Top hledané
Výsledky (0)
Nenávist vůči odlišným etnikům bohužel stále existuje.

Mezietnická nenávist ve 21. století: Není Rus jako cikán

Valentina Lebová
12. listopadu 2021
+ Přidat na Seznam.cz
9 minut čtení
Přítele různých etnik

Předpokládá se, že 21. století je dobou, kdy se lidé takříkajíc starají více sami o sebe a díky světu, jenž je sám o sobě multikulturním místem, je nebude nic zvedat ze židle. Opak je ale občas pravdou a stále se najdou ti, jež brojí proti menšinám. V každém případě pokud vaše srdce získal příslušník nejen jiného etnika, ale někdy stačí i jiné národnosti, asi se nevyhnete občasným tázavým a opovrhujícím pohledům. Proč? Protože menšiny u nás nejsou tolerovány rovnoměrně.

Etnické menšiny

Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:

Luxusní vila na prodej - Klánovice - 465m
Luxusní vila na prodej - Klánovice - 465m, Praha 9

Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.

Otevřít v galerii (7)
Na obrázku je muž černé pleti
Na obrázku je muž černé pletiZdroj: Freepik

Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.Etnickou menšinou se rozumí lidé, jež se hlásí k určité národnosti, ale žije na území jiného státu, než toho, který mu přísluší.

Menšina v dobrém i zlém

Když se řekně “menšina”, všem se vybaví - tedy alespoň u nás - Romové nebo Vietnamci či Rusové, které je možné potkat doslova na každém "rohu". Pozornost poutají převážně tím, že žijí a drží se převážně ve svých komunitách. To je tak trochu vymezuje od okolního světa a zároveň dělá svét kolem lehce nepřístupným.

Těžko soudit, zda je to tak proto, že to oni sami chtějí anebo jen ze strachu začlenit se mezi ostatní. Odepřít tomuto faktu nelze ani jistou samozřejmost, ve které lidé, mající stejné kulturní vzorce, mají tendenci jisté pospolitosti, sounáležitosti a toho, že jeden druhému lépe rozumí. I možná proto drží pohromadě. Na straně druhé to leckdy vytváří dojem, že propojit pak takovou kulturu s kulturou, pro danou skupinu odlišnou, může být problém. Může a nemusí.

Otevřít v galerii (7)
Na obrázku je romský taneční pár
Na obrázku je romský taneční párZdroj: Freepik

Trocha vymezení

Když se na to podíváme čistě lidsky, máme většinu romského obyvatelstva v jisté škatulce “nepřizpůsobiví”, a to zejména proto, že většina z nich skutečně nepracuje, pobírají sociální dávky a přežívají tak, jak je jim libo. Živí je lidé ze svých daní a problém nastane ve chvíli, kdy se někdo “bílé” barvy pleti vyhradí a řekne nahlas svůj názor. To je pak vší lidskosti konec a jedna ze zúčastněných stran je nazvána rasistickou. Otázkou zůstává, zda je správné mlčet a dál si nechat takříkajíc “kálet na hlavu”. Na druhou stranu je ale nesporný i fakt, že Češi mají tendenci zobecňovat a házet všechny do jednoho pytle. Mezi Romy se najdou i ti zcela asimilovaní, i když jich není tolik. Ale jsou. A i o jejich xenofobii vůči "bílým" by se daly napsat romány.

Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8
Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8, Praha 8

Rada vlády České republiky

V radě vlády naší země je zastoupeno 14 národnostních menšin, z nichž můžeme zmínit např. ruskou, romskou, ukrajinskou nebo vietnamskou menšinu. Pro běžné občany ČR jsou pak nejvíce známé romská, ruská a vietnamnská, načež Ukrajince lidé od Rusů příliš nedělí.

Vietnamské menšiny

Obyvatelé z Vietnamu, kteří zde žijí a ve velkém provozují své živnosti, jsou ale také často terčem útoku. A to zejména proto, že místní lidé mají pocit, že jim berou práci. Otázkou zůstává, jestli to tak skutečně je nebo zda jsou jen místní lidé naštvaní, že oni sami do toho tolik elánu dát neumí, protože zkrátka nechtějí. Všichni pak vidí jen ten výsledný efekt, kdy si “Vietnamec” vozí svůj “zadek” v drahém autě, ale už nikdo nevidí fakt, že takový člověk pracuje 24 hodin 7 dní v týdnu, nezná svátky ani dovolenou, ale ukázat na něj prstem je přece tak snadné.

