Top hledané
Výsledky (0)
Nejen o lásce k dceři, partnerce a cestování...

Rychlá zpověď - Karel Janeček:Teď žiju extrémně konzervativní život

Karolína Lišková
25. března 2019
+ Přidat na Seznam.cz
10 minut

Karla Janečka zná svět jako filantropa, matematika, bojovníka proti korupci, ale i nadšeného podporovatele vědy. Je také autorem inovativního volebního systému a výstředním miliardářem, který rád zkoumal model mnohoženství. Nyní žije v poklidu se svou ženou Lilií a dcerou Isabelkou, ale ve volných chvílích se stále věnuje adrenalinovým zážitkům. V rozhovoru pro Luxury Prague Life se rozpovídal nejen o rodinném životě, cestování, ale i o politice Václava Klause.

Pane Janečku, děláte spousty zajímavých věcí, nicméně Češi vás vnímají spíše jako bohatého záletníka. Proč po vás jde tolik bulvár?

V bulváru jsme s Lilií populární patrně vzhledem k našemu netradičnímu postoji k životu. Jsme otevření lidé a nebojíme se jít proti proudu, což samozřejmě spoustu lidí nějakým způsobem baví. Myslím si, že právě proto jsme v oblibě u bulváru, který vyhledává kontroverzní témata a senzaci, aby si zajistil vysokou čtenost.

A vám to nevadí?

Uvědomuji si, že to vadí mé ženě Lilii, obzvlášť když se vyskytnou lživé nesmysly. Já to moc neřeším a nevadí mi to. Dokonce to z dlouhodobého hlediska vnímám jako potenciálně dobrou věc – pro projekty, které s mou ženou děláme, například volební systém D21, projekt Laskavec nebo podporu ženského klášteru v Bhútánu.

To sice ano, ale pak vám ten bulvár „leze“ do soukromí. A mohou to odnést třeba vaše děti…

Samozřejmě to, že se objevují informace ze soukromí, může být velmi nepříjemné. S dětmi se snažíme o citlivý přístup a respekt ze strany médií.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha
Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Je vám 45 let, máte několik dětí s různými ženami. Nechcete přece jen přejít k monogamii?

Neuznávám přetvářku v tom, že člověk se nutí do něčeho, co pro něj není přirozené. Jsou lidé, kteří jsou monogamní, je to pro ně přirozené a hluboce jejich volbu respektuji. Já osobně vnímám základ vztahu jinde. Partnerství, ve kterém dnes žiju já, je založeno hlavně na pravdě a úctě. Když jsme se k sobě s Lilií na jaře vrátili, slíbili jsme si radikální pravdivost a věrnost v tom smyslu, jak to chápeme my dva. Konkrétně, že neuděláme nikdy nic, co by druhému mělo ublížit.

Asi to nevyznáváte větší část svého dospělého života. Tenkrát to o vašich vztazích vyšlo najevo na Primě v přímém přenosu, kdy jste to Janě Doležalové řekl, ale do té doby to o vás nikdo nevěděl.

Vědělo to více lidí, včetně Jany Doležalové. K ní jsem byl naprosto transparentní, avšak mé sdělení na kameru bylo impulzivní a nebylo to vhodné. Tehdy jsem toho litoval, zpětně jsem však rád, že to urychlilo náš rozchod.

Jak takovou pestrost partnerského života zvládáte časově?

V současné době žiji řekněme extrémně konzervativní život. Až sám sebe překvapuji.

Teď mi to, prosím, vysvětlete…

S Lilií jsem velmi šťastný, máme nádhernou holčičku a náš vztah mi dává vše, co potřebuji. Nesnažím se o nějaké extravagance z hlediska osobního života. To, čím jsme prošli na začátku, tedy ještě v době, kdy jsem se nás snažil skloubit s paralelním vztahem s Mariem (jeho druhá manželka Mariem Mhadhbi, pozn. red.), bylo extrémně těžké. Před necelým rokem se náš vztah a život konečně stabilizoval a nyní si ho velmi užíváme spolu. I když je zatím spíše konzervativní. (smích)

Spíše jsem chtěla navázat na to, že z hlediska pracovního vytížení máte spoustu funkcí, několik společností, charity… Zajímá mě, jak to zvládáte, abyste to skloubil s rodinou, s dětmi a případně i s ostatními partnerkami?

Samozřejmě musím svůj čas využívat maximálně efektivně a soustředím se na to, co považuji za nejdůležitější. Z osobního pohledu jsou to samozřejmě mé děti a Lilia. A z pracovního pohledu je to právě volební systém D21, s akademickým názvem Janečkova metoda. Na propagaci, implementaci a publikacích týkajících se D21 usilovně pracujeme v mém institutu s novým jménem Institut H21 (Human 21. století). Právě D21 je klíčovým nástrojem na cestě k finálnímu úspěchu lidské civilizace, a proto se tomuto projektu věnuji nejintenzivněji.

V ostatních aktivitách jsem spíše v pozici dozorce a případného poradce. V současné době mám již i určitý konglomerát, kde sdružuji odborníky, a ti se částečně starají o mé privátní zájmy.

Věděl jste vždy, že budete miliardář? Jaké to vůbec je usínat s tím, že se o vás říká, že jste miliardář?

Že budu takto bohatý, jsem vždy nevěděl. Je pravda, že když jsem byl v pubertě, rozhodl jsem se, že chci být bohatý nejen duševně a spirituálně, ale i finančně. Hlavní moje motivace, proč jsem to chtěl od mládí, byla, že jsem si uvědomoval, že v dnešním světě – aby člověk mohl mít svobodu – je velmi užitečné mít dostatek finančních prostředků.

Neříkám, že je to nutné, ale pomáhá to. Dostatek peněz samozřejmě není postačující podmínka pro svobodu. Spousta lidí je bohatých, mají peníze, ale jsou jejich otroky, což je úplně scestné. To pro mě není štěstí a svoboda. Pro to, co dělám, je důležité peníze mít, a já jsem vždy cítil a vnímal, že chci dělat věci, které mají vliv. Projekty, které pomáhají a mění společnost, jsou časově náročné, a i proto je zvláště v dnešní době důležité mít finanční sílu. V tomto duchu pro mě peníze znamenají velkou zodpovědnost vůči společnosti.

Za co třeba rád utrácíte? Jako člověk, který nemusí hledět na peníze.

Já neutrácím za věci. Nenávidím nakupování. Můžu říct, že nenakupuji vůbec, do obchodů nechodím. Občas jdu s obrovským úsilím koupit květinu, ale snažím se to minimalizovat. Za co občas rád finance vydám, jsou adrenalinové zážitky, které vám už nikdo nevezme.

Jak to zvládáte nechodit do obchodu? Kupujete vše online?

Nakupují lidé kolem mě, já nepotřebuji nic kupovat. (smích)

Také hodně cestujete…

Ano, cestujeme hodně a za to i utrácíme. Ale to zase neutrácím já. V tomto slova smyslu nejsem ten, kdo rozhoduje, co se koupí, a nekoupí. Já jsem vděčný, že se o tyto věci umí skvěle postarat má žena.

Zaslechla jsem, že jedete na Kilimandžáro.

V rámci skupiny RSJ máme resort Zuri na Zanzibaru a RSJ pořádá zájezd, kde je možné si vybrat výstup na Kilimandžáro, a pak Zuri. Bude to v září letošního roku a naší Isabelce bude v té době rok a půl. Chtěl jsem ji na Kilimandžáro vynést na zádech, ale bohužel mi to nedovolili, minimum je deset let. Takže na Kilimandžáro vystoupím sám a Lilia s malou mě počkají na Zuri.

Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -
Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -, Okolí Prahy

Jakože byste vzali i miminko?

Já bych ji jednoznačně vzal, ale bohužel takto malé miminko má určitá fyzická omezení. Nicméně Isabelka je již zkušená cestovatelka. Když jí byly tři týdny, letěla do Švýcarska a Francie, to zvládla beze mě. Pak jsme společně byli v Řecku a Albánii, to bylo v šestinedělí, poté jsme v srpnu navštívili Afriku a Zuri, to jí byly necelé tři měsíce. Měsíc poté jsme byli na Jamajce, před Vánoci jsme cestovali po poušti v Tunisku pouze se dvěma beduíny. Spali jsme v otevřeném stanu ve společném spacáku – s nočním minimem tři stupně Celsia. Po Novém roce jsme byli na Bali a v Thajsku a teď za tři týdny letíme do Jižní Ameriky, do Peru. A to nepočítám euro víkendy, kdy lítáme různě po Evropě.

