Zůstává jim v krvi láska ke koním, ale i k umění. Přitom život některých předků nebyl rozhodně procházkou růžovým sadem. Práce se nebojí a odkaz předků má pro ně stále silný zvuk. Hraběcí titul získali v roce 1628 a od té doby zanechávají silný otisk v historii i politice.
Rod Kinských pochází z vesnice Vchynice, někdy se jim zkraje historie také říkalo "vchynští" a jejich historie sahá až do 13. století.
Vilém Kinský byl pak prvním významným zástupcem rodu, jakožto nejvyšší lovčí českého království, aktivní politik a diplomat. Dále se např. Karel Kinský stal rakouským generálem.
Po politických převratech se část rodu stáhla do zahraničí, dodnes například v Londýně žije s rodinou Karel Maxmilian Filip Kinský, byť tři roky pracoval v Praze ve finančním sektoru.
Patřil ke kostelecké větvi rodu Kinských a zůstal po něm silný odkaz. V roce 2011 natočil společně se svým synem dokument nahlížející do jejich života.
Narodil se v Kostelci nad Orlicí a také se tam na sklonku života vrátil. Mezitím stačil vést rodinný podnik na zpracování zinku v Košeci u Ilavy.
Firma po druhé světové válce vygenerovala zisk 24 milionů korun za dva roky, což byl úctyhodný výsledek.
Podnik byl samozřejmě znárodněn po roce 1948 a František Kinský strávil dva roky ve vězení, z toho část v uranových dolech v Jáchymově. Po sametové revoluci získal zpátky empírový zámek v Kostelci nad Orlicí a přilehlé pozemky. Působil dál i jako podnikatel a zveleboval zámek.
Podílel se také na vzniku nadace, která provozovala výherní loterii, jež měla přinést zisk pro obnovu zámku, ale i jiných historických památek v České republice. Projekt ale zkrachoval.
František Kinský měl dva syny. Františka, který se narodil v Hradci Králové, pracoval v televizi, reklamě a po revoluci v cestovním ruchu. A Antonína, který mimo jiné pracoval třeba v zoologické zahradě a zahrál si ve filmu Zapomenuté světlo.
Zajímavým potomkem je také Francesco Kinský, Ital, který vyrostl na toskánském venkově. V Chlumci nad Cidlinou se stará nyní o zámek a dokonce se tu oženil. Jeho první dojmy z Čech však nebyly příliš růžové, jak píše dotyk.cz.
Do Chlumce, který leží asi 80 kilometrů od Prahy, přijel poprvé s rodiči jako šestiletý kluk, před 26 lety. Byla doba Vánoc, pobyli tu týden.
Z první návštěvy si vybavuje, jak všechno bylo šedivé. Nejen domy, i ponurá atmosféra, páchnoucí vzduch, protože všichni topili uhlím.
„Pak jsem sem jezdil dvakrát za rok a viděl, jak se země mění. Udělala obrovský skok dopředu."
zapustil tady nakonec kořeny. Dobré jídlo a krásný venkov je i tady… a koně…
Víte, že první dostih, který tady byl dřív než Velká pardubická, se jmenoval Velká chlumecká? Byť má rodina jezdecké centrum v Toskánsku a lásku ke koním neztrácí, tak obnova historie Velké chlumecké je zatím ve hvězdách.
Tito plaví teplokrevníci jsou pevně spjati s historií rodu Kinských. Byli šlechtěni jako vojenští a přehlídkoví sportovní koně, mají dobrý temperament, povahu, eleganci.
Především mají ale zlatavě lesklé zbarvení srsti a světlou hřívu. Stojí za nimi hrabě Oktavián Kinský (1813- 1896), který cíleně dovážel kvalitní koně a spojoval s domácími nejlepšími klisnami. Genetická linie se uchovala i přes války a komunistický režim. Plemeno bylo uznáno jako oficiální plemeno až v roce 2005.
Dnes se tito koně chovají například v Houstoni a používají se jako luxusní rekreační koně, případně pro sport, parkur, military, drezuru…
Plavá Norma byla nejslavnějším zástupcem tohoto plemen. V roce 1937 vyhrála Velkou pardubickou společně s dosud jedinou vítězkou něžného pohlaví, Latou Brandisovou.
Do sedla se ale dostali i potomci. Zdenko Kinský byl v roce 1901 ve Velké čtvrtý na koni Magyarád.
Zdroj: autorský text, kone-hradistko.cz, historickaslechta.cz, dotyk.cz, schkk.cz