Otevřít v galerii (7)
Přátelé, bavící se mladí lidé
Přátelé, bavící se mladí lidéZdroj: Profimedia

Svaz Vietnamců v ČR

První snahy o členství v Radě vlády pro národnostní menšiny se datují k listopadu roku 2007, kdy o to požádal Svaz Vietnamců v ČR. V reakci na tuto snahu tehdejší předsedkyně Rady MUDr. Džamila Stehlíková začala zvát na jednání Rady jako hosta zástupce vietnamské komunity, Ing. Duong Viet Dunga. Od února roku 2012 probíhala v rámci každého jednání Rady diskuse o argumentech pro a proti začlenění vietnamské komunity do Rady. Ta byla dovršena dne 3. července 2013, kdy vláda svým usnesením č. 530 jmenovala RNDr. Huu Uyen Phama, CSc. členem Rady.

Organizace

V České republice existují téměř tři desítky organizací sdružujících příslušníky vietnamské menšiny. Velmi často jde o uskupení, která mají za cíl podporovat podnikatelské aktivity této menšiny. Z organizací založených Vietnamci je nejpočetnější právě Svaz Vietnamců v ČR s místními pobočkami, Asociace českých občanů vietnamského původu a na literaturu, kulturu a lidská práva zaměřený spolek Van Lang. Nábožensky zaměřené spolky: Vietnamský klub sympatizantů s buddhismem v EU (provozuje budhistický chrám ve Varnsdorfu), Vietnamská misie, Vietnamské buddhistické společenství (Cheb) a Společenství vietnamského buddhismu v ČR (Praha).

Na sport se zaměřuje Hong khi Dao – škola vietnamského kung-fu a Vietnamsko-česká sportovní asociace Hong Khi Dao.

Aby ale nedošlo k dezinformacím, je třeba zmínit, že spousta těchto organizací má mezi svými členy právě "neVietnamce". I to je možná dobrý krok k tomu naučit se lépe vnímat odlišnosti jednotlivých kultur a vnést zas do jejich řad něco z té své.

Otevřít v galerii (7)
Tři dívky tří různých etnik
Tři dívky tří různých etnikZdroj: Profimedia

Romská menšina

Podle výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo 12 953 osob, z toho se výlučně k romské národnosti přihlásilo 5 135 osob, k romské národnosti v kombinaci s jinou národností se pak přihlásilo 7 818 osob. Romštinu jako svůj rodný jazyk (nebo jeden z rodných jazyků) označilo celkem 41 087 obyvatel.

Z výše uvedených statistik by se mohlo zdát, že romská menšina na území ČR není příliš početná. Jedním z důvodů, proč se Romové k romské národnosti nehlásí, je například historicky podložená obava Romů z možného zneužití údajů získávaných hromadně státními orgány či strach ze stigmatizace okolím. Proto je tedy nutné počítat s rozdílným počtem osob, jež se samy za Romy označují (při sčítání lidu či jiné příležitosti), a které jsou takto vnímány svým okolím.

Ze Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2018 např. vyplývá, že dle kvalifikovaných odhadů krajských koordinátorů pro romské záležitosti žije na území ČR cca 250 000 Romů.

Rasismus je a nenávist plodí nenávist

Otevřít v galerii (7)
Na obrázku jsou ženy odlišných etnik
Na obrázku jsou ženy odlišných etnikZdroj: Freepik

Pokud jde právě o Romy, problém je v tom, že je, jak jsme již řekli, všechny házíme do jednoho pytle. Nikdo se už ale nezeptá jednotlivců z jejich řad, zda v tom pytli skutečně jsou.

Své o tom ví i pan Milan Balej, který pro LP-Life.cz řekl:

“Je mi jasné, že většina místních lidí považuje nás, cikány, za vyžírky a nemakačenka, ale lidé by v tomto směru měli být více otevření. Já sám podnikám, živím se naprosto korektně, platím daně, dokonce dávám práci i bílým lidem a co víc, platím je dobře.”

To, že je romská menšina brána negativně jako celek, svědčí i fakt, že vznikají nejrůznější demonstrace, které jsou proti této menšině zaměřené. Typickým příkladem byla např. protestní akce v Duchnově, která byla zaměřená vůči Romům, potažmo i v Českých Budějovicích, a která tehdy rozhýbala poněkud stagnující extremistickou scénu.

Důkazem tomu byla zpráva o extremistu za 2. čtvrtletí vydaná ministerstvem vnitra v roce 2013.

„Krajně-pravicová scéna se v posledních měsících potýkala zejména s odchodem části aktivistů z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Z krátkodobého hlediska tyto události stranu limitovaly. S koncem 2. čtvrtletí a po akcích jako prvomájové shromáždění v Přerově či shromáždění v Duchcově se situace uvnitř DSSS stabilizovala a strana se opět začala veřejně projevovat,"

uvádí zpráva. Hlavním cílem této akce bylo vyvolávání protiromských nálad a tím získání větší podpory obyvatel právě na stranu extrémistů. Co na tom, že si extrémisté cíleně vybírají místa, jež jsou obecně známá jako problematická s romskou menšinou. A od té doby jsme se nikam neposunuli.

Otevřít v galerii (7)
Krásná dívka tmavé pleti
Krásná dívka tmavé pletiZdroj: Profimedia

Mezietnické napětí

Nemusíme chodit zas tak daleko, abychom si připomněli fakt, kdy davová psychóza otočila značnou část Evropy v nenávist vůči Židům za 2. světové války. Lidé, aniž by měli hmatatelný důvod je nenávidět, je přesto nenáviděli a zabíjeli. A stejné zlo plodí i protestní akce, jako byla právě ta v Duchnově. Lidé bez znalosti důvodu začnou bezhlavě útočit a diskriminovat určitou skupinu obyvatel, aniž by si předem zjistili fakta. 

Podle zprávy Bezpečnostní informační služby neohrožují bezpečnost v zemi ani tak samotné extremistické akce, jako spíše celkové mezietnické napětí mezi lidmi jimi způsobené:

„Mezietnické napětí je potřeba začít razantně, pragmaticky a bez emocí řešit. Jinak z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace tohoto problému a s tím i růst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům České republiky,"

uvádí Bezpečnostní informační služba.

Duchnov je však jen jehlou v kupce sena. Podobných případů je celá řada. Mezietnické napětí vyvolal také incident, při kterém byl v roce 2017, na sídlišti Písečná v Chomutově, zastřelen čtyřiatřicetiletý Rom. Svědectví tehdy uváděla, že šlo "jen" o hádku o noční klid, kterou však zakončila střelba a ztráta lidského života. Situace na sídlišti byla vyhrocená a tehdejší policejní mluvčí, Daniel Vítek, k tomu řekl: 

"Situaci na místě budeme monitorovat a zajišťovat, aby nedocházelo k narušování veřejného pořádku a občanského soužití."

Otevřít v galerii (7)
Tančící Romka
Tančící RomkaZdroj: Freepik

Nenávist tam, kde byste ji nečekali

Mezietnická nenávist je však ale i mezi zeměmi, které byste jako neznalec ruského jazyka, považoval za jednotné. Rusko a Ukrajina. Adekvátním příkladem tomu bylo i vystoupení rusko-americké klavíristky Valentyny Lysycji, která v roce 2018 vystoupila v pražském Rudolfinu. Kde kdo by čekal, že světoznámá hudebnice bude více ohleduplná vůči svým ukrajinským "sousedům".

Umělkyně se však netají svou proruskou nákloností a postoji hající ruské praktiky. Sama pak opakovaně označila ukrajinskou vládu na sociálních sítích za "nacisty". Když v roce 2018 měla vystoupit během festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu, strhla se vlna vzdoru.

"Příspěvky Valentyny Lysycji na sociálních sítích nejenže nejsou pravdivé a jsou dezinformující, ale jsou plné nenávisti a agrese vůči Ukrajincům, jde o systematické rozpalování mezietnické nenávisti,"

kritizoval její vystoupení tehdejší ukrajinský velvyslanec, Jevhen Perebyjnis.

Diplomat klavíristku označil za jednu z mluvčích ruské propagandy. Ona sama svým proruským vystupováním už nejednou narazila. Například nizozemské aerolinie KLM odstranily před šesti lety její nahrávky z playlistů pro cestující. A ze stejného důvodu zrušil Torontský symfonický orchestr dva její koncerty.

Pořadatelé prestižního pražského festivalu se však kontroverzí klavíristky nenechali odradit a její názory nechali stranou, jelikož Dvořákova Praha není podle nich není místem pro šíření politických názorů.

"Vedle Valentyny Lysycji vystoupí v rámci festivalu desítky uměleckých osobností z celého světa, které jistě také zastávají zajímavé politické názory, ale ani ty nejsou předmětem našeho zájmu a myslím, že ani zájmu našeho publika,"

reagoval tehdy ředitel festivalu Marek Vrabec.

Žijeme ve světě, kde se většina z nás může svobodně vyjádřit tak, jak to cítí, přesto bychom se neměli nechat strhnout neopodstatněnou nenávistí vůči někomu a něčemu, když kolikrát ani nevíme, proč to tak je.

Zdroje: vlada.cz, ustecky.denik.cz, zpravy.aktualne.cz, hatefree people, vlastní dotazování

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze