejpopulárnější.

I v Evropě, konkrétně ve Španělsku, se Patreon výrazně rozrostl a najdeme zde tvůrce, kteří v této platformě nalezli důležitý zdroj výdělku. Jako příklad můžeme uvést tvůrce videoher AnaitGames, který vydělává kolem 5 tisíc dolarů měsíčně, nebo novináře Mathewa Bennetta, který se zabývá politickými zprávami a vydělává asi 3000 dolarů měsíčně.

Nevýhody

Uspět na této platformě není snadné a ne každému se to podaří. Pro mnoho uživatelů představuje jen menší přivýdělek, nikoli zdroj obživy. Pravdou je, že platforma poškozuje evropské tvůrce tím, že patrony nutí provádět platby v dolarech. K efektu vyvolanému směnným kurzem je třeba připočítat i provizi, kterou si vezme paypal a 5%, které z darované částky připadnou společnosti Patreon. Tyto faktory v konečném důsledku snižují příjem tvůrců.

Dalším problémem, se kterým se uživatelé Patreonu setkávají, je nízká viditelnost neanglického obsahu, protože platforma je orientována především na americký trh.

Patreon založil v květnu 2013 americký muzikant Jack Conte. Spolu se Samem Yamem vyvinul platformu, která uživatelům umožnila sponzorovat své oblíbené umělce.

Marketingový čaroděj nalákal exkluzivní klientelu, kterou připravil o 65 miliard dolarů

Odborník na finanční trhy, ředitel burzy NASDAQ a finanční mág. Tak znala veřejnost Bernarda Madoffa. Kromě toho byl však i tvůrcem největšího Ponziho schématu v historii. Jeho pyramida obrala o peníze více než 3 miliony lidí a připravila je celkem o 65 miliard dolarů. Zařadil se tak mezi nejznámější podvodníky a finanční zločince na světě. Za své zločiny byl odsouzen k 150 letům vězení.

Jak se stal boháčem?

Své podnikatelské působení započal hlavně v židovské komunitě. Založil téměř rodinný podnik. Společnost zpočátku uskutečňovala obchody na burze prostřednictvím papírových formulářů. Aby mohl konkurovat firmám, které byly členy newyorské burzy cenných papírů, začala jeho firma využívat inovativní počítačové technologie.

Nikdy neprodělal, vždy generoval jen zisky. Madoff byl marketingový kouzelník, který si během 70. a 80. let minulého století vybudoval reputaci u vysoce exkluzivní klientely. Noví investoři mohli získat přístup do jeho fondů většinou jen prostřednictvím doporučení od stávajících členů. Všichni tak věřili, že se dostali do úzkého kruhu geniálního finančního mága.

Lidé, kteří se s ním osobně setkali, byli ohromeni jeho pokorou, která z něj vyzařovala navzdory údajným finančním úspěchům a osobnímu bohatství. Nikdo se neodvážil z fondů vybrat své peníze, protože Madoff byl zastáncem politiky, že pokud jednou z fondů odejdete, už nikdy se nemůžete vrátit. Zde se začaly vynořovat první varovné signály – jeho investiční zdatnost začala vyvolávat podezření. Bez ohledu na to, zda byly trhy nahoře nebo dole, každý rok dokázal vygenerovat 10-12% zisk. Kromě toho tento ambasador elektronického obchodování nikdy nedovolil svým klientům on-line přístup do jejich vlastních účtů. Klienti dostávali výsledky svého obchodování zásadně v papírové formě. Je třeba si uvědomit, že Madoff nepodváděl od začátku. Své působení na finančních trzích začal legálně. Nikdo přesně neví, kdy začal s postupným praktikováním takzvaného Ponziho schématu. Běžné investiční fondy fungují na principu vkladů a výběrů z fondu. Když do něj investor vloží své peníze, fond za ně nakoupí akcie nebo jiné cenné papíry. Pokud cena akcií roste, roste i investice a investor dosahuje zisku. Když je s tímto ziskem dostatečně spokojen, vybere peníze z fondu. Tento výběr se nazývá redemace.

Problémem bylo, že Madoff žádné akcie ani jiné cenné papíry nekoupil. Všechno to byl podvod. Jeho firma fungovala jako takzvané Ponziho schéma, pojmenované podle nechvalně proslulého podvodníka Carla Ponziho. Ten působil v USA ve 20. letech 20. století a prostřednictvím této techniky vylákal od lidí přes 20 milionů dolarů.

Jak takzvané Ponziho schéma funguje?

Funguje na principu pyramidy. První investoři vloží do společnosti peníze a očekávají určitý výnos. Tento výnos však není generován z obchodů s akciemi, ale z vkladů dalších investorů. Ti také očekávají výnos a pyramida musí hledat stále více a více lidí, kteří by byli ochotni vložit do ní peníze. Tento systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Většina pyramid vyplácí 20 a více procentní zisk. Madoff se proto rozhodl vyplácet „jen“ 10 %, čímž dokázal prodloužit fungování pyramidy na desítky let.

