- CZ
- EN
- SK
Špatné zprávy pro peněženky Slováků: Ambulance žádají od pacientů poplatky, i když nesmí
Vlnu kritiky spustilo oznámení, které vyvěsila jedna lékařka v hlavním městě. Specialistka ve své soukromé kardiologické ambulanci žádá pacienty o uhrazení částky, která má kompenzovat její zvýšené provozní náklady. Z toho důvodu zavedla od 3. ledna poplatek, který je při trvání vyšetření do 20 minut 10 eur (přibližně 240 korun), a nad 20 minut 20 eur (přibližně 480 korun).
Po nemocničních lékařích žádají finance i ambulantní poskytovatelé zdravotní péče. Dospějí ke kompromisu s vládou a zvýší jim platy jako nemocničním lékařům?
„Snažíme se, aby zdravotní péče byla dostupná. Jsme však nuceni přistoupit k poplatkům,“
zdůraznil prezident Asociace soukromých lékařů (ASL) Marián Šóth.
Upozorňuje, že pokud stát nezvýší platby pro ambulantní poskytovatele, přidají se k nim i další ambulance. Poukazuje na vysoké zálohy za energie, které poskytovatelé bez pomoci státu nejsou schopni dále platit.
„Pokud někdo platil kolem 1 000 eur (přibližně 24 tisíc korun)za malou polikliniku, nyní dostává zálohové zálohové platby za nějakých 3 000 až 4 000 eur (přibližně 72 - 96 tisíc korun),"
řekl Šóth.
Potvrdil, že tendenci k vybírání poplatků mají i členové ASL.
Asociace již pro pacienty připravila dopis, ve kterém o nutnosti zavedení poplatků informuje.
„Nechceme pacientům dělat problémy. Naopak volíme cestu menšího zla. Tím větším je nesmluvní vztah s pojišťovnou a plná úhrada pacienta. V tomto případě by pacient platil všechna vyšetření, odběry, léky. Tím největším zlem je zavření ambulancí, které většině z nás reálně hrozí, pokud nic neuděláme,"
uvádí ASL v dopise. Jeho plné znění si můžete prohlédnout na webu TA3.
„Přibližně 42 procentům ambulancí hrozí, že skončí, aby nečelily hrozbě exekucí,"
řekl před časem prezident Asociace soukromých lékařů Marián Šóth.
Lékařka pro RTVS vysvětlila, že nový poplatek musela zavést, protože se ambulanci ze dne na den zvýšily náklady na nájemné o sto procent a ceny stouply i u zdravotnického materiálu.
„Lékaři mohou požadovat úhradu za výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, například za potvrzení o zdravotní způsobilosti na řízení motorového vozidla či na zbrojní pas,"
vysvětlila mluvčí Všeobecné zdravotně pojišťovny Ivana Štefúnová.
Zdůraznila, že samotné vyšetření a ani objednání se na něj nelze podmiňovat platbou.
„Zdravotnický sektor směřuje k tomu, že na jeho efektivním fungování se budou muset finančně podílet i pacienti ať už přímými platbami, nebo formou připojištění, které je v zahraničí běžným standardem,"
upřesnila.
To znamená, že ten, kdo si připlatí, by měl dostat nadstandardní službu.
Zdarma není na Slovensku téměř už ani zdravotní péče
Loni byla minimální záloha pro samostatně výdělečně činnou osobu, tedy část příjmu, kterou zaměstnanci povinně posílají zdravotní pojišťovně, 79,31 eura (přibližně 1906 korun)měsíčně, informuje deník Pravda.
O více než polovinu méně platí za některé pojištěnce, například za matky na mateřské, děti, studenty, invalidy či důchodce, pravidelně stát. A díky tomuto systému by měl každý, kdo má povinné zdravotní odvody řádně zaplaceno, dostat základní zdravotní péči bez dalších poplatků.
Zdravotnictví se začíná otřásat v základech. Nabourává ho nedostatek financí v sektoru a rostoucí provozní náklady, které lékaře z ambulancí staví před existenční otázky.
Vyjádření Ministerstva zdravotnictví SR
Ministerstvo zdravotnictví vysvětlilo, že poplatek za vyšetření je protizákonný. Slováci tedy nejsou povinni zaplatit jej.
Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách vysvětluje, že poskytovatelé zdravotní péče mohou vybírat poplatky za zdravotní výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bez poplatků je například vypsání lékařského předpisu nebo poukazu, doporučení k lékaři specialistovi, vypsání návrhu na lázeňskou léčbu, potvrzení o návštěvě lékaře či objednání k vyšetření.
„Ať už se to nazývá management klienta, konzultace, rezervace termínu u lékaře, roční, měsíční nebo tzv.. "klientský" poplatek, je to v rozporu s platným zákonem,"
uvedl resort.
„Víme, že takové způsoby financování zdravotnictví jsou všude ve světě a myslím si, že je čas tuto diskusi otevřít. Nemluvím o horibilních částkách, ale o tom, že zdravotní péče je bezplatná, ale stojí nějaké peníze,“
ozřejmil ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský.
„V ambulancích je ošetřeno 60 až 70 procent pacientů. Pokud se situace nevyřeší, ocitneme se v situaci, kdy se budou masivně zavírat ambulance a celý zdravotnický systém se zhroutí, protože nemocnice nedokážou nahradit těch 60 procent ambulantní péče,“
konstatuje Jaroslava Orosová, prezidentka Svazu ambulantních poskytovatelů, z ambulance klinické imunologie.
Mezi zdravotníky však panuje shoda v tom, kdo je na vině - stát a nedostatečný rozpočet.
„Rozpočet zdravotnictví je špatný. A vůči ambulantnímu sektoru obzvláště, protože díky Lékařského odborovému sdružení (LOZ) se peníze přesměrují do nemocnic,“
konstatoval na sociální síti Tomáš Szalay, hlavní lékař Bratislavského samosprávního kraje.
Slovenská lékařská komora například požaduje zvýšení rozpočtu pro zdravotnictví minimálně o 700 milionů eur (téměř o 17 miliard).
Podívali jsme se proto, za co si lékař podle zákona může vzít peníze a za co ne.
Podle informací z Ministerstva zdravotnictví SR, lékaři nemohou požadovat úhradu od pacienta za:
• objednání pacienta na vyšetření, včetně objednání na konkrétní čas
• vypsání receptu nebo lékařského poukazu
• vypsání návrhu na lázeňskou léčbu
• potvrzení o návštěvě lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka
• výměnný lístek ke specialistovi
• přednostní ošetření
• pacienti neplatí ani za klimatizaci v čekárně či za hygienické návleky.
Lékaři mohou požadovat poplatek za:
• výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění – například za potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla či ke zbrojnímu pasu.
Poplatky jsou dobrovolné
TV Noviny uveřejnily na svém webu nespokojenost čtenářky ohledně poskytnutí zdravotní péče. Paní Michaela chodí ke své všeobecné lékařce už pár let. Pravidelně se v lednu objednává na preventivní prohlídku. Letos však zůstala zaskočena.
„Objednávala jsem se po telefonu. Sestřička mi dala termín a na konci mi oznámila, že si mám s sebou přinést 50 eur (asi 1200 korun). Prý je to nějaká novinka od letošního roku,“
popsala situaci.
Podle prezidentky Společnosti všeobecných lékařů Slovenska (SVLS) Moniky Paluškové lékař poplatkem, o jakém hovoří paní Michaela, zákon neporušuje. Musí však být dobrovolný. Ze zákona je povinno tento ceník zveřejnit v ambulanci na dobře viditelném místě.
„Poplatek za management je dobrovolný. Takže pokud se pacient rozhodne tento poplatek zaplatit, není to v rozporu se zákonem. Lékař však nesmí podmiňovat poskytování zdravotní péče poplatkům. Takže pokud se pacient rozhodne, že nezaplatí, tak ho musí stejně vyšetřit,“
objasnila pro TVNOVINY.
Pokud by však přece lékař podmiňoval vyšetření takovým poplatkem, pacient se může obrátit na Vyšší územní celek (VÚC).
Ministerstvo zdravotnictví pro TASR potvrdilo, že setkání k řešení situace v ambulantním sektoru je naplánováno. MZ SR má pro tuto oblast vyčleněno 80 milionů eur určených na pokrytí zvýšených nákladů souvisejících s energetickou krizí jak pro ambulantní sektor, tak pro ústavní zdravotní péči. Marián Šóth připomněl, že situace je akutní, protože ambulancím začátkem února končí dodatky ke smlouvám s pojišťovnami. Pokud by ambulance skončily v nesmluvním vztahu, situace pro pacienty by se tím ještě více zkomplikovala.
Zdroje: TV Noviny, RTVS, Ministerstvo zdravotnictví SR, TA3, Pravda, RTVS, ASL,TASR, SVLS, FB Tomáš Szalay,Svaz ambulantních poskytovatelů, vlastné dotazování
