Pozor na zvyšování mezd: Michlova ČNB hází svou práci na podnikatele a jejich zaměstnance

Česká republika se už dva roky potýká s rozsáhlou inflaci, která násobně překračuje dvouprocentní inflační cíl ČNB. Přesto s novým vedením v čele s guvernérem Alešem Michlem nedošlo ke zvyšování diskontních sazeb, za něž soukromé banky ukládají své přebytečné peníze u ČNB. Čím je sazba vyšší, tím jsou dražší půjčky a množství peněz v ekonomice klesá, což má protiinflační účinek. 

Sazba se naposledy zvyšovala za Michlova předchůdce na guvernérské židli, Jiřího Rusnoka. Od poloviny roku 2022, kdy je guvernérem Michl, zůstala sazba ve výši 6 %. Průměrná míra inflace v České republice za rok 2022 činila 15,1 %, což na první pohled nekoreluje s úrokovou sazbou. Potvrzuje to i pohled do historie, rekordní výši dosáhla diskontní sazba v roce 1997 (13 %), při čemž byla naměřena podstatně nižší míra inflace než dnes (8,5 %).

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Nenavyšujte mzdy, vysvětluje ČNB nečinnost

ČNB avizuje odlišný pohled na to, jak bojovat s inflací. Místo aplikace nástroje, který má sama v rukou, apeluje na jiné instituce, aby samy změnily své chování směrem k inflačním činitelům. Centrální banka má být z povahy své funkce apolitickou institucí.

"Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Cesta k dlouhodobě nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu. ČNB před začátkem mzdových vyjednávání apeluje na mzdovou zdrženlivost napříč ekonomikou,"

uvádí ve svém prohlášení Bankovní rada ČNB v čele s guvernérem Michlem. 

Zatímco centrální banka rezignovala na omezování vlastních nástrojů ke krocení inflace, apeluje na protiinflační chování mimo bankovní sektor. Výrazné rozpočtové schodky Babišovy stejně jako Fialovy vlády musí mít nutně proinflační účinky, což vyústilo i v mediální přestřelku mezi guvernérem ČNB a premiérem. Jestli bude vláda následovat fiskálně restriktivní politiku (protiinflační) nebo uvolněnou je politické rozhodnutí vlády, za které se zodpovídá voličům ve volbách.

ČNB naopak pečuje o cenovou stabilitu v zemi, což jí ukládá nejen zákon o České národní bance, ale taky Ústava ČR. Kromě vlády však v prohlášení lobbuje ČNB i u zaměstnavatelů, aby nenavyšovali mzdy, zatímco vysoká inflace požírá reálnou hodnotu jejich výdělků. Tato snaha ovlivňovat svobodné podnikání v Česku není nijak legislativně ukotvena v zákonech o ČNB, působí i poněkud bizarně směrem k jiným informacím od představitelů centrální banky.

"Firmy si vytvořily dostatečný polštář s vysokou ziskovou marží, aby vstřebaly obnovený růst nominálních a posléze i reálných mezd. Aniž by to musely přenášet na zákazníky v podobě zvyšujících se cen,"

uvedl pro server Seznazprávy.cz ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král. Ten nejen nevidí důvod volat pro nezvyšování mezd ale také tvrdí, že v současné specifické ekonomické situaci bude mít tento "proinflační" tlak jen omezenou efektivitu vzhledem k vysokým maržím na trhu. Volání ČNB po nenavyšování mezd však koreluje s ekonomickou realitou.

Nízké mzdy vyhovují ČNB i podnikatelům

"Pouze čtvrtina českých zaměstnanců se chystá říci si o přidání. To je nejméně ze 46 zemí, v nichž poradenská společnost PwC svůj průzkum prováděla. Postoj českých zaměstnanců je zvláště zarážející po přihlédnutí k tomu, že Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace ze sledovaných zemí. Rapidní inflace by měla Čechy pobízet k tomu, aby si říkali o přidání v mnohem vyšší míře. Měli by žebříčku PwC spíše vévodit než být na jeho chvostu,"

uvedl na síti X ekonom Lukáš Kovanda. Vzhledem k velmi nízké nezaměstnanosti v ČR je "nezájem" o růst mezd paradoxní, ale podle Kovandy konvenuje nejen firmám, jelikož jim umožňuje navyšovat zisky, ale i ČNB vzhledem k její politice nenavyšování úrokových sazeb.

"Takže to, že si Češi neříkají o přidání tolik jako jiné národy, se hodí firmám podnikům také hned dvakrát. Zaprvé, mastí si tak vlastní kapsu přímo tím, že nemusí zvyšovat tolik mzdy. Zadruhé, z důvodu bojácnosti českých zaměstnanců se neroztáčí ona mzdově-inflační spirála, takže ziskovost firem a podniků zůstává relativně vysoká i díky levnějším úvěrům,"

vysvětlil okolnosti paradoxů české ekonomiky a chování ČNB Lukáš Kovanda.

Zdroje: cnb.cz, czso.cz, twitter.com, seznamzpravy.cz, idnes.cz, autorský článek