Letošní Nobelovy ceny míří především do Spojených států, Japonska a Jižní Koreji. Hodnotilo se hned v šesti kategoriích

O tom, že při udílení Nobelových cen panuje velká konkurence, není pochyb. Možná i proto si Češi v dosavadní historii této události, která má za sebou už 105 ročníků, plaketu známého švédského obchodníka, chemika a vynálezce Alfreda Nobela odnesli zatím jen dvakrát - za chemii ji roku 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský a za literaturu v roce 1986 Jaroslav Seifert. 

Fungující instituce pomáhají k ekonomickému růstu

Zraky doslova celého světa se v říjnu opět upřely k tomu, kdo dostane ocenění tentokrát. Začněme kategorií, která byla vyhlášena až jako poslední. Nobelovu cena za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson za výzkum vlivu institucí na prosperitu.

Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy, uvedla agentura AP.

„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je,"

vysvětlil důvody předseda výboru Jakob Svensson, který cenu za ekonomické vědy uděluje.

Otevřít v galerii (2)

Mír bez jaderných zbraní

Možná nejsledovanější a nejprestižnější bývá Nobelova cena za mír. Jejím letošním držitelem je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět, napsala k tomu ČTK.

„Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí,"

reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, kterého naše tisková agentura citovala. Ve zprávě k tomu dodala navíc ještě komentář experta na jaderné zbraně Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Dobře víme, že bezpečnostní rada Ruské federace se velice často ohání jadernými zbraněmi. Ale je to i konflikt na Blízkém východě, kde je potenciální riziko, že Írán zařadí do své výzbroje jadernou zbraň. To by znamenalo eskalaci nejenom napětí s Izraelem, ale také s rivalem Saúdskou Arábií,"

míní tento odborník.

Literatura za křehkost

Do Asie putuje rovněž cena za literaturu. Odnese si ji totiž jihokorejská spisovatelka Han Kang, která je díky svým knihám Vegetariánka, Kde kvete tráva, Bílá kniha či Neloučím se navždy známá také u nás. Za Vegetariánku, která popisuje násilné následky, které hlavní hrdinka zažívá poté, co odmítne jíst maso a svým důsledně prosazovaným vegetariánstvím vyvolá šok v okolní společnosti, již spisovatelka v minulosti obdržela mimo jiné i Mezinárodní Bookerovu cenu.

Švédská akademie ocenila autorčino „jedinečné povědomí o spojení mezi tělem a duší, živými a mrtvými“. Prostřednictvím svého „poetického a experimentálního stylu,“ uvedla akademie, se Han „stala inovátorkou současné prózy“, jak informovala CNN.

Otevřít v galerii (2)

Umělá inteligence pomohla chemickým i fyzikálním objevům

Chemii ovládli Američané David Baker, John Jumper a Brit Demis Hassabis za výzkum proteinů. Baker pracoval na navrhování bílkovin, když s podporou počítačů sestavil zcela nové druhy těchto proteinů. Hassabis a Jumper byli odměněni za „předpovídání proteinových struktur". Pomocí umělé inteligence vyvinuli model, díky němuž se dá předpovídat struktura prakticky všech 200 milionů proteinů, které vědci identifikovali.

„Oba tyto objevy otevírají obrovské možnosti,“

řekl k tomu Heiner Linke, předseda Nobelova výboru pro chemii, jak je uvedeno v tiskové zprávě organizátorů.

Využití umělé inteligence bylo ještě viditelnější v Nobelově ceně za fyziku, kterou letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton. Jejich objevy a vynálezy přispěly k rozvoji umělé inteligence prostřednictvím strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.

Členka Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová v té souvislosti podle ČTK připomněla, že umělé neuronové sítě se vedle využití ve vědě, kde slouží například k vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi, staly také „součástí našeho každodenního života, například při rozpoznávání obličeje a překladu jazyka".

Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun pak byli oceněni v oblasti fyziologie a lékařství za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny, které mají vliv na regulaci genů. ČTK se ve své zprávě odvolala na informace z webu Ohijské univerzity, podle nichž je microRNA důležitá pro řadu procesů v těle, jako je vývoj a růst buněk nebo imunitní odpověď těla na napadení. Špatné fungování microRNA proto prý může vést k závažným chorobám, včetně rakoviny.

Na všechny vyznamenané čeká 10. prosince ve stockholmské koncertní síni kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál. My můžeme zatím jen doufat, že v budoucnosti bude mezi oceněnými třeba i nějaký ten Čech.

Zdroj: The Nobel prize, Česká tisková kancelář, AP, CNN

Prodej pasivního domu 5+1, Praha 9 - 184, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost