Španělsko, Havaj, Itálie a další. Pečlivě řešíme, kam pojedeme příště. Napadlo vás ale, jak to tam vypadá na Vánoce? Mají stromeček, sníh, Ježíška? Chcete cizincům trochu nakouknout pod pokličku? Tak pojďte, kdy jindy než teď. Třeba tam příště nevyrazíte jenom za teplem, ale oslavit Vánoce jinak. Tak ať víte, kdo vám tam ty dárky pod stromeček případně donese. A hlavně kdy. Ne všude je to totiž stejné.
To, že Ježíška máme jen my, víme, i když v posledních letech k nám stále více strká své sáně Santa Klaus. Přesto jsou však české Vánoce, charakteristické Ladovými obrázky, nezaměnitelné, poetické a krásné. I když třeba bez sněhu. Jsou totiž naše a jsou jedinečné. Jak to ale mají jinde? A které české osobnosti oslaví letos Vánoce poprvé ve třech?
Zjistěte s námi, proč v Řecku nemají stromečky, ale lodě. Proč v Litvě tahají těžké klády, čím zdobí stromeček Norové nebo část Ukrajiny, a na čem si pochutnávají třeba v Argentině. Španělům zas kaká dárky veselé polínko. A co teprve taková Čína! Vánoce nemají, ale ročně k nám posílají tuny dárků, které nám dělají radost pod stromečkem. Víte vy vůbec, že ten náš český kapr není vůbec český, ale dovezli ho kdysi dávno právě z Asie?
Stromečkům podlehli teprve nedávno. Řecko je národ námořníků, a proto se tady především zdobí lodě! Řecké Vánoce začínají už 40 dní předem, držením půstu. Žádné maso ani alkohol, nic, co připomíná nějakého živočicha. Zato v každé rodině najdete takový speciální chleba. Často je na něm kříž, nebo taky povolání někoho z rodiny. Jmenuje se Christopsomo, a pozor. Nikdy ho nekrájejte, vždy jen lámejte. Děkujete tak tomu nahoře.
Ještě než všechno propukne, tak v době, kdy my vyhlížíme hvězdičku, vyráží tamní děti koledovat sladkosti a dobroty. Ke stolu usedají až 25. prosince a teprve tady začínají ty správné hody! Děti najdou pod stromečkem malé dárky, většinou opět hlavně sladkosti. Ty hlavní dary tady vyřizuje Svatý Vassilij, ale ne o Vánocích. Nechává je u postele až během silvestrovské noci.
přibližuje Gregory, který pochází z Patraś, hlavního města Peloponésu.
Na rozdíl od Čech se v Makedonii řídí juliánským kalendářem, který je o několik dnů posunutý. I tady nejdřív ale drží 40 dní půst. Vánoce slaví až 7. ledna, ale s tím, že tradice začínají už dva dny předtím, navečer.
popisuje LP-Life Florian ze Skopje. Druhý den si děti zmalují obličeje popelem, vezmou na sebe staré šaty a jdou koledovat. Večer je čeká badnik. Postní večere. Jedí se fazole, případně kyselé zelí s rýží. Kromě toho je na stole ještě domácí chléb s mincí uprostřed. Kdo ji najde, má štěstí celý rok. A jak dojedí, vše tak nechají. Je to pohoštění pro Boha, který si pro něj v noci dojde. No a třetí den už jsou Vánoce. Ti, co věří na Ježíška, najdou dárky pod stromečkem. Ale nečekejte smrček nebo jedličku. Je to dubová větev.
Zvláštní tradicí je v Litvě vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Lidé se sejdou, táhnou polena a u toho zpívají. Pak si navzájem popřejí vše dobré a nakonec polena společně spálí, aby tak zahnali neštěstí a problémy na příští rok.
Fanoušky poetiky severských příběhů a legend tohle pojetí Vánoc jistě okouzlí. Po 13 dnů před Štědrým dnem totiž z islandských hor "schází" 13 skřítků Jólasveinarů, kteří dávají dětem každý den drobný dárek. Jejich matkou je děsivá obryně Grýla a trochu mírnější otec Leppalúði. Jejich děti mají na svědomí 13 různých zločinů. Zatímco jeden krade mléko, tak druhý je spíš na maso, a další je zase výtečník, který pošťuchuje děti. K rodince patří taky vánoční kočka, o níž se říká, že sežere každého, kdo k Vánocům nedostane něco nového na sebe.
