Největší tornádo české moderní historie? U nás tuto hrozbu podceňujeme
Dosud se ničivá tornáda, která známe z katastrofických filmů nebo jiných kontinentů naší zemi vyhýbala. Poloha ve středu Evropy se zdála bezpečná, i když, jak se ukazuje, mýlili jsme se. V noci na dnešek se jižní Moravou přehnalo dosud nejděsivější tornádo novodobé české historie a velice ničivě zasáhlo asi sedm obcí, ale postihlo i hodonínskou zoologickou zahradu.
Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, jež mohlo mít sílu až F3 či F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí. Síla tornád se měří podle takzvané Fujitovy stupnice. Čtvrteční tornádo by se tak mohlo stát nejsilnějším v české historii, ba dokonce v historii střední Evropy.
Cítíme se v bezpečí. Je falešné?
„Tornáda nejsou v Evropě tak vzácná, jak si asi představujete – každoročně se předpokládá, že na celém kontinentu se jich uděje několik set . Přesné odhady se však liší a některá tornáda téměř jistě nejsou hlášena, protože zasáhla řídce osídlené venkovské oblasti,“
uvedl pro BBC meteorolog Ben Rich.
Tornáda byla hlášena na všech kontinentech na Zemi kromě Antarktidy - a dokonce i zde jsou teoreticky možná. V USA však obyvatelé vidí nejvíce tornád ze všech, v průměru více než 1 000 ročně. Tento světadíl také zaznamenává více nejnásilnějších twisterů než kdekoli jinde na světě. Jeho hornatá krajina a blízkost teplého vlhkého Mexického zálivu dávají perfektní podmínky pro vznik „bouřkových bouří“. A to jsou právě ty bouře, z nichž se rodí tornáda.
Noční tornádo na sociálních sítích
Sociální média zaplavily desítky amatérských videí, kde lidé autenticky komentují vzdušný proud, který natáčeli z oken svých domů a jen prosili, aby se jim smrtící spoušť vyhnula.
Tornáda se u nás objevují v průměru zhruba pětkrát ročně s tím, že některé roky jich je více – až 15, jiné naopak žádné.
„Dívala jsem s z okna a věděla jsem, že tohle není jen obyčejná bouřka nebo vichřice. Když jsem otevřela dveře, okamžitě jsem je zase přibouchla, protože přede mnou přistála kroupa o velikosti tenisového míčku,“
říká stále zděšená Jana z Břeclavska.
„No, mám díru ve střeše a potlouklo mi to auto,“
říká na svých sociálních médiích Svatopluk z Břeclavska.
„Byl jsem naštvaný, ale když jsem viděl, co to způsobilo jiným, je to úplná prkotina. Držte se…. Člověk si uvědomí, jak moc bezmocný je, že to, co považuje za důležité, zase až tak důležité není…
Na jeho post reagují mnozí obdobně.
V tweetu český ministr vnitra Jan Hamáček popsal situaci jako „velmi vážnou“ s tím, že byly nasazeny všechny dostupné záchranné jednotky. Ministr, který nyní dorazil do oblasti postižené katastrofou, uvedl, že byl vyhlášen výjimečný stav.
Ve střední Evropě tornáda podceňujeme
Tornádo u nás, ve střední Evropě, nikdo neočekával. Vzácnost jejich výskytu a většinou i jejich slabší intenzita nás ukolébaly na vavřínech. Dlouhá léta se zdálo, že evropská tornáda by vlastně ani neměla být takto nazývána. Právě nízká četnost a zpravidla i slabší intenzita jsou důvodem, proč jsou u nás tornáda podceňována, jako by z jejich strany nehrozilo vůbec žádné nebezpečí.
„Možná i proto se v našich jazycích spíše ujalo obecnější označení "tromba", termín "tornádo" jako by byl nepřijatelný nebo nevhodný,“
uvádí web tornáda.cz.
Charakteristické je přitom to, že tornádo od bouře odlišuje fakt, kdy se jeho základna dotýká země - pokud se tak nestane, nejde o tornádo, ale trombu. Tromby nemají tak velké ničivé účinky – takových bývá v ČR ročně pozorováno zhruba deset.
Smrtící síla
Tornádo je meteorologický jev, při němž se rotující vír se zhruba svislou osou pohybuje rychlostí až 500 km v hodině. V důsledku kondenzace vodní páry vypadá tornádo jako sloupec ve tvaru nálevky či sloního chobotu. Lidskému oku se tornádo jeví jako silný sloupec rotujícího větru, který s sebou vezme všechno, co mu stojí v cestě., jenž může mít průměr až 500 metrů
Tornáda trvají různě dlouho – od několika desítek vteřin až po několik hodin. Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, v průměru jde o 1200 tornád ročně. Zhruba jedno procento z tohoto počtu tvoří ničivá tornáda stupně F4/EF4 či F5/EF5.
