Čeští architekti: Josef Schulz jako velikán české novorenesance
Architekt, pedagog, designér a restaurátor v jednom
Josef Schulz se podepsal pod tyto luxusní stavby jako hlavní architektonický projektant a v případě Národního divadla jako restaurátor vyhořelé budovy či pokračovatel ve stavbě Rudolfina. Uplatnil se na poli nejen architektonickém, ale zabrousil i do návrhářského světa. Navrhoval zlatnické a galanteristické zboží, které jeho žáci vyráběli. Nejenže byl jmenován čestným profesorem na České technice v Praze, ale byl i čestným členem Královské České akademie nauk císaře Františka Josefa I.
Národní monument pro Čechy
Tak by se dalo označit stěžejní dílo Josefa Schulze, nesoucí vídeňské a pařížské prvky. Národní muzeum vévodící Václavskému náměstí se nese v duchu reprezentačním, všem kolemjdoucím na odiv. Jeho smysl pro historismus okořenil urbanistickým kontextem a podtrhl přesností. Tomuto "Chrámu umění" vévodí luxusní sochařská a štukatérská výzdoba. Na té se podílel Bohuslav Schnirch a další umělecký kolega Antonín Barvit.
Jedná se o největší muzejní instituci v zemi postavenou v 1891 se zajímavostí – dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.
Další práce odpovídající jeho velikosti
Neméně důležitou stavbou jeho života byla i luxusní budova Uměleckoprůmyslového muzea v sousedství Rudolfina. Projektoval ji v duchu pařížské renesance v letech 1897 – 1901 a vyznačovala se přísnou účelností.
Restaurátorské práce
Jeho restaurátorské zásahy nesou desítky staveb v Praze. např. sgrafitová fasáda Schwarzenberského paláce, honosná přestavba valdštejnského zámku Stránov u Mladé Boleslavi, restaurování průčelí luxusního zámku v Horšovském Týně, úprava pozdně renesančního zámku ve Vrchlabí.
Kromě toho všeho si udělal čas na tvorbu odborných článků, které vycházely v periodikách českých i německých.
Toto jméno nezůstane zapomenuto. Jeho tvůrčí potenciál je nesmazatelně vryt do jeho architektonického odkazu příštím generacím.