Ani v jídle se tu neošidí a hostinu mají okázalou. Doslova luxus na stole. Na Štědrý den se obvykle podává uzené jehněčí (hangikjöt), solená vepřová žebra (hamborgarhryggur) a různé divoké ptactvo, jako například guláš z bělokura (rjúpa), uzený papuchálek nebo pečená husa. K tomu se podává třeba bešamelová či houbová omáčka, vařené brambory, červené zelí a džem. A taky jedna prazvláštní pochutina. Fermentovaná ryba. Hodně dopředu fermentovaná (rozuměj dlouho předtím zabalená a hnijící), která se jako velký mls dnes podává hlavně v garáži nebo venku.
Důležitější než stromky jsou tady jesličky. Vystavují se už v období adventu. Ježíšek k nim však přibude až na Štědrý den. V Itálii taky nenarazíte na cukroví. Nepečou. Sváteční klasikou je však tamní obdoba vánočky - panettone. I s dárky je to v Itálii složitější. Některé děti je od Babbo Natale, chlapíka podobného Mikuláši, který na saních přijíždí až z Finska, dostanou už večer 24. prosince, jiné až druhý den ráno. A 7. ledna zas obdarovává hodná a laskavá čarodějnice Befana. Koza aby se v tom vyznala.
Nesnášíte každoroční shánění vánočního stromku? Buďte rádi, že nejste v Grónsku. Tam se totiž živé vánoční stromky dováží a rozhodně nejsou levné. A tak zdaleka ne každá domácnost taky stromek má. A místní zvyky? Oblíbeným vánočním jídlem je kachna a dárky tady naděluje takzvaný Vánoční muž, který jezdí na saních tažených nikoliv soby, ale psy.
Co se adventního času týče, ve Skandinávii je nejvíc oblíbeným svátkem Lucie. Proslulé jsou například průvody bílé oděných "Lucií" s věnci a svíčkami na hlavě. Dívky, ale taky chlapci, kteří mají na hlavě čepici se zlatou hvězdou, během svátku světla zvěstují, že se blíží konec nejtemnější části roku a navštěvují domácnosti, školy a nemocnice. Mimochodem jedním z vánočních symbolů ve Švédsku je kozel. Ten dřív i nosil dárky, ale později to za něj nakonec vzal ve většině rodin vánoční mužík Jultomte. Kozel ale dodnes zůstává ve švédských domácnostech jako slaměná ozdoba. Zatímco české rodiny čekají na zvonek, švédské děti čekají, až mužík zaklepe. A jídlo? Švédská vánoční tabule je opravdu bohatá. Najdete na ní jak ryby, masové koule, vánoční šunku, smažené brambory nebo tradiční puding.
V Dánsku začíná vánoční atmosféra už v listopadu, kdy pivovary začínají vařit populární vánoční piva. O adventu pak jásají hlavně malé děti. Během předvánočních týdnů jim totiž do punčoch skřítci nosí malé dárky a v televizi dávají "julekalendar", cyklus 24 vánočních příběhů, který vrcholí právě na Štědrý den. Mimochodem dánské stromečky - krom tradičních ozdob - zdobí i státní vlajky.
Vlajkami si stromky si zdobí i Norové, na jejichž vánoční stůl patří skopové, vepřová žebírka či klobásy. Někde však najdete i louhovanou tresku. Říká se jí lutefisk, je řádně aromatická a tvrdí se, že je to ryba, která zmizí". Proč? No, když si onu naloženou rybu zakoupíte a pečete ji příliš dlouho, prý se může stát, že se bude zmenšovat, zmenšovat… až vám nakonec zbude k jídlu akorát příloha a dezert.
Rozbalit si dárky až na Tři krále? Dusit se hrozny na Silvestra? Najít si 28. prosince nalepený papírek na zádech? Tak přesně takové jsou vánoční svátky ve Španělsku. Očekávání Vánoc v Katalánsku, jednom ze 17 autonomních společenství Španělska, doprovázejí dvě překvapivé, řekněme, kakající tradice.