U nás 5 až 15 tornád ročně
„U nás se nejčastěji hovoří o 5 tornádech, většinou velmi malé intenzity, přesto však mohou způsobit škody. Na Fujitově stupnici dosahují maximálně stupně F2, tedy s rychlostí větru 181 až 253 km/h. To nejsilnější nárazy větru na stupnici pod číslem F5 dosahují rychlosti 419 až 512 km/h,”
uvedla pro Blesk Dagmar Honsová z Meteopresu.
Po včerejší noci už nikdo o existenci tornád u nás nepochybuje. Tornáda se spouštějí ze spodní základny bouřkového mraku a mají vertikální osu otáčení, na rozdíl od skupiny atmosférických jevů zvaných cyklóny či hurikány, které mají osu otáčení horizontální. Na pohled je tornádo velice atraktivní, ale v jeho středu má smrtící sílu.
Včerejší tornádo ničilo rodinné domy, školy, kostely, vzduchem létaly stromy. V celkem sedmi vesnicích na Břeclavsku je ochromen život a míří sem humanitární pomoc. Meteorologové na základě vzniklých škod změří skutečnou rychlost větru a tím budeme vědět, jak moc silné tornádo bylo.
Nebezpečné stále trvá i po celá páteční den, a v pohotovosti jsou i okolní státy jako Rakousko, Polsko nebo Slovensko.
Tornáda v Česku od roku 2000
2000 – Tornáda postihla v červnu a červenci severní i jižní Čechy. Tornádo o síle F2 na Chomutovsku poškodilo porosty podél silnic, lesy, zemědělské plochy, zdemolovalo sportovní halu, domy. V okrese Pelhřimov pak les. V témže roce se prohnalo i obcí Studnice na Vyškovsku a za necelých 20 minut poškodilo 23 domů.
2001 - V květnu silná tornáda o síle F2 a F3 postihla okresy Benešov a Havlíčkův Brod. Bylo způsobeno výskytem supercelární bouře a provázelo jej i několik sekundárních savých vírů. Byly zničeny lesy, stodoly, hospodářská stavení a několik domů. V červenci postihla vlna tornád o síle F2 i Moravu.
2002 – Tornádo poškodilo v Hevlíně na Znojemsku střechy 30 domů.
2004 – Velmi silné tornádo se přehnalo nad Litovlí na Olomoucku a zpustošilo třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů, byla převrácena auta, zničeny parky i domy. Rychlost větru přesáhla 330 kilometrů v hodině, škody byly odhadnuty na 100 milionů Kč. Síla tornáda byla F3 (252 až 332 km/h).
2005 – V červnu byly zničeny dva domy v Třebomi na Opavsku. V červenci řádilo tornádo o síle F2 i v Krušných horách.
2007 – rok na tornáda bohatý. V lednu na Chebsku (F2), v únoru na Náchodsku (F1), v červenci Trutnovsko a Prachaticko, kde odnášelo střechy domů a kácelo stromy, a v říjnu Jindřichohradecko.
2008 – Silné tornádo na Chrudimsku způsobilo rozsáhlé polomy v lesích, poničeno bylo mnoho budov. Státní lesy přišly asi o 170 tisíc metrů krychlových dřeva. Nejsilnější a nejničivější tornádo od "litovelského" tornáda.
2009 - bylo viděno slabé tornádo ve městě Slaný, okr. Kladno. Škody byly minimální.
2010 – V Olešnici na Blanensku tornádo poškodilo střechy bezmála 20 objektů, z toho čtyři těžce. Tornádo bylo zaznamenáno i na Prostějovsku.
2011 – Tornádo zasáhlo pardubickou okrajovou část Staré Čívice a další obce na Pardubicku (F2) a Chrudimsku. Způsobilo škody za desítky milionů korun.
2013 – V Krnově na Bruntálsku tornádo poničilo střechy na více než 40 budovách. Osm lidí utrpělo lehká poranění. V květnu tromba v Chotětově.
2016 – Tornádo zničilo některé nemovitosti v Červené Hoře na Náchodsku.
2018 – Tornádo řádilo v Horšově na Domažlicku v pásu dlouhém asi tři kilometry. Jiné tornádo zasáhlo týž den Kněževes a Chrášťany na Rakovnicku, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté způsobilo polomy v nedalekém lese.
24. června 2021 – Na jihu Moravy, na Břeclavsku a Hodonínsku, se podle meteorologů objevilo tornádo. Srovnaná se zemí je podle místostarosty Marka Babisze polovina obce Hrušky na Břeclavsku. Síla tronáda F3 az F4.