Jak ale dokázal oklamat úřady a burzy? Madoff postupem času zaměstnal více než 30 lidí, jejichž jediným úkolem bylo vytvářet falešné faktury, potvrzení o nákupu cenných papírů a jiné dokumenty.

Všechny podvody se děly v 17. patře budovy, ve které firma sídlila. Na toto patro měl přístup jen Madoff a lidé, kteří padělali dokumenty. Ostatní zaměstnanci sem měli přísný zákaz vstupu. Oficiálně jako by ani neexistovalo.

Tomáš Zdechovský ještě před pár lety pracoval pro společnost, která doslova obrala o peníze desítky lidí

Před několika lety rezonovala Českou republikou kauza společnosti CPE Credits of Private Equity, která v on-line prostředí vystupovala jako společnost TOP Credit a nabízela půjčky. Aby však klient mohl půjčku získat, musel nejprve zaplatit poplatek za zprostředkování. V konkrétních případech, o nichž informovala ČT, došlo k tomu, že budoucí klienti údajně uvedli nepravdivé informace, čímž měli porušit podmínky smlouvy, žádné peníze nezískali a uhrazené poplatky jim nebyly vráceny. Současný europoslanec Tomáš Zdechovský, tehdejší mediální zástupce CPE, pro ČT uvedl:

„V případě, že klient zamlčí nebo lže při poskytování toho úvěru, ta částka je vlastně nechána společnosti…“

Česká obchodní inspekce tehdy obdržela desítky stížností na uvedenou společnost. Klientům byla přislíbena půjčka, avšak poté, co uhradili poplatek za zprostředkování, k žádné výplatě peněz nedošlo a poplatek jim vrácen nebyl.

Známý je příběh paní Lady, která nejenže uhradila poplatek - vratnou kauci ve výši patnácti tisíc korun, ale také šestnáctitisícovou pokutu. Vratná kauce jí měla být vrácena po prvním roce řádného splácení. Pokutu podle jejích slov dostala za nepravdivé informace, kdy si spletla název společnosti, u které už měla vedený jiný úvěr. Zdechovský tehdy uvedl, že peníze budou paní Ladě vráceny.

Obchodní podmínky také nebyly v pořádku. Byly umístěny na jiné webové adrese, než na které byla prezentace společnosti. Za pozornost stojí i definice důvodů možných pokut, které umožňovaly klienty pokutovat téměř za cokoli. Do smluv byla zahrnuta i padesátitisícová pokuta za medializaci informací. Pokud tedy někdo uveřejnil v médiích či jinak zpřístupnil široké veřejnosti informace ze smlouvy, zaplatil pokutu ve výši 50 000 korun. Stejná pokuta se vztahovala i na zadávání negativních příspěvků a komentářů.

Zdechovský nejprve nekomunikoval. Portálu Penize.cz později napsal, že odpověď spadla zřejmě do spamu, a požadoval tedy doplnění vyjádření CPE. Jindy prý tvrdil, že byl na jednotce intenzivní péče.

„Když jsme se na jméno ptali, omluvil se pan Zdechovský s tím, že v této denní době se s Amerikou špatně komunikuje.“

Zdechovský zřejmě Američana neznal.

„I když jsme ho ujistili, že klidně počkáme, až se v USA rozední, totožnost tajemného hlavního akcionáře z Ameriky, kterého máme citovat, nám nakonec neprozradil.“

K vyjádření akcionářů přidal tehdy i své vlastní:

„Pevně věřím, že si vysvětlíte s Američany ten první článek… Popravdě si dodnes v USA myslí, že jste za něj dostali zaplaceno."

„Peněz, které za to tehdy pan Zdechovský bral, bych se bál dotknout, jak smrděly, ale jemu to nevadilo,“

vyjádřil se jeden z poškozených.

A jak hodnotí europoslanec působení pro tuto společnost?

„Je veřejně známou informací, že se pan Zdechovský před vstupem do EP věnoval krizové komunikaci, na což měl i firmu. V praxi to znamenalo, že si ho zájemce o tuto službu mohl najmout ke komunikaci s médii, podobně jako se najímají advokáti na obhajobu při soudních řízeních. Na tom, že dělal mediálního poradce, tak není absolutně nic skandálního,“

vzkázala jeho asistentka.

Vydělat jako Haščák

Podvodníci se zaměřili i na Slovenskou republiku. Na Facebooku se objevily reklamy s tváří jednoho z nejbohatších Slováků, Jaroslava Haščáka z investiční skupiny Penta. Tyto reklamy lidem slibovaly milionové výdělky do několika měsíců. Reklamy odkazovaly na pochybné stránky, na kterých se to hemží výrazy jako „mezera v zákonech bohatství“, „program, o kterém si šeptají všichni v SR“ nebo „desítky tisíc eur denně pomocí autopilota“.

