Top hledané
Výsledky (0)
Cévní nemoci na druhém místě v úmrtnosti v Česku vystřídal Covid-19. Zvýšení o 15 % je nadprůměrné.

Covid-19 na "stříbrné" příčce úmrtnosti. Mění se i metodika pitvy

Kristina Vacková
30. června 2021
+ Přidat na Seznam.cz
5 minut čtení
Mužský obličej v roušce s viry v pozadí

Český statistický úřad zveřejnil zprávu o počtu zemřelých v loňském roce, která zohledňuje i počet zemřelých na Covid-19. V porovnání s rokem 2019 u nás vloni zemřelo o 15 % více lidí, překvapivě však Covid-19 je až druhým důvodem úmrtí. Běžně se přitom meziročně úhrn zemřelých mění jen o nízké jednotky procent, z čehož lze usuzovat, že na vysoké úmrtnosti má podíl právě v roce 2019 objevivší se pandemie. Ta například změnila na Slovensku i průběh provádění pitvy.

Zdroje: ČSÚ, ÚZIS ČR, Michal Palkovič - patolog, Robert Lischke - lékař

Celkem bylo v roce 2020 nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé nebo nepřímé souvislosti s covid-19, z čehož 11 968 záznamů bylo průběžně hlášeno poskytovateli zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie a 5 267 jich bylo doplněno následně. 

„Provedené validace a vyhodnocení příčin smrti prokázaly, že v 10 539 případech úmrtí, tedy u 61,1 %, byl covid-19 také jeho základní příčinou,“

říká Šárka Daňková, garantka registru List o prohlídce zemřelého ÚZIS ČR. 

Otevřít v galerii (5)
Test na Covid-19
Test na Covid-19Zdroj: Pixabay

Pitva je určující – a její metodika se změnila

Jak uvádí zpráva Českého statistického úřadu, validace panelu expertů a další rozbory hlášení poskytovatelů zdravotních služeb ukazují, že v cca 5 % úmrtí v loňském roce s covid-19 nesouviselo. A i u těch, kde je nový virus uveden jako základní příčina smrti, je doložena i řada dalších vážných chorob, zejména choroby srdeční, diabetes nebo zhoubné nádory. Skutečnou příčinu úmrtí přitom dokáže odhalit jen pitva.

Pronájem vily 10+3, 490m2, Praha
Pronájem vily 10+3, 490m2, Praha, Praha 5

A právě na to, jak pandemie ovlivnila průběh pitvy, jsme se zeptali Michala Plakoviče, ředitele Sekce soudního lékařství a patologické anatomie na Úřadě pro dohled nad zdravotní péčí v Bratislavě.

„Stále děláme tu činnost, která nám i ze zákona náleží. Zákon nám ukládá v případě podezření na jakoukoli nebezpečnou přenosnou chorobu nařídit výkon pitvy. To znamená, tak jak jsme to dělali dosud, tak to děláme i nadále. Všechny případy z podezření koronavirové infekce, nebo jakékoliv jiné, nařizujeme výkon pitvy,“

objasňuje změnu průběh pitvy pro LP-Life Michal Palkovič. Pitvy se změnily v souvislosti s pandemií celosvětově, a nyní je zřetel přikládán i pitvám lidí, jež už jsou očkovaní.

Otevřít v galerii (5)
Lékař ukazující palec nahoru
Lékař ukazující palec nahoruZdroj: Pixabay

„Rozdíl je v tom, že nyní se hlavně věnujeme očkovaným pacientům, to znamená úmrtí očkovaných pacientů, kde identifikujeme mechanismy ať už spojené s očkováním, nebo je naopak vylučujeme. Od začátku pandemie se tedy pitvy velmi výrazně změnily. V úvodu pandemie jsme prováděli pitvu u všech pacientů, které jsme měli k dispozici a kde jsme mohli její nařízení ovlivnit. To bylo přibližně v osmdesáti procentech. Dvacet zbývajících procent byli buď pacienti, kteří byli vyšetření až po smrti, nebo u nich důvod na výkon pitvy nebyl, protože šlo o jasný případ. To se měnilo v průběhu druhé vlny, kdy byly pitvy prováděny zejména u podezření, nejasných úmrtí, popřípadě úmrtí mladých lidí z ne zcela jednoznačných příčin. V současnosti se věnujeme tomuto záběru, plus úmrtí očkovaných pacientů.“

V roce 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka

Srdečním chorobám vloni podlehlo celkem 19 171 lidí, na covid-19 zemřelo 10 539 osob. Tyto údaje shromáždil ČSÚ z úmrtních statistik.

Ve srovnání s rokem předchozím, tedy 2019, byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc, což představuje 15% meziroční nárůst. Koronavirová pandemie je statisticky druhým důvodem úmrtí nejen celkově v naší zemi, ale i v jednotlivých krajích, a to s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí, za srdečním selháním. 

Křivky se doplňují

Křivka úmrtí přitom do jisté míry kopíruje křivku pandemických vln v Česku. Nejvíce lidí zemřelo v listopadu, a to 15,8 tisíce, následuje říjen a prosinec s téměř 14,2 tisíci obyvatel. A právě do těchto tří měsíců byl koncentrován meziroční nárůst počtu zemřelých.

Otevřít v galerii (5)
Muž za oknem, za nímž se vznáší virus
Muž za oknem, za nímž se vznáší virusZdroj: Pixabay

Z pohledu kalendářních měsíců byla kromě covidu-19 patrná zvýšená úmrtnost v posledním čtvrtletí i u dalších nemocí, síla covidu-19 byla v roce 2020 největší v listopadu, kdy za jediný měsíc zemřelo na covid 4,5 tisíce osob, tj. dvakrát více než na všechny zhoubné novotvary dohromady.

Covid-19 vystřídal cévní mozkové příhody

Z celkové zprávy ČSÚ pak vyplývá, že průměrný věk zemřelých na covid-19 byl u mužů 77 let a u žen dokonce 81 let, což je u obou pohlaví poměrně vysoký věk. Zajímavé je, že 89 % těchto pacientů zemřelo v nemocnici.

Obecně umírá každý rok zhruba 30 % lidí na různá onemocnění srdce, z nichž dominuje ischemická choroba srdeční, jež byla ze 14,8 % nejčastější příčinou úmrtí i vloni. 

Ke změně však došlo na pomyslné druhé příčce, kde Covid-19 vystřídal cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19 (10,5 tisíce zemřelých, tedy 8 % z celkového počtu úmrtí). Mozkové příhody se s 7,6 tisíci zemřelými posunuly na třetí místo, následovány selháním srdce (6,7 tisíce zemřelých), a zhoubným nádorem plic (5,3 tisíce).

„Pacientů s rakovinou plic je obrovská skupina. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění, které je velice často pozdě diagnostikované a problematicky léčitelné,”

uvedl na adresu zhoubných plicních nádorů pro LP-Life profesor Robert Lischke, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol.

Otevřít v galerii (5)
Žena v roušce
Žena v roušceZdroj: Pixabay

„Koronavirus ovlivnil naši práci v mnoha rovinách. Jednak jsme na začátku museli omezit plánované výkony, takže jsme se dostali do situace, kdy jsme museli provádět určitou selekci, což je samo o sobě eticky i organizačně velmi problematické, ale prostě nebylo zbytí. Navíc každý, kdo má podstoupit operaci, musel a musí být testován na Covid. Další rovinou je i používání ochranných pomůcek, styk s obrovským množstvím pacientů a kolegů, takže obava, že se sami nakazíme, že nakazíme své kolegy, protože se nakazila spousta doktorů i sester. V kontextu transplantačních programů se potýkáme s nedostatkem dárců, někteří naši pacienti se po transplantaci nakazili covidem a zde je obrovská mortalita, která se blíží ke 30 %. Je to logické, protože cílový orgán pro covid-19 jsou plíce,“

zmiňuje problémy loňského roku profesor Lischke.

Vila na prodej - Klánovice - 465m
Vila na prodej - Klánovice - 465m, Praha 9

Zabiják Covid dle věku a krajů

Covid-19 rovněž pronikl do desítky nejčastějších příčin smrti i u zemřelých mladšího věku, tedy 25-44 let, kde obsadil se 72 zemřelými 8. místo, i když jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl pouze 2,5%. Ve věkové kategorii 45-64 let však obsadil již 5. místo (789 úmrtí; 5 % zemřelých) a u osob o deset let starších, tedy 65-7 letých, místo třetí (2,4 tisíce úmrtí; 8 % zemřelých).

Detailněji podle krajů postihl covid-19 nejvíce kraj Vysočina (10,2 %), naopak nejméně zasáhl Plzeňsko (7,2 %).

Otevřít v galerii (5)
Osoba dezinfikující si ruce
Osoba dezinfikující si ruceZdroj: Pixabay

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) shrnul základní výsledky analýz mortalitních dat za rok 2020, jejichž detailnější publikace bude následovat. Zpracování dat probíhalo v souladu s mezinárodními metodikami, kdy se za úmrtí v důsledku covid-19 dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definuje úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí.

Doufejme tedy, že statisticky se situace bude jen zlepšovat. Výsledky budou jistě v roce 2021 ovlivněny druhou, a možní i třetí, podzimní vlnou pandemie. Nezbývá než věřit, že očkování a další výzkumy pomohou zvýšenou úmrtnost zastavit.

 

 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze