Kdekdo si řekne, že je skvělé mít mraky peněz, nemuset nic a jen se válet. Jenže zdání trochu klame, protože ti, co mají vše, pro to také musejí hýbnout svým zlatým pozadím. Navíc jim často majetek, přemíra práce nebo jiné obavy mohou způsobit poruchy spánku. Jenže si pak mohou dovolit zařídit si ložnici s takovými podmínkami, jež by našli třeba jen v solných jeskyních nebo vysokých horách. Jak spí milionáři?
Na rozdíl od Ernesta Hemingwaye, který řekl:
dnešní podnikatelé toho příliš nezmůžou, když jsou v posteli a jejich mysl bloumá někde v bezvědomí.
Vedoucím představitelům, jako je generální ředitel společnosti Apple Tim Cook, který se každé ráno probouzí ve 3:45, aby získal náskok před svými e-maily, které denně obdrží, je spánek spíše přítěží než kvalitním pomocníkem. Tito lidé totiž potřebují neustále pracovat, aby se udrželi na vrcholu nejen svých povinností, ale také na vrcholu mezi fungující konkurencí.
Někdo má možná "genetické" štěstí, že mu skutečně stačí pár hodin spánku a je fit, více však převládá fakt, že bez kvalitního spánku to zkrátka nejde.
řekla pr LP-Life.cz MUDr. Andrea Duchačová z fakultní nemocnice Ústí n./ Labem.
Vyplatí se tak vůbec spánek? Měl by být pro lidi, kteří vedou globální podniky, obětován spánek kvůli produktivitě? Rozhodně ne, protože zdraví máme všichni jen jedno. Jenže vyprávějte to těm, kterým mozek neustále pracuje a myšlenky snad ani není možné zastavit. Ti pak přejdou do stavu setrvačníkového bdění, kdy se spánek už ani nehlásí o slovo, ačkoliv se oni sami cítí mrzutí a unavení.
Hledat univerzální cestu, jak nejlépe usnout, je skoro stejné jako hledat jehlu v kupce sena. Samozřejmě že ji můžete najít, ale jaká je pravděpodobnost, že se to povede zrovna vám?
Přesto existují způsoby, které stojí za to vyzkoušet, abychom navázali se svými spánkem přátelskou rovinu.
říká pro LP-Life spánkový poradce Petr Horný.
Termín, který vymyslel Wall Street Journal, „Sleepless Elite“ jsou ti šťastnější - lidé narození s „Thatcherovým genem“ - genetickou mutací, kterou vlastní 1-3 % světové populace, a která způsobuje, že tito lidé vyžadují méně spánku k tomu, aby mohli fungovat zcela normálně. Zatímco zbytek světa spí, oni tvrdošíjně pracují na svých plánech. Ba co víc, jsou u toho zcela "fresh". Tak si pojďme zmínit alespoň pár z nich.
Tak například bývalý prezident Spojených států, Donald Trump, 75 letý "děda" a miliardář v jednom, měl po dlouhá desetiletí svůj rozvrh tak nabitý, že spával 3 až 4 hodiny denně. Jinak na tom není ale také Angela Jean Ahrendts, DBE, americká podnikatelka, která dříve působila jako senior viceprezidentka maloobchodu společnosti Apple Inc. Ta se nechala slyšet, že trpí bolesmtmi hlavy, pokud spí déle jak 6 hodin. Uvedla, že každé ráno vstává o půl páté, aby se cítila co možná nejlépe.
I dnes již zesnulý, bývalý generální ředitel Chrysler Fiat, Sergio Marchionne vstával každé ráno ve 3:30, aby zkontroloval evropské trhy. Jeho bývalí zaměstnanci tvrdí, že vynalezl „osmý den“ v týdnu. Také Indra Nooyi, jedna ze sta nejbohatších žen světa a bývalá generální ředitelka společnosti Pepsi co., během svého studia na Yale každý den pracovala od půlnoci do pěti hodin ráno jako recepční. I dnes, již v důchodovém věku, nespí déle jak 5 hodin denně.
Zatímco se zdá, že někteří jaksi nepotřebují spát vůbec, jiní se pokoušejí klasickou osmihodinový limit poněkud "ořezat" a ve skrytu duše doufají, že to jejich mysl vezme za své. To byl i případ zakladatelky Huffington Post Arianny Huffington, která se snažila sama sebe předvědčit, že šest hodin spánku je skvělý poměr k 18 hodinovým pracovním zápřahům. Nakonec se zhroutila, a od té doby je vyznavačkou praktik zdravého spánku.
