Minulý týden informovala CNN Prima News o úmrtí českého turisty v tuniském Monastiru, Manželka po návštěvě pedikérky měla partnera najít na pokoji bez známek života. Pár z Ostravy byl spolu několik let. I přesto, že žena zpočátku tvrdila, že nemá se smrtí nic společného, po několika dnech se k vraždě manžela přiznala a nyní se nachází ve vazbě. Dle nejnovějších informací právě od CNN Prima News, měla žena vraždu před odjezdem plánovat.
Podle dosavadního vyšetřování měla manžela udusit a sama a následně se ke všemu přiznat. Obviněná žena je ve vazbě a zatím není jasné, jestli bude souzena v Tunisku, nebo v České republice. Případ plný zvratů, který šokuje veřejnost. Nejdříve třiapadesátiletá žena tvrdila, že po příchodu z pedikúry v hotelovém pokoji objevila mrtvého manžela. Šok pro její okolí přišel ve chvíli, když se přiznala, že ho sama usmrtila. V důkazech je také zmíněno, že žena měla být obětí domácího násilí, pokud se tato skutečnost prokáže, soud by měl k tomu měl přihlédnout právě při stanovení výše trestu. O rozhovor jsme poprosili advokáta Tomáše Sokola, odborníka na trestní právo, aby nám osvětlit, co se v případě vraždy v zahraničí děje.
„Rozdíl mezi vraždou tzv. na objednávku a vraždou spáchanou v afektu je velký rozdíl. Například v důsledku něčeho, co lze označit za provokaci nebo dokonce v důsledku dlouhodobého nevhodného, či dokonce protiprávního jednání ze strany zavražděného. Typicky útisk, násilí v partnerském vztahu atd. To vše by měl soud brát v úvahu při úvaze o trestu, neboť to dosti úzce souvisí s možností nápravy pachatele. A to je jedno z kritérií branných v úvahu při rozhodování o výši trestu,"
Zmiňuje Tomáš Sokol v rozhovoru pro LP-Life.
Především zdůrazňuji, že nemám k dispozici žádné důvěryhodné informace o tom, co se reálně ve věci české občanky, zadržené v Tunisku pro podezření z trestného činu vraždy, stalo. Vycházím pouze z velmi povrchních zpráv v médiích. To se týká i informace o tom, že se česká občanka měla tuniským bezpečnostním orgánům doznat k spáchání tohoto trestného činu na svém manželovi. Okolnosti tohoto tvrzeného doznání, vnější vlivy či duševní stav podezřelé mi známy nejsou.
„Z hlediska mezinárodního práva, pak nepochybně v rámci Tuniska jako suverénního státu, bude platit, že především je v jeho pravomoci stanovit, co je trestným činem na jeho území a podezření ze spáchání takového trestného činu vyšetřovat, případně pak spáchání trestného činu potrestat,. Do této pravomoci se kdokoliv, tedy včetně ČR, nemůže zásadním způsobem vměšovat,”
V daném případě jde podle informací o občanku ČR, a proto jsem na ni vztahuje další zásada trestního zákoníku, zásada personality. Podle ní je podle zákona ČR posuzována i trestná činnost, které se v cizině dopustil občan ČR. Opět s jistým zjednodušením lze říci, že stát v tomto případě projevuje či vyjadřuje svůj požadavek na to, aby jeho občané dodržovali zákony ČR i v zahraničí. A pokud vznikne podezření, že se náš občan v zahraničí dopustil trestného činu, pak by trestní stíhání a případné odsouzení takového pachatele proběhlo podle zákonů ČR. Především v případě, vrátí-li se občan do ČR. Nebo je do ČR vydán. Což je možné v rámci EU, i když i zde si státy v mnoha případech ponechávají svoji svrchovanost a trestní stíhání vedou sami. Obvykle též proto, že to je nejjednodušší alternativa s ohledem na důkazy (stopy, svědci atd.). Rozhodně ale policie ČR nemůže bez souhlasu dotčeného státu na jeho území provádět cokoliv, co by mohlo být považováno za vyšetřování.
Zmíněné předání podezřelého k vyšetřování orgánům ČR orgány cizím státem může být realizována jednak v rámci EU na základě dohodnutých pravidel, případně na základě dvoustranných smluv uzavřených s jinými státy mimo EU. Pokud mi je známo, s Tuniskem žádná taková dohoda nebyla uzavřena, máme uzavřeny pouze dohody, zjednodušeně řečeno o obchodních vztazích, takže v tomto případě bude občanka ČR obviněná v Tunisku z trestného činu vraždy, stíhána orgány tohoto státu a na území tohoto státu.
Primárně je to věcí zákonů Tuniska, tedy například, zda je v tomto případě obhajoba povinná ( u nás tzv. nutná obhajoba), tedy této občance, pokud si obhájce sama nezvolí bude ustanoven obhájce, případně i bezplatně, anebo zde takový systém nemají a bude pouze na ní, zda si nějakým způsobem obhajobu zajistí. ČR.
Pokud dojde k doznání k trestnému činu, v případě Vaší otázky k trestnému činu vraždy, stále ještě je pak řada důvodů pro poskytování právní služby takovémuto obviněnému. Tedy jej obhajovat.
Především hlavním smyslem obhajoby je obecně zajistit obviněnému tzv. spravedlivý proces, a to nezávisle na tom, z čeho je obviněn a jak se k svému obvinění staví. Obviněný má celou řadu práv v trestním řízení, která mají v konečném důsledku eliminovat možnost, že bude odsouzen nevinný člověk. I se samotným doznáním ale mohou být problémy, příklad není přiznáním k tomu, čeho se obviněný skutečně dopustil, ať již důvody nepravdivého doznání leží vně obviněného, tedy typicky donucení, anebo jde o důvody vnitřní, například snaha krýt někoho jiného,"
Dodává advokát Tomáš Sokol na konci rozhovoru.
„Prozatím jsme nebyli tuniskou stranou požádáni o součinnost a nedisponujeme informací, zda bude případ předán k trestnímu řízení do České republiky,“
uvedla Pavla Jiroušková z Krajského ředitelství Policie ČR Moravskoslezského kraje pro CNN Prima News.
V červenci roku 2013 zemřely Monika a Klára Kramné během dovolené v hotelu v Egyptě. Otec rodiny a manžel Petr Kramný tvrdil, že byly otráveny. Následně zůstal v Egyptě několik měsíců kvůli prověřování případu. Do Česka se vrátil až na konci října 2013 a v únoru 2014 byl Kramný obviněn z vraždy a skončil ve vazbě. O rok později byl obžalován, protože podle státního zástupce zavraždil manželku a dceru elektrickým proudem. Tuto verzi uvedli i znalci obžaloby. V roce 2016 byl Petr Kramný pravomocně odsouzen k 28 rokům ve vězení.
Zdroj: CNN Prima News, Seznamzprávy.cz, vlastní dotazování