Do Betléma mezi pastýře a svatou rodinu umisťují postavičku tzv. caganera, panáčka, který v podřepu vykonává velkou potřebu, a malí i velcí jej nadšeně hledají. Figurka je natolik oblíbená, že si ji po celý rok můžete koupit v obchodě, a to v podobě vámi vybrané celebrity. Vedle anglické královny to může být i kakající Messi.
A aby toho nebylo málo, první dárky pod stromečkem dětem nakadí poleno. No vážně. Tió de Nadal, anebo prostě caga tío, je druhou tradicí. Jde o poleno dřeva, kterému děti namalují obličej, nasadí tradiční baret a přikryjí ho dekou, aby se nenastydlo. A hlavně mu nosí jídlo, aby z něj pak na Vánoce… hm… vyšly dárky. Analogicky k trávicímu systému, čím více jídla mu nosí, tím větší dárky poleno kadí. Aby proces dárků urychlily, buší na Štědrý den do polena tyčí a s písničkou za hranicí slušnosti Tió (po…) ho vyzývají k vykakání dárků.
směje se u vyprávění pro LP-Life Kateřina Horská, která žije v Barceloně už více než 15 let….
A skutečně. 28.12. mají něco jako náš Apríl. Čím vypečenější nápad je, tím víc se cení. A na Silvestra mají kromě jiných zvyků ještě jeden ujetý zvyk. O půlnoci se udusit vínem. Ne tekutým, ale hroznovým. Za každý úder hodin jedna kulička. Jednou jsme to zkusili a zajímalo by nás, zda to opravdu všichni přežijí. Ale to jsme trochu odbočili od Vánoc.
Rozhodující a magická je pro děti hlavně noc z 5. na 6. ledna. Ty, co byly hodné, najdou ráno doma celou řadu dárků, v opačném případě jim tři králové složí v pokojíčku hromadu uhlí. Ať už děti zlobily či nikoli, se svými rodiči pak posnídají tradiční koláč roscón de reyes. Vypadá jako vánočka s dírou a kulatým tvarem a nazlátlou barvou připomíná korunu tří králů, současně taky korunu Krista, a tak i to, že on je král králů. Proto svým zdobením, tvarem i symbolikou koláč připomíná adventní věnec.
Jako opravdu. A nechybí ani pavučiny. V části Ukrajiny jsou totiž známkou bohatství. Všechno má na svědomí pověst o ženě, která žila kdysi a neměla peníze na vánoční ozdoby. A tak ji napadlo vymést všechny kouty a na stromeček navěsit pavouky, kteří do rána upletli pavučiny. Když pak o Vánocích její děti ráno vstaly, byl místo toho stromeček pokrytý pavučinami. No a jakmile na něj dopadlo první světlo, pavučiny se proměnily ve zlato a stříbro.
Rušno je o adventním čase i tady. Štědrému večeru tady vévodí devět dnů takzvaných "posadas" – průvodů. Hlavními postavami jsou pak ti, kteří ztvárňují příběhy z putování Marie a Josefa. Posadas najdete taky v Guatemale a podobný zvyk je typický i pro Kolumbii. A co děti? Ty mají o zábavu postaráno. Dostávají svoje piňaty. Pytle s cukrovím a dárky, které pak děti rozbíjejí. Pode tradice to vždycky bylo na Tři krále, ale i sem už proniká duch našich Vánoc a hodně rodičů dnes rozdává dárky dětem už o několik dní dříve.
V Brazílii se hraje hra na takzvaného tajného přítele. Na začátku adventu se sejde rodina, rozdají se papírky se jmény a losováním se stanoví, kdo koho má o Vánocích obdarovat. Tak trochu jako na základce u nás v Čechách. Ale i tady mají něco jako Santu, kterému říkají Papa Noel, jen tedy v o dost lehčím oděvu.
Když už bláznivě, tak ve Venezuele. A protože Venezuelci jsou z 90 % křesťané, tak na Štědrý den hojně vyráží - kam jinam - než na mše. Hlavní město Caracas má ale jednu velmi zvláštní tradici. Ráno tam na Vánoce zavřou všechny ulice pro auta a místní jedou do kostela na kolečkových bruslích. Za jízdy odpalují ohňostroje a křičí: „Ježíš se narodil!“
Vy zvyku tu mají na Vánoce pořídit si akvarijní rybku ostence běloskvrnného, kterou opravdu umístí do akvárka. Vánoce tady začínají s příjezdem vánoční lodi, což je loď přivážející obrovský náklad tradičních vánočních pokrmů. I Santa Claus nakonec veze dárky na svém člunu, ze kterého je pak rozdává.