To generální ředitel Twitteru, Jack Dorsey na to šel jinak. Svou ranní rutinu postavil na dechu a meditaci, protože jak sám říká:
S tím souhlasí také fitness trenér Zdenek Dzur, který říká:
Herec Dwayne „The Rock“ Johnson, který je pověstný tím, že nevynechá jediný trénink, sice toho také příliš nenaspí, ale i on je zastáncem toho, že když už jdete cvičit brzy ráno, kvalitní dech je zkrátka nutnost:
Ale zpět ke spánku. Tady to totiž všechno začíná. I během spánku totiž musíme dýchat, aby se tělo okysličovalo a my zároveň zbavovali tělo oxidu uhličitého.
Ten, jak se zdá, není tak úplně jednoduché najít. Je potřeba zkoušet, co nám vyhovuje, a díky moderní technice si navodit ty nejlepší podmínky. A ne, lézt kvůli spánku na vrchol Himalájí opravdu nebudete muset. Je však třeba si uvědomit, že i když si myslíte, že spát nemusíte, spánek samotný by nikdy neměl nijak negativně působit na zdravý a vyvážený životní styl. To v praxi znamená, že vnucovat svému tělu nepřirozený plán spánku zkrátka nemá smysl.
Místo toho prozkoumejte, co vám nejlépe vyhovuje, a držte se toho, abyste pak ze svých bdělých hodin získali maximum.
Na horách se dobře spí. To všichni víme. Co ale dělat ve chvíli, kdy nemáme čas letět do Aspenu, a přesto se potřebujeme vyspat? Pak přicházejí na řadu hypoxická zařízení. Aneb systémy pro normobarickou modifikaci atmosféry s redukovaným obsahem kyslíku, které umí simulovat vysokohorské prostředí. Pobyt v takovém prostředí dodává tělu energii a má blahodárný účinek na lidský organismus. Ten totiž reaguje kontrolovanou hypoxií, která má dle mnohých výzkumů velice příznivý vliv na zdraví a následně také výkon člověka jako takový. Spánek v takovém prostředí trénuje plíce, zpomaluje stárnutí, zvyšuje odolnost proti infarktu a osvěží tělo a mysl novou dávkou energie do dalšího dne.
K základním kladům patří výrazné zlepšení využitelnosti kyslíku v organismu. Jeho nedostatek nutí organismus maximálně efektivně pracovat s kyslíkem, který má k dispozici. To v lidském těle spustí procesy vedoucí k lepšímu prokrvení orgánů, zvýšení množství aktivního hemoglobinu, zlepšení funkcionality buněčných mitochondrií a zhuštění sítě tepenných vlásečnic. Tuto technologii, která byla původně vyvinuta pro výcvik pilotů a kosmonautů, dnes využívají hlavně sportovci, například i čeští biatlonisté nebo cyklističtí závodníci.
Laicky řečeno jde především o to, že si náš organismus postupně zvykne na fakt, že má méně kyslíku, jelikož ho víc nebude potřebovat a ve chvíli, kdy se dostaneme do prostředí, kde bude kyslíku více, projeví se to jednoznačně na rostoucí výkonnosti.
řekl jednatel společnosti zabývající se touto problematikou, Bc. Jaroslav Beránek, který dodal:
Jednou z možností, jak mít toto plně na dosah, je možnost instalace hypoxického systému, který v každé ložnici vytváří mírné hypoxické prostředí, což v praxi znamená prostor pro hlubší a kvalitnější spánek, lepší regeneraci a celkové posílení organismu. Jediné, co musíte dělat Vy, je dýchat. Vaše tělo se postupně stává odolnějším, předcházíte chorobám a jdete vstříc dobré kondici.
Systém zvaný Longevity vytváří prostředí pro spánek v simulované nadmořské výšce, jímž si podstatně zvyšujete šanci na delší a produktivnější život.
Pokud chcete spát, být výkonní a k tomu ještě zdraví, je dech skutečně tím, na co byste měli zaměřit svou primární pozornost. No a pokud chcete začít tak trochu svépomocí, zkusit tohle jednoduché dechové cvičení:
Lehněte si na záda, zavřete oči a uvolněte se. Nadechujte se nosem a počítejte do čtyř. Zadržte dech na 7 sekund a pak vydechněte ústy po dobu 8 sekund. Možná se vám napoprvé stane, že vydechnete rychleji, zkuste si nastavit intenzitu výdechu tak, aby vám vyšla na celých osm sekund. Jednoduše si počítejte na osm dob po celý výdech.
Jedním z propagátorů této metody je Andrew Weil, populární americký lékař, který kombinuje metody alternativního lékařství a medicíny založené na faktech. Je také autorem populární knihy Spontánní uzdravení.
říká.
Pokud jste si mysleli, že bohatství, spánek a dech spolu nesouvisí, pak zbystřete! Protože ti největší boháči toho sice možná moc nenaspí, ale když už si lehnou, vědí přesně, kde je to nejlepší.
Zdroje: sleepopolis.com, cnbc.com, forbes.com, yogajournal.com, businessinsider.com, kniha Spontánní uzdravení, vlastní dotazování