A ještě navíc, byla před dvěma týdny Lilia s malou ve Finsku daleko za polárním kruhem. Shrnuto, Isabelka bude do svých desíti měsíců na všech kontinentech na světě kromě Austrálie a Severní Ameriky.

Škoda, že si to nebude pamatovat…

Uvidíme no. Když tak jí to připomeneme z fotek. (smích)

Máte také nadaci…

Mám několik nadací.

Několik nadací. A já jsem někde vyčetla, že za rok rozdáte spoustu peněz například na vědecké účely. Zajímají mě obyčejní lidé – mají tendenci vám psát na sociálních sítích o pomoc?

Také se mi to děje, ale to jsou zrovna věci, kterým se absolutně nemůžu věnovat, protože na to bych neměl ani čas, natož pak prostředky. Pokud někdo hledá podporu, buďto na nějaký zajímavý projekt, nebo na nějakou pomoc například proti mašinérii, byrokracii či něčemu špatnému, může se obrátit právě na některou z mých nadací.

Abych byl konkrétní, mám Nadační fond Karla Janečka, který se zabývá vzděláváním a občanskou společností. Pak Nadační fond pomoci, který organizuje sbírky, a ten právě může pomoci i lidem v nouzi nebo lidem, kteří utrpěli nějaké nespravedlivé příkoří. A pak ještě Nadační fond proti korupci.

Který politik je pro vás trnem v oku?

Žádný politik by se nemohl kvalifikovat na to, aby mi byl trnem v oku.

Pokud jde o korupci, myslíte si, že je stále v Česku v tak velkém měřítku, jak byla v 90. letech?

Korupce se zkultivovala. V polovině 90. let to bylo strašné, protože se rozkradla velká část majetku. To, co se v té době stalo, bylo opravdu špatné, a dá se říci, že to bylo z pera Václava Klause. A to i ve dvojvýznamu kradení pera. (smích)

Je to jedna z nejhorších věcí, která se stala. Na vaši otázku, který politik je mi trnem v oku, jsem odpověděl, že žádný, protože na tak „významnou“ pozici by se žádný z našich politiků nemohl kvalifikovat.

Nicméně pokud by vaše otázka zněla, kdo je v moderní historii člověk, který způsobil nejvíce škody naší zemi, tak je to podle mého hlubokého přesvědčení jednoznačně Václav Klaus. Ten člověk za účelem privatizace, která byla velmi žádoucí a potřebná, účelově a přímo zastavil jakékoli legislativní procesy a kontroly, aby se dalo krást. Jde například o rozkradené privatizační fondy. Poznamenalo to nejen finančně Českou republiku, ale i morální hodnoty lidí. Když normální člověk vidí, jak ti u moci kradou, řekne si, že nebude za blbce. To je obrovský problém a devastuje to společnost. Dnes je situace naštěstí o něco lepší.

Už také není, co by se dalo ukrást…

Je pravda, že příležitostí je méně než během privatizace. Navíc si lidé více uvědomují, že korupce je špatná. Korupce je zločin, a kdo upozorní na korupci, je pro mě hrdina. V minulé době si spousta lidí byla schopna říci, že kdo upozorní na korupci, je práskač. Je to přežitek z komunismu, což je strašné. Je jasné, že hrdina byl ten, kdo šel proti komunismu, a ten, kdo ho prásknul, byl udavač.

Nicméně kradení není boj proti totalitě! Když někdo krade a je někde korupce, tak ten, kdo korumpuje, je zlojed. Každý, kdo na to upozorní, je odvážný člověk, který ovšem často na svou odvahu doplatí.

Bohužel někteří lidé mají v hlavě zmatek a toto nejsou schopni pochopit. A to v těch 90. letech bylo mnohem horší. Dnes už více lidí chápe, že máme nějaké vyšší hodnoty, krást je špatné a že máme zodpovědnost. Toto se zlepšilo. Na druhé straně spousta věcí je špatná. Dnes vnímám příliš moci v rukou jednoho člověka, to je problém.

Vy do politiky nechcete nějak více zasáhnout?

Já do politiky zasahuji tím, že propaguji volební systém D21, jehož akademický název je Janečkova metoda. To je věc, která změní politiku globálně, nejen v České republice. Věřím tomu, že D21 je klíčovým nástrojem obrody lidské společnosti.

Myslím tím, zda nechcete fyzicky do politiky.

Ne, o tom neuvažuji. Sama jste řekla, že těch věcí, kterým se věnuji, je hodně. To znamená, že bych musel některé věci, které jsou pro mě důležitější, odsunout. To by pro mě bylo neefektivní vynaložení energie.

Nenapadlo vás někdy, že byste měl žít někde jinde? Bylo vy vám někde lépe?

Myslíte jako v jiné galaxii? (smích)

Myslím v jiné zemi třeba, například někde v Asii, kde jsou věci více uvolněné… I u vás doma to vypadá jako v Asii.

Kdyby chtěl člověk krátkodobě maximalizovat kvalitu života, tak by žil třeba jinde. Na druhou stranu Praha je nádherná a mně se v Praze líbí. Osobně hlavně vnímám obrovskou zodpovědnost, protože mám nejen finanční sílu, ale věřím, že i schopnosti tvořit vize a měnit.

Považuji za své poslání a svoji odpovědnost pracovat na projektech měnících svět. V tomto smyslu je z hlediska globálních změn a vlivu Česká republika a konkrétně Praha skvělá. Jsme uprostřed Evropy, v centru dění a zároveň na neutrální půdě z celosvětového hlediska. Je pro mě důležité, že mohu žít právě v naší zemi.

Moc děkuji za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Kolik dětí byste jednou chtěl mít?

Mnoho.

Co pro vás znamená hodně peněz?

Nic podstatného.

Kdybyste měl v kapse poslední tisícovku a na účtech ani pod matrací nic, za co byste tu tisícovku utratil?

Schoval bych si ji, až budu mít hlad, nebo bych ji někomu daroval.

Co vás naposledy rozplakalo?

To si přesně nevzpomínám, ale určitě mám velmi dojemné momenty se svojí krásnou osmiměsíční Isabelkou a také se svým tříletým synem.

Co považujete za největší vynález?

Myšlení.

Popište jednou větou, co je Prezident 21?

Občanská hra, která je průkopníkem budoucnosti, ukazuje, jak se v budoucnosti bude moci volit, jak se lidé budou moci vyjádřit. A já věřím, že bude historický milník pro celé lidstvo.

Co je pro vás nejvíc okouzlující na vaší partnerce?

Její vášeň pro život, rodinu a pravdu.

Který z politiků je pro vás trn v oku?

Žádný, takhle se nikdo nemůže kvalifikovat. Politik, aby byl trnem v mém oku? To určitě ne.

Co byste na sobě rád změnil?

Rád bych zdokonalil své fyzické dovednosti zvláště v gymnastice.

Nejoblíbenější sport?

Gymnastika.

Jaký dobrý skutek jste naposledy udělal?

To si přesně nevzpomínám, skutků dělám hodně a pořád. Možná teď naposledy jsem měl jednání o hlasování ve školách, právě pomocí metody D21.

Jaké téma je pro vás tabu?

Žádné.

Které číslo je pro vás v životě důležité a proč?

Primárně číslo vesmíru, 21, ale troufám si říci, že to není můj subjektivní pohled, že jsou k tomu matematické, sociologické a další důvody, proč toto číslo je naprosto unikátní.

Co byste vzkázal vašim hejtrům?

Že je mi jich líto.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Jste šťastná?

Velmi šťastná, nejšťastnější bytost.
To je skvělé, to je úžasný, tak to jsme dva.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - Valentýn s Tomiem Okamurou:
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - podnikatel Vladimír Michalčík:
Zobrazit článek