Není divu, že korunovace Karla III. přitahuje mimořádnou pozornost médií. Dlouhá vláda Alžběty II. zapříčinila, že poslední korunovace proběhla v dobách, kdy dnešní média byla teprve v plenkách. Nově tak sledujeme bezprecedentní záplavu informací ve vztahu k ceremonii a královské rodině. Přinášíme vám vlastní výběr zajímavostí a obskurit, o kterých jste možná ještě neslyšeli.
Celosvětová popularita britské královské rodiny má několik příčin. V prvé řadě se jedná o dědictví britského koloniálního impéria, kdy Britové ovládali nejrozsáhlejší říši v lidských dějinách, a dodnes je britský panovník titulární hlavou řady státu, včetně Kanady nebo Austrálie. V důsledku se stala angličtina mezinárodním jazykem číslo jedna a lidé znalí jazyka jsou pochopitelně zvědaví s jakou kulturou se jazyk pojí.
Ačkoliv rodilých mluvčí má na světě nejvíce čínština (cca 1,3 mld.), anglickému jazyku se věnuje zdaleka největší počet nerodilých mluvčí (cca 1,5 mld.), celkově je tak s anglickým jazykem obeznámena takřka čtvrtina světové populace! Není divu, že si korunovace panovníka, která se odehrála naposledy před 70. lety vydobyla bezprecedentní zájem médií.
Alžběta II. byla korunována roku 1953, kdy ve Velké Británii ještě doznívaly dopady 2. světové války a např. maso a cukr byly jen na příděl. Její syn se stává králem v úplně jiné éře. Dobře to dokumentuje Karlův dlouhodobý zájem o ekologii.
uvedl před časem pro The Telegraph britský panovník. Kuriozitou je, že svým způsobem konzumuje mastné výrobky podobně "na příděl", jako v časech korunovace jeho matky.
Jelikož byla Alžběta nejdéle vládnoucí panovnicí, "princ Charles" se stal analogicky po nejdelší dobu oficiálním následníkem trůnu. Tomu v britské monarchii patří titul "Prince of Wales", v překladu do češtiny "kníže welšský", ale nikdo o něm takto v češtině nemluví a používá se nesprávný překlad "princ z Walesu".
V titulatuře šlechtických rodů, jde sice o závažnou chybu, titul prince totiž v češtině patří jen potomkům královského rodu a nikoliv, jako v angličtině, pro vládce určitého území, který není králem, ale vzhledem k tomu, že jsou šlechtické tituly na našem území již více než sto let zakázány, na tom asi příliš nesejde.
Kromě tohoto drobného vlivu na lingvistiku českého jazyka, zanechal britský král v naší zemi i jiné stopy. V 90. letech se zasadil o vznik anglického gymnázia The English College in Prague, jehož je patronem a při své oficiální cestě v roce 1991 přemluvil Václava Havla, aby se patronem školy stal i on. Po jeho smrti pak oslovil Havlova bývalého spolupracovníka Karla Schwarzenberga, který nedávno připomenul, že škola ho dodnes velmi zajímá.
K Česku se váže i králův dlouhodobý zájem o historii. V roce 2020 napsal předmluvu ke knize českého heraldika Jiřího Loudy z Olomouce, který se zabýval anglickými středověkými erby.
V těchto souvislostech nepřekvapí, že se na jeho korunovaci vypravil i nový český prezident Petr Pavel s manželkou. Na sociálních sítích prezidentovy podporovatele velmi zaujaly fotografie prezidenta Pavla, jak na korunovaci cestuje v ekonomické třídě běžného letu. Civilní výkon funkce spojený s ekonomickou dopravou slíbil Pavel během prezidentské kampaně, což si uměl představit málokdo.
V samotné Británii však nepřevládá jen nadšení z nového krále. Řada občanů ostrovního státu však patří k odpůrcům a kritikům královské rodiny a monarchistického zřízení. Pochopitelně jsou v jádru sporu peníze a majetky královské rodiny.
napsal na Twitteru například anglický influencer James Benny s odkazem na články bulvárního deníku Mirror, který rozebírá náklady na korunovační ceremonii.
Zdroje: aktualne.cz, thetelegraph.co.uk, twitter.com, lidovky.cz, zurnal.upol.cz, cnn.iprima.cz, refkex.cz