Zdrojem těchto výdělků mělo být podobně jako v zahraničí obchodování s kryptoměnami.

Nebezpečné podvodné reklamy mají několik společných prvků

Podvodné reklamy se často vyznačují neuvěřitelně špatným pravopisem.

Píší o milionářích v Bratislavě, sousedech, kteří se chtějí setkat, nebo jakési ženě z nějakého slovenského města, která objevila zázračnou metodu - na cokoliv.

Bannery odkazují na stránky, které jste nikdy neviděli, chovají se divně a chybí zde kontakt na provozovatele. V bannerech jsou nereálné fotografie, které nezachycují to, co je v textu. Po kliknutí kamkoli vás nutí k nákupu nějakého produktu.

Vyhledávejte v Googlu. Název nabízeného produktu nebo stránek, které vám něco slibují, si vždy prověřte. Pokud už jste na reklamu klikli a navedla vás na podvodné stránky, pak to hravě zjistíte právě prověřováním.

Jak vydělat peníze na YouTube?

To, že si člověk může vydělávat tvorbou videí na YouTube, není žádným tajemstvím. Celosvětově jsme svědky mnoha případů, kdy se prvotní natáčení videí pro zábavu změnilo na full time job. A řekněme si upřímně, co může být lepšího než dělat to, co nás baví? Tvůrci YouTube obsahu získávají určitý peněžní podíl z reklam zobrazených před, během nebo vedle videa. Výdělek však tvůrce nezíská automaticky. YouTube má přísná pravidla, která určují, zda je video vhodné pro monetizaci, nebo ne. Prvním krokem, jak začít na YouTube vydělávat, je stát se členem YouTube Partner Programu.

Abyste mohli svá videa zpeněžit, musíte být součástí YouTube Partner Programu a splňovat všechny jeho podmínky. Ptáte se, jak na to? Toto jsou základní podmínky pro vstup, které musí každý tvůrce splňovat:

1. Musíte mít více než 1000 odběratelů.

2. Musíte mít více než 4000 hodin sledování videí za posledních 12 měsíců.

3. Musíte mít bydliště v zemi nebo regionu, kde je YPP k dispozici.

4. Musíte dodržovat všechna pravidla zpeněžování na platformě YouTube.

5. Musíte mít připojený účet v AdSense.

Možností jak vydělávat na YouTube je hned několik. Tou nejznámější formou výdělku na YouTube jsou výnosy z reklam ve videu, ale také výnosy z placených členství, superchatů, z odběrů YouTube Premium či product placementu. Překvapilo vás množství způsobů vydělávání?

Nejznámějším způsobem vydělávání na YouTube jsou právě výnosy z reklam, které získáte jen tehdy, pokud jste členem YPP a vaše video je vhodné pro monetizaci. Stručně to funguje tak, že ve vašem videu se zobrazí reklama a YouTube sleduje, kolikrát se tato reklama zobrazí divákům. Váš výdělek je pak přepočítán podle metriky CPM (cost per 1000 impressions neboli cena za 1000 zobrazení) a na základě ní vám bude připsán výnos z reklamy. Pro každou zemi se čistý výdělek liší. Na Slovensku je to 70 €. Pokud vaše video vydělá například 100 €, vy dostanete 68 €, protože AdSense si bere 32% z peněz, které vaše videa vydělají.

Livestreamy patří mezi běžné způsoby, jak může YouTube kanál navýšit své výdělky. Kromě klasických jednorázových příspěvků se mohou diváci zapojit i do superchatu. Jedná se o placené komentáře v chatu během livestreamů na YouTube, které jsou zvýrazněny a připnuty úplně nahoru. Částka, kterou divák zaplatí, určuje barvu zprávy a to, jak dlouho bude zpráva v chatu připnuta. Jedná se o výbornou funkci, která je uživatelsky jednoduchá, zlepšuje způsob komunikace během livestreamů a přináší výdělky. Pokud se rozhodnete tuto funkci využít, nezapomeňte na to upozornit diváky, aby ji mohli využít už během nejbližšího livestreamu.

Dokázaly vás částky a čísla namotivovat natolik, abyste svůj vlastní kanál stále rozvíjeli? Případně, chtěli byste s tím začít a máte chuť zmáčknout YouTubové tlačítko „nahrát video”? Jen směle do toho. Pravděpodobně se nestanete influencerem přes noc, ale dejte tomu čas. Tvořte, bavte se tím, bavte ostatní, dávejte hodnotu. Úspěch pak na sebe nenechá dlouho čekat.

Zdroj: Penize.cz, Policie ČR, Bitcoin.com, Webinarjam.com, SPD.cz, autorské dílo