Penzijní krize v Česku: bohatí, nebo chudí důchodci?

Česká republika se nachází ve velmi neobvyklé politické situaci. Vládní koalice vedená pravicovou ODS se podepsala pod rekordní růst penzí. Příčina se nachází v zákonné valorizaci důchodů, která odráží také inflaci. Ta nejen překročila dvouciferné hodnoty, ale aktuálně atakuje meziročně dvacetiprocentní hranici. V době nástupu vlády Petra Fialy (ODS) koncem roku 2021 byl průměrný důchod za rok 15 425 Kč. Ve vztahu k poslední lednové valorizaci je průměrný důchod 19 438 Kč a čeká ho další růst.

"Důchody za naší vlády vzhledem k průměrné mzdě rostou! Průměrný důchod překročí v červnu 20 tisíc korun a bude na úrovní 50% průměrné mzdy. Za vlády Andreje Babiše to bylo pouhých 39%,"

uvádí na svém twitterovém účtu vládnoucí koalice SPOLU.

Luxusní byt na prodej na Praha 9 - 45m, Praha 9

Zobrazit nemovitost

Růst penzí má klesat

Mimořádně vysoké navyšování penzí se samozřejmě odráží v zátěži pro státní rozpočet. Bez úpravy valorizací by se penzijní fond (tj. vybrané peníze na sociální pojištění) mohl dostat do deficitu až 80 miliard a to se ještě v nedávné době nacházel v mírném přebytku i přesto, že vláda ANO a ČSSD navyšovala důchody nad valorizaci. Současné snížení tak není prvním zásahem a z dlouhodobého hlediska je určitou kompenzací navyšování důchodů nad zákonnou valorizaci. Přesto snižování valorizace čelí výrazné kritice.

"Ne, toto není pravda! Je smutné se dívat na to, jak komunikuje vláda. Ta totiž žádné důchody nezvýšila. Zvýšila je zákonná valorizace a tu se teď vláda v čele s ODS snaží protiústavním způsobem změnit a sebrat z důchodců 1000,- Kč měsíčně,"

uvedl předseda odborů Josef Středula kriticky na adresu vlády.

Zahraniční vzor

Sudem se střelným prachem v tuzemsku je průběžný penzijní systém, kdy se z odvodů ekonomicky aktivním lidí financují penze. Se stárnutím populace se však systém dostává do úzkých, jak se zvětšují jeho finanční nároky. S negativním demografickým vývojem je tak nutné systém reformovat. Nejskloňovanější je dnes navyšování věku odchodu do důchodu pro budoucí důchodce. 

Takováto změna však přináší jen dílčí úpravy a nemůže mít ambice zásadně vylepší ekonomickou situaci důchodců. V zahraničí se přikročilo k radikálnějším reformám. Velmi diskutovaný je přístup Švédska, které vytváří virtuální důchodový účet a každý plátce sociálního pojištění tak ví, kolik zaplatil a jakou penzi si zaslouží. Část odvodů jde navíc do druhého pilíře, kdy si účastníci mohou vybrat ze široké škály investičních nástrojů, které jejich peníze zhodnocují a zajišťují penzistům dodatečný příjem. Do systému navíc lidé vstupují anonymně a tak banky neutrácejí peníze za marketing přetahující klienty penzijních spoření a nesnižují tímto ziskovost těchto produktů.

Penzijní spoření se dostává do hledáčku vládních reformátorů i dnes. Podle zjištění Hospodářských novin se i v tuzemsku chystají úpravy tohoto státem dotovaného finančního produktu. Tuzemské penzijní připojištění je totiž možné vybrat a utratit ještě před dosažením důchodového věku, tudíž vůbec k zabezpečení na stáří nemusí sloužit. Právě na možnost okamžitého vybrání naspořených prostředků budou mířit plánované změny.

Zbohatnou čeští důchodci?

Mohou se důchodci v Česku dočkat komplexní reformy a přiblížit se k životu svých švédských protějšků? 

"Švédský systém by byl u nás uplatnitelný pouze, pokud bychom na něj měli. Taková příležitost byla v 90. letech, kdy u nás probíhala privatizace. Tehdy jsme měli obrovské veřejné prostředky, které by bývaly mohly být využity právě pro přechod z průběžného systému na systém, který by byl financován kapitálově. Tento historický okamžik jsme ale promarnili, a ony stovky miliard zmizely v nenávratnu,"

uvedl předseda jedné z mnoha důchodových komisí Martin Potůček, který vládě s palčivou problematikou důchodového systému radil. Cesta ke komplexní důchodové reformně je tak v době narůstajícího státního dluhu problematická, i přes ambice současné vlády takovou reformu nabídnout.

Zdroje: ČTK, Hospodářské noviny, twitter.com, euractiv.cz, peníze.cz