- CZ
- EN
- SK
Vztahy Čechů k Ukrajině ovlivňují proruští politici. Země mají historicky silné vztahy
Od zahájení ruské invaze uprchlo z Ukrajiny více než milion lidí. Nejvíc jich míří do Polska. V Česku je přes třicet tisíc uprchlíků. Lidé jim nabízí ubytování, probíhá také řada finančních sbírek. Neziskové organizace shání léky, zdravotnický materiál či spacáky. Červený kříž zase jedná o pomoci s krví a krevní plazmou. Pomáhají politici, slavní i obyčejní lidé .Jaké jsou dlouholeté česko-ukrajinské vztahy? Máme Ukrajince rádi?
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že by mohlo z Ukrajiny kvůli válce uprchnout až pět milionů lidí. Většinou jde o ženy a děti, muži ve věku od 18 do 60 let musejí ve své vlasti zůstat a bojovat. Mnozí Češi na sociálních sítích nabízí například ubytování pro ty, kteří přišli o střechu nad hlavou. Kromě ubytování a peněz na pohonné hmoty poskytují Češi i dopravu z ukrajinských hranic. A pomoc nabídla také Hospodářská komora ČR.
„Je nesmírně důležité, aby česká vláda uměla dát nyní Ukrajincům rychle pobytové povolení. „A pak mohou rovnou hledat práci,“
řekl Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR. Doposud trvalo vyřízení pobytového povolení šest měsíců, nyní by se dalo vyřídit do tří týdnů. Jsme však připraveni na nový příliv lidí ze zahraničí?
„Chtěl bych ubezpečit naše občany, že naše země je připravena,“
řekl Petr Fiala a navázal:
„Jsme připraveni na možnosti příchodu nějaké uprchlické vlny z Ukrajiny.“
Jak to tedy vypadá, Češi mají Ukrajince rádi. Vždyť naše vztahy jsou mnohem historičtější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Přátelství dokázali Palacký i Rieger
Ukrajinu pokládáme za součást středoevropského kulturního prostoru a naše země spojuje řada historických vazeb. Slovem i dílem dokázali své přátelství k ukrajinskému národu skutečně velcí vůdcové Čechů František Palacký a František Ladislav Rieger. Palacký zdůraznil již v roce 1830 v Časopisu Českého Musea samostatnost ukrajinského národa a jeho jazyka na území, sahajícím od uherského Podkarpatska až ke Kubáni.
Sympatie projevil Karel Havlíček Borovský
Významné místo v dějinách ukrajinsko-českých styků náleží především Karlu Havlíčku Borovskému. Ve své stati Slovan a Čech z r. 1846 vyslovil v Pražských Novinách tato památná slova:
„Malorus — Ukrajina jest ustavičná kletba, kterou sami nad sebou vyřkli Poláci a Rusové“,
a další odůvodnění těchto slov končí:
„Tak se na Polsku a na Rusku mstí potlačená svoboda Ukrajiny.“
Celé dílo je vřelou sympatií k ukrajinskému národu a k jeho svobodymilovným snahám. Havlíček správně poznamenává, že ukrajinský jazyk je od ruského jazyka tak vzdálen, jako český od polského.
České vlivy v ukrajinském folklóru
Česko-ukrajinský vliv má své zastoupení také v ukrajinských národních písních. Do ukrajinských zpěvníků silně pronikají české náboženské písně, zvláště ty z bratrských kancionálů, už z počátku 16. století. Najdeme je především v západní části jižní Podkarpatské Rusi, tedy mnohem dřív, než připadla Československu (po konci první světové války). V meziválečném období se pak Československo stalo centrem ukrajinské politické, vědecké a literární emigrace.
Nové vztahy až po roce 1991
V době socialismu byly česko-ukrajinské vztahy skryty v nezřetelné podobě v rámci vztahů československo-sovětských. Pro řadu z nás byla Ukrajina Sovětským svazem. Co na tom, že sami Ukrajinci se za Rusy nikdy nepovažovali. Situace se začala měnit až od počátku roku 1991, s rozpadem sovětského impéria. Dříve neexistující kontakty Československa s Ukrajinou se začaly rodit v květnu 1991, ačkoli cesta k nim vedla stále ještě přes Moskvu. Vypovídají o tom dvě kyjevské návštěvy velvyslance České a Slovenské federativní republiky v SSSR Rudolfa Slánského mladšího. Československá diplomacie upravila svůj přístup k dění na evropském východě a začala brát Ukrajinu na vědomí jako samostatný subjekt. Oficiálně Československo uznalo Ukrajinu 8. prosince 1991.
S národem sympatizujeme, ale ovlivňují nás proruští politici
Už v roce 2004 - známé jako oranžová revoluce řada Čechů s Ukrajinci sympatizovala. O deset let později během Kyjevského Majdanu, kdy vyšli lidé znovu do ulic, stáli demokraticky smýšlející Češi opět na straně Ukrajinců. V Praze proběhlo několik demonstrací na podporu Ukrajiny. Vliv na to, jak je hodnocena Ukrajina však mají dva poslední čeští prezidenti - Václav Klaus a Miloš Zeman.
Ukrajina je uměle vytvořená země
Klaus tvrdí, že za ukrajinskou krizi může Západ. Ukrajinu označuje za uměle vytvořenou zemi. Před lety se polský prezident Alexandr Kwaśniewski snažil českému prezidentovi Václavu Klausovi vysvětlit, že Ukrajina je významná země. Marně.