Mají tady ve zvyku ze zkrátka najíst venku na zahradě. A vůbec se neupejpají. Na jejich štědrovečerním stole najdete pečené selátko nebo pro nás trochu exotickou pečínku z páva. Pavím peřím pak bývá často dekorován i vánoční stůl.
Asi vás moc nepřekvapí, že Čína příliš naše svátky neprožívá. Nicméně i sem lehce proniká závan těch našich evropských Vánoc.
„V Číně se Vánoce neslaví, pro Číňany jsou nejdůležitější oslavy čínského nového roku (dle lunárního kalendáře většinou na přelomu ledna a února). Nicméně převážně mladí Číňané, hlavně ve velkých městech jako je Šanghaj a Peking, kde žije většina cizinců, o Vánocích vědí. Ale spíše je využívají jako komerční nástroj, tj. některá obchodní centra ve velkých městech mají vánoční výzdobu, v Šanghaji se konají dokonce i menší vánoční trhy. Nicméně v menším městech a na venkově se o Vánoce nikdo nestará. V Číně během vánočních svátků lidé chodí normálně do práce a děti nemají žádné prázdniny,“
vysvětluje pro LP-Life Aleš Červinka, z českého konzulátu v Šanghaji.
Vánoce v Japonsku je den jako každý jiný. Štědrý den tady stejně jako v Číně není žádným svátkem. Místní si i přesto vánoční svátky oblíbili a utvořili vlastní tradice. Tou nejbizarnější je určitě návštěva KFC. Rodiny do bistra vyrážejí pro speciální vánoční kyblík, který je typický pro jejich štědrovečerní tabuli. Nesmějte se. Smažené kuře je tu na Vánoce opravdu tak populární, že si ho musíte objednávat i několik týdnů předem.
Není jich moc, ale pár takových se najde. Těch, kteří na svátky odlétají hlavně za teplem, odhodit starosti a stres komerce, a někdy se doslova jen válet na pláži. Přesto, když se rozhlédnete trochu víc, zjistíte, že většina z nich to zkusila jednou, dvakrát... A pak se zase vrátila k tradičnímu českému vánočnímu stolu. Ale jak už jsme uvedli, rebelové se najdou i tady.
Které české celebrity na Vánoce odlétají?
Hana Zagorová se Štefanem Margitou ještě donedávna jezdili na Vánoce na Slovensko.
uvedla tehdy Hana Zagorová v rozhovoru pro deník Blesk. Za hranice se podívala ale ještě jednou. Před dvěma lety trávili Vánoce ve španělské Valencii. Její partner tam měl v lednu vystoupení a čekalo ho mnoho zkoušek, a proto na měsíc zůstali.
V posledních letech si Vánoce mimo republiku oblíbil zpěvák Michal David. Ten již pravidelně prchá na Tenerife, kde před lety koupil dům a užívá si teplého počasí, které tak miluje. Koncerty díky covidové situaci odsunul na jaro, a tak už se jen může těšit na bramborový salát a rybu, bez kterých si rozhodně vánoční stůl nedokáže představit ani na ostrově. Rybu připravuje žena, salát má na starosti on.
Vánoce v teplých krajích často tráví taky Vendula Pizingerová, ředitelka nadace Kapka Naděje. Za teplem jezdila už s Karlem Svobodou. Vyzkoušeli si je ale i jiní. Písečným plážím dává na svátky už léta přednost i Heidi Janků.
prozradila iDnes před lety sama zpěvačka.
Zkrátka nic naplat, Vánoce jsou nejkrásnější svátky roku. Jen je holt každý prožíváme trochu jinak. A i když ve světě občas narazíme na tradice, které bychom u nás jen těžko vysvětlovali, tak možná díky tomu, se my, Češi, vždycky moc rádi vrátíme k jablíčku, první hvězdičce, kaprovi a koledám... Všichni na Vánoce chtějí být s rodinou a to je to hlavní poselství Vánoc. Rodina.
Tak koho byste brali vy, kdyby zrušili Ježíška? Šťastné a Veselé!
Zdroje: Wikipedia, Denik, Kamajak, Radynacestu, Milujivanoce, Nasregion, iDnes, vlastní dotazování