Na férovku: Rovná práva pro LGBT po Česku. Typická domácí bramboračka

Poslanci napříč opozicí i vládní koalicí hlasovali pro úpravu občanského zákoníku umožňující uzavírat partnerství pro homosexuální páry a přisvojovat si partnerovy děti. Zastupitelé zahodili nesmiřitelný boj mezi frakcemi a rozhodli se, že na chvíli zapomenout na hluboké příkopy. Co se týče projevů lidskosti, jde asi o největší úspěch proběhlého hlasování.

O co vlastně šlo. Poslanci odhlasovali po dlouhých diskuzích a ideologických bojích mezi konzervativci a liberály změnu, která umožňuje homosexuálům uzavírat "partnerství" na místo "registrovaného partnerství". Povoluje osvojení partnerových dětí, jakési právní posvěcení situace, která v praxi běžně funguje. Ve větru je cítit, že k velké revoluci nedošlo.

Prodej bytu 2+kk - Praha 7, 47m2, Praha 7

Zobrazit nemovitost

Respekt před přírodními zákony prohrál se sněmovním kompromisnictvím

Ale buďme spravedliví. V "partnerství" na rozdíl od "registrovaného partnerství", je na rozdíl od konvenčních manželských sňatků možné požívat řady shodných práv, která registrovaným partnerům přiznána nebyla, jako třeba vdovský důchod. Ve hře totiž byla také legislativní úprava, jenž by skutečně změnila jen onu formulaci. Zbytečnost hlasování o takovéto legislativní změně je bezkonkurenční.

Je zvláštní, že samotní homosexuálové po vdovském důchodu nevolali. Ozývali se totiž kvůli trochu jednoduššímu institutu a tím jsou obyčejná rovná práva. Věc, která v České republice 21. století není žádnou samozřejmostí. Jako by jste třeba zakázali adopci vietnamského dítěte českou rodinou. Koneckonců na podobný příměr došlo i v rámci diskuze nad zákonem.

O čem je celé hlasování trefně shrnul nezařazený poslanec a bývalý hejtman Moravskoslezského kraje za ANO Ivo Vondrák.

„Celý život respektuji přírodní zákony. Je vědecky prokázané, že tato jinakost je přirozenou součástí našeho života. To znamená, že my se tady snažíme to, co je vědecky prokázané, nějakým způsobem modifikovat,"

uvedl ve Sněmovně čtyřiašedesátiletý univerzitní profesor z Ostravy, nikoliv náctiletý aktivista z Bruselu, který se zrovna chystal uzavřít manželství tří a více osob. Ano, i toto zaznělo v rozpravě a i na tento případ by se daly vztáhnout Vondrákova slova. I polygamie je přirozenou součástí našeho života a není potřeb k ní vymýšlet speciální kreativní modifikace.

Jenže pokud by česká Sněmovna odsouhlasila jeden jednoduchý a jasný zákon, klidně podle zahraničního vzoru, tak by teprve narušila dlouhou tradici, která v této instituci panuje. Konzervativním poslancům totiž dost možná nejde o homosexuály, ale o tradici legislativní bramboračky. Tu servírují poslanci pravidelně takřka na každém zasedání a protentokrát se na této dlouhé tradici nebude nic měnit!

Normální výsledek přece nemohl nikdo očekávat

V podobném duchu se vyjádřil také jediný oficiálně homosexuální (statisticky jich je 5 % z 200, tj. 10) Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Nakonec byl s výsledkem sám spokojený, asi jednak proto, že je paradoxně konzervativní lidovec a jednak mu je jasné, že od tuzemského parlamentu není možné čekat jiné než bramboračkové výkony. V podstatě situaci okomentoval tak, že každý kdo to jednání sledoval, nemohl očekávat normální výsledek.

Kdyby čeští poslanci skutečně stáli za svým odporem skálopevně, tak odmítnou jakoukoliv diskuzi o právech pro homosexuály a můžou následovat vzor zemí jako je Rusko nebo Čína. Byl by to alespoň jednoznačný postoj. Čeští zastupitelé však dávají přednost legislativní polévce, která sice zasytí, ale je mdlé chutí a v dobrých restauracích ji nenabízejí.

Pokud však poslancům tak chutná, proč rovnou neodhlasují i partnerství pro heterosexuální páry? Řada z nich také žije v nesezdaných sňatcích a dokonce sami sebe za partnery považují. Nesmysl? Samozřejmě. Pro jednu skupinu lidí však takovou nesmyslnou legislativní úpravu dlouze a složitě vymýšlíme jenom proto, že jsou v menšině.

Proč třeba nezavést speciální daň na obuv pro lidi nad 2 m tělesné výšky, protože její výroba spotřebuje více materiálu? Sami se bránit nemohou, jsou v menšině a to, že vyrostli si sami nevybrali. Podobných paralel najdeme celou řadu, držet se jich by bylo efektivní diktaturou většiny, jenže demokracie nemá být jen strohou diktaturou většiny, ale také diskuzí a pluralitní tolerancí názorových proudů. To ani ta nejhustší bramborová polévka neskryje.

zdroje: seznamzpravy.cz, podcast Ptám se já, autorský text, komentář