Top hledané
Výsledky (0)
Vánoce se v Rusku slaví 7. ledna, protože ruská pravoslavná církev se řídí juliánským kalendářem, který je oproti gregoriánskému kalendáři o 13 dní pozadu.

Vánoce v Rusku: stromky i Štědrý den režim zakázal. Vánoční bohoslužby jsou ale letitou tradicí, účastní se i Putin

Kristina Valachyová
07. prosince 2023
+ Přidat na Seznam.cz
9 minut
 Ruský prezident Vladimír Putin a vrchní kněz katedrály Nikolaj Bryndin zapalují svíčky

Ještě před ruskými pravoslavnými Vánocemi se 1. ledna slaví Nový rok, který je často považován za důležitější svátek. Není však neobvyklé, že Rusové slaví Vánoce a dokonce i Nový rok dvakrát; první Vánoce 25. prosince a druhý Nový rok 14. ledna. Všechny veřejně stojící ozdobené stromy – jako například strom na Rudém náměstí v Moskvě – slouží jako symbol oslav Nového roku.

Začátky Vánoc v Rusku

Poprvé se Vánoce v Rusku slavily roku 988 našeho letopočtu na příkaz knížete Vladimíra. Byl to rok, kdy kníže Vladimír konvertoval k východnímu ortodoxnímu křesťanství poté, co cestoval do Konstantinopole a byl svědkem mnoha zázraků, které vykonal svatý Mikuláš (inspirace pro Santa Clause, kterého známe dnes). Když se vrátil domů, všichni obyvatelé Kyjeva byli pokřtěni v rámci hromadné slavnosti.

Vánoce se v Rusku slavily až do bolševické revoluce v roce 1917, kdy je ateistický režim jakožto náboženskou tradici zakázal (oficiální zákaz přišel až v roce 1929, ale do té doby se od nich po revoluci odrazovalo). Vánoční stromky byly zakázány v roce 1935. Lidé si je však stále do svých domovů kupovali, protože nová sovětská vláda rozhodla, že namísto vánočních oslav zaujme pozici největšího a nejdůležitějšího svátku v roce oslava Nového roku. Vánoční stromky se tak pouze změnily na stromky novoroční.

Vánoce slavili lidé v Rusku i po zákazu, pouze to museli dělat tajně. To platilo od oficiálního zákazu až do pádu Sovětského svazu v roce 1991. Když Sovětský svaz zanikl, vánoční oslavy byly v nástupnickém Rusku opět zlegalizovány. Po šesti desetiletích zákazu a prosazování Nového roku se však Vánoce vrátily do Ruska jako klidnější a méně důležité svátky, než byly před bolševickou revolucí. V Rusku se dodnes více oslavuje příchod Nového roku, který se stal velkým státním svátkem se spoustou utrácení, jídla a pití, zatímco Vánoce jsou klidnější a skromnější, včetně náboženských tradic, které nejsou součástí novoročních oslav. Bolševici a později i Sověti do oslav Nového roku začlenili i tradici rozdávání dárků, které dětem nosí Děda Mráz (v ruštině Ded Moroz).

Prodej secesní vily, Praha východ - 609m
Prodej secesní vily, Praha východ - 609m, Okolí Prahy

Ruské vánoční náboženské obřady

Ti, kdo v Rusku slaví Vánoce, si často zdobí sváteční stoly bílými ubrusy, které mají symbolizovat plenky, kterými matka ovinula narozeného Ježíška. Na stole nebo v jeho blízkosti je položeno seno, které stolujícím připomíná, že Ježíš se narodil ve skromných podmínkách. Střed stolu zdobí vysoká bílá svíce, která symbolizuje samotného Ježíše, protože je „světlem světa“. Vedle svíce leží bochník chleba zvaného pagach, který se peče v době Vánoc, aby také symbolizoval Krista jako „chléb života“ pro celý svět. O štědrovečerní noci se pravoslavní věřící účastní vánoční bohoslužby. Slavnostních bohoslužeb v Moskvě se účastní i prezident Vladimir Putin.

Otevřít v galerii (1)
Vladimir Putin
Vladimir PutinZdroj: Profimedia

Koledování

Děti chodí na Vánoce koledovat, obvykle po domech svých známých, v rámci rodiny a přátel, zpívají koledy a přejí šťastný nový rok. Za to dostávají od lidí koláčky, cukroví nebo peníze.

Co lidé dělají?

Lidé v Rusku slaví Štědrý den činnostmi, jako je rodinná večeře, účast na vánoční liturgii a návštěva příbuzných a přátel. Štědrému dni předchází 40denní půst, kdy praktikující křesťané nejedí žádné maso.

