Národní muzeum uctilo památku Jana Palacha: Byla odhalena plastika Plamen

Pylon navrhl Karel Prager

Student Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel.

Ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Architekt od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvané Plamen. Úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.

Otevřít v galerii (4)

Dílo za necelé čtyři miliony

Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa, kde se stal, autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo. Nyní jej osadilo plastikou připomínající plameny od akademického sochaře a umělce Antonína Kašpara.

Otevřít v galerii (4)

Do tendru, který loni vyhlásilo, se Kašpar přihlásil jako jediný a získal zakázku za 3,7 milionu korun. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon.

Problém s hmotností

Národní muzeum se rozhodlo dokončit dílo v roce 2019, v čase nedožitých Palachových 70. narozenin. V roce 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí sametové revoluce, byl ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu. Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu. Finální materiál je bronz.

Plastiku odhalil dnes ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.

„Jsem šťastný, že si i letos můžeme připomenout naše dějiny a hrdinské činy a doufám, že si je budeme připomínat i nadále,“

nechal se slyšet Zaorálek.

Otevřít v galerii (4)

„Dnes si připomínáme 31. výročí sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Právě proto jsme se rozhodli dnes památník Jana Palacha odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“

řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Otevřít v galerii (4)

Praha má dva Palachovy památníky

Praha tak má po dlouhých letech dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.

Národní muzeum loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 1 - 104, Praha 1

Zobrazit nemovitost