Kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně vybírá Česká filmová a televizní akademie. V letošním roce hlasování vyhrál film Bratři režiséra Tomáše Mašína, vzdáleného příbuzného Josefa a Ctirada Mašínových. Drama vypráví jeden z největších příběhů studené války. Odkrývá životní příběh bratrů, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. Hrdinové nebo vrazi? To je otázka, která rozděluje českou společnost. V premiéře bude film v českých kinech uveden letos 26. října.
Hlasování o kandidáta na Oscara probíhalo od 1. do 10. září a akademici vybírali z 12 českých hraných a dokumentárních filmů. Za filmem Bratři se v hlasování umístily snímky Bod Obnovy, Němá tajemství, Piargy a Úsvit (v abecedním pořadí). Oscarový shortlist 15 zahraničních filmů bude zveřejněn 21. prosince letošního roku. 23. ledna 2024 budou pak oznámeny nominace. Termín slavnostního předávání 96. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd je stanoven na 10. března 2024.
Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři.
„Máme filmy adorující nástup komunismu i oslavující odboj. Chybí nám však o této době snímek krutě upřímný, film o snaze uniknout ze sevření, o touze zůstat svobodný. Zprostředkovat jím vhled do myšlení nejednoznačných a rozporuplných aktérů řízených silami nepředstavitelně mocnějšími,“
řekl o filmu režisér Tomáš Mašín pro CinemArt.
„Pro mě je to obrovský akční biják. Na české měřítko, je to neskutečně nabitý film. Jsem rád, že jsem mohl být u toho,"
dodává herec, který ztvárnil postavu Josefa Mašína, Oskar Hes pro CinemArt.
Natáčení filmu Bratři probíhalo od srpna do listopadu nejen z důvodu jeho náročnosti, ale i proto, že film má zachytit proměnu ročních období, v nichž se příběh ve skutečnosti odehrál. Filmový štáb pracoval nejen na mnoha pražských lokalitách, ale také v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic, na libereckém nádraží Horní Růžodol, v bývalém říčním přístavu na Mělníku, v Poděbradech, v plzeňských Borech, na vlakovém nádraží v Jablonném v Podještědí, v objektu bývalého bunkru ve středočeském Drnově, v tvrzi Opálka a na mnoha dalších místech. Chybět nemohl samozřejmě ani cíl skupiny bratrů Mašínů: Berlín.
Mezi nejsložitější okamžiky patřilo natáčení přestřelky na nádraží v Uckro a především obklíčení v lese u Waldova, což byla největší a nejnáročnější scéna filmu, do které se zapojily desítky uniformovaných komparzistů, vojenská technika, promrzlí herci na útěku a dva filmové štáby.
Bratři Mašínové byli českou rodinou odbojářů a partyzánů, kteří bojovali proti komunistickému režimu v bývalém Československu. Vyrůstali v období po druhé světové válce, kdy v Československu převzala moc komunistická strana. S rostoucím nesouhlasem s komunistickým režimem se rozhodli bojovat proti němu. Začali organizovat odbojové akce a sabotáže, včetně útoků na komunistické vlaky a policisty. Za sebou nechali několik obětí navázané na komunisty. Jejich útoky byli brutální, obzvlášť pak vražda strážmistra Honzátka, který byl nalezen s podřezaným krkem a svázanými rukami za zády. Bratři následně uprchli do západního Německa, kde se spojili s protikomunistickými emigranty a pokračovali v odboji. Po několika letech v exilu byli Bratři Mašínové v létě 1957 zapleteni do incidentu, kdy se pokusili překročit hranice do Československa a střetli se s československými bezpečnostními složkami. V této přestřelce byl zabit jeden československý policista. Bratři Mašínové byli zatčeni a později odsouzeni k trestu smrti, který byl později zmírněn na doživotí.
„Chci, aby to byl film o snaze uniknout ze sevření, o touze zůstat svobodný. Zprostředkovat jím vhled do výchovy a myšlení nejednoznačných a rozporuplných aktérů. Popřít schematické hodnocení oscilující mezi krajnostmi - „geniální, odvážní hrdinové“ a „bezcitní vrazi nevinných“. Hrdinové z vlastní vůle? Ve skutečnosti řízeni silami nepředstavitelně mocnějšími. Nacismem, bolševismem a idealizovanou představou vlastního táty,"
dodává režisér filmu Tomáš Mašín, pro CinemArt.
V 60. letech byli Bratři Mašínové amnestováni a propuštěni na svobodu, a to v rámci liberalizace politického klimatu v Československu. Po propuštění se rozdělili, a každý z nich vedl svůj vlastní život. Příběh Bratrů Mašínů je stále velmi kontroverzní a rozděluje českou společnost. Někteří je považují za hrdiny bojující za svobodu proti totalitnímu režimu, zatímco jiní je označují za teroristy, kteří způsobili smrti lidí. Svých činů prý nelitují a to je pravděpodobně i důvod, proč jim nikdy nebylo uděleno státní vyznamenání.
Zdroj: CinemArt.cz, Wikipedia.cz, Aktuálně.cz, Novinky.cz