Postní období končí 6. ledna vysvitnutím první hvězdy na večerní obloze, která je symbolem narození Ježíše Krista. Mnoho pravoslavných křesťanů jde večer do kostela na vánoční liturgii. První hvězdička zároveň signalizuje začátek vánoční večeře. Pro mnohé sekulární Rusy je Štědrý den rodinným svátkem, ale pro většinu není tak důležitý jako Nový rok. Mnoho lidí 7. ledna navštěvuje přátele a příbuzné, kde si rozdávají dárky.

Štědrým dnem začínal i staroslovanský svátek Svjatki, období, kdy mladé dívky používaly zrcadlo a svíčky, aby spatřily obraz svých budoucích manželů. Podobně, jako se obnovila tradice chození do kostela, zažívá v Rusku renesanci i popularita štědrovečerního věštění. Svjatki trvají do 19. ledna, kdy se slaví Zjevení Páně. Tento den si ortodoxní věřící připomínají Ježíšův křest a lidé tuto událost oslavují ponořením se do ledových řek a jezer.

Vánoční věštění

Přestože ruská pravoslavná církev věštění netoleruje, jde o starou tradici, která má svůj počátek už v ruských pohanských dobách. Věštění se účastnily jen mladé, neprovdané ženy. Shromáždily se v domě nebo v ruské sauně, která se nazývá baňa (баня). Dívky si rozpustily vlasy, svlékly se jen do nočních košil a začaly věštit.

Součástí rituálu byly zagavory (заговоры) - zaříkávání, jehož cílem bylo přinést rodině prosperitu. V moderním Rusku existuje několik populárních typů věštění, včetně vykládání tarotů, věštění z kávové usazeniny nebo z čajových lístků. Jedním z nejpopulárnějších způsobů je věštění z rýže. Před člověkem se zapálí svíčka a postaví miska naplněná rýží. Po položení otázky nebo vyslovení přání člověk vloží ruku do misky a nabere do ní hrstku rýže. Poté se počítají zrnka, které vytáhl: je-li to sudé číslo, přání se brzy splní, pokud je liché, přání se nesplní, nabídka nebude přijata, případně se nedostaví požadované bohatství.

Symboly Vánoc

Společnými symboly pravoslavných Vánoc jsou ozdobená jedlička, hvězda (například první hvězda na obloze nebo hvězda na vrcholu vánočního stromku) a Ježíšek. Tradice provází celé vánoční svátky. V Rusku se Štědrý večer nazývá Sočjelnik (Сочельник). Název pochází ze slova sočivo (сочиво), speciálního a symbolického jídla vyrobeného z jáhel, semen, medu a ořechů. Toto jídlo je symbolem konce 40denního půstu Narození. Když se na Sočjelnik na večerní obloze objeví první hvězda, zasedli lidé kolem stolu a navzájem si popřáli všechno dobré. Vánoce jsou svátkem, kdy se u stolu setkává celá rodina. Když padne tma a půst skončí, začíná slavnostní večeře.

Vánoční jídla

Štědrovečerní večeří končí předvánoční půst; vánoční pokrmy byly typicky většinou bezmasé a tradičně se skládaly z dvanácti jídel, která reprezentovala dvanáct apoštolů. O postní chléb, máčený v medu a česneku, se na tomto slavnostním setkání dělí všichni členové rodiny.

Kuťa je směs roztlučených obilných zrn a máku slazená medem; podává se jako jedno z hlavních jídel vánočních svátků. Dále se může podávat vegetariánský boršč nebo soljanka, hustá kyselá polévka se slanými okurkami, kysaným zelím a houbami.

Mezi tradiční jídla patří i masové koláče, zeleninové nádivky a ryby. Sbiten, známý též jako „ruské svařené víno“ (avšak bez alkoholu), je znám už tisíc let a v Rusku se pil dávno před tím, než sem poprvé dorazil a zdomácněl čaj. Je to sladký svařený nealkoholický nápoj vyrobený z medu, zázvoru, skořice, citrusů, hřebíčku, případně i dalších ingrediencí.

Štědrovečerní večeře může obsahovat hlavní chod z vepřového masa, husu nebo jiné masité jídlo. K tomu se přidávají různé přílohy jako aspik, plněné koláče a zákusky v různých podobách.