„Ani jsem tam nebyl,“
řekl tehdy Václav Klaus. Kwaśniewski se jen pousmál a odvětil:
„Víš, Václave, no body is perfect.“ (nikdo není dokonalý)
A pozitivní obraz nepřináší ani současný prezident Zeman. Mezi jeho kontroverzní výroky k Ukrajině patří například jeho vyjádření v Parlamentním shromáždění Rady Evropy z října 2017, kdy anexi Krymu označil za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle něj protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci. Zemanovy výroky tehdy Kyjev důrazně odmítl a kritizovali je i někteří čeští politici. Své příznivce má Rusko i mezi českými komunisty.
Příznivci Ukrajiny jsou v menšině
Podpora pro Ukrajince a Ukrajinu roste hlavně mezi příznivci zesnulého prezidenta Václava Havla a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Stejný dělení můžeme pozorovat i v médiích. Veřejnoprávní televize i rozhlas se drží "západní linie", příznivci Ruska dominují v internetových diskuzích a v levicovém tisku brání zájmy Moskvy. V liberálních médiích výrazně převládá kritika sankcí EU.
„Když pozoruji česká média a komentáře, mám, pocit, že si hodně Čechů přeje návrat vlády komunistů a opuštění EU a také zničení Ukrajiny Ruskem,"
napsal před lety na ukrajinském portálu ukrajinský novinář Oleksa Livinsky.
Berou nám práci
Pro většinu Čechů jsou Ukrajinci gastarbeitři. Český slovník dokonce obohatila fráze „sežeň si na to Ukrajince“. Je to rada pro člověka, který potřebuje něco postavit, ale záleží mu na nízké ceně a na platbě na ruku. V takovém případě si najme několik ukrajinských gastarbeitrů na černo. V druhé polovině 90. let bylo v deseti milionovém česku půl milionů Ukrajinců. Nyní jich je zhruba 150 000 a jsou nejpočetnějšími cizinci u nás. Ukrajinci už zdaleka ale v Česku nevykonávají jen pomocné stavební práce.
„Mnoho Ukrajinců se vypracovalo, vedou pracovní kolektivy, dělají kvalifikovanou práci. Na Ukrajincích stojí i většina českých nemocnic a sociálních zařízení – kdysi v nich lidé z Ukrajiny vykonávali především pomocné práce, dnes je řada Ukrajinců i mezi pečovateli a zdravotnickým personálem,"
řekl Tomáš Prouza.
Bez nich by se ekonomika zadrhla
Ukrajinci jsou zastoupeni také v gastronomii a cestovním ruchu.
„Bez nich by se česká ekonomika ošklivě zadrhla. Češi je nahradit nemohou, protože už tak máme obrovský nedostatek pracovních sil, takže není kde brát. A Ukrajinci jsou výborní i v tom, že jsou velmi pracovití, mají zájem učit se nové věci a pracovně růst,“
uvedl Tomáš Prouza.
Cizinci jsou obecně problémem
Celkový počet cizinců s trvalým pobytem přesahuje 280 tisíc a převažují z 53 procent muži. Počet cizinců s přechodným pobytem je pak bezmála 237 tisíc a 61 procent z nich je mužů. Převaha mužů s přechodným pobytem je způsobena sezonní prací, která se u trvalých pobytů eliminuje. Cizinci pro více než polovinu občanů představují celorepublikový problém, podíl 53 procent lidí s tímto názorem je ale stejně jako loni jedním z nejpozitivnějších hodnocení. Jak je tedy vidět, náš vztah k cizincům žijících na našem území se zlepšuje.
Zdravotní riziko a nárůst kriminality
Češi si cizince spojují zejména se šířením nemocí, zdravotní riziko představují pro 63 procent občanů. Pro 57 procent lidí jsou cizinci příčinou nárůstu kriminality, loni si to myslelo 61 procent lidí a předloni 64 procent. Podle 44 procent lidí cizinci ohrožují způsob života Čechů. Třetina lidí se domnívá, že cizinci zvyšují celkovou nezaměstnanost v Česku. Loni tento názor zastávaly dvě pětiny Čechů.
„Průměrné hodnocení všech výroků je vůči cizincům dlouhodobě pobývajících v ČR nejpříznivější za celou dobu měření. Z tohoto pohledu bylo nejméně příznivé hodnocení v roce 2016,“
uvedlo CVVM.
Češi na Ukrajině
Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině asi 8 tisíc etnických Čechů, kteří se v případě potřeb mohou obrátit na České centrum v Kyjevě. Československý generální konzulát působil v Kyjevě už za první republiky a po dvacetileté přestávce mohl obnovit činnost v r. 1958. V současné době jsou velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generální konzulát ve Lvově dočasně uzavřené. Od začátku ruského konfliktu se také podařilo dopravit do České republiky 90 volyňských Čechů z Žytomyru, který je vzdálený 150 km od Kyjeva.
„Už máme další žádosti našich krajanů, kteří žádají o pomoc,"
uvedla předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinová, která návrat volyňských Čechů organizuje. A Ukrajině chtějí pomoci také čeští vojáci. Na Pražský hrad se obrátilo 300 zájemců, Ministerstvo obrany jich eviduje sto. Jak je vidět vztah Čechů je k Ukrajincům velmi přátelský.
Zdroje: mzv.cz, Wikipedie, iDnes.cz, novinky, ct24, e15, archiv-hn.cz, denik.cz, myukrajina.cz, aktualne.cz
