Ač je význam písmen jakýkoliv, váže se k lidové tradici a ta ještě ke starší události z Bethléma, kdy mágové z východu přišli vzdát hold malému děťátku v chlévě narozenému, malému Kristu Jezulátku. Vedl je svit velké luxusní komety až k místu narození. Malé dítě od nich dostalo vzácné dary v podobě zlata, myrhy a kadidla.
Tak je pojmenovává Petr Comestor z pařížské Sorbonny ve 12. století a v našich zeměpisných šířkách má Tříkrálová koleda stoletou tradici. Děti převlečené za tři krále, mající papírovou korunku, dlouhý bílý plášť, a třetí král černé tváře, chodí dům od domu s koledou. S milou písní na rtech potěšit srdce poslouchajících, napsat na veřeje domu či okna iniciály K + M + B a rok. Původně však v průvodu chodili dospělí s knězem, který vykuřoval obydlí a světil vodu.
Tento pěkný zvyk přetrval do dnešních dnů, v něčem se však pozměnil. Koledníci dříve dostávali malou výslužku v podobě drobných sladkostí či ovoce. V současnosti je tento svátek Tří králů spojován s charitativní činností, kdy koledníci vybírají peníze na nějakou dobročinnou či záslužnou činnost.
Vždyť v srdcích každého z nás doznívá ten vánoční čas, jsme plni radosti z dárků, posilněni luxusní stědrovečerní tabulí. Mnozí pak čekají na 6. ledna, aby odstrojili stromeček a s radostí očekávali nové luxusní zítřky.