Luxusní byt 2+kk na prodej, Praha 5 - 49m
Luxusní byt 2+kk na prodej, Praha 5 - 49m, Praha 5

Ruský Santa Claus

 Na Silvestra ukládá dětem dárky pod novoroční stromek. Doprovází ho Sněguročka, sněhová panna, o které se říká, že je jeho vnučkou. Děda Mráz nosí hůl, obléká si červený, modrý, stříbrný nebo zlatý kabát lemovaný bílou kožešinou a nosí válenky, tradiční plstěné holínky vyrobené z vlny. Na rozdíl od Santy je Ded Moroz vysoký a štíhlý a po zasněženém Rusku cestuje ve trojce, saních tažených spřežením se třemi koňmi. Děti vědí, že Děda Mráz a Sněguročka přijdou, když se rozsvítí světla na stromku a hvězda na jeho vrcholu.

Kdo chce Dědu Mráze spatřit na vlastní oči, může zamířit během svátků do kteréhokoli většího ruského města, například na moskevský zimní festival, kde si kromě toho může pochutnat na bagelech s džemem, podívat se na gigantické ledové sochy a projet se v trojce. Lidé si navzájem přejí veselé Vánoce, v ruštině „s ražděstvom“ (c рождеством).

Vánoční dárky z Ruska

Turisté, kteří chtějí přivézt z Ruska vánoční dárky, nakupují místní skládací panenky matrjošky nebo ruské lakované krabičky. V Moskvě jsou během zimního festivalu k dostání na trhu Izmajlovo nebo na Náměstí revoluce, případně ve většině – ne-li ve všech – obchodech se suvenýry po celé zemi.

Koliada

Další z tradic pocházejících už z předkřesťanských dob je zimní koledování neboli koliada (Коляда). To je doprovázeno maškarními průvody, jejichž účastníci (koljadary) se převlékají za různé postavy místního folklóru, kdy na sebe navlékají kostýmy z různých kožešin, rohů a různých masek. Je to hlučný karneval, při němž účastníci koledují po domech a tančí v ulicích. Převlékají se za medvědy, koně, býky, kozy, husy, jeřáby a zpívají koledy (koljadki). Koledníci, nejčastěji děti a mládež, se večer shromáždí na určitém místě a vyrážejí do ulic koledovat od domu k domu. U každé zastávky se koledníci ohlásí majiteli a nejprve se zeptají, jestli jim dá nějaký malý dárek. Pokud jsou pozváni do domu, zazpívají přítomným koledy. Poté obyvatelům popřejí k svátkům, poděkují za koledu a jdou o dům dál. Jako koleda se nejčastěji rozdávají sladkosti a cukroví, ale i klobásy, ořechy, ovoce, méně často pak drobné peníze. Věří se, že pokud majitel domu koledníkům nic nedá, nebudou se ho po celý další rok držet peníze.

Příběh o Bábušce

Není jasné, zda tento příběh skutečně pochází z Ruska nebo z básně napsané v Americe na začátku 20. století, ale jisté je, že se dodnes vypráví na Vánoce ruským dětem. Toto vyprávění je v Rusku dobře známé a oblíbené a navazuje na známý biblický příběh o Ježíšově narození.

Před mnoha lety během bouřlivé zimní noci stará babička opatrovala oheň ve svém krbu, když k jejím dveřím přišli tři pocestní a požádali ji o útočiště před sněhovou vánicí. Bábuška je pozvala dovnitř, posadila je k ohni a nakrmila je tím nejlepším, co měla. Zeptala se mužů, proč cestují v tak studené a bouřlivé noci. Odpověděli, že hledají malého prince, ale že hvězda, která je vedla, se jim ztratila ve vánici. Řekli jí, že zářivá a jasná nová hvězda je znamením narození svatého dítěte, jemuž se jdou poklonit a nesou mu bohaté dary a nabídli jí, aby se k nim připojila. Bábuška odpověděla, že by velmi ráda dítě viděla, ale je už na dalekou cestu moc stará a kromě toho nemá žádné dary, které by novorozenému princi dala. Tři muži se brzy nato vydali opět na cestu, protože se bouře uklidnila a mohli znovu sledovat hvězdu. Bábušku však najednou naplnil strašlivý pocit osamělosti a věděla, že se musí vydat za nimi a najít to svaté dítě. Sbalila si všechno potřebné do pytle a vyrazila do kopců. Ptala se po poutnících i svatém dítěti a hledala zvláštní hvězdu na noční obloze, ale bezvýsledně. Nepodařilo se jí najít ani prince, ani tři pocestné. Dodnes se prý toulá po světě a rozdává své skromné dárky dětem, které na své cestě potká.

Zdroj: Tripsavvy.com, Timeanddate.com, Ancestralfindings.com, Travelallrussia.com, autorské dílo

